Kult X

autorka K.McCoy | překlad Baku05 | rating G | kategorie MSR

Mulder radostně pobíhal po kuchyni, zrovna přemístil lžičku ze šuplíku na linku a za stálého pískání se připravoval na své pekařské veledílo. Scullyová si celý den rezervovala pro matku, což pro něj byla úžasná příležitost, jak získat čas a upéct pro ni narozeninový dort. Už žádné z venku přinesená sněhové koule. Tyhle narozeniny budou jiné. Tyhle narozeniny budou spolu… a on udělá svoji vlastní verzi sněhové koule… s krémovou náplní. Připravil si vše potřebné a šel na ni… ehm… na dort.

Oblečen do zástěry „Dej pusu šílenci.“, tmavomodrého trička a těsných džín, prohledával skřínky, kde kromě potřebných ingrediencí objevil i mísy, o kterých ani netušil, že je vlastní. Tak jo, mám mísy, lžičky, mixér. Co dál? Vajíčka… vajíčka… kde sakra jsou ty… ááá, tady jsou, říkal si sám pro sebe, zatímco do velké mísy odléval ¾ šálku studené vody.

:: Rozbijte vejce a žloutky smíchejte v množství 10 decilitrů… ::

Deset decilitrů? řekl si, nadzvedl mísu, pečlivě ji zkoumal, aby nakonec vzal ze stolu jinou. Budu to muset nějak odhadnout.

Vzal mixér a pln elánu začal míchat vajíčka s vodou, po chvíli přestal, došel k rádiu a naladil Lennyho Kravitze a jeho „Are you gonna go my way.“ Načež začal do rytmu poskakovat po kuchyni. Bylo to ve stejné chvíli, kdy Scullyová došla ke dveřím bytu. Několikrát zaklepala, ale když se jí nedostalo žádné odezvy, rozhodla se využít svůj klíč a jít dál. Věděla, že musí být doma, hudba linoucí se z bytu nešla přeslechnout. Zvolna otočila koulí na dveřích a nakoukla dovnitř. Uviděla, jak Mulder tančí po kuchyni a něco kuchtí. Usmála se a potichu se přesunula mezi dveře kuchyně, opřela se o rám a pobaveně sledovala Muldera, který stále nevycházel z tempa ani při usilovném hledání čehosi. Nakonec vytáhl ze skřínky cukr, otočil se a uviděl Scullyovou. Stála mezi dveřmi a podivně se na něj usmívala, škádlila ho pohledem.

„Scullyová! Nedělej to!“ vyhrkl rychle. Stejně to vždycky udělá.

„Mulder? Co to děláš?“ zeptala se.

„No… peču.“

„To vidím. Ale co přesně pečeš?“ ptala se znova, ale tentokrát to už bylo mnohem sarkastičtější.

„Dort…“ zamumlal a šel do mísy vsypat hrnek cukru a čajovou lžičku soli.

„Co?“

„Dort.“

„Pro koho?“

„Pro tebe,“ řekl a pokračoval ve šlehání.

Moje narozeniny. Zalil jí pocit sentimentálnosti. Já ho vážně miluju. Překřížila ruce přes prsa a naklonila se k němu se zvídavým pohledem.

„Co?“ zeptal se, když uviděl ten její výraz ‘Muldere?’, ale tentokrát byl trochu jiný.

„Děláš to špatně,“ oznámila mu. Stála kousek od něj, hlavu nakloněnou na bok, ruce stále zkřížené.

„Vážně? No, já…“ odpovídal a nakláněl se nad linkou. Fajn, naštěstí není naštvaná, pomyslel si. Zhluboka si oddechl, přece jen se obával, že ji ta oslava naštve. Myšlenky mu přerušil Scullyové něžný hlas.

„Jo, děláš to špatně, mícháš to na špatnou rychlost.“ Přišla blíž a snížila otáčky. Pak položila svoji ruku na jeho a zlehka začala vést přístroj, aby v míse opisoval pomalé kruhy. Nechal se vést, její dotek mu způsoboval chvění po celém těle. Krouživý pohyb, Scullyové hlas, vibrující mixér pod jejich rukama, to vše na něj působilo jako hypnóza. Scullyová sklouzla rukou k jeho zápěstí, pak nabrala trochu těsta na prst a olízla ho. Nebylo možné, aby si toho Mulder nevšiml, palcem nahmátl knoflík ovládající otáčky mixéru a posunul ho výš.

Sprška zasáhla oba dva. Scullyová sice měla snahu instinktivně couvnout, ale Mulderova volná ruka ji zachytila na místě, kde stála.

„Muldere!!!“

„No tak, Scullyová, co by to bylo za pečení, kdy se neudělal trochu binec,“ vysvětloval, ale zajíkal se přitom smíchem.

Takže binec? pomyslela si, já ti ukážu binec. Vzhlédla, zhodnotila stupeň Mulderova pobavení, zrovna se kochal pohledem na zapatlané ruce, stále kroužil mixérem v míse. V duchu se zasmála, čekala na vhodnou chvíli, kdy ukáže svoji verzi nepořádku.

„Prosil jsi mouku, Muldere?“

„Šestkrát, Scullyová.“

„Šestkrát? Ale, ale… Muldere, vážně víš, co to je prosít… Tvé nadšení je ohromující,“ zašeptala.

„A odkdy tě mé nadšení tak leká,“ zašeptal zpátky.

„Zrovna teď, Muldere, děsí mě právě teď,“ usmála se, on se usmál na ní a součastně na ní přistála hrstka mouky.

„HEJ!“ vykřikla, strčila ruku do sáčku s moukou, nabrala plnou hrst a zamířila na cíl. „Tak tohle je můj oblíbený kabát, toho budeš litovat,“ zašklebila se.

Mulder nadzvedl obočí, šklebila se, ale když nic víc nedělala, vrátili se společně k míchání. Po chvíli Mulder pohlédl na Scullyovou, setřel jí mouku z čela. Ona vzala utěrku a otřela mu tvář, se zbytkem se neobtěžovala, část mouky v ofině mu dávala elegantní šedivý výraz. Docela ji překvapilo, že mu to sluší. Bude přitažlivý i s šedinami. Zatímco nad tím přemýšlela, ucítila, jak jí něco drobného dopadá na vlasy, podívala se a uviděla Muldera, jak jí rozhazuje nad hlavou mouku.

„Sněží,“ řekla jízlivě a podívala se na něj.

„Vážně?“ předstíral údiv a stále ji zasypával moukou.

„Jak chceš, Muldere, tohle je vyhlášení války,“ dumala, zvedla ruce a dělala, že se snaží zachytit sněhové vločky.

„Co takhle začít něco dělat? Ještě nám schází celý dort, Scullyová.“ Důležitě při tom nadzvedával obočí a dosypával jí na hlavu poslední mouku z hrsti. Mouka se jí sypala z hlavy na kabát a z něho dopadala na podlahu.

„Jasně, Mrazíku,“ a odfoukla pramen vlasů, který jí spadl před oči. „Tak jdeme na to. Přidám vanilku, ty budeš pomalu promíchávat mouku.“

„A proč nemůžu přidávat já a ty míchat?“ Naklonil se k ní a políbil ji zezadu na krk.

„Vždycky odměřuju vanilku, Muldere,“ zašeptala, nemilosrdně ho tak škádlila.

„Tak jo,“ odpověděl a začal promíchávat mouku způsobem, že byla všude, jen ne v míse. Nezbývalo než přisypat další mouku, toho využila Scullyová a triumfálně mu část z ní hodila do tváře. Mulder nepatrně sklonil hlavu, nabral na prst trochu těsta a přejel s ním Scullyové po nose.

„Muldere!“

„Promiň, Scullyová, vracíme se k poctivé hře. Prostě jsem si nemohl pomoct.“

„Jo… dobrý… v pohodě.“ Bylo to vše, co řekla.

Ups. Něco chystá. Je v klidu jen proto, aby mohla řádně přemýšlet, jak si mě co nejlépe vychutnat… znám ji.

Mulder přisypával a přisypával, až v míse byla již všechna mouka a pak si toho všiml, Scullyová měla pod svoji nadvládou ovládání rychlosti mixéru! Byla rychlá jak lasička, než se nadál, byl celý ohozený. A aby toho nebylo málo, z toho co zbylo v misce, po hrstech začala nabírat těsto a zlomyslně ho plácala na jeho tričko, nejdříve jen náhodně, po chvíli začala vytvářet shluky připomínající smajlíky.

Když uviděla Muldera, jak nevěřícně zírá na své tričko, rozchechtala se na plné kolo. Mulder však popadl její ruku a začal jí z prstů olizovat těsto, hezky pomalu, prst po prstu. Pak si to prohodili, Scullyová mu po celou dobu hleděla přímo do očí, Mulder jen bezmocně přihlížel.

„Scullyová? Tohle bys dělat neměla.“ a ukazoval při tom na své tričko, současně se k ní o kousek přiblížil. Zůstala stát na místě. „Co myslíš, že teď děláš, Muldere?“ Zkřížil ruce přes prsa a s nadzvednutým obočím ji v malém oblouku obcházel, vyčkával na správný moment.

„Hmmmm? Tak co, Muldere, troufneš si?“ zašeptala podmanivě.

Mulder ji bez váhání jednou rukou objal kolem pasu, přitáhl si ji blíž, a druhou rukou si nabral plnou hrst těsta. Dřív než stačila zareagovat, měla přední část košile zapatlaný od těsta. Nejdříve přejel přes její prsa omylem, když si to uvědomil, zaměřil se na ně cíleně. Scullyové se nepatrně rozšířily zorničky, když se podívala na zapatlanou ruku, která jí přejížděla po hrudníku, ale necouvla. I přes nánosy těsta a košili cítila teplo Mulderových rukou. Bylo to příjemné.

Mulder pátral i po nejmenších náznacích vzdoru, ale žádné neobjevil, rozhodl se tedy postoupit o kousek dál. Líbí se jí to! uvažoval a na chvilku povolil své sevření. Svlékl z ní bundu a odhodil jí přímo do spouště na podlaze, nabral další hrst těsta, nechal ho protékat mezi prsty, znovu si ji přitáhl blíž, zapatlanou rukou ji chytil za zápěstí. Shýbl se a horlivě začal olizovat její dlaň, postupoval líbáním předloktí, až se zastavil u krku. Scullyová si hluboce povzdychla, když jí zlehka kousl do krku. Rukou jí přejel po tváři, nechal na ní trošku těsta, které začalo stékat níž. Scullyová jej bez mrknutí oka nechala stéct až na kalhoty, část ho dopadla i na boty. Hned poté si s ďábelským úsměvem promnula ruce, a zatímco je začala pomalu zvedat, Mulder o kousek couvl a dostal se tak do pasti mezi Scullyovou a dřezem. Její ruce se již dostaly na úroveň Mulderova obličeje, s plácnutím její dlaně dopadly na jeho tváře, Mulder zavřel oči a olízl si těsto kolem pusy.

„Hmmmm. Dobrý,“ řekl a otevřel oči, zabořil prst do zbývajícího těsta a znovu ochutnal. Při dalším pokusu o stejnou věc ho Scullyová chytla za zápěstí a do misky mu strčila celou ruku.

„Ó, tak jsi to konečně udělala, Scullyová.“

„A co přesně, Muldere?“ ptala se záhadně.

„Teď mi budeš muset očistit ruku, protože už na tobě není žádné nezapatlané místo, kde bych si ji mohl otřít.“

„To si budeš muset pomoct sám,“ odpověděla s předstíraným cynismem.

„Říkám, že mi tu ruku očistíš. Já si ji takhle nezapatlal.“

„Fajn,“ špitla a trhla mu rukou vzhůru, popadla ručník a omotalo mu ho kolem zápěstí, pak se naklonila, uchopila Mulderův ukazováček a strčila si ho do pusy. Pomalu a uváženě z něj očistila veškeré těsto. Stejně postupovala u zbývajících čtyř prstů, pak si olízla rty a ubrouskem si utřela koutky úst. Mulder stál jak přibitý… obával se, že pokud by chtěl něco říct, vyšlo by z něj jen mumlání.

Scullyová právě zpečetila svůj osud.

Teď už totálně vzrušený Mulder si otřel ruce do kalhot a pak Scullyové jemně setřel těsto z tváře. Začal přemýšlet o ložnici, upřeně na ní hleděl, prsty sjížděl dolů po její tváři. Scullyová se pod tím pohledem začala červenat, sundala mu ze zápěstí ručník, oprašovala mu mouku z tváře a vlasů, když jí Mulder pevně chytil za ruku.

„Myslím, že bychom měli tu náplň přeskočit… Scullyová.“ To bylo vše, co řekl. Vlastně to bylo jen tohle, co dokázal říct. Ve skutečnosti ani nevěděl, odkud ta slova přišla.

Nečekaně k ní udělal krok, popadl ji kolem pasu, až zalapala po dechu, ale nehnula se ani o milimetr, nepokusila se ze sevření vyvléct. Ve skutečnosti se k němu přitiskla ještě blíž, aby mu mohla zašeptat do ucha: „Ale krémová náplň je na dortu to nejlepší, Muldere.“

„Jak víš, že dělám sněhovou kouli alá Mulder, Scullyová?“

„Vadí to? Ale když vynecháme náplň, tak narozeninový dort nebude dodělaný,“ chichotala se.

„Máte pravdu, agentko. Hned se o to postarám,“ škádlil ji.

„Ráda ti pomůžu, Muldere. Když budeš chtít.“

„Jasně, že chci,“ řekl, zatímco bral krabici mléka a pokládal ji na stůl, pak se s kostkou másla v ruce otočil k ní: “Scullyovááá?“ řekl smyslně s nadzvednutím obočím.

„Muldere, máslo? Pane bože, na tohle už nemám sílu…“

„Tak zapomeneme na tu náplň a jdeme se umýt,“ naznačil s obrovským úsměv a lehce ji natlačil zpět ke kuchyňské lince.

„No… tak na to bych sílu mít mohla,“ zašklebila se. Hned na to ji Mulder popadl do náruče a nasměroval si to rovnou do koupelny.

O několik minut později se před domem srazili Margaret a Skinner, kteří byli pozváni na oslavu Daniných narozenin. Došli ke dveřím a zaklepali.

Poprvé.

Podruhé.

Potřetí.

„Je bezpečné zkoušet, jestli je otevřeno?“ zeptala se Margaret.

„No, jak znám Muldera, tak klidně může stát s pistolí mezi dveřma, ale zkuste to,“ odpověděl Skinner.

Margaret tedy zkusila dveře, bylo otevřeno. Vešla dál. „Halóóóó? Dano?“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

„Muldere, neslyšel jsi něco?“

„Cože?“

„Zdálo se mi, jako by mě někdo volal. Půjdu se podívat.“

„No táááák, Scullyovááá!“ zakňučel, když se chystala opustit sprchu.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Když se nikdo neozýval, Margaret a Skinner šli dál. První přišel do kuchyně Skinner, Margaret se zastavila v chodbě, slyšela vodu v koupelně. „Dana se asi sprchuje,“ řekla.

„No, já si myslím, že v té sprše budou oba,“ prohodil Skinner.

„Cože?“

„Podívejte se na tohle,“ ušklíbl se Skinner. Když Margaret přišla do kuchyně, nevěřícně koukala kolem sebe, byl tam neskutečný svinčík! Těsto, mouka, skořápky od vajíček a… oblečení… naprosto všude.

„Myslím, že bude lepší, když si někam skočíme na jídlo a vrátíme se později,“ navrhl Skinner.

„Výborný nápad,“ usmála se Margaret a přesunuli se ke dveřím, potichu za sebou zaklapli dveře.

Netrvalo dlouho a v otevřených dveřích od koupelny se objevila hlava Scullyové: „Haló?!“ Nikdo se neozval. „Halóó!“ zavolala ještě jednou, ale ani teď nikdo neodpověděl. Pokrčila rameny, zavřela dveře a vrátila se zpátky do sprchy.

„Kdo to byl?“

„Nikdo,“ usmála se. „Kdeže jsme to byli?“

„Myslím… že… přesně… tady….“

________________________________________________________________________

Tento článek byl zveřejněn 31.1.2010 v 14:00 v kategorii Povídky.