Web
:: Optimalizováno pro rozlišení 1920×1080, testováno v prohlížečích Internet Explorer a Mozilla Firefox ::
- Kult X je český fanweb o seriálu Akta X a všech souvisejících kulturních fenoménech
- Kult X byl založen 1. dubna 2004, funguje nepřetržitě a obsahuje přes 2 275 aktualit
- V letech 2007–2012 probíhala denní aktualizace, ta pokračovala s ohlášením revivalu
Ve čtvrtek 1. dubna 2004 byly na adrese kultx.wz.cz spuštěny děsivě vypadající webové stránky, které se měly zabývat vším, co se točí okolo amerického seriálu Akta X. V pátek 20. prosince 2004 pak na staré adrese proběhla částečná grafická úprava a začaly být archivovány jednotlivé aktualizace. V tomto stavu vydržely stránky až do 2. listopadu 2007, kdy došlo nejen k přestěhování na novou adresu kultx.ic.cz, ale také ke komplexní obsahové a grafické přeměně celého webu. Od tohoto období je web poháněn redakčním systémem Wordpress, napsaným v jazycích PHP a MySQL. Posledním krokem k úplné nezávislosti byl přechod na placený hosting, čímž web získal novou adresu kultx.cz (stalo se tak v březnu 2008).
Ačkoliv všechny tyto kroky stály jisté úsilí a nějakou tu korunu, vše se nakonec vyplatilo. Zatímco v lednu 2008 přišlo na stránky celkem 14 348 návštěv (které udělaly 58 602 zobrazení), tak v červenci 2008 to bylo dosud nevídaných 32 343 návštěv (a 115 250 zobrazení). Průměrná denní návštěvnost je přitom kolem 908 lidí. Vzhledem k tomu, že v letech 2004 až 2007 náš web denně navštívilo průměrně 90 lidí, jsou to skvělé výsledky. Web také čte čím dál tím více hostů ze zahraničí (převážně z USA, Kanady, Velké Británie, Německa a Polska), jak můžete vidět např. zde či zde. Úspěchy tímto ale nekončí: ve čtvrtek 10. července 2008 se Kult X stal oficiálním partnerem druhého celovečerního filmu, díky čemuž ve světové premiéře (dříve, než všechny zahraniční weby) uvedl desítky propagačních fotografií. V následujících letech jsme velkolepým způsobem oslavili některé naše narozeniny, např. mytologickým speciálem ty sedmé. Po dlouhých sedmi letech byla pravidelná aktualizace k 11. září 2011 ukončena.
Zájem ze strany vás, milých čtenářů, však přetrvával, což jste potvrdili třeba tím, že jste web finančně podporovali. Pravidelná aktualizace se vrátila, jak bylo slíbeno, v roce 2015, kdy tvůrci ohlásili pokračování seriálu Akta X v nových epizodách.
Ještě než o sobě uvedu cokoliv bližšího, je mou milou povinností poznamenat, že největším impulsem k tvorbě a nejcennějším zdrojem při vzniku tohoto webu byly slovenské stránky Sprievodca po svete The X-Files, které už několik let vede guru X_Follower. To, co tento člověk vytvořil, je práce natolik pečlivá a důkladná, že jen stěží nachází srovnání s čímkoliv jiným na českém, slovenském, ale i anglojazyčném internetu. Smekám a děkuji.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
(Informace níže aktualizovány k 20.12.2013)
Následující informace se týkají výhradně autora těchto stránek:
- Moje jméno je Michal Palán, přezdívkou kultx či krycek
- Datum mého narození bylo stanoveno na 25. července roku 30 po Carterovi
- Když nepíši o Aktech X, píši jako externí redaktor iDNES.cz o videoherním průmyslu
- Moje internetové profily najdete na filmové databázi CSFD i v sítích Twitter a Facebook
Jsem člověk poměrně nekomplikovaný. Ke štěstí mi stačí dobrá kniha, případně dobrý film. Miluju léto, kukuřici a kafe. Zbožňuji literaturu, severskou mytologii a Edgara Allana Poea. Mezi další mé oblíbené spisovatele patří Howard P. Lovecraft, Ambrose Bierce, J. R. R. Tolkien, John Steinbeck a Stephen King. Z filosofů a komentátorů jsou mi nejbližší Friedrich Hayek, George Orwell, Karel Čapek, Jan Sokol, Paul Johnson a Timothy D. Snyder. Jednou z mých vášní je historie; mezi pět osobností, které nejvíce obdivuji, patří britský ministerský předseda Winston Churchill, český spisovatel Pavel Tigrid, americký prezident Ronald Reagan, papež Jan Pavel II. a bojovník proti bolševismu a nacismu Witold Pilecki. Ač v mnoha společenských otázkách liberál, moje srdce stále tíhne k tradici a konzervatismu. Jsem věřící, ale Boha si blíže nedefinuji, protože se domnívám, že to ani není možné. Ve víře se mi příčí institucionalismus jakékoliv formy a podoby, odmítám být tedy součástí kterékoliv církve, neboť jsem přesvědčen, že ke „komunikaci“ s Bohem nepotřebuji žádného lidského prostředníka či organizaci vytvořenou člověkem. Už jen z podstaty lidství vidím jakoukoliv instituci, řízenou člověkem, jako náchylnou ke korupci a tedy morálnímu zkažení. Takže tak. Jinak jsem ale fajn chlapík :)
Miluju filmy Alfreda Hitchcocka, Martina Scorseseho a Davida Finchera. Mými nejoblíbenějšími herci jsou Rudolf Hrušínský, Jack Nicholson a Bill Murray, herečkami Sigourney Weaver, Naomi Watts a Vera Farmiga. Mým nejoblíbenějším filmem je Big Lebowski (1998). Mezi další filmy, které téměř fanaticky uctívám, patří thrillery Alien (1979), Seven (1995) a Fight Club (1999). Z méně známých snímků mezi mé favority patří In the Mouth of Madness (1994), Goodfellas (1990) a Lost in Translation (2003). Moje jednoznačná seriálová pětka je: The X-Files (1993–2002), Millennium (1996–1999), Twin Peaks (1990–1991), South Park (1997-) a The Wonder Years (1988–1993). Mám rád též Breaking Bad (2008–2013), Hannibal (2013-), Homeland (2011-), Game of Thrones (2011-), House of Cards (2013-), Bates Motel (2013-), House M.D. (2004–2012), Friends (1994–2004) a The Simpsons (jen prvních 10 sérií).
Mám rád hry, to se přiznám bez mučení. Aktivně jsem hrál v letech 1996 až 2008, ale dodnes nedám dopustit na poctivé RPG či chytrou stealth akci. Naprosto bezpodmínečně miluji Planescape: Torment (1999), která hry povýšila na umění. Svatou pětici doplňují Fallout (1997), Fallout 2 (1998), Thief: The Dark Project (1998) a Deus Ex (2000). Mým nejoblíbenějším herním hororem je ostudně nedoceněné Call of Cthulhu: Dark Corners of the Earth (2005). V devadesátých letech jsem byl velkým fanouškem strategií, žánru, který je dnes už takřka mrtev. Můj disk tak dodnes okupuje nostalgická pětka Age of Empires II: The Age of Kings (1999), Command & Conquer: Red Alert 2 (2000), Dungeon Keeper 2 (1999), Theme Hospital (1997).
Před lety mě silně zaujal příběh Randyho Pausche, mladého amerického profesora, který v roce 2008 zemřel. Ačkoliv by se mohlo zdát, že se tato informace do rubriky Život, kam jsem ji zařadil, příliš nehodí, opak je pravdou. Pokud vás zajímá důvod, proč tomu tak je, přečtěte si článek, který jsem tomuto mimořádnému člověku věnoval.
Moje výroky: „Bůh stvořil svět za šest dní. Od sedmého dne svět ničí lidé.“
„Matka Příroda je někdy krutá. Oprávněně.“
Oblíbené citáty: „Nikdy neustupujte, nikdy, nikdy, nikdy, v maličkostech ani velkých věcech, o kus ani o kousek, ledaže byste ustoupili cti a dobrému mravu. Nikdy neustupujte před nátlakem, nikdy se nepoddejte zdánlivě zdrcující převaze nepřítele.“ – Winston Churchill
„Nenávist, neznalost, zásadní nedůvěra, to je psychický svět komunismu – lékařská diagnoza by řekla, že je to patologický negativismus…“ – Karel Čapek
„Jestli byl stát někdy peklem na zemi, bylo to jedině proto, že se z něj člověk snažil udělat nebe.“ – Friedrich Hölderlin
„Jen dvě věci jsou nekonečné – vesmír a lidská hloupost. Tím prvním si ovšem nejsem zatím jist.“ – Albert Einstein
„Pesimista vidí obtíž při každé příležitosti. Optimista vidí příležitost při každé obtíži.“ – Winston Churchill
„Zmůžeš největšího nepřítele, ovládneš-li vlastní hněv.“ – Publilius Syrus
„Chceš realizovat své sny? Probuď se!“ – Joseph Rudyard Kipling
„Částečná pravda je úplná lež.“ – židovské přísloví
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Věnování…
Rád bych věnoval
nejen tyto stránky, ale také veškeré úsilí, zaujetí a radost, které při
jejich tvorbě prožívám, mému dědečkovi.
Děda se narodil v roce 1924 na Vysočině, kde nakonec prožil velkou část svého života. Během války, v roce 1944, byl okupanty nasazen na nucené práce do okolí německého Mnichova. Třikrát se od tam pokusil utéct, bohužel vždy neúspěšně. Od dalších pokusů o útěk ho odradila až hrozba koncentračního tábora. V roce 1956 si vzal svou životní lásku Marii, moji babičku. Rok poté se narodil jejich první syn, můj táta.
Děda byl velkou mou oporou od mého raného dětství. Nikdy na mě nezvýšil hlas, vždy mi věřil a držel mi palce. Když v roce 2009 odešel z tohoto světa, ztratil jsem nejen svého dědečka, ale především věrného přítele a velký vzor. I přesto, že půl století prožil v totalitě, pevně si vážil lidského života, demokracie a svobody – ještě na podzim 2008 byl volit. Právě s tímto je spojena jedna z největších cenností, jež jsem po dědovi zdědil.
Můj děda nebyl vojevůdce, který vyhrával války. Nebyl to ani mírotvorce, co dostal Nobelovu cenu. Byl něco mnohem víc. Byl to hodný, laskavý a skromný člověk, který se svou celoživotní partnerkou, mou drahou babičkou, přivedl na svět tři úžasné syny, které skvěle vychoval. Dědo, jsem hrdý na to, že navždy zůstanu Tvým vnukem. Miluju Tě.
