Kult X

autorka LSgrimm91 | překlad yscully | rating PG-13 | kategorie MSR, humor

Scullyová seděla v kanceláři a neuvěřitelně se nudila. Zírala na obrazovku počítače a hledala cokoliv, čím by se mohla zabavit. Mulder se rozvaloval na židli a promyšleně zapichoval tužky do stropu: často to skončilo tak, že přepadl dozadu a praštil se do hlavy. V té činnosti se odráželo právě tolik bláznovství, kolik se může vejít do jednoho člověka.

„Muldere?“

„Jo, Scullyová?“

„Nudíš se?“

Přestal házet tužky do stropu a podíval se na ni: „Nudím se šíleně, Scullyová, navrhni něco, co by se dalo dělat!“

„Já už z toho taky skoro blázním. Co myslíš, že tady budeme mít na práci další dvě hodiny?“

Mulder neodpověděl, ale významně zvedl obočí.

„Muldere!“ Věděla přesně, na co myslí. Další z jeho malých narážek.

„Copak?“ zeptal se úplně nevinně.

Zvedla se od stolu. „Dovedu si tvoje myšlenky živě představit.“ Vytáhla tašku, kterou měla pod stolem, a pokračovala ke dveřím.

„To bys měla, protože se v nich dost často vyskytuješ.“ Když otevírala dveře od kanceláře, podívala se na něj tím pohledem. „Kam jdeš?“

„Jdu do tělocvičny, Muldere. Byls už v té v nejvyšším patře?“ Usmála se na něj.

„Hej, tak to si nenechám ujít! Půjdu s tebou.“ řekl, vyskočil ze židle a popadl malý pytel, který se válel za židlí.

„Myslíš, že se mnou udržíš krok, Muldere?“ řekla šibalsky. Postavil se k ní a těsně se k ní naklonil.

„To má být výzva, slečno Scullyová?“

„Já miluju výzvy. Jo, to je výzva,“ nedala se.

Super, přijímám, řekl si Mulder a zavřel za nimi dveře. Tohle bude výborná zábava.

Mulder stál u běhacího pásu s rukama v bok, v tělocvičně kromě něj nikdo nebyl. „Jak dlouho jí může trvat, než se převleče?“ říkal si netrpělivě. Jemu zabralo sotva několik minut, než si vzal svoje tepláky a tričko. Co ty ženské dělají?

„Připravený?“ ozval se hlas za ním. Otočil se a uviděl Scullyovou přicházet v teplákách a… Bože – velmi těsném černém tílku. Zčervenal vzrušením. „Jjo…“ Scullyová se takhle běžně neoblékala: očekával, že bude mít prostě tepláky a plandavé triko. Tentokrát se pořádně seknul.

„Začneme na běhacím pásu?“ usmála se na něj. Věděla naprosto přesně, co mu způsobila za problém. No co, zeptala se ho, jestli se cítí na to přijmout výzvu: neřekla už, jakého typu.

„Dáma první,“ řekl a ustoupil jí z cesty, takže si mohla vybrat pás první. Byl přece gentleman. Jednak a jednak se chtěl podívat, jak vypadá zezadu.

Vybrala si pás hned vedle jeho. Oba si nastavili stejnou rychlost a rozběhli se. Asi po dvaceti minutách se Mulder podíval na Scullyovou, jak si vede. Evidentně byla v pohodě: měla dobré tempo a nevypadala, že by chtěla zpomalovat. Už to na něj velmi zapůsobilo, ale pak zaregistroval její ňadra poskakující pod tričkem: to ho odrovnalo. Doháje… ztratil krok a spadl tváří přímo na zem. Praštil se a trochu se mu zatočila hlava.

„Muldere! Jsi v pořádku?“ řekla Scullyová. Seskočila z pásu a hrnula se k němu. Naklonila se nad něj a zkontrolovala jeho tvář, kde našla široký úsměv. „Muldere?“ zopakovala.

Mulder polknul naprázdno. Podíval se nahoru na ni. Měla to promyšlené, nemusela mu podrazit nohy. Zcela jistě se snažila jej rozrušit. Tuhle hru můžou hrát dva. Mulder se na ni usmál. „Asi je čas změnit nářadí a zkusit něco jiného,“ odpověděl.

„Napadá tě něco konkrétního, Muldere?“ řekla Scullyová a odtáhla se od něj. Posadil se.

„Jo, třeba činky nebo tak něco? Co navrhuješ?“

„To zní dobře. Jdu si pro pití, mám ti donést taky?“ řekla, zatímco mu pomáhala na nohy.

Chvilku to rozmýšlel. Neměl zase až takovou žízeň, ale dostal jiný nápad. „To bych ti byl vděčný, Scullyová. Díky.“

Nechala ho v posilovně a šla do spojovací chodby. Všechny běhací pásy a rotopedy byly v jedné místnosti, mechanické posilovací nářadí a činky ve druhé. Scullyová našla svou tašku a prohledávala ji, dokud nenašla svoji láhev. Mulderovu vzala z jeho tašky a šla k místnosti s posilovacím nářadím a činkami. Po cestě se pila ze svojí láhve otočené dnem vzhůru.

S pusou plnou vody narovnala hlavu a podívala se na Muldera. Když ho před sebou uviděla, vyprskla vodu širokým gejzírem: Mulder visel skoro hlavou dolů na zvláštním nářadí. Mělo nahoře dvě tyčky, jednu k zaháknutí nohou a druhou na jejich držení a lavici, která směřovala šikmo shora na podlahu. V podstatě to byla lavice, kde můžete viset hlavou dolů a posilovat břišní svaly.

Mulderovi teď viselo tričko kolem ramen a odhalovalo jedny z nejpůsobivějších břišních svalů, jaké Scullyová kdy viděla. Natáhly se před ní, jak Mulder dokončil další cvik. Všecko, co Scullyová mohla dělat, bylo zírat, ale ne na to zařízení, ale na Mulderovu nádhernou postavu.

Úžasem otevřela pusu a nadzvedla jedno obočí. Bože.

Pak to bylo ještě horší. Mulder si všimnul, jak stojí na druhé straně místnosti a vypadá naprosto vyvedená z míry. Zaťal svoje svaly a přitáhl se, aby povolil horní tyč a uvolnil si nohy. Scullyová využila příležitosti, aby se dala dohromady. Přišel k ní, patřičně hrdý na svůj výkon.

„Jsi v pořádku, Scullyová? Vypadáš trochu… neklidně,“ řekl a upravil si tričko.

„Jsem v pořádku,“ odpověděla jakoby nic a podala mu láhev.

Pak vytasil se svou další zbraní: jenom si loknul vody, pak láhev otočil nad hlavou a svlažil si proudem vody vlasy, tvář a krk. Podíval se na ni: obočí jí zase vystřelilo nahoru a zdálo se, že zaťala zuby. Do toho.

Ok, to bylo pod pás. Nemohla popřít, že jí ten výjev zvýšil chuť do boje. Chtěla nad ním zvítězit, chtěla, aby se sesypal a prosil o slitování. „Co si trochu zazápasit? Jeden na jednoho?“

"Já nevím, Scullyová…,“ zvážněl. Byla o dost menší než on a on jí opravdu nechtěl ublížit.

Scullyová se postavila přímo před Muldera s rukama v bok: „Copak, Muldere? Bojíš se?“

Teď ho zkoušela: Věděla přesně, do čeho jde. Sklonil se, dokud jeho ústa nebyla jenom několik centimetrů od jejích.

„Tak začni, zlatíčko,“ zašeptal.

Bože! Jak snadné by bylo se prostě trochu natáhnout a políbit ho! Ale na druhou stranu, mnohem lepší by bylo donutit ho, ať se pro to trochu snaží. Změřila si ho od hlavy k patě a rozhodla se, že se ho zatím vzdá. Zasmála se a šla do prázdné místnosti. Mulder ji následoval v těsném závěsu.

Teď byli oba agenti pořádně zpocení, s tričky přilepenými na kůži. Položili svoje nápoje na lavici a vstoupili na žíněnku. Mulder začal poskakovat jako boxer a tancovat dokola: Scullyová naopak prostě držela zaťaté pěsti a pozorně jej pozorovala.

„Jsi připravená, Scullyová? Nečekej, že tě budu šetřit,“ švitořil uštěpačně.

„Dobře,“ udeřila ho do břicha dobře mířeným úderem, takže přepadl dozadu. Zůstala stát před ním. „Já tebe taky ne.“

Mulder musel uznat, že byla opravdu rychlá. Což neznamená, že by ji chtěl nechat vyhrát: zahákl svoje nohy za její a podrazil ji: spadla rovnou na záda, stihla se jenom mírně pootočit. On se na ni převalil a sedl si obkročmo na její hrudník.

„Jak daleko to chceš nechat zajít, Muldere? Jak moc se chceš držet zpátky?“ Sípala zpod jeho sevření.

„Až do konce, zlatíčko. Jen do mě, jak nejlíp umíš“ řekl posměšně a podpořil svá slova výmluvným gestem. „Tak jo“ zasyčela a udeřila ho plnou silou do slabin. Jenom se odvalil. Stála nad ním a začala poskakovat: „No tak, pojď, Muldere, nechystám se tě šetřit“ řekla hravě.

Mulder k ní vzhlédnul. Musí to ukončit, další zásah by nemusel přežít. Opatrně vstal a promyslel další pohyb. Scullyová se pokusila o úder, ale stihl uskočit. Pokusil se o pravý hák, ale byla už skrčená, tak snadno unikla do dřepu. Teď se oba smáli, Scullyová se pokusila o kop z otočky. Když k němu byla zády, chytil ji jednou rukou za nohu a druhou za pas a přitáhl si ji k sobě. Ona zaváhala, cítit ho tak blízko jí na krátký moment zamlžilo úsudek. Rozhodla se přistoupit ke chvatu, který se jí nemusí podařit, ale teď je to jediná šance. Zahákla svoji rukou paži, která ji držela za pas, druhou ruku natáhla přes rameno a popadla jej za hlavu. Plným využitím páky a veškeré síly, kterou měla, ho přehodila přes svoje rameno a on po krátkém letu přistál na zádech na zemi. Paráda! Zvládla to.

Mulder ležel na žíněnce a ztěžka oddychoval, šokovaný tím, co Scullyová právě udělala. To by mělo být fyzikálně nemožné. To musí být z Akt X. Ona byla také už vyčerpaná: prošla kolem něj a sedla mu na hrudník. Držela mu ramena na podlaze. „Vzdáváš se?“ vydechla. On přikývl, ale potom ji chytil za boky a otočil se s ní, takže teď ležel nahoře. Posunul se tak, že zastavil svými ústy přímo nad jejími. „Vzdáváš se?“ zašeptal. „Bože, ano!“ řekla Scullyová, když popadla jeho hlavu a vášnivě jej políbila.

________________________________________________________________________

Tento článek byl zveřejněn 7.9.2009 v 20:00 v kategorii Povídky.