Na povrchu (povídka)
autorka Leyla Harrison | překlad nabaa | rating NC-17 | kategorie V, A, MSR
„Je mi líto. Víc pro ni udělat nemůžeme.“
Zoufalý výkřik prořízl vzduch v místnosti. Matně poznávám, že vyšel od mé matky, ale nejsem schopná ji utěšit. Nejsem dokonce ani schopná se k ní otočit. Jsem příliš slabá, příliš unavená, příliš nemocná.
Blíží se konec. Vím to.„Není žádná možnost? Chemoterapie?“
„Mrzí mě to, paní Scullyová. Už jsem to s Danou probral. Můžeme jí dát narkotika, abychom zmírnili bolest, ale obávám se, že kromě toho nemůžeme dělat nic.“
Nemůžu své matce vysvětlit, že to chápu. Že jsem s tím smířená. Vím, že umírám.
Nemůžu mluvit. Rakovina mě připravila o mnoho věcí. Řeč je jednou z nich, pohyb další. Zrak.
Kdy jsem začala ztrácet zrak? Už si nevzpomínám. Dny a noci splynuly v jedno a to samé. Už nevnímám, jak čas běží.
Z téhle postele už nikdy nevstanu. Jsem k tomu podivně pevně odhodlaná. Ke všemu. Jediné, co teď můžu dělat, je sedět a přemýšlet a modlit se. Můj mozek pořád funguje. Aspoň prozatím. Ale jsem si jistá, že i to je jen otázka času.
Jak je možné, že jsem tak klidná? Je to proto, že nemám na výběr?
Nemám jinou možnost než být klidná, tichá a pozorná. A fakt, že už se nemůžu vyjádřit, projevit, nebo popsat tuhle situaci jakýmkoliv jiným eufemismem, který by ji vystihoval, mě rychle vyčerpává.
Ztratila jsem příležitost říct matce věci, které jsem měla říct, když jsem měla tu možnost. Už jí nepovím, aby se mi postarala o kytky, aby je zalévala tak, jako ty svoje. Neřeknu jí, že chci, aby všechno, co mi patří, dala charitě.
Neřeknu jí, že ji miluju.
A už ji ani neřeknu, aby se postarala o Muldera, až tady nebudu.
Mulder.
Z protější strany pokoje slyším zvuk. Primitivní, zvířecí bolestný pláč. Nepatří mé matce. Je Mulderův.
Nevidím ho. Nemůžu k němu vztáhnout ruce. Nemůžu se ho dotknout.
„Scullyová…“
Nikdy jsem opravdu neuvažovala nad tím, co má smrt udělá s Mulderem. Zlobila jsem se na něj. Odstrkovala jsem ho. A co je nejhorší, obviňovala jsem ho z nemoci, která mi teď rychle brala život. Kopajíce kolem sebe jsem také nad ním vynesla rozsudek smrti. Do konce života bude žít s mým obviněním, s mou zlobou a se svou vlastní vinou. Myslím, že doufá, že ten konec přijde brzo. Můžu jen doufat, že se nebude snažit nějak tomu pomoci.
Cítím jak se jeho ruce dotýkají mých a teplo, které z nich sálá zahřívá mé tělo skrze mé ruce a paže. Bože, je mi taková zima.
Ach, Muldere.
Je toho tolik, co bych mu chtěla říct. Ale uvědomuju si, že i kdybych mohla mluvit, nebyla bych schopná ze sebe ta slova dostat. Teď už mi ani žádná slova nezbývají.
Další pláč. Tišší. Trhá mě na kusy.
Mé rozhodné přijetí smrti najednou mizí. Odmítám zemřít. Odmítám odejít. Ještě ne. Ne dokud neřeknu věci, které potřebuju říct. Mé matce. Mé rodině. Mulderovi.
Chci bojovat. Chci vstát z téhle postele a křičet a bojovat a žít. Kruci!
Snažím se pohnout.
Nic.
Bože! Bože, pomoz mi! Pomoz mi žít. Pomoz mi bojovat.
Od Boha nepřichází odpověď. A ani od nikoho jiného.
Mulderovy slzy jsou mé, protože já sama už žádné nemám.
Prudce se posadím. Třesu se, ztěžka oddechuju, po čele mi stékají praménky potu. Studeného potu.
Další noční můra.
Ježíši. Skončí to někdy? Copak nikdy nepřestanou?
Byla jsem tak blízko smrti. Tak strašně blízko. A i když už se jí nedívám do tváře, pořád mě straší. Pronásleduje mě do tmy noci, do mých snů.
Můj náhlý pohyb probudil Muldera, který se vedle mě pohnul a posadil se. Dívá se na mě přivřenýma očima a obtáčí svou ruku kolem mých ramen.
„Scullyová?“
„Jsem v pořádku.“, odpovím naučenými, automatickými slovy.
„Zase noční můra?“, zeptá se a já přikývnu.
Během dlouhého ticha naplňujícího naši ztemnělou ložnici upřeně pozorujeme jeden druhého. Uplynul měsíc od mého zázračného uzdravení z rakoviny, která ohrožovala můj život. A trvalo to pouhé dva týdny, než se můj vztah s Mulderem dostal na…jinou úroveň.
Bylo to neodvratné. Má cesta zpět do světa živých zahrnovala i nalezení nového života s Mulderem. Nebyla jsem schopná ani ochotná popírat sílu, která mě k němu přitahovala. Jediná věc, která mi uniká, je, jak to, že jsme se nestali milenci mnohem dříve.
Takže teď tady sedím, dívám se na něj, na jeho nádhernou tvář naplněnou zájmem. Zájmem o mě.
„Vážně jsem v pořádku, Muldere.“, trvám na svém a prsty si projíždím v rozcuchaných vlasech.
„Jasně, Scullyová.“, usměje se, hluboký bublavý zvuk vycházející z jeho hrudi. Stáhne mě zpátky a přitiskne se ke mně zezadu.
Je to pro nás ideální pozice. On je vysoký, já malá a celé mé tělo přesně zapadá do jeho svalnatého rámu. Nosem se mi otírá o krk a já cítím jeho horký dech na své kůži. Jedna jeho paže je pode mnou, druhá kolem mého pasu. Pevně mě tiskne k sobě, dost pevně na to, abych zády vnímala tlukot jeho srdce.
Zavírám oči a modlím se za spánek. Přemýšlím o všem a zároveň o ničem. Mulderova dlaň přejíždí po mém břiše, něžně, konejšivě. Nechám se uspávat tím rytmem a uvolním se, mé myšlenky odplouvají pryč od snu, který mě vzbudil, od všech snů, které mě budí, co jsem se uzdravila.
Má víčka se zavřou a upadám do lehkého spánku.
A pak otevřu oči, když ucítím Mulderovy prsty míjející místa na mé kůži na jejich cestě k vnitřní straně mých stehen. Škubnu sebou v jeho náručí, ale on mi zašeptá do ucha.
„Ššš, Scullyová…ššš.“
Spletl si mé překvapení se strachem.
Nemám strach. Je to vzrušení. Náhlé a kompletní vzrušení.
Mé bradavky už jsou tvrdé. Jen lehce roztáhnu nohy, abych jeho prstům umožnila lepší přístup. Pochopil ten signál. Vklouzne rukou pod okraj mých kalhotek a pak dovnitř. Prohnu se proti jeho tělu a vzdychnu. Ten zvuk ho vzrušuje. Dýchá mi do ucha a při každém jeho dechu mě příjemně zamrazí v zádech.
Pokrývá citlivou kůži za mým uchem drobnými polibky a jeho ruka pokračuje níž. Kroutím se v jeho pažích, ale přidržuje mě, takže se sotva můžu pohnout.
Cítím jak vlhnu a promáčím bavlněnou látku kalhotek. Zavírám oči. Ne studem, ale údivem. Pořád nemůžu uvěřit, jaký efekt na mě Mulder má, jeho schopnosti udělat ze mě rozvášněnou ženu, která touží jen a jen po jeho doteku, jeho rukách na svém těle a jeho těle přitisknutém ke svému.
Mulderovy prsty konečně našly svůj cíl, mé centrum, a slyším jak vydechl rozkoší. „Scullyová…“, vzdychá. „Jsi tak vlhká. Tak nádherně vlhká.“
Pohnu se, jeho ruka mě stále drží na místě. Nejsem schopná pohybu, nejsem schopná mu vzdorovat. Nechci mu vzdorovat. Mulder mě nikdy opravdu neuvěznil. Místo toho mě jednoduše pevně drží na místě, kde chci být.
