Kult X

autor Cofax | překlad nabaa | rating R | kategorie SA, post-ep (nepřímo, někde po Emily a All souls) | povídka ke stažení

6.listopadu, 13:17

Našel ji ve třetím kostele.

Svatý Aidan byl malý kostelík sousedící, stejně jako mnoho dalších, se zděnou budovou školy, která k němu patřila. Pestrobarevný hlouček dětí pobíhal po oploceném hřišti a jejich křik projížděl Mulderovou myslí jako nůž.

Hlavní dveře byly odemčené. Mulder zatlačil do masivní dubové výplně, pootevřel je na několik palců a vklouznul dovnitř. Ve vstupní hale nebylo víc než pár starých plakátů křesťanského hnutí a svěcenka. Žlutý leták na nástěnce zval na palačinkovou slavnost a tichou aukci. Skrz skleněné dveře Mulder viděl mihotavé světlo oltářních svíček. Hlavní světla byla ztlumená.

Pohnul se směrem k hlavním dveřím, ale než mohla jeho natažená ruka sáhnout na kliku, dveře se prudce otevřely zevnitř. Vypotácel se z nich starší muž a téměř upadl na Muldera. Ten ho zachytil za rameno a ve chvíli, kdy jeho prsty nahmataly hladkou texturu hedvábí, si uvědomil, že je to kněz.

Muž otevřel ústa, jednou, dvakrát, ale neřekl nic. Šedivé vlasy se mu potem lepily na čelo. Mulder s ním lehce zatřásl a pak se jedním prstem dotkl purpurové štoly, kterou měl kněz na krku.

„Je tam?“ Jeho hlas byl tak tichý, že se stěží sám slyšel.

Kněz několikrát rychle kývnul. Kapka potu mu stekla po nose a ukápla na čisté hedvábí kleriky. Natáhnul ruku směrem k oltáři. „Je…je támhle. Já nevím…“

Mulder vytáhl odznak, ukázal jej knězi a poté mu do dlaně vtisknul navštívenku. „Dejte mi deset minut a pak zavolejte na tohle číslo. Chtějte asistenta ředitele Skinnera. Řekněte mu, že jsem ji našel.“

Prošel dveřmi, aniž by počkal na odpověď.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

18.srpna

Byl konec léta, večer, jeden z těch klidných, které jen opravdový blázen tráví doma, místo aby venku pozoroval světlušky a komáry rojící se v teplém vzduchu. Mulder byl v kanceláři. Scullyová měla pozdě odpoledne prohlídku u zubaře a do práce se už nevrátila. Bylo po osmé, ale tenký paprsek světla stále ještě pronikal malými okny až téměř u stropu kanceláře. Někdo lehce zaklepal na dveře. Mulder odsunul židli a odtrhnul oči od složky případu ležící na stole před ním.

„Ano?“

„Ahoj, Muldere. Máš chvilku?“

Mulder položil prst na místo v textu, kde přestal číst a otočil hlavu. Tlumené světlo sklepní kanceláře dopadlo na vysoké čelo Jerryho O´Connora stojícího ve dveřích. O´Connorův hlas byl stejně váhavý jako jeho činy. I přesto ho Mulder považoval za jednoho z nejkompeten­tnějších a nejstabilnějších členů BSU (Behavioral Science Unit, pozn.překlada­telky).

„Jasně, Jerry.“ Mulder ukázal na židli. Místo aby zamířil k ní, O´Connor obešel stůl a položil před Muldera složku, kterou do té chvíle držel v ruce.

Ten ji otevřel s tázavým pohledem na Jerryho tvář. Uvnitř byly fotografie z místa činu a pitevní zprávy popisující detaily úmrtí pětileté dívky na otravu oxidem uhelnatým. Mulder nadzvedl obočí a přečetl první stranu. Teresa Campbellová zemřela před třemi měsíci a její smrt byla policií v Silver Springs označena za nehodu.

Jenže. Jerry by tu nebyl, kdyby to byla pravda. „Další úmrtí?“

O´Connor přikývl a podal mu další složku. Tahle byla úplně nová, její okraje byly ještě ostré a neohmatané. Jeffrey Sullivan také zemřel na otravu oxidem uhelnatým. Před třemi dny v Georgetownu. Tentokrát bylo v případu dost nejasností na to, aby místní policie zvážila možnost vraždy a pokračovala podle toho ve vyšetřování.

Oběma dětem bylo kolem pěti let, obě měly světlé vlasy, ale existovaly ještě další podobnosti. Jeffrey Sullivan byl buclaté dítě, fotka ho zachycovala, jak sedí na poníkovi při oslavě narozenin, jeho tvář byla ztuhlá strachem. Fotka Teresy Campbellové byla softballová, její opálený obličej se usmíval do objektivu zpod baseballové čepice. Na druhé straně fotky byly údaje – věk:5 let, výška: 117cm, váha: 22kg, pozice: shortstop (pozice mezi 2. a 3.metou, pozn.překlada­telky).

Mulder položil obě fotky před sebe na stůl. Po dlouhé chvíli se podíval na O´Connora.

„Myslíš, že je mezi nimi spojitost?“ Po jednom nahlédnutí do spisů ji nemohl vidět.

O´Connor ostře přikývl a přitáhl si židli vedle Muldera. „Jsem si tím jistý. Ale potřebuju, abys mi ji pomohl najít.“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

6.listopadu, 13:20

Mulder za sebou opatrně zavřel dveře. Kostel byl na první pohled prázdný, měkké světlo svíček mihotavě ozařovalo staré dřevěné lavice. Oltář v přední části byl pokryt dlouhým bílým suknem, které se v červeném světle lampy za oltářem jevilo jako růžové. Chtěl se jí zeptat, jak sem mohla přijít po tom všem, co se stalo, ale pochyboval, že by mu byla schopná odpovědět.

Bylo tam teplo. Mulder si svléknul kabát a přehodil ho přes nejbližší opěradlo. Pokračoval pomalou chůzí hlavní uličkou. Konečně uviděl Scullyovou, tmavou postavu napůl zhroucenou v jedné z lavic. Dlaněmi si zakrývala obličej, seděla na kraji sedadla a koleny se dotýkala klekátka.

Nepohnula se, když se k ní sklonil. Mluvila rychle, jedno slovo jen ztěží stačilo opustit její ústa předtím, než vzniklo další. Modlitba, uvědomil si.

„Zdrávasmaria­milostiplnápán­steboupožehna­nájsimezižena­miapožehnanýplod­životatvéhoje­žíšsvatámaria­matkobožípros­zanáshříšnény­níivhodinusmrtí­naší…“

Neviděl jí do tváře. I přes teplo v kostele si nesvlékla kabát. Byl u dolního lemu od bláta. Musela ujít dlouhou cestu. Její ruce byly bílé, jak si je tlačila na tvář.

Mulder raději zavřel oči.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

22.srpna

Vstoupili do kanceláře společně, oba odložili kufříky na stůl, jeden s úderem a rozsypáním papírů, druhý s tichým povzdechem. Wisconsinský případ byl fascinující, ale vyčerpávající. Bylo už po páté a všechno, co toužil Mulder udělat, bylo zkontrolovat e-mail, jít domů a spát až do rána.

Ve chvíli, kdy zapnul počítač a vysoukal se z kabátu, zaslechl Scullyovou, jak se přehrabuje složkami za jeho zády. Outlook se okamžitě naplnil tucty zpráv, kterými Úřad zásoboval své agenty. Ohlédl se na Scullyovou, která zakládala papíry do příslušných složek a pak si jednu celou strčila do kufříku.

„Odcházíš brzo?“

Přehodila si přes rameno cestovní tašku. „Jo. Musím ještě do čistírny. Zašpinila jsem si kabát a v sobotu mají zavřeno.“

Nejčerstvější zpráva byla od Jerryho O´Connora. Byla označená jako urgentní a doplněná červeným vykřičníkem v předmětu. Mulder si odfrknul. Předběžný profil dal Jerrymu těsně předtím, než odjeli do Wisconsinu. Co se stalo?

Další mrtvá. Tělo Katie Somervillové bylo nalezeno před třemi hodinami, zrovna když Mulder se Scullyovou nasedali do taxíku na letišti O´Hara. V době, kdy spěchali k terminálu vyhýbajíce se neoznačeným zavazadlům, Alexandrijská policie pátrala po těle Katie Somervillové. Byla nalezena stočená do klubíčka, jakoby spala, v opuštěném domku na stromě šest bloků od domova. Byla nezvěstná pět dní.

„Myslela jsem, že půjdeš rovnou domů.“ Scullyová se zastavila u dveří s rukou na klice.

„Hm?“ S tímhle bylo něco v nepořádku. Podle Mulderovy analýzy vrah neměl postupovat tak rychle. Bude muset předělat ten profil.

„Muldere. Domov. Postel. Spánek.“

„Jo, jo, jasně. Hned půjdu. Jen něco dodělám na tom případu pro BSU…“

„No..“ odmlčela se. „Tak jo.“

„Ano?“ Něco v jejím hlase ho přimělo zvednout hlavu. Usmála se na něj.

„Užij si víkend, Muldere.“

„Ty taky, Scullyová.“ V okamžiku, kdy se za ní tiše zavřely dveře výtahu, Mulder se vrhnul na složky ve skříňkách, aby našel něco, co by pomohlo vysvětlit tenhle rozdíl.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

6.listopadu, 13:31

Dal jí minutu, ale neměli příliš mnoho času. Skinner nebude čekat, tohle byla příliš citlivá záležitost. Úřad bude mít těžké chvíle a tisk Skinnera umačká. Mulder se snažil nemyslet na to, čím bude muset Scullyová projít.

Nahnul se k ní. Svým teplem a přítomností jí ujišťoval, že není sama. „Scullyová…“

„Ne.“ To slovo bylo jasné i přes její dlaně. Mulder cítil, že se začala třást, ramena se jí chvěla.

„Scullyová…“ Nepatrně zvýšil hlas. Docházel jim čas a on se s ní potřeboval spojit dřív, než přijedou posily. Tohle může být naposled na dlouhý čas.

„Musím…musím dokončit…“ Její slova byla šeptaná, zoufalá, ale tělo se jí třáslo a Mulder zpozoroval kapku lesknoucí se tekutiny na její bradě.

Dokonce ani v těch nejhorších časech, když měla rakovinu, nebo po Pfasterovi, takhle nevypadala. Oči měla doširoka otevřené, že mohl téměř vidět strukturu její duhovky. Pleť měla tak bledou a ruce tak studené. V její tváři rozpoznal ještě něco, něco co příliš často vídával v zrcadle.

Vyděděnec.

Takže je to pravda, pomyslel si. Až doteď si to nepřiznal.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

6.listopadu, 11:15

„Scullyová.“ Její hlas byl strohý a Mulder zamrkal překvapením. Byla docela vstřícná, když jí zavolal včera v noci a požádal ji o pomoc. Až překvapivě, vezmeme-li v úvahu, že vždycky nesnášela případy, ve kterých byly obětmi děti. Ne, že by ji obviňoval, děti byly to nejhorší a čím blíže k Vánocům se tyhle případy odehrály, tím hůře je nesla.

Nadzvedl se v židli. Byl vzhůru od čtyř od rána a spal jen několik hodin. Několik hodin zmáčknutý na pohovce ve skladišti na konci chodby. Občas se divil, jestli uklízečky věděly, že tam zůstává a jestli je to vůbec zajímalo. Protáhl se, aby se zbavil napětí v zádech, aniž by musel opravdu vstát.

„Našel jsi něco?“

„Vlastně ne. Ale porovnal jsem to s hlášením o Katie Somervillové a musím říct, že vrahovy metody se jasně změnily.“

„Protože tentokrát použil chloroform a nůž.“

„Nejen to. Tahle smrt byla mnohem rychlejší. Myslím, že vrah měl naspěch.“

Mulder vzdychnul. Co se změnilo? Jeho mozek fungoval pomaleji, než by se mu líbilo. Dnes ráno navštívil dům Augsbergerových. Rodiče našli svého pětiletého syna Timothyho mrtvého na zahradě za domem. Nespustili ho z očí na víc než dvacet minut a ve skutečnosti si mysleli, že je pořád na pískovišti.

Na pískovišti byl, ale mrtvý.

„Jediná věc, která se změnila, Scullyová, je, že tiskem unikají informace. Ví, že po něm jdeme.“ Potřicáté za poslední čtyři hodiny Mulder proklel toho troubu, co mluvil s reportérem. Na titulní stránce sobotních Washington´s Times se skvěl nadpis „Washingtonský vrah dětí“. Narychlo svolaná tisková konference byla jedním z nejméně příjemných momentů jeho kariéry u FBI.

„Jo,“ souhlasila, ale v hlase měla pochyby a zněla vzdáleně. „Našli jste něco na místě činu?“

„Vlastně jo. Vzali jsme otisky prstů z lemu jeho baseballové čepice. Byly hodně malé, mohly být matky, ale…“

Dlouhé ticho. V telefonu uslyšel cinknutí. „Scullyová?“

„Já nevím, Muldere.“ skoro ji slyšel myslet. Znal ten výraz v její tváři, když se snažila zjistit, kam ten kousek puzzle patří. „Já jen…Proč myslíš, že vrahem je muž?“

„Protože většinou to tak je.“ Ale v tu samou chvíli věděl, že je to hloupý důvod. Neměli žádný důkaz o sexuálním zneužití, nebo jiném týrání. Nic, co by ukazovalo, jestli pachatelem byl muž, nebo žena. Statistika je jen statistika a nelze se na ni úplně spolehnout. Měl se nad tím zamyslet dřív, než vyvodil závěry. Kruci!

Žádné zneužití. Bezbolestná smrt. Posadil se výš a nechal nohy dopadnout na zem. Možná…možná to nebyl zločin zneužití, ale akt záchrany. Jako Gerry Schnauzz. Možná, že vrah oběti zachraňoval od hrůz, které jen on, nebo ona, mohli vidět. To by vyžadovalo úplně jiný přístup k profilu. Bude to muset škrtnout a začít úplně od začátku.

„Muldere?“

Zadržel dech. Naposledy, když v jejím hlase slyšel tenhle tón, choulili se na sněhové pláni.

„Scullyová? Jsi v pořádku?“

„Vím, proč zemřeli.“

„Cože? Co jsi zjistila?“ Člověk si mohl být jistý, že Scullyová objeví něco, co by jiný patolog přehlédl.

Její hlas byl tichý a nejistý. „Byl sám na zahradě. Myslel si, že je v bezpečí. Možná to byla učitelka, nebo chůva. Ženy nebývají nebezpečné a ona mohla být pěkná, příjemná, možná hezky voněla…možná k ní sám přišel…“

Mulder zvednul obočí. Věděl, že Scullyová umí profilovat a dělala to u několika případů, ale většinou to bylo méně intuitivní a více vědomé. „Tohle dává smysl, Scullyová. Našla jsi nějaký důkaz, který by to podpořil?“

Dlouhá pauza.

„Ó, Bože.“

Nikdy ji takhle neslyšel. Bylo to jako kdyby slova byla krvácející tělo vytažené z vody přes ostrý korálový útes.

„Bože, Muldere. Vím, jak zemřeli. Vidím to. Byl na houpačce a oni před domem a vypadal jako jeden z nich. Ty zrzavé vlasy, správný věk, takový sladký chlapec. Vypadal jako Charlie, jako Emily. Nádherný chlapec. Musel být jedním z nich, musel být zachráněn…bože, bože, bože…“

Mulderův mozek se zastavil jakoby spoje mezi buňkami zmrzly. Všechny ty drobné chemické a elektrické procesy v jeho hlavě se zastavily a myšlenky zmizely. Otevřel ústa, ale nevyšla slova.

Její hlas se vzdaloval, odcházela od telefonu a pak se ozvalo pronikavé zařinčení a Mulder odhodil sluchátko od ucha.

„Doktorko Scullyová?“ ozval se další hlas, slabý a vyděšený. „Doktorko Scullyová, jste v pořádku?“ A najednou se ozývalo jen pípání.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

6.listopadu, 13:34

„Scullyová…“ jeho hlas se zlomil. Nemohl ta slova vyslovit. Co mohl říct? Neexistovala slova, které by tohle popsala. Přitáhl si ji do náruče, objal ji rukama a zoufale se k ní přitiskl. Vlasy jí voněly po citrónu. Vždycky používala citronový šampón, když dokončila pitvu. Spolknul náhlý příval žluči, který se mu dral do krku.

Odpočívala v jeho náručí, měkká, tichá, jak ji nikdy neznal. Ani v těch nejbližších chvílích, chvílích ukradené intimity, které občas nacházeli mezi vířícími událostmi, nebyla tak pasivní. Po chvíli ji pustil a podíval se jí do tváře. A uvědomil si, že pro ni tam vlastně není. Věděla, kdo je, ale neviděla ho, ani necítila. Nic teď Danu Scullyovou nemohlo uklidnit.

Vztáhl ruku k její tváři a utřel jí slzu. Odvrátila obličej zpátky k oltáři. Neklidně se zavrtěla v jeho rukách. „Potřebuju…Muldere, potřebuju…“ Spustil ruce podél těla a odsunul se zpátky směrem do hlavní uličky.

Nejistě se zvedla a vysunula se z lavice. Bože, napadlo ho okamžitě, co řeknu její matce? Její kroky byly nezvučné, opatrné. Viděl, jak se zastavila a dvakrát se na cestě k oltáři zachytila opěradla.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

6.listopadu, 11:23

Chodba mezi kanceláří a výtahem byla jako obvykle nacpaná starými skříňkami a krabicemi se složkami příliš nepodstatnými k archivaci, ale příliš užitečnými na to, aby byly vyhozeny. Mulder odkopl krabici se starými rozbitými hrnky a zmáčkl tlačítko na telefonu. Věděl, že to nezvedne. Musel se k ní dostat. Musel…

Dveře výtahu se otevřely a Mulder z něj slepě vyběhl. Málem srazil Jerryho O´Connora. O´Connorova tvář byla zpocená a jak se ho Mulder snažil zachytit, Jerry cosi zamumlal. Oběma rukama pevně svíral složku.

„Muldere, já…“ polknul a jednou rukou si utřel čelo. „Tady jsou ty otisky. Myslím, že bys je měl vidět.“ Jerry mu podal složku, ale Mulder si ji nemohl vzít. Jen tam stál s jednou rukou opřenou o rám dveří výtahu, aby se nezavřel. Jerry složku upustil, ta se pomalu snesla na hnědou podlahu výtahu a otevřela se.

Jerry stisknul Mulderovi rameno a vyšel z výtahu, aniž by se na Muldera podíval. Mulder sledoval, jak Jerry míjí dveře kanceláří a mizí za rohem. Výsledky analýzy otisků zašustily, když zvedl nohu. Pustil dveře a ty se zavřely.

Všechny dveře jsou teď zavřené.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

6.listopadu, 13:36

Scullyová došla k zábradlí před oltářem a zastavila se před nízkou brankou oddělující svaté a světské. Mulder se přinutil k pohybu a rozběhl se. Ale ne dost rychle na to, aby zachytil tělo své partnerky, které se svezlo k zemi. Její vzlyky se odrážely ve ztichlém kostele a prostor před ním se rozmazal.

Mulder klečel na chladném mramoru před oltářem Bohu, kterého neznal a držel ji. Tuhle ženu, kterou miloval jako svou vlastní duši, tu ženu, která teď byla troskou. Dokonce i s tímhle novým břemenem byla lehká a on se snadno postavil. Po dlouhé chvíli, během které se upřeně díval na kříž nad oltářem, sklopil oči a zamířil chrámovou lodí ke dveřím. Paprsky slunečního světla pronikaly kostelními okny a vytvářely na koberci pruhy.

V dálce se ozývaly sirény, když Fox Mulder vystoupil z haly na schody před kostelem svírajíce v náručí poslední oběť.

 

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Pozn.: Původní název povídky je The Mill, což je analog výrazu Prayers Mill znamenajícího „modlitební mlýnek“, věc, kterou používají při modlitbách a odříkávání manter tibetští buddhisté. Nicméně mně se název Mlýnek/Modlitební mlýnek v češtině příliš nepozdával, proto jsem si dovolila povídku přejmenovat.

________________________________________________________________________

Tento článek byl zveřejněn 25.10.2008 v 12:53 v kategorii Povídky.