Kult X

autorka Hayley McBey | překlad luca | rating PG (1. část), NC-17 (2. část) | kategorie A / C, MSR | povídka ke stažení

1. část

Scullyová spala. Ve tři hodiny v noci na tom nebylo nic divného. A že náhle zazvonil telefon, nebylo už vůbec neobvyklé. Protřela si zalepené oči, natáhla se k nočnímu stolku a s povzdechnutím zachrčela do sluchátka: „Scullyová.“

„Scullyová? To jsem já, Mulder.“

„Muldere? Co se děje?“

„Já… potřebuju, abys za mě zaplatila kauci.“

„Kauci?“

„Jsem ve vězení.“

„Ve vězení?“ vydechla Scullyová překvapeně. „Muldere, co jsi provedl tentokrát?“

„Sebrali mě za napadení“ zamumlal Mulder.

„Napadení? Koho jsi napadl?“

„To… není důležité. Můžeš sem pro mě přijet, prosím tě?“

„Já…“ přemýšlela o svém partnerovi a zcela jasně si vybavila jeho tvář. Viděla jeho veliké oči, jak ji prosí, aby mu pomohla. Zase. „Samozřejmě, Muldere. Dej mi jen pár minut, abych se oblékla.“

Vyskočila z postele, natáhla na sebe džíny a bleděmodré tričko. Popadla klíčky a vzápětí běžela dolů po schodech k domovním dveřím. Její auto, aspoň pro jednou, chytilo hned na poprvé a ona rychle odjížděla směrem k policejní stanici.

U vstupních dveří ji přivítal mladý důstojník. Stál za přijímacím pultem a tázavě se na ni díval, když vyloudila na tváři nucený úsměv.

„Přišla jsem zaplatit kauci za Foxe Muldera.“

„Aha, to napadení. Tak on se tak opravdu jmenuje? Mysleli jsme, že nám udal falešné jméno a snažili jsme se z něj docela dlouho dostat to pravé.“ Vypadal zmateně. „Hádám, že nám říkal pravdu.“

„To hádáte správně. Můžu ho vidět?“

„Jakmile zaplatíte kauci, není problém.“

„Dobře, samozřejmě.“ Scullyová šátrala rukou v kabelce, až našla svoji šekovou knížku. „Kolik to dělá?“ Důstojník jí sdělil cifru, nad kterou Scullyová jen údivem rozevřela oči. Za tohle by mi Mulder měl být pořádně vděčný, pomyslela si a podepsala šek.

Muž na něj chvíli zíral, studoval všechny náležitosti a pak přikývl a odešel do zadní místnosti. Vrátil se o chvilku později s Mulderem před sebou, oblečeným ve svém obvyklém spacím úboru – šedém tričku a boxerkách. Bez bot. Scullyová pozvedla obočí, když zaznamenala, že má nateklý ret. Zavrtěla hlavou. „Pojď, Muldere. Jdeme.“

Scullyová odvezla Muldera zpátky k sobě. Z jeho výrazu a zjevné nechuti k návratu do vlastního bytu usoudila, že nechce být sám. Z auta vystoupili mlčky. Mulder sám nechtěl mluvit o tom, co se přihodilo, a Scullyová byla příliš v rozpacích, aby se ho ptala. V obývacím pokoji sebou praštil na gauč. Podíval se na ni a neklidně se zavrtěl.

„Scullyová, já…“ začal.

„Chystáš se mi říct, co se stalo?“ zeptala se ho Scullyová ve stejném okamžiku. Mulder se začervenal a zhluboka se nadechl.

„Já jsem jen… prostě jsem praštil jednoho chlápka, jasné? Díky, že jsi to za mě zaplatila.“

Když uviděla jeho neústupný výraz ve tváři, neřekla už ani slovo, jen pokrčila rameny a hodila po něm deku, kterou pro něj našla.

„Můžeš spát na gauči.“ Otočila se na podpatku, odešla do ložnice a práskla za sebou dveřmi.

Fajn, bručela si pod nos, jestli to nechce říct mně, osobě, která je mu nejblíž, tak co se budu starat? Svlékla si šaty a vklouzla zpátky pod peřinu. Dlouho nemohla usnout, a když konečně zabrala, mučily ji sny o Mulderovi bitém skupinou necitelných lidí, mezi které patřila i ona sama.

Když ji ráno vzbudilo zazvonění budíku, Mulder už byl pryč.

„Volal mi, abych ho dostala z vězení, spal na mém gauči…“ reptala nahlas a sáhla po krabici s ovesnými vločkami. Byla prázdná. „A snědl mi všechny vločky. A co já za to mám? Samozřejmě ne vysvětlení. Ne. Jenom pouhé děkuji.“

I když věděla, že to vůči Mulderovi není fér, nebyla schopná se ovládnout a dál počítala jeho chyby. „A jako vždycky pak prostě uteče, aniž by mi řekl, co se stalo, než se dostal do potíží a potřeboval někoho, aby mu pomohl. Prostě jenom na mě upře ty své štěněcí oči a zamumlá díky a já vím, že to pro něj udělám kdykoliv znovu. A proč? Protože toho mizeru miluju.“

Hodila krabicí od vloček proti zdi.

Scullyová vypadala zdánlivě klidná, jak vcházela do budovy Úřadu. Pokynula vrátnému, ukázala svůj identifikační průkaz a svou zbraň. Usmál se na ni a pustil ji dál.

Ušla sotva pět metrů, když ji zastavila Carrie z Tiskového oddělení. „Dano!“ zaječela a oči jí dychtivě zářily. „Mulder prý zmlátil nějakého chlapa z bytu nad ním?“

Scullyová vydechla. Carrii měla ráda, byla to jedna z mála osob, se kterou se občas sešla i mimo práci. „Já nevím, Carrie. Nechtěl mi nic říct. Jak ses to dozvěděla?“

Carrie najednou vypadala nejistě. „Můj přítel pracuje na policejní stanici. Řekl mi, že zadrželi za napadení nějakého agenta FBI, a já jsem zjistila, že to byl Mulder.“

„Jak je na tom ten druhý muž, Carrie?“

„No, dost špatně, aspoň, co mi říkal Tom. Myslím, že má zlomený nos a naražená žebra. Mulder se na něj asi opravdu naštval, co?“

„Asi ano. No, já už musím pracovat… Platí to v pátek?“

„Jasně, Dano!“

Scullyová se usmála a odcházela. V mysli jí bouřilo.

Chlapa z bytu nad ním? Zlomil mu nos?

Sešla dolů do sklepa, zmáčkla kliku a vešla dovnitř pevně rozhodnutá, že z Muldera vysvětlení dostane stůj co stůj.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

2. část

Jakmile Scullyová popošla pár kroků po kanceláři, všimla si, že Mulder sedí za svým stolem s nohama položenýma vedle počítače.

„Fajn, Muldere“ začala „teď mi pěkně povíš, co se k čertu stalo minulou noc. Carrie z Tiskového mi právě řekla, že jsi nějakému chlápkovi zlomil nos, proboha.“

Mulder těžce polkl.

„V noci jsem doma hrál hru na počítači, protože jsem nemohl spát. Právě jsem zdolal desáté kolo a chystal se na jedenácté, když jsem nad hlavou uslyšel nějaký hluk.“ Chvíli Scullyovou pozoroval koutkem oka, pak se nadechl a pokračoval: „Vím, že ten chlap je alkoholik, tak jsem si myslel, že přebral a o něco zakopnul. Totálně mě vyvedl ze soustředění, tak jsem se rozhodl, že si pustím jeden ze svých filmů.“ Začervenal se, když uviděl výraz v její tváři. „Ne z těch filmů, Scullyová. Každopádně jsem se právě probíral videokazetami, když jsem uslyšel dětský pláč.“

„Dítě?“ optala se Scullyová.

„Jeho dítě. Ztuhnul jsem a poslouchal a znovu jsem uslyšel křik toho děcka přerušený něčím, co vypadalo jako náraz do zdi. Vyšel jsem nahoru, abych zjistil, co se děje. Dveře jejich bytu byly otevřené. Ten chlap tam stál a opět hodil svým vlastním dítětem proti zdi.“ Mulder rychle zavřel oči. „Jako kdyby si myslel, že je to nějaká hadrová panenka. Vůbec neslyšel, jak ten kluk brečí. Tak jsem tam vběhl a… zbytek myslím už znáš.“

„Praštil jsi ho? Muldere, vím, jak jsi se musel v takové situaci cítit, ale opravdu jsi ho musel praštit? Nemohl jsi mu prostě zabránit, aby dál tloukl toho hocha, a zavolat policii?“

„Ty tomu nerozumíš, Scullyová.“

„Snažím se. Ale moc mi to neulehčuješ.“

„Když jsem viděl, jak ten muž mlátí to dítě, vrátily se mi nepříjemné vzpomínky z dětství. Poté, co Samantha zmizela, mě můj otec pravidelně bil. Věděl, že mé otisky byly na jeho zbrani, a vinil mě z toho, že jsem nestřílel a nepokusil se svou sestru zachránit.“

Osamocená slza mu stekla po tváři.

