Kult X

autorka Red | překlad luca | rating R | kategorie MSR | post-ep The Truth

Roswell, Nové Mexico, 23.00

Mulder k sobě Scullyovou přitiskl blíž a obtočil kolem ní své paže. Tolik ji právě teď potřeboval. Cítit ji, slyšet její hlas, vnímat tlukot jejího srdce. Za dobu skrývání málem zapomněl úplně na všechno, kromě Scullyové a Williama. A co se týká jí, nezapomněl ani na jedinou drobnost. Vůni jejích vlasů, záři modrých očí, jemnost její kůže. Všechno si to pamatoval a byl rád, že se vrátil a mohl se jí znovu dotknout. Přál si jen, aby s nimi byl i jejich syn. Dostane ho zpátky. Nějak, jakkoli… Najde cestu, jak z nich udělat kompletní rodinu.

Otevřel oči. Scullyová už hluboce spala, ve tváři zcela bez emocí, jen s úplným uvolněním. Něžně ji políbil na rty. „Miluju tě“ zašeptal jí do ucha. Pak se jeho víčka opět semkly.

6.17

Slunce pomalu vycházelo nad horizont a nesměle nakukovalo do pokoje. Paprsek polechtal Scullyovou na tváři a probudil ji. Zamžourala na budík u postele. Bylo ještě brzy, dost brzy, aby nechala Muldera ještě chvilku spát. Ovšem i tak odsud musejí odjet co nejdříve. Čím rychleji, tím lépe. Nechtěla nic riskovat, věděla, že to nebude trvat dlouho, než někdo přijde na to, aby prohledali Nové Mexiko. Musejí se dostat do letadla. Nedají jim pokoj, dokud neopustí zemi.

Pozorovala jeho spící tvář a děkovala Bohu, že byl zase s ní. Až do včerejška nevěděla, jestli ho ještě někdy spatří živého. Možná se to všechno stalo z nějakého důvodu. Možná to byla jejich cesta ze hry, která je tak dlouho spalovala. Konec, který hledali. A teď před sebou mají nový začátek.

„Muldere“ snažila se ho probudit. Položila mu dlaň na tvář. „No tak, musíme brzo odjet“ promlouvala k němu tiše, aby ho vytrhla ze spánku.

„Ahoj“ otevřel oči a usmál se na ni.

„Ahoj“ opětovala mu pozdrav a položila si hlavu do ohybu mezi krkem a ramenem. Lehce ho sem políbila a cítila, jak mu v krku zamručelo. Vnímala jeho ruce, hladící ji po zádech, přes zadek a dolů po stehnech, pak zpátky, dokud se neuvelebily na jejích bocích. Ten dotek byl úžasný. Tak dlouho ho zoufale postrádala, a tím ho teď chtěla víc než kdy předtím. Jenže ne dnes, neměli by klid a ona nechtěla, aby jejich druhé poprvé nebylo ničím rušeno. Chtěla se tomu zcela poddat a zapamatovat si každičký detail. „Měli bychom jet.“ Scullyová byla trochu vystrašená. Všechno teď viselo ve vzduchu.

„Jo“ uznal Mulder. Nemohli zbytečně ztrácet čas, každá minuta se počítala. Osprchovali se, oblékli a sbalili před půl devátou. Připraveni opustit jeden život a začít nový.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Letiště Nové Mexico, 9.15

Mulder a Scullyová stáli vedle sebe a prohlíželi si světelnou tabuli odletů letadel. „Takže… Kam vlastně pojedeme?“ ptala se Scullyová Muldera v naději, že zná odpověď. Vybrat si destinaci, jako by jeli na dovolenou, ne utíkali. Jenže to bylo jen přání. Nebylo to plánované, nebyly to žádné prázdniny, jenom unikali nepřátelům.

Mulder si ale nevěděl rady, stejně jako ona. „Já si nejsem jistý.“ Chvíli zvažoval možnosti a pak navrhl: „Co takhle Amsterodam? Nezůstaneme tam dlouho. Když budeme pohyblivým cílem, zvýšíme naše šance. Můžeme se přestěhovat každých pár týdnů, dokud neutichne ten humbuk, a pak se usadit, kde se nám líbilo nejvíc.“

Scullyové se ten nápad líbil. „To zní dobře. Uděláme to.“ Zamířili k pultu. Scullyová se usmála na jednu z žen. „Dvě letenky na let do Londýna v půl jedenácté.“

„Vaše jména, prosím“ zadívala se žena do počítače.

„Alex a Sarah Petersovi. Můžete nám také zamluvit letenky z Londýna do Amsterodamu?“

„Ano, madam.“ Scullyová vytáhla z kabelky hotovost. Hotově znamenalo bez zbytečných otázek.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Let 402 do Londýna, 12.22

Scullyová létala nerada, alespoň většinou. Dneska to však nebylo tak zlé. Letadlo nebylo přecpané a hlavně zcela tiché. Prohlížela si časopis, zatímco Mulder studoval nějakou mapu. Nebylo toho moc k dělání kromě spaní, což taky neznělo tak špatně. Položila si časopis do klína a zavřela oči.

Mulder zíral do mapy a prstem projížděl jednotlivé trasy. Otočil se ke Scullyové, aby požádal o pero, ale spala. Natáhl se tedy pro její kabelku, jistě tam nějaké má. Když ji otevřel, spatřil velké množství bankovek. (Kde to k čertu všechno vzala?!) Však to zjistí, až se probudí. Nechtěl ji kvůli tomu vyrušovat. Byla vyčerpaná a on to věděl, bez ohledu na to, kolikrát mu řekla, že je v pořádku. Také věděl, že je to jeho chyba. Vina, kterou cítil za to, že s nimi nebyl, když ho nejvíce potřebovali, ho užírala. (Kdybych tady tak byl, zachoval se jako chlap a chránil svoji rodinu. Bože… Jak jí tohle mohl udělat?) Jednu věc věděl zatraceně jistě, už ji nikdy nenechá padnout. (A nějak najdu Williama. Budeme zase rodina, i kdybych měl udělat nevím co. Zajímalo by mě, zda mi byl aspoň trošku podobný. Možná se na to Scullyové někdy zeptám.)

„Na co se zeptáš, Muldere?“ (Kruci! Řekl to nahlas?)

„No, odkud jsou všechny ty prachy a jak se ti je podařilo dostat do letadla.“ Na tu druhou otázku teď nebyla ta správná chvíle. Mohla počkat.

Aha, peníze. Věděla, že mu to bude muset dříve nebo později vysvětlit. „Dobrá, vybrala jsem všechny účty, které šly, a Skinner mi pomohl získat nějaké tvé peníze.“

„To ale pořád nevysvětluje ten balík v tvé kabelce, Scullyová.“

„I přes moje protesty mi něco vnutili Doggett s Reyesovou. Pak jsem se šla rozloučit s matkou. Bylo mi tak hrozně, že jsem jí ani nedokázala nic vysvětlit. Ale ona stejně vycítila, co se děje, a dala mi všechny své úspory na horší časy. Alespoň jsem jí stačila říct, jak moc ji mám ráda. Aby si nedělala starosti, že budu v pořádku.“ Slzy jí tekly po tvářích. Mulderovi to lámalo srdce.

„Scullyová, podívej se na mě. Slibuju ti, že svou matku zase uvidíš. Nevím sice kdy, ale uvidíš. Pořád jsi mi neřekla, jak jsi ty peníze propašovala do letadla a kolik to vlastně dělá?“ ptal se zvědavě.

„Ve zkratce – hezký mladý stevard, odhalené nohy a 500 babek jako úplatek. Takže teď máme… asi 34 000 dolarů.“ Mulder zdvihl obočí. „A už se na nic víc neptej.“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Letiště Amsterodam, 23.00

Let byl dlouhý a únavný. Přípoj v Londýně měl zpoždění kvůli několika bouřkám a rozhodně nebyl tak pohodlný jako ten první. Mulder i Scullyová byli vyčerpaní a hladoví. „Hned se vrátím, Muldere“ vykročila Scullyová přes halu směrem k taxikáři a ptala se ho na nějaký tichý hotel se všemi službami.

„Necelých pět kilometrů směrem do centra je hotel The Loft.“

„Děkuji moc, pane.“

„Nemáte zač, mladá paní. Chcete, abych vás tam zavezl?“ optal se starší muž.

„Ano, prosím. Jen si vezmu věci.“ Vrátila se k Mulderovi a pobídla ho: „Pojď, našla jsem nám místo na spaní, venku čeká taxi.“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Hotel The Loft, 23.25

Poděkovali řidiči a vešli do haly hotelu. Po poněkud složité domluvě s recepční Mulder nakonec získal klíč od pokoje. Se zavazadly v ruce odkráčeli k výtahu a stiskli knoflík do třetího patra. „Tady to musí být“ ukázal Mulder na dveře vlevo. Vsunul kartu do čtečky. Rozsvítilo se červené světlo. Po třech dalších neúspěšných pokusech podal zklamaně kartu Scullyové. Podařilo se jí otevřít dveře hned napoprvé.

