INTERVIEW: Akta XXX Davida Duchovnyho (leden 2010)
Naše nejaktivnější autorka luca přeložila v rekordním čase zbrusu nový rozhovor Davida Duchovnyho, který herec před několika dny poskytl magazínu Details. V otevřeném interview s názvem David Duchovny's XXX Files se hvězda seriálu Californication rozhovořila zejména o své sexuální závislosti, rodinných záležitostech a dalších filmových projektech. Tento článek není první, který pro náš web luca přeložila – již v minulém roce připravila obsáhlý překlad dvou rozhovorů, jednoho s Davidem (z října 2009) a druhého s Gillian (z května 2009). Svoji zmínku si zaslouží i více jak 40 bezchybně přeložených povídek.
David Duchovny se v roce 2009 stal tváří reklamní kampaně hodinek Baume & Mercier
DETAILS: Na jaře se objevíte ve filmu The Joneses, ve kterém ztvárňujete postavu „otce“ pohodové, ale falešné rodiny, kterou obchodní společnost posílá přesvědčovat sousedy, aby kupovali její zboží. Myslím, že tohle dělá hodně celebrit.
DAVID DUCHOVNY: Jo, jasně. Já jsem toho moc neprodal. Ale současná kultura je obklopena Stmíváním, Paranormálními aktivitami, Oblastí 9 a filmem 2012 – můžete tak trochu říct, že to všechno prodala Akta X.
DETAILS: Vy jste ten mediální virus pomáhal uvolnit.
DAVID DUCHOVNY: Přesně. A teď jsou lidé znovu nakaženi. Chvíli se skrýval.
DETAILS: Prošel jste si období opravdového pop-kulturního šílenství během těch let, kdy byla Akta X na vrcholu – něčím podobným, co teď zažívá Robert Pattinson s fenoménem Stmívání. Zajímá mě, jaké to je, žít v dozvucích.
DAVID DUCHOVNY: Když jste uprostřed toho, myslíte si: „Takhle to bude už napořád.“
DETAILS: Vážně?
DAVID DUCHOVNY: Jo. Tak nějak. Prostě očekáváte, že každý další počin bude větší a lepší a ten další ještě lepší – tohle se děje, chápete? A pak se nestane nic. Vlastně se to doopravdy poštěstí málokomu. Pak si myslíte, že je to vaše vina, že se nic neděje. Chvíli s tím bojujete, dáváte možná až příliš hlasitě najevo, že chcete dělat něco jiného. A pak se s tím snad smíříte. Mám pocit, že v jedné krizi mi moje žena (Téa Leoniová, pozn. autora) prostě řekla: „Jednoho dne si uvědomíš, že to byla skvělá šou a že byla důležitá pro spoustu lidí, a budeš na ni hrdý.“ Vždycky jsem si toho seriálu vážil. Ale nebyl jsem hrdý dostatečně na to, abych se smířil s jeho výlučností v mé kariéře.
DETAILS: S nálepkou jednoho charakteru jako prvotní součástí vaší identity.
DAVID DUCHOVNY: Jo, jo. Ne že bych ho neměl rád. Jenže jako herec, spisovatel, režisér jsem chtěl dělat spoustu jiných věcí a v mysli mě to svazovalo a mé ego bojovalo proti tomu. Bylo to něco jako „Ne, Jděte do háje, Já mám na víc, Jsem chytřejší než Mulder“ – cokoliv. Pitomá vyjádření! Ale všechno přebolelo, a co eventuálně dostáváte poté, je jako odměna za to, že jste si tím museli projít, jako nějaké uvolnění, že už vás nic nesvírá.
DETAILS: Nějaký čas jste žil na západním pobřeží, ale zhruba před rokem jste se s rodinou vrátili do vašeho rodného města, New Yorku.
DAVID DUCHOVNY: Ten návrat – je to pro mě matoucí. Myslím, že jsme si s Téou nedokázali pořádně představit, jaké to bude, stěhovat se někam s dětmi, takže to trvalo akorát ten rok, než se, abych tak řekl, usadil prach. Je to veliký rozdíl žít v New Yorku jako dospělý člověk než jako dítě či dospívající. Jsou tady věci, které stále miluju, ale i spousta těch, které jsem měl rád dřív a teď už je dělat nechci.
DETAILS: Například?
DAVID DUCHOVNY: Například potloukat se celý den na hřišti na Jednadvacáté ulici a hrát basket s bandou desetiletých kluků. Ačkoliv teď bych mezi nimi jistě vynikal.
DETAILS: Proč jste se přestěhovali?
DAVID DUCHOVNY: Vyrůstat v Malibu představuje určitý druh dětství a my jsme si nebyli jistí, jestli to je to jediné dětství, kterému své děti chceme vystavit.
DETAILS: Čeho jste se báli?
DAVID DUCHOVNY: V Malibu? Popálenin ze slunce. A kultury aut, že je všude vozíte. A pak ta představa ženy, kterou získáte, když v Malibu vyrůstáte – všechny jsou v bikinách a mají v pupku kroužek. Chtěl jsem, aby má dcera viděla také nějaké, které ho nemají. A na Upper East Side (jedna ze čtvrtí Manhattanu – jednoho z pěti městských obvodů města New York, pozn. překl.) jich moc okroužkovaných nepotkáte. A když už ano, tak budou pěkně macaté.
DETAILS: Přece tam jsou.
