Kult X

Někdy si říkám, jaké štěstí máme, že žijeme na místech, která jsou z velké části postavena na křesťanské tradici. Vedle vánočních svátků neznám krásnější svátky, než dušičky, což je lidový název pro Památku všech věrných zemřelých. Ta se slaví vždy 2. listopadu a následuje po Slavnosti Všech svatých, kterou si připomínáme první den v tomto měsíci. Dušičky mají silné kouzlo proto, že jsou svátkem všech, kteří zemřeli, nebo-li, jak já vždy raději říkám, opustili náš svět. Smrt zůstává nedílnou součástí našich životů, i když se ji mnozí, k vlastní škodě, snaží ze života vytěsnit. Smrt i otázky víry koneckonců vždy byly součástí příběhu Akt X, kdy agentka Scullyová, ač vědec a skeptik, nikdy neodložila malý křížek ze svého krku. Myslím, že tento paradox skrze ni o nás všech něco vypovídá. A tak i když nechodíte do kostela a hřbitovy znáte jen z filmů, vzpomeňte si dnes nebo zítra na něco z toho, o čem tyto svátky jsou. Návštěva kostela ani hřbitova není podmínkou.

Nepatřím žádné církvi, neboť jsem přesvědčen, že už jen z podstaty lidství bude jakákoliv instituce řízená člověkem náchylná ke korupci a tedy k morálnímu zkažení, ale zajímá mě, jak různé kultury a náboženství přistupují k otázkám života a smrti. V tomto směru mě nejsilněji zaujala myšlenka, která byla vyslovena právě v Aktech X. V mytologické epizodě Piper Maru kapitán Johansen říká agentce Scullyové, že k nám naši mrtví promlouvají, varují nás a snaží se nás zachránit před zatracením sama sebe. A právě to je svědomí.

________________________________________________________________________

Tento článek byl zveřejněn 1.11.2010 v 12:00 v kategorii Život.