Konečky jeho prstů kreslí drobné kroužky kolem místa, které se stalo tím jediným, na něž se můžu soustředit. Zasténám když se k prstům připojí i palec a přejede po drobném svazečku nervů. „Ach Bože, Muldere!“
K odpovědi nepotřebuje slova. Místo nich do mě bez varování vklouzne dvěma prsty a já se mu přitisknu ke slabinám. Jeho erekce se tlačí mezi mé půlky. Přitisknu se ještě pevněji a zaslechnu souhlasný vzdech.
Zasunuje prsty hlouběji, palcem přejíždí po mém klitorisu a já sténám, skláním hlavu tak, že se bradou téměř dotýkám hrudníku.
Znám své tělo. Mulder ho zná taky. Dovedl mě k vrcholu vzrušení a já vím, že už to dlouho nevydržím. Jen tlak jeho palce mě víc a víc přibližuje ke hraně, nemluvě o pohybu jeho prstů. Tak hladký. Tak plynulý. Bože. Je to jako bych v sobě cítila jeho penis.
Mulder umí dobře hodně věcí. A milování je vysoko na jejich seznamu.
Svíjím se a tiše sténám, můj dech se zrychluje a on mi šeptá do ucha.
„To je ono, Scullyová. Tak pojď.“
Bože. Nemá tušení, co se mnou jeho slova dělají. Jen to, že je slyším, mě dostává.
„Chci vidět, jak dosáhneš vrcholu. Vím, že jsi blízko.“
Bože, Muldere. Ano. Tak blízko.
Nemůžu mluvit. Nemůžu zformovat slova, rozhodně ne souvislá…
Mé tělo se svírá, svaly stehen se napínají, to vše v očekávání něčeho, co přijde každou minutou. Ještě pár pohybů jeho prstů a přejetí jeho palce po mém klitorisu a vím, že je to tady, že se to stane. Cítím to.
„Muldere, prosím!“ můj hlas je drsný, slova přicházejí v krátkých vzdeších, těžkne mi hruď.
„Jo, Scullyová…jo.“
A s posledním pohybem jeho prstů a posledním kmitnutím jeho palce se zachvěju. Vykřiknu. Mé tělo se zmítá v jeho náručí a výkřik se ještě zesílí. Nevytáhne své prsty dokud mé tělo neopustí poslední záchvěv.
Jsme potichu, když se jeho ruka vzdálí a těsně mě k sobě přitiskne.
„To, co máme, Scullyová, je skutečné. Je to silnější než tvé noční můry.“
Jeho hlas je hluboký. Věřím mu, ale nemůžu mu odpovědět. Knedlík v mém krku mi brání mluvit a ještě stále se snažím dostat svůj dech zpátky do normálu.
„Muldere..“, konečně zašeptám, „Já…“
„Spi, Scullyová. Dnes už žádné noční můry. Slibuju.“
Věřím mu. Ve skutečnosti se poprvé za poslední měsíce cítím v bezpečí. Spánek mě přemůže dřív, než si to uvědomím.
Tento článek byl zveřejněn 25.5.2008 v 15:37 v kategorii Povídky.
No teda..... asi ty povídky začnu číst…
Tohle fakt není můj šálek kávy. Ve chvíli, kdy čtu „Jo, Scullyová, jo, jo, jo…“ tak se mi chce smát. Čímž nijak nesnižuju překlad, který je výborný, ale radši ať to má nějaký děj. :)
Padmé..taky mám problém se sexuálními scénami… jakožto zastánce toho, že spolu ještě nespali (v prvních 8 řadách), mi to zní prostě blbě
Čtu zatím poctivě všechno, ale ty barvité
scény si nějak nemůžu představit 
Taky mám raději nějaké jemné romantické scény a angsty
a tak 
Hezky se to čte 
Jinak povídečku jsem četla už samozřejmě na volnym a kvalitka
Mně nevadí sexuální scény, jen mi některé přijdou fakt strašně přitažené za vlasy a klišovité, jakoby autor(ky) znaly sex jen z Brávíčka. Ale najít fakt dobrou erotickou fan povídku je nejspíš dost těžké. Ale třeba ta povídka, kdy tam spolu spali při měsíčku, ta byla velmi dobře napsaná.
