Kult X

Naše povídkářka luca se nevzdává a stále pokračuje v překladu zajímavých rozhovorů. Nutno podotknout, že čtenářsky zaslouženě úspěšných, protože vedle vtipného obsahu se jedná o špičkové překlady do češtiny. A protože nové rozhovory jsou již vyčerpány, vzala si luca tentokrát na mušku úsměvné interview z jara 2000, které je zajímavé hlavně tím, že Davida Duchovnyho zpovídala sama Gillian Andersonová. Pro úplnost se hodí připomenout, že když se v roce 2008 chystala premiéra druhého celovečerního filmu, zopakovalo se něco podobného – video plné skvělých okamžiků s přiloženými českými titulky si můžete stáhnout z aktuality David a Gillian si vzájemně kladou otázky. Další rozhovory a desítky povídek, které luca přeložila, najdete přehledně seřazené v jejím profilu.

Gillian Andersonová zpovídá Davida Duchovnyho. Hmmm… Prostá myšlenka. Proč se to nestalo už dříve? Napětí? Nebo spiknutí? USA Weekend posílá kolegyni z Akt X na průzkum. David Duchovny stojí před obytným přívěsem, který v Los Angeles využívá při natáčení dalších dílů seriálu Akta X, a čeká na svou kolegyni, Gillian Andersonovou. „Telefonuje s Mikem Wallacem,“ říká s potutelným úsměvem, „uděluje jí rady.“ Dělá si legraci. Andersonová buldoka ze 60 minut nekontaktovala, přesto se vpraví do své první role profesionální novinářky s přehledem a je excelentně připravená. Měla strach, když ji z USA Weekend oslovili, aby položila Duchovnymu pár otázek, a zároveň jí polichotilo, že to byl právě on, kdo ji pro tu práci sám navrhl.

Tak teď Duchovny sedí na gauči v přívěsu s nohama po indiánsku zkříženýma pod sebou a Andersonová prochází osm stran ručně napsaných otázek a vede otevřenou, zábavnou diskuzi, kterou fandové Akt X jednou jistě budou považovat za historicky významnou. Herci se dostávají do různých oblastí: klepů, že jeden druhého nenávidí; důvodů, proč jsou jejich největší fanoušci vlastně otravní; jak by měl nakonec divák vnímat charaktery jejich televizních postav, Foxe Muldera a Dany Scullyové, když se celá šou nachýlí k závěru… Andersonová, 31, je zvláště zvědavá na to, jak se Duchovny, 39, vyrovnal s přechodem od poněkud asexuálního Muldera k postavě okouzlujícího, romantického hrdiny v novém filmu Vrať se mi, jehož premiéra proběhla 7. dubna 2000.

Vybrané otázky a odpovědi:

16:03, Los Angeles

GILLIAN ANDERSONOVÁ: Jsi nervózní z toho, že tě zpovídám já?

DAVID DUCHOVNY: Nejsem nervózní. Nemůžu se dočkat tvých otázek: „Jaké to je pracovat s Gillian Andersonovou? Jste kamarádi? Scházíte se i po práci?“

GILLIAN ANDERSONOVÁ: Tak v první řadě, viděla jsem ten film.

DAVID DUCHOVNY: To je od tebe velice profesionální.

GILLIAN ANDERSONOVÁ: Líbilo se mi, že v tom není ani špetička Muldera. Co tě děsí nejvíc, když máš hrát v něčem jiném než Aktech X?

DAVID DUCHOVNY: V tomhle bodě mé kariéry je bohužel realita taková, že skoro všichni hledají Muldera. Nedokážu s tím bojovat. Je to těžké – všechny ty tvé snahy dělat něco jiného. Je těžké se na to soustředit, protože většina vychází z podvědomí.

GILLIAN ANDERSONOVÁ: Navrtají tě do filmu a pak chtějí, abys předvedl vyděšený obličej. Musíš mít v zásobě několik verzí vystrašeného člověka.

DAVID DUCHOVNY: A jsi omezená svou tváří a svým tělem. Jestli na sobě nemáš kilo makeupu a paruku nebo nemluvíš s jiným přízvukem, pořád jsi si podobná.

GILLIAN ANDERSONOVÁ: Proč sis tenhle film vybral?

DAVID DUCHOVNY: Líbil se mi ten starý nádech. Přímočarost humoru a charakterů nemohla být více vzdálená od složitých zápletek v Aktech X. (Duchovny hraje ovdovělého muže, který se zamiluje do Minnie Driverové, ženy s transplantovaným srdcem jeho zesnulé manželky, pozn. autora)

GILLIAN ANDERSONOVÁ: Bylo těžké zahrát v podstatě nevinnou romanci, která přináší víc jen v náznacích?

DAVID DUCHOVNY: Pamatuji si na svoji práci před Akty X. Sehrál jsem spoustu milostných scén. A ani tehdy jsem nepociťoval potřebu dokazovat, že umím předstírat soulož před kamerou. (Andersonová se směje.)

GILLIAN ANDERSONOVÁ: A tady jedna otázka podle tvého gusta. Jak bys popsal náš vztah?

DAVID DUCHOVNY: Je jako kořeny stromu. Velice propletený, ale stále se zpevňující. Víš, že ten strom je živý a razí si svoji vlastní cestu, kterou nemůžeš ovlivnit. Ne bez profesionální pomoci.

GILLIAN ANDERSONOVÁ: (Řve smíchy.) Myslíš terapii?

DAVID DUCHOVNY: Jo. Vždycky si vzpomenu na třetí nebo čtvrtou epizodu. Seděl jsem v kanceláři Chrise Cartera (tvůrce seriálu, pozn. autora) a on nám chtěl pomoct. Dělal jsi starosti s tím, jak se k sobě na obrazovce chováme. Řekl: „Vypadáte znudění nebo rozzlobení jeden na druhého. Možná byste si měli s někým promluvit.“ A já si myslel: Co? Jako ty postavy? Dobrý den, já jsem Fox Mulder a tohle má partnerka Dana Scullyová. Jsme tady dobře v partnerské poradně?

GILLIAN ANDERSONOVÁ: To si nepamatuju.

DAVID DUCHOVNY: Možná jsi tam zrovna nebyla. Ale možná by měla existovat nějaká terapie pro herce dlouhých seriálů. Nějaká skupinová by se hodila Přátelům. Nám by stačila pro dvojice, protože nás není tolik. Když to Chris řekl, myslel jsem si, že se zbláznil. Ale my dva spolu trávíme tolik času a ten vztah je těžké ukočírovat. A jakmile někde pronesu: „Po práci se nevídáme“, hned z toho je: „Vzájemně se nenávidíme.“ Vypadá to, že naši fanoušci – tak, jak je popisují novináři – se nespokojí s žádným komplikovaným vztahem mezi námi dvěma. Protože ten nemůže být shrnutý do „Já ji miluju! Je nejlepší!“ nebo „Nemůžu ji vystát!“

GILLIAN ANDERSONOVÁ: A Muldera nenávidíš?

DAVID DUCHOVNY: Ne. Nesnáším lidi, co si myslí, že jsem Mulder. Je to zvláštní. Nesnáším, když na mě volají Muldere. A taky když na mě volají Scullyová. Řekl ti někdy někdo Muldere?

GILLIAN ANDERSONOVÁ: Jo, je to divné.

DAVID DUCHOVNY: Lidi mi říkají: „Jsem tvůj velký fanoušek, Scullyová! Áááá… Já tě miluju, Scullyová.“ (Oba se hlasitě smějí.) Nebo „Kde je Scullyová?“

GILLIAN ANDERSONOVÁ: Co pro tebe bylo za těch sedm let nejtěžší?

DAVID DUCHOVNY: Asi to s tím Vancouverem. (Duchovny pronesl pár pohrdavých komentářů o tomto kanadském městě, kde se Akta X pět sezón natáčela. Později prohlásil, že to myslel v legraci, pozn. autora) Cítil jsem, že jsem to přehnal. Lidi to naštvalo. A už to nešlo vzít zpátky.

GILLIAN ANDERSONOVÁ: A teď, když se natáčení přesunulo do Los Angeles, chybí ti Vancouver?

DAVID DUCHOVNY: Pořád. Ale býval jsem tvrdohlavý. Odmítal jsem si připustit, že se mi stýská po něčem nebo někom (z Vancouveru, pozn. autora), protože mě strašně naštvalo, jak mě všichni špatně pochopili. Nechtěl jsem se hloupě omlouvat. A tak si řekli: „Podělal to.“ Myslím, že to bylo skvělé místo. Ale Los Angeles je pro mě lepší.

GILLIAN ANDERSONOVÁ: Co bylo špatně vyloženo nejvíc?

DAVID DUCHOVNY: Že nemám rád déšť. (Odmlčí se.) Já nevím. Když jsem odpovídal na takovéto otázky, přímo jsem si zadělával na nepochopení. I kdyby mě lidi v životě neviděli se zrzavými vlasy, tak kdybych o nich mluvil, nakonec by si pomysleli: Možná je má. A pak by mi do očí řekli: „Mysleli jsme, že jste zrzek.“

GILLIAN ANDERSONOVÁ: Je tvé veřejné já podobné tomu soukromému?

DAVID DUCHOVNY: Nechceš se vystavovat, dávat všanc věci, které jsou pro tebe důležité, k dobru v tak povrchních situacích, jako jsou různá talkshow. Chceš dělat svou práci jako herec, která je pro tebe důležitá pro živobytí, ale také přijít na konci dne domů a nemuset ze sebe smývat šest vrstev pokožky, abys ses cítila čistá. Takže si většinou dělám legraci, různě to zlehčuju. Ale přece to beru velmi vážně.