DAVID DUCHOVNY: Jenže se schovávají pod zpevňujícími punčochami.
DETAILS: Má oblíbená epizoda ze seriálu Californication je ta, kdy jste pozván v Los Angeles na večeři a ukáže se tam zkrachovalý a z alkoholové závislosti se léčící spisovatel Richard, vy mu nabídnete skleničku whisky, on se s vámi pere o flašku, kterou následně vypije, ztratí veškeré zábrany, svlékne se do naha, vcucne své nádobíčko mezi stehna a vyskočí oknem.
DAVID DUCHOVNY: To je první díl letošní série a já jsem ho režíroval. Díky. Ten herec je můj starý kamarád ze střední školy, Jason Beghe. Každý teď pochopil, že když jste můj kamarád, budete muset vcucnout penis a ukázat to v televizi. Všichni moji přátelé – muži – vědí, že je nějak donutím ukázat genitálie, dřív nebo později.
DETAILS: Připomeňte mi, že se s vámi nemám přátelit.
DAVID DUCHOVNY: Jason je můj kamarád od čtrnácti. Jeho práci znáte – hrál poldu v Thelmě a Luise, kterého strčily do kufru, a představoval také George Romera ve filmu s názvem Monkey Shines.
DETAILS: Vaše postava, Hank Moody, vypustil pár dobrých hlášek o tom, jak závislý nemůže v terapii uspět, dokud…
DAVID DUCHOVNY: … jo, nedopadne až na dno! Nu, Hank si ještě neprošel žádným dvanáctikrokovým programem. Možná se to nabízí pro čtvrtou sezónu. Nevím. Uvidíme. Zčásti ho ani uzdraveného vidět nechcete, nějak to k němu patří. A myslím, že by ten léčebný program stejně nepřijal. Je přílišný individualista a sobec.
DETAILS: Fascinuje mě ta představa velice inteligentní osoby, která nereaguje na žádné body léčby – zvláště na slogany.
DAVID DUCHOVNY: Jo. „Let go, let God“ (Něco jako: Bůh ti pomůže.)
DETAILS: Správně. „Fake it till you make it“, aj. (Předstírej to, dokud to neuděláš – Tyhle slovní hříčky se obtížně překládají, neboť v jiném jazyce ztrácí trošku smysl, pozn. překl.)
DAVID DUCHOVNY: Vy to znáte? Vím přesně, o čem mluvíte. Je zajímavé si přečíst v této souvislosti něco od Davida Fostera Wallace. On byl takovým tím nadprůměrně inteligentním mužem – trošku jinak inteligentním, aspoň co se týče psaní. Prošel tím odvykacím programem s myšlenkou „Tohle je všechno na hovno“ a pak o tom napsal a řekl, že je trochu zaskočen tím, že to nakonec fungovalo. Vlastně vyzdvihl tu jednoduchost. Ale nevím, jestli se touto cestou vydáme.
DETAILS: Vydáte v Californication?
DAVID DUCHOVNY: Jasně, v televizním pořadu.
DETAILS: Nebyl jsem si jistý, jestli tím nemyslíte nás dva.
DAVID DUCHOVNY: Vás beru.
DETAILS: Právě jsem dočetl knihu Noc zbraně od Davida Carra – publicisty New York Times, který přemohl závislost na kokainu a alkoholu. Prohlásil, že právě ty slogany dvanácti kroků mu zachránily život. Vypadá to jako vymývání mozku, ale hádám, že nakonec uznáte, že to funguje.
DAVID DUCHOVNY: Jo. „It works if you work it.“ (Funguje to, když na tom pracujete.) To je další slogan.
DETAILS: V The Joneses je taková zmínka, když vaše postava připíjí „neveřejným životům“. S ohledem na to, čím jste si prošel v roce 2008 – oznámil jste, že se dobrovolně podrobíte léčbě ze závislosti na sexu – je vám tohle téma nepříjemné?
DAVID DUCHOVNY: Ne, není…
DETAILS: Protože celá tahle záležitost vás pronásleduje i při práci.
DAVID DUCHOVNY: Nesnáším na to takhle myslet. Ale asi ano. Jako klíště. Možná ne napořád – doufám. Ne, toho jsem se nikdy nebál. Možná proto, že jsem si nikdy nemyslel, že by postavy, které hraji, jakkoli odrážely mé skutečné já. Jsou to jen slova na papíře, kterým se snažím dát lidský rozměr.
DETAILS: A už je zúčtovaná – tahle část vašeho osobního příběhu?
DAVID DUCHOVNY: Mám to v úmyslu. Možná je otravná, ale jednou bude minulostí. Dary, které jsem byl schopen přijmout ve svém soukromém životě, s přehledem převáží jakoukoliv mrzutost a nepříjemnost. Nietzsche na to má svůj termín – je to latinsky, ale dost možná vychází z řečtiny – amor fati. Láska k osudu. Jak to chápu já, osudu se nedá vyhnout. Nemůžeš ho změnit. Prostě se to stane. Takže, co je tou nejlepší odpovědí na vaše osobní štěstí – nenávist nebo láska? Co se stane, řeknete-li: „Jsem šťastný za vše, co se stalo, protože prostě musím být?“
DETAILS: To je osvobozující.
DAVID DUCHOVNY: Chvíli to trvá, než se do tohoto bodu dostanete. Protože někdy něco chcete právě tak, jak to chcete. Mