Kult X

autorka Saranya | překlad Paní X | spoiler pravděpodobně all things

Chtěl jí zavolat už před dvěma dny, strach mu to však nedovolil. Ale touha slyšet ji rostla od té doby, co se před pár hodinami natáhl na gauč.

I když si zapnul televizi a použil všechny svoje alternativní metody počítání oveček, spánek byl daleko. V té chvíli pochopil, že je nevyhnutelné a nutné to udělat, že bez toho aniž by ji slyšel, se nedožije rána s neporušeným duševním zdravím.

Bude to poprvé, co jí volá, od té chvíle, co se to stalo. Zpočátku si myslel, že by si o tom měli promluvit osobně, ale vše se odehrálo na začátku jejich nucené dvoutýdenní dovolené. A Scullyová hned druhý den odcestovala do San Diega.

Kdyby čekal na to, až ji uvidí osobně, mohlo by už být pozdě. Jejich přátelství viselo na vlásku a bylo nutné podstoupit toto riziko, i kdyby bylo sebevětší.

Nezáleželo na tom, že byly dvě hodiny ráno, nebo že asi spala unavená po rodinných setkáních…snášet synovce, bratry, matku a všechny potíže, které to přinášelo, místo odpočinku a uvolnění, které by měly být pro čas dovolené typické.

Vyťukal číslo jejího mobilního telefonu, aby nevzbudil celou rodinu. Bylo to rozumné, nikdo si toho nevšimne, nikdo ho nepozná, hlavně je ale všechny nevzbudí a taky si mimochodem nevyslouží předčasnou smrt za porušení „pravidla  nestýkat se s Mulderem“, který po své sestře požaduje Bill Scully pokaždé, když je u nich na návštěvě.

Už to byly dva dny, proboha, dva dny za sebou, bez ní.

Bylo to nesnesitelné.

Navíc měl perfektní výmluvu. Scullyová si jistě přála pustit se do něčeho, co souviselo s prací, třebaže něčeho neoficiálního, protože jestli se v něčem podobali, bylo to v tom, že se naučili nenávidět tato nucená odloučení, která je nutila přestat pracovat a, co hůř, přestat se vídat.

Hledání pravdy, která se už už  zdála být na dosah, ale poté jim opět unikla, bylo to, co je pobízelo k tomu stále pracovat. Kromě hledání pravdy se ale také musí jíst, platit nájem a ještě spousta dalších věcí a kdyby si nevzali dovolenou, byli by potrestáni suspendováním bez nároku na plat. A tak bylo lepší skončit, vzít si dovolenou, čehož stinnou stránkou bylo to, že museli na čas přerušit hledání pravdy a co bylo ještě horší, na čas se nevidět.

Telefon zazvonil, ale nikdo ho hned nevzal.

Nehodlala mu ukázat, že už druhou noc spí s mobilem pod polštářem a občas ho kontroluje, aby se ujistila, že není polámaný, nebo že nemohla spát, protože bojovala s touhou mu zavolat. Takže jakmile teď uslyšela zazvonění a viděla na displeji jeho jméno, ovládla se, aby ho hned nevzala. Nakonec ho s povzdechnutím hovor přijala.

„Ahoj,“ řekla.

„Ahoj,“ odpověděl.

Ticho. Byla to první slova, která si vyměnili po oné noci a každý z nich si v duchu znovu vybavil, co se stalo. Mulder přemýšlel nad slovy, které by v běžné řeči dokázaly vyjádřit to, co cítil – touhu, zmatek a ohromnou rozkoš, kterou mu zanechala ona noc. Ale ovládl se, protože dosud neexistovala technologie, která by „vypreparovala“ city a přeložené je předala té druhé osobě, bez jakýchkoliv omylů a nedorozumění.

I když byl připravený riskovat všechno, „chybíš mi“ by znělo moc otevřeně a příliš hrozivě a mohlo by se stát, že Scullyová by si vybrala jako jediné rozumné východisko to, že navždy uteče. Přesto to řekl: „Chybíš mi.“ Ona se jen usmála. Ano, bylo to děsivé, ale vzrušujícím způsobem děsivé.

„Já…“

„…taky ti chybím,“ doplnil Mulder,“ a ještě nám zbývají dva týdny, než se zase pustíme do práce.“

„Jo, Muldere, ještě je čas….“její hlas zněl poněkud neklidně, ale hřejivě, „měl bys ho nějak využít, možná by ses mohl někam vydat, co třeba tvoje tradiční spirituální hledání, já nevím…“

Scullyová si vážně dělala starosti, chtěla s ním mluvit a nechat to všechno jasné, že přátelství bylo to nejdůležitější, ale tenkrát v noci nebyla jiná možnost, všechno bylo tak intenzivní, tak intenzivně tělesné a transcendentální zároveň, že kdyby mluvili, byla by to svatokrádež.

A potom odjela. Nejdřív přemýšlela nad tím, že tu cestu zruší, ale útěk bylo dobré řešení, i když dočasné. Takže ačkoliv jejich těla mluvila, vyjádřila, cítila a řekla si vše, co si přála říct, postavit se k tomu tváří tvář, znamenalo udělat něco, z čeho poprvé měla naprostý strach: racionalizovat své city k Mulderovi.