„Všechno je to v zápěstí“ usmála se. Mulder na ni vyplázl jazyk a následoval ji přes práh. „Hej, je to tady pěkné, žádné spojovací dveře!“ snažil se jí zvednout náladu a ona to ocenila. „Chceš jíst?“ volal na ni už do koupelny.

„Jo. Dám si rychlou sprchu. Objednej něco.“

„A co bys chtěla?“

„Je mi to jedno, něco vymysli.“

Zavolal donáškovou službu, objednal pizzu a rozvalil se na posteli. Po pár minutách to však už nemohl vydržet. „Hej, Scullyová,“ zaklepal lehce na koupelnu a vešel, „musím se jen vy… Ježíši, promiň!“ Srazil se s ní právě v okamžiku, když vystupovala ze sprchy. Okamžitě se otočil, tak nějak zahanbeně. „Myslel jsem, že jsi pořád ve vaně.“

Ona kolem sebe se smíchem obtočila osušku. „Už je to dobré, Muldere. Můžeš se otočit.“ Vyšla z koupelny a zavřela za sebou dveře. Mulder zůstal sám, zčásti šokovaný a zčásti okouzlený její nenucenou přirozeností. Teď to byl on, kdo potřeboval sprchu.

Scullyová uslyšela, jak pustil vodu, a rozhodla se, že na něj nebude čekat a převlékne se. Natřela se krémem a pročesala si vlasy jako obyčejně, pak se oblékla na spaní. Zvolila krémovou košilku až ke kotníkům místo pyžamových kalhot a trička. Po téměř dvou letech si znovu připadala krásná. Sexuálně přitažlivá, doufala. Náhle někdo zaťukal na dveře. Oblékla si župan a otevřela. Na chodbě stál poslíček s večeří. Zaplatila mu a právě, když se vracela dovnitř, Mulder vyšel z koupelny; bez trička, jen v námořnicky modrých pyžamových kalhotách. Vlasy měl stále mokré a rozcuchané.

Je na něj krásný pohled, myslela si pro sebe. Zvedla víko od krabice. „Pizza, Muldere?“ Vlastně ji to nijak nepřekvapilo.

„No jasně, Scullyová. Pizzou se nemůže nic zkazit.“ Bylo jí jedno, co bude jíst, jen se jí nějak nedařilo zaměřit pozornost na jídlo. Myslela jen na něj. Byla bez něj tak osamělá, unavená a smutná. Potřebovala ho cítit, jeho lásku i ochranu. Vědět, že už není sama.

Mulder dojedl první kousek a natáhl se pro další. Všiml si, že Scullyová se ještě pizzy nedotkla. „Scullyová, jsi v pořádku?“ Koukala se do prázdna. „Na co myslíš?“ Nevěděla, co mu má odpovědět, tak se pomalu zakousla do křehkého těsta. „No tak, Scullyová. Mluv se mnou… prosím.“ Chtěl ji utěšit, ale nemohl, dokud nesvolila.

„Myslela jsem na Williama. A na tebe.“ Upřímnost nemohla situaci nijak zhoršit. „Dělávala jsem to s Williamem každý večer, zatímco jsi byl pryč. Sedávala jsem s ním v houpacím křesle, abych ho uspala, a modlila se, aby ses vrátil živý. Aby měl William šanci zjistit, kdo je jeho táta. Modlila jsem se nahlas, aby to slyšel. Ukazovala jsem mu tvoje fotky.“

Mulderovi bylo do pláče. „Scullyová… Podobal se mi aspoň trochu? Byl tak maličký, když jsem odešel, těžko se to dalo poznat.“

Scullyová prudce vstala z postele, až zbylá pizza spadla na zem. Z tašky vytáhla bílou obálku a podala ji Mulderovi. Otevřel ji. Našel fotky Scullyové s Williamem, jak spí, jak si hrají, jak ho krmí. Nejvíce se mu líbila ta na posteli. Chlapeček ležel na matčině hrudi a ona ho přidržovala rukou na zádech. Byl tak roztomilý jen v plence s roztaženýma ručičkama a nožičkama. Mulder se usmál a po tváři mu tekly slzy. „Vidíš?“ ukázala na obrázek. „Má tvoji našpulenou pusu a oči, ovšem modré po mně.“