GILLIAN ANDERSONOVÁ: Je pro tebe důležitá samota?

DAVID DUCHOVNY: Nejsi jediná osoba, se kterou se po práci nevídám. Vždycky jsem býval spíš samotář. Téa to chápe. Neraní ji, když chci být chvíli sám.

GILLIAN ANDERSONOVÁ: Kdybys mohl žít dva rozdílné životy, jeden, jaký máš teď, který by byl ten druhý?

DAVID DUCHOVNY: Můžu použít nápovědu? Někomu zavolat? (Ona se směje, on přemýšlí.) Byl bych sportovec nebo učitel.

GILLIAN ANDERSONOVÁ: Kdybys mohl těch sedm let prožít znovu, co bys změnil?

DAVID DUCHOVNY: Hodně věcí bych napsal místo potřásání rukou.

GILLIAN ANDERSONOVÁ: Co víš o mně, co já o sobě nevím? Může to být klidně negativní, jsem už velká holka.

DAVID DUCHOVNY: Neměla by sis zakrývat tu pihu pod nosem. Měla jsi to odmítnout hned od počátku a odmítat to i teď. Je to nápad Chrise Cartera. Tvrdil, že tvá tvář není pro tu pihu dost výrazná. A tak si na ni po celých sedm let plácáš makeup. Je to jako zrada. Pro Scullyovou i pro Gillian je ta piha fajn. A vlastně to ani není piha, je to znaménko krásy. Chlupy ti z ní neraší, ne?

GILLIAN ANDERSONOVÁ: Ne.

DAVID DUCHOVNY: Nemáš ráda, když ti kladu takové dotazy, co?

GILLIAN ANDERSONOVÁ: (Směje se.) Myslíš, že bychom mohli spolu natočit nějaký neaktovský film?

DAVID DUCHOVNY: Určitě. Byla by legrace hrát postavy, jejichž vztah je víc otevřený než tajemný. Líbilo by se mi mít veselé pletky.

GILLIAN ANDERSONOVÁ: Jednou se mi stalo, že jsem zaslechla, že pro film, který jsem chtěla dělat, mysleli na tebe jako na představitele mužského hrdiny.

DAVID DUCHOVNY: Teoreticky je legrační o tom přemýšlet, ale prakticky se to asi nikdy nestane. Jedině, že by to byl ten nejlepší scénář, jaký jsme kdy četli, a řekli si: „K čertu s Mulderem a Scullyovou. Tohle musíme udělat.“ Jinak to bude pošetilé. Lidi z nás budou mít legraci. (Oba se smějí.) Nepodceňuj, kolik lidí se chce zasmát.

GILLIAN ANDERSONOVÁ: Zasmát nevím, ale jistě budou soudit.

GILLIAN ANDERSONOVÁ: Od doby, co se narodila Piper (její pětiletá dcera, pozn. autora), dostala jsem od lidí celého světa spoustu ručně udělaných dárků. Ukázalo mi to druhou fanouškovskou tvář, které jsem si dříve tolik nevšímala – která si zakládá více na porozumění a lásce než na potřebě obtěžování. Chápeš, co tím chci říct?

DAVID DUCHOVNY: Ne. Moji fandové asi tolik nepletou.

GILLIAN ANDERSONOVÁ: Sbíráš něco? Jako třeba malé utahané slony?

DAVID DUCHOVNY: Ano! Začínám teď. Prosím, fanoušci, posílejte mi slony. Velké, malé – všechny je posbírám.

GILLIAN ANDERSONOVÁ: Nějaké pocity z blížícího se konce šou? (V době rozhovoru se zřejmě ještě přesně nevědělo, jak a zda bude seriál pokračovat, pozn. překl.)

DAVID DUCHOVNY: Budeme točit další film, takže to vlastně tak úplně nekončí. Na konci nejspíš bude nějaké závěrečné podobenství, ale už jen tím prostým faktem, že nebude spontánní, nebude tak fungovat. Můj nejoblíbenější závěr epizody je ten z černobílého dílu, kdy spolu zpomaleně tančíme (The Post-Modern Prometheus z páté série, pozn. překl.). Ať to skončí jakkoliv, tohle je můj favorit.

GILLIAN ANDERSONOVÁ: Tak hotovo. Zeptala jsem se na všechno.

DAVID DUCHOVNY: Já jsem to nebral tak vážně, jako jsi ty odvedla dobrou práci. Takže mi za dva týdny zavoláš s nějakými doplňujícími otázkami? (Oba se rozesmějí.)

________________________________________________________________________

Tento článek byl zveřejněn 21.1.2010 v 0:00 v kategorii David Duchovny, Gillian Andersonová, Interview.