Mně teda sexuální scény nevadí (aby taky ne, když sama překládám, že:-) A zkušeností mám docela hodně. Dovedu si je představit jak romanticky při měsíčku, tak takhle „drsněji“, možná že spíš drsněji, když si občas vybavím vyloženě naštvaného Muldera:-) Pěkná povídka! I s těmi scénami:-)
Je fakt, že ty dialogy při sexu jsou někdy jako vystřižené z pitomých porno filmů. Nebo fakt někdo říká „Už budu, už budu?“ Možná jo, ale já to neznám
. Takže, když překládám, tak to někdy beru fakt volnějc
a upravuju si to tak, aby mi to sedělo. Četla jsem už ledacos a něco se ani
při nejlepší dobré vůli přeložit nedá. Ani opisem 
.
Teda tohle je drsné.. dobře se to čte, ale je to síla. Porno hadra :)
PetraZelva: Porno hadra? To proč? Mně tam ta NC-17 část přijde jen jako výplň celkové myšlenky. Nehraje tam vůbec podstatnou roli a je tam je proto, aby, jak Mulder říká, dokázal Scullyové, že mají víc než noční můry. Dyť to ani není sex jako takový. Jestli tohle někdo shledá býti pornem,pak by mě zajímal názor na některé opravdu graficky NC-17 povídky. Doporučuju na Fóru zmiňovanou Dark Sex Series od Donnilee.
Nabaa: No jo, jsou i drsnější.. Každý na to máme vlastní názor. Mně to tak prostě přišlo, že to bylo až moc. Asi mě spíš překvapilo, co se z toho nakonec vyklubalo.. :)
luca: je to fakt, některý hlášky jsou až moc nepřirozený, i když… zamyslela jsem se nad tím, co občas sama říkám (pokud vůbec něco) a nejčastěji asi „tak pojď“ případně „rychlejš“ anebo „víc“ :) A zrovna tady v téhle povídce mi nepřijde nic moc zas až tak mimo :)
Jo a k Dark Sex Series – jestli to je to x dílný tak tam jsem „vydržela“ do páté části a pak už jsem na to neměla to číst dál, bylo to na mě nějak moc :)
Mluvení při sexu…nějak si ani nevzpomínám, že bych u toho někdy mluvila, i když asi jo, protože jinak „hubu nezavřu“. Ale do povídek se něco napsat musí, to jinak nejde. A tady bych řekla, že je „rozhovorů“ ještě vcelku málo a nijak neruší.
Donilee píše vůbec samé drsné věci, to rozhodně není pro čtenáře – začátečníky:-D
Tak jsem si přečetla povídku-moc pěkná- a taky jsem si přečetla komentáře, takže jsem se také dozvěděla, kdo u toho co říká:)
Zajímavé, co se z jedné povídky dozvíme:))
to je prijemna zmena tahle povidka uf
Mně se to líbilo. Sice mám radši ty ,,bezdotykové/platonické" story, ale tahle se mi líbila. A to jejich mrouskání ,,při měsíčku" bylo taky pěkný:-))
„mrouskání při měsíčku“ je nádhernej termín, LOL!:-) Ale vystihuje to docela přesně. Když už je tahle diskuse takhle rozjetá, tak ještě podotknu, že by mi asi nešlo překládat něco, z čím bych se vnitřně ani trochu neztotožnila, erotiku nevyjímaje. U všech povídek musí být nějaká „vazba“. Nevím, jak to vnímají ostatní holky autorky, ale když ta vazba nefunguje, tak to prostě nejde a ani to člověka tolik nebaví…
mě se ta povídka líbí, překlad nabaay je pěknej. A připadá mi to úplně normální, jak ze života. A to je mi už přes 40 let.
povidka je super, jsem fanda do Akt X asi od 11-ti let (je mi 23), a kdyz jsem byla mladsi, take jsem se pokousela psat.:0)
Ale v techto intimnich scenach mi moc nesedi to „Muldere, Scullyová… ", to je pak fakt trochu smesny ty dialogy. jako by si hrali na zenu v domacnosti aa instalatera, nebo podobny typ techto erotickych "hratek“.
jinak cely stranky jsou bezva, jsem tu dennim hostem
jen tak dal