Mulder na fotky ještě chvíli zíral. Byla tak nádherná jako matka. „Scullyová, až budeme dostatečně v bezpečí, najdeme ho a dostaneme zpátky. Dopřeju ti normální život, který si zasloužíš.“ Scullyová se rozplakala. Kvůli sobě, kvůli Williamovi i Mulderovi, pro pravdu, kterou nemohli změnit. Mulder ji pohladil po tváři a slíbával potoky slz. Pak zamířil k ústům. Scullyová zavřela oči, jak jí do úst pronikl jeho jazyk. Líbali se hluboce a vášnivě. Tak, že jí to bralo dech i rozum. Takový polibek nikdy před Mulderem nezažila. Stačil jeden dotek jeho rtů a byla zcela bezmocná. Pomalu uvolnila pásek u županu a svlékla se z něj. Mulder otevřel oči a prohlížel si ji. „Jsi tak krásná, Scullyová,“ mumlal mezi polibky, „dokonalá.“ Položil ji na záda a zarazil se. Tiše žádal o svolení, chtěl jí dát šanci ho odmítnout, kdyby nebyla připravená. Ona mu odpověděla tím, že shodila noční košilku na zem. Pak si jeho dlaň přitiskla na srdce. Mulder byl okouzlený. Ležela pod ním zcela nahá a zranitelná, bez špetky strachu a pochybnosti. Nabízela mu jen lásku a důvěru. Něžně ji hladil rukama po celém těle, jako by si chtěl zapamatovat všechny její křivky a zákoutí. Centimetr po centimetru pokrýval její kůži polibky směrem od úst. Každé části těla věnoval pozornost. Dotkl se svými rty každého ramene, prohlubně na krku, linie mezi ňadry. Nasál do úst jednu růžovou bradavku a jemně ji skousl zuby. Scullyová zalapala po dechu a prohnula se v zádech tak, že se mu ještě více přiblížila. Mulder ji nechal být a věnoval se té druhé. Pak se zastavil u plochého břicha. „Zázraky se stávají, Scullyová“ políbil ji na pupík. Víc už nedokázala snést.

„Muldere, prosím…“ zasténala a nemusela ho prosit dvakrát. Stáhl si kalhoty dolů a nalehl mezi její široce rozevřené nohy.

„Miluju tě“ zašeptal, když do ní pronikl.

„Já miluju tebe… tak moc.“ Sevřela přikrývku v pěstích a zavřela oči, jak se pomalu pohyboval dovnitř a ven. Ten opojný pocit málem nedokázala snést. Téměř. Zrychleně dýchala a vycházela jeho, teď už rychlejším, pohybům vstříc. Cítila, jak se do ní noří víc. Pak ji popadl za boky a nadzvedl pánev. „Ou… Ano. Tam… Bože!“ Zaklínila mu kotníky kolem pasu a on neměl slitování. Čtyři tvrdé přírazy a její vnitřní svaly se kolem něj svíraly. Síla jejího orgasmu ho přehoupla po okraj za ní.

Chvíli zůstali spojeni, ani jeden to nechtěl ukončit. Mulder plnou vahou těla ležící na ní však usoudil, že to pro ni nemůže být pohodlné. Jemně z ní vyklouzl a přetočil je oba na bok. „Bylo to…“ hořel zvědavostí, jestli ona to prožívala stejně jako on. Byl to jeho nejlepší sexuální zážitek a věděl, že jen a jen kvůli ní.

„Nemůžu to ani popsat“ odpověděla, než stačil domluvit. Políbila ho na dobrou noc a okamžitě usnula. Mulder ji zakrátko následoval.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

9.17

Mulder otevřel oči a usmál se, když si vzpomněl na včerejší večer. Chtěl se s ní milovat každičkou noc až do konce života… a mohl. Něco bych měl udělat, než začneme takhle žít, myslel si. Nebo alespoň chtěl něco udělat. Byl připravený, už dlouho. Scullyová si protáhla ruce i nohy a zamrkala na něj. „Ráno“ zašklebila se na něj a přitiskla se k jeho hrudi.

„Ahoj. Spala jsi dobře?“

„Krásně a ty?“

„Nápodobně.“ Opravdu se cítil jako znovuzrozený. „Ty, Scullyová?“

„Ano, Muldere?“

„Můžu se tě na něco zeptat?“

________________________________________________________________________

Tento článek byl zveřejněn 10.9.2011 v 14:00 v kategorii Povídky.