Scullyová se ke svému partnerovi přiblížila a se zadrženým dechem se něžně dotkla jeho ramene.

„Muldere, já…“

„Obejmeš mě, Scullyová?“

Když se mu podívala do očí, věděla, že nemůže odmítnout. Jestliže její objetí byla jediná cesta, jak ho mohla utěšit, udělala to velice ráda. Ovinula mu ruce kolem krku a položila si jeho hlavu na svou hruď. Pevně ho přitiskla a vnímala, jak tiše vzlyká do její blůzy. Cítila, jak jí vlastní slzy stékají po tváři a padají do jeho vlasů.

„To je dobré, budeš v pořádku“ mumlala.

Zvedl k ní svůj slzami zmáčený obličej. „Scullyová…“ povzdechl, než vstal a přitáhl její ústa ke svým.

Mulderovy rty byly horké, žhavější, než si kdy dokázala představit. Tlačil na její ústa a dožadoval se vstupu. Ochotně je otevřela a vyšla vstříc pohybu jeho jazyka svým vlastním. Jeho ruce bloudily po knoflících, nedočkavě za ně škubaly. Scullyová hlasitě zasténala, když mu pomáhala svléknout svou halenku a podprsenku. Políbil ji na krk, jemně kousal do klíční kosti. Cítila jeho vzrušení proti svému tělu a její touha mít ho uvnitř sebe ji zcela ovládla. Mulder zatím laskal její ňadra a naléhavě sál bradavky. Zapletla své ruce do jeho vlasů, aby ho k sobě přitiskla blíž. Jak nedočkavě chtěla cítit jeho holou kůži proti své, roztrhla jeho košili. Knoflíky padaly na podlahu.

„Bože, Scullyová…“ vzdychal.

Rozpustile se na něj usmála a sklonila svá ústa k jeho bradavce. Zkušeně ji objela špičkou jazyka, pak sjela ještě níž a slíbávala drobné slané krůpěje z jeho kůže. Chytila pásek u kalhot a třesoucíma rukama mu rozepnula poklopec.

„Jsi si tím jistý, Muldere?“

Mulder místo odpovědi jí rozevřel zip na sukni a svlékl ji. Jakmile se jí podíval do očí, uviděl zvláštní jiskřičky v jejich modré hloubce. S úsměvem jí stáhnul spodní kalhotky a klekl si před ni, našel ten citlivý svazeček nervů a jemně ho přejížděl jazykem. Ona házela hlavou ze strany na stranu, rukama mu opět zajela do vlasů.

„Teď, Muldere, chci tě teď.“

Mulder se rychle postavil, vrátil se k jejím ústům a na jejím jazyku mísil chuť obou. Zvedl ji do náruče, posadil na okraj svého stolu, stáhl si boxerky kousek níž a pronikl do ní jediným mocným pohybem. Scullyová zalapala po dechu, jak ho ucítila uvnitř sebe, tvrdého a sametového zároveň. Zaryla nehty do jeho zad, až mu tekla krev. Skousl ret předtím, než se v ní začal pohybovat, hluboko dovnitř a pak téměř ven, znovu a znovu. Její boky vyšly jeho přírazům vstříc, popoháněly ho, aby zrychlil. On to udělal a Scullyová náhle ucítila, jak v ní narůstá něco horkého a vzrušujícího. Rukama ho chytila za půlky a snažila se, aby do ní vklouzl hlouběji.

Vyvrcholení přišlo vzápětí. Hodila prudce hlavou a rukou srazila na zem Mulderův stojánek na tužky. Jejich orosená těla splynula téměř v jedno, když oba dosáhli vrcholu a zhroutili se vyčerpaně na stůl. Mulder zabořil svou tvář mezi její ňadra, Scullyová ho hladila po vlasech, jak těžce oddychovali.

Co se stane teď? zajímalo ji.

Mulder náhle zvedl hlavu.

„Myslím, že bychom se měli vrátit do tvého bytu…“ podotknul a v očích se mu hříšně zablesklo.

„Proč zrovna do mého?“

„Já nemám postel, Scullyová.“

Rozesmála se. Oba se rychle oblékli a pak opustili kancelář ruku v ruce.

________________________________________________________________________

Tento článek byl zveřejněn 19.12.2008 v 2:57 v kategorii Povídky.