„No, mám plány, Scullyová, chtěl jsem ti to říct. Právě jsem dostal informaci o spatření….“

„Ne, Muldere, prosím, UFO ne, znovu ne…Nemáš už dost těch vtipálků, co tě pokaždé snadněji napálí?“

„Ne, Scullyová, mýlíš se. Něco bylo zpozorováno, ale nebylo to UFO, jedná se o důvěryhodný zdroj, který poukazuje na to, že v oblasti Aljašky, byl spatřen Yeti….“

„Důvěryhodný zdroj mluvil o Yetim?“ přerušila ho ironicky.

„Jo, je známý spíše jako Odporný sněžný muž, existují fotky a grafické záznamy, už jsem ti je poslal mailem.“

Scullyová skrývala smích. Nechtěla, aby měl Mulder pocit, že se mu posmívá, ale i když chtěla vypadat, jako že ji to obtěžuje, celkem se bavila. Toto byl její Mulder, stejný Mulder jako vždy, ten, kterého tehdy v noci milovala tak vášnivě, že měla pocit, že se sama rozplyne.

„No dobře, jestli chceš jet, tak do toho,…každý si může svobodně vybrat, jak nelépe promarnit svůj čas…“

„Jo, pojedu, ale ne sám, Scullyová, potřebuju tě tam, abys byla svědkem toho, co se stane, mně by vědecká komunita neuvěřila, i kdybych jí přinesl ten nejvěrohodnější a nevyvratitelný důkaz. Ale tobě…“

Scullyová byla v údivu. Jasně, chyběl jí a jistě i ona jemu…Ale setkat se, aby se společně vydali za neexistujícím, neskutečným a smyšleným Sněžným mužem? I kdyby se  Mulder sebevíc snažil oslabit její smysl pro racionalitu, tentokrát se nenechá přesvědčit. A navíc se ten cynik ani nezmínil o tom, co se mezi nimi stalo!“

„Ne, Muldere, a opakuji ti to, NE. Jsem zas po dlouhé době se svou rodinou, neodpustili by mi to. Mám rezervaci na zpáteční letenku do Washingtonu za deset dní a tak to taky bude. Je tu teplo,  než abych šla mrznout někam na Aljašku a navíc jela přes celou zemi jen proto, že ti někdo zavolal.

Mulder byl chvíli zticha. Se Scullyovou je lepší být otevřený. Sedm let skrytých, ne zjevných zpráv ho naučily, že s ní je lepší nepoužívat pouze narážky. Nejlepší bylo jít k jádru věci a nechat ji ohromenou, aby svolila. Chvíli váhal, ale byla to hra „všechno nebo nic“, takže pokračoval.

„Nebude ti zima, Scullyová.“

„A jak si můžeš být tak jistý?“

„Protože jsem zarezervoval krásnou, vzdálenou a klidnou chatu obklopenou sněhem, která ale má topení a dva krby, jeden je v hale a druhý v jediném pokoji.“

„Ale pojedem tam vyšetřovat, Muldere, kdybychom byli celý čas v chatě, tak bych ti věřila, ale budeme muset být venku, jít…“

„Ne, abych řekl pravdu.. nebudeme muset být venku, ani jít ven po něčem pátrat, jestli si to přeješ. Jo, a ještě jsem tě neinformoval o svém tělesném teple,…které je po celém světě známé tím, že dokáže rozpustit jakýkoli typ sněhu….“

„Ale tak… co bude s tvým Yetim?“, zeptala se Scullyová poněkud zmatená.

‚Proč, když je prakticky vědecký génius, chápala Scullyová jisté věci týkající se  jejího osobního života tak strašně pomalu?‘ ptal se Mulder sám sebe. Ale vysvětlil si to jednoduše. Během oné vášnivé noci, kterou spolu strávili, objevil v ní jakousi prostotu, která ji činila ještě skutečnější, krásnější a atraktivnější…a právě teď se s ní pyšnila. Odpověděl jí téměř šeptem chraplavým hlasem, celý roztřesený pocity, které v něm vyvolávala.

„Yeti, může počkat, Scullyová, ve skutečnosti bývá spatřován nejméně třikrát do roka. A jestli už tam byl tak dlouho, tak určitě může ještě počkat, až ho objevíme později… ummm, ten, kdo nemůže počkat jsem já…a ještě dalších deset dní…to je celá věčnost.“

Vlna vzpomínek zalila její tělo, když to konečně všechno pochopila. Žádný Yeti, žádný sněžný muž. Ale Mulder, celý jen pro ni.

Zářivý  a příjemný výbuch smíchu, který se nesl telefonem, zanechal Muldera, jenž byl předtím dychtivý a zároveň plný úzkosti, zcela spokojeného. Taky se usmál a čekal na odpověď.

„Dobře…v tomto případě…jdu hned volat, abych změnila rezervaci na svůj zpáteční let.“

„Fajn, Scullyová…tak se uvidíme ještě dnes…jak jen nejrychleji můžeš.“

Když pokládali telefon, oběma zářil na tváři úsměv. Čekaly je horké, ba přímo žhavé prázdniny uprostřed sněhu.

________________________________________________________________________

Tento článek byl zveřejněn 22.8.2008 v 17:44 v kategorii Povídky.