Kult X

autorka ML | překlad luca | rating NC-17 | kategorie MSR, RST, smut

Scullyová se posadila na posteli a Mulder se okamžitě probudil. No, vlastně tak napůl probudil, dalo by se říct. „Co se děje?“ mumlal. „Rodíš?“

Scullyová si se smíchem pohladila vzedmuté bříško. I na konci šestého měsíce stále neměla víc než bouli, kterou Mulder důvěrně nazýval můj basketbalák. Scullyová mu na to jen suše řekla, že to znamená, že se už neohne a že on bude muset sebrat ze země každý drobeček, který upustí. Mulder se s ní nepřel.

„Ne, ještě ne. Mám hlad.“

Na tohle byl připravený. Skoro si zamnul ruce. „Co ti mám donést?“

Nikdy nečekal, že bude s někým sdílet radosti a strasti těhotenství, zvláště ne se Scullyovou. A najednou to bylo tady. Přečetl všechny učené knihy, ke kterým se dostal, a zdálo se, že o tom ví mnohem víc než ona. Scullyová byla ke všem těm diagnózám, které jí za posledního půl roku stanovil, shovívavá, i když ho někdy kárala, že to přehání. Připadalo jí, že žije se svým porodníkem.

„Doufám, že si tvůj gynekolog nehraje s tvou pánví jako já“ škádlil ji Mulder a ona si musela přiznat, že to nikdo jiný tak jako on neumí.

Všechny dobré věci, které se povídají o těhotných ženách, platily pro Scullyovou dvojnásob. Zářila. Kypěla zdravím a dobrou náladou. Její vlasy nikdy nebyly lesklejší, pokožka čistější a alabastrovější, nikdy nebyla tak krásná jako teď. A taky jí nikdy nebylo tak zle jako v prvním trimestru, naštěstí se s tím nějak vypořádali.

A taky nikdy nebyla tak nadržená, což Mulder kvitoval s povděkem.

Hladila se po břiše a zasněně pronesla: „Pudink. Čokoládový.“

„Okurky taky?“ ptal se Mulder. „Nebo lékořici, zmrzlinu?“

Scullyová nakrčila nos. „Ne, jen pudink. Pěkně hustě našlehaný.“

„Jasně“ natáhl si Mulder boxerky a džíny. Popadl tričko a klíče a pak se zadíval na budík. Půl čtvrté ráno. Viděl sám sebe, jak pobíhá ulicemi georgetownské čtvrti a zoufale hledá jakýkoli otevřený obchod s potravinami.

Počkat. Mohl by ho přece uvařit. Scullyová má doma určitě nějakou práškovou směs. Bude to jednodušší. Důkladná prohlídka jejího pečlivě uspořádaného kredence žádnou směs na pudink neodhalila. Zato v odpadkovém koši našel dvě prázdné krabice od instantní čokoládové pochoutky. A žádný zbytek v ledničce. Tyhle chutě už musí mít pěkně dlouhou dobu.

OK. Musí přijít na jiný způsob. Vytáhl z police několik kuchařských knih a prohlížel je. Hned na první stránce její nejoblíbenější kuchařky našel recept na čokoládový pudink zapečený v chlebu. Prolítl očima potřebné suroviny. Nenašel nic, co by doma běžně neměli, tak usoudil, že se může pustit do práce, a uvázal si kolem pasu zástěru.

První věc, kterou udělal, byla, že spálil rozpuštěnou čokoládu. Kdo by si pomyslel, že čokoláda taky může hořet. Strčil pánev do dřezu, nalil na ni vodu a doufal, že Scullyovou neprobudí ten smrad. Rychle ji odběhl zkontrolovat. Hluboce spala a nepochybně se jí zdálo o čokoládovém pudinku.

Jemu se o něm zdálo taky. Jak jí ho líže z těla. Možná později…

Už mu nezbyla žádná čokoláda na vaření a velmi málo cukru, takže musel improvizovat. Našel kakaový prášek a med a zjistil, že když to smíchá dohromady, připomíná to rozpuštěnou čokoládu. Pomalu do téhle kaše naléval mléko, přesně podle instrukcí, a trošku si vypomohl vodou, aby dosáhl kýžené konzistence. Přidal vejce a celé to nadělení zamíchal. Nějak se mu to nevařilo, ale řekl si, že je to kvůli tomu medu a že když to stejně bude ještě zapékat, tak to není tak důležité.

Uřízl kus bagety a přidal koláčky od snídaně. V receptu zmiňovali ještě jakési koření, které vůbec neznal. Co to může k čertu být? Nelámal si s tím hlavu. Převrátil hrnec do skleněné mísy, kterou Scullyová používala na lasagne. Nevypadalo to příliš vábně, ale vonělo to hezky po čokoládě a skořici. Jako Scullyová.

Zatraceně, zapomněl předehřát troubu. Žádná starost, nastavil ji na víc stupňů, však ji po chvíli ztlumí. Strčil do ní pekáč, vymezil desetiminutový čas a podíval se na hodiny. Jak to, že už je pět? Záda ho bolela a byl umazaný od čokoládového prášku a vajec. Za dvě hodiny by se měl chystat do práce. Teď pro něj bude tou nejsprávnější věcí sprcha. Bude pak čisťounký a osvěžený a vzbudí Scullyovou s pudinkovým chlebem na talíři.

Když vyšel z koupelny, ucítil podivný pach spáleniny. Obtočil si kolem pasu ručník a utíkal do kuchyně zachránit, co se dá. Pozdě. Scullyová stála před troubou a zmateně koukala do skleněné nádoby plné podivné černé hmoty. Jako když zalévají silnici asfaltem. „Muldere, cos tady dělal?“ otočila se k němu a ve tváři se jí rozhodně nezračilo obvyklé Tady něco tak krásně voní!

„Vařil jsem ti pudink“ pokrčil Mulder rameny. „Asi jsem neměl odcházet, co?“

„No, spíš jsi neměl troubu nastavit na pět set stupňů.“

Hups. Rozhlédl se kolem sebe. Jindy perfektně uklizená kuchyně vypadala jako po výbuchu. Med na zemi, rozsypané kakao, skořápky od vajec všude, připálená pánev ve dřezu, binec na stole. Jakákoli šance na vděčný ranní sex nejspíš vyhořela společně s pudinkem. Ale kvůli sexu to přece nedělal. Samozřejmě že ne.

„Ach, Muldere“ pronesla Scullyová najednou a vůbec nevypadala naštvaně. V očích se jí leskly slzy.

„Promiň, Scullyová. Já to všechno uklidím, slibuju.“

Přešla k němu a objala ho. „Já se nezlobím. Je to od tebe tak hezké“ zvedla k němu hlavu. Postavila se na špičky a přitiskla se k jeho rtům. On ji obtočil pažemi a zvedl ji, aby se mohl posadit na nejbližší židli a pohoupat ji na klíně.

To byl další bonus jejích těhotenských hormonů. Byla ze všeho okamžitě dojatá a co bylo vůbec nejlepší, vždycky ho ráda nechala, aby ji utěšil.

Tak spolu seděli u kuchyňského stolu a mazlili se. Mulder si všiml, že se Scullyová tiskne tam, kde cítila jeho vztyčené mužství. Lehce se na něm zakroutila. Župan se jí rozevřel a odhalil, že nemá na sobě víc než průsvitnou košilku, která jí stěží zakryla prsa a bříško. Bylo jasně vidět, že nemá žádné spodní kalhotky.

„Máš na sobě můj oblíbený outfit“ zašeptal jí do ucha, zatímco jí rozvazoval šňůru v pase.

„A ty zase můj“ natáhla ruku dolů a zatahala za vlhký ručník.

„Postav se na chvilku“ poručil jí a ona mu vyhověla se vzrušením se lesknoucíma očima.

Shodil ručník z těla a rozprostřel ho na stůl, aby ji na něj mohl posadit. Pro jeho oblíbenou činnost měl stůl perfektní výšku. Sundal jí župan a hodil ho na zem. Pak si na něj kleknul. Scullyová se usmála a rozevřela pro něj své nohy. Pokrýval je drobnými polibky od kotníků až ke kyčlím s malou zastávkou v podkolenní jamce a na vnitřní straně stehen a pak jí fouknul na chomáček rezavých chloupků v klíně. Scullyová se prohnula v zádech a podepřela se lokty, zatímco ji Mulder hladil, líbal a sál. Dvakrát ji přivedl na okraj a pak ji zase uklidňoval, jak její sténání sláblo.

Postavil se a kolena se pod ním lehce zatřásla. Na Scullyovou byl nádherný pohled, tváře jí nachově zářily a vlasy padaly ve zpocených pramíncích do čela. Dívala se na něj zpod ztěžklých víček s lehce pootevřenými rty.

„Hej, Scullyová, možná bychom se mohli dnes omluvit“ navrhl Mulder.

„Co?“ ptala se ještě omámená tím, co jí právě dělal, a jemu to přišlo nekonečně okouzlující.

„No víš… Bohužel dnes nemůžu přijít, pane…“ napovídal.

Scullyová protočila oči. „Muldere, nemůžu uvěřit, že jsem ti to kdy dovolila.“

„Ale pořád tě to láká, co?“ vypnul svou hruď a další část těla, aby se k ní dostal blíž.

„Snažíš se mě jen rozptýlit, abych zapomněla na ten pudink“ obvinila ho.

„A funguje to?“ ptal se s nadějí v hlase.

„Nejsem si jistá“ řekla. „Možná potřebuju rozptýlit víc.“

Mulder se usmál a uchopil její tváře do dlaní, aby ji vášnivě políbil. Ona přejela rukama po jeho těle, dokud nenarazila na připravený penis. Mulder se však odtáhl. „Ještě ne“ zašeptal. „Chci tě rozptýlit ještě víc.“

„Tahle tvá část mou pozornost upoutává víc než dost“ podotkla Scullyová.

„To se vsadím“ zašklebil se a stáhl jí košilku přes hlavu.

A tak se mu zjevila v celé své maminkovské kráse. Její ňadra těžkly a bradavky měla tmavě rudé a téměř pořád vztyčené. Ten pocit znal. Popadl ze stolu sklenici s medem a ukápl pár kapek na každou z nich. Pak sklonil hlavu a všechnu tu sladkou dobrotu pečlivě slízal.

Scullyová se snažila něco říct, ale z úst jí unikalo jen něco jako: „Hm… ou… Mul… Muldere…“

Než se narovnal, políbil ji na rostoucí bříško. „Jen kontrola“ oznámil jí. „Jsi sladší než med.“

Tenhle okamžik miloval. Scullyová zvláčněla a v očích měla zvláštní jiskřičky. „Tak dělej něco, Muldere. Chci čokoládu nebo náhradní činnost.“

„Miluju, když mi poroučíš“ škádlil ji Mulder a pak sevřel její boky a přitáhl si ji k okraji stolu. Podepřel jí rukama pod zadkem a přitiskl k sobě blíž. Ona mu obtočila nohy kolem pasu a rukama sevřela ramena, jak do ní vstoupil. „Vzlétáme, Houstone“ pronesl se zaťatými zuby a Scullyová se zahihňala. Vzápětí poznal, jaké to je, když se směje a má ho hluboko uvnitř sebe.

Začal přirážet, ale trochu se zapotácel. Scullyová se na něj omluvně podívala. „Už jsem pro tebe moc těžká.“

„Nikdy“ nesouhlasil, ale přece jen usedl na židli za sebou. Scullyová zapřela nohy o boční šprušle, rukama sevřela opěradlo židle za jeho zády a on jí za boky pomáhal se nadzvedávat. Nohy si široce opřel do podlahy, aby jí mohl vycházet vstříc. Tahle poloha patřila mezi jeho nejoblíbenější. Lépe na Scullyovou viděl, a že se na ni při sexu díval strašně rád. Pozoroval, jak se jí mění výraz v tváři, když se blížila k vrcholu.

Netrvalo dlouho a byl odměněn. Ústa se jí zformovala do perfektního O, jako by byla překvapená, cože se to s jejím tělem děje. Zavřela oči a on cítil, jak se kolem něj svírá. To obvykle stačilo i k jeho extázi, několik dalších zdvihů najednou beztvárné Scullyové a následoval ji před okraj.

Zapřel se zády do židle a užíval si ten pocit, jak se její ňadra a malé bříško tlačily do jeho těla. Byla z nich ulepená, sladká sexy koule. Nohy se mu třásly a krátce lapal po dechu. Po pár minutách zvedla Scullyová hlavu. „To bylo fakt zatraceně dobré rozptýlení. Ukojil jsi svůj chtíč, alespoň prozatím.“

„Myslíš, že jsem chtivý?“ zašklebil se Mulder.

„Odjakživa“ vlepila mu pusu na nos. „Měl jsi tam med.“

„Jsem lepší než čokoláda?“

„Jsi náhražka“ dobírala si ho.

„Jen chci vědět, že si mě tady nevydržuješ jen pro mé kuchařské kvality“ prohlásil.

„Samozřejmě že ne. Ale pořád chci ten pudink.“

Mulder si okamžitě zapsal do paměti, že má cestou z práce koupit pudinkovou směs. Ačkoliv neměl pochybnosti, že by ji kdykoliv mohl rozptýlit znovu, kdyby to bylo nezbytně nutné.

________________________________________________________________________

Tento článek byl zveřejněn 1.12.2009 v 15:55 v kategorii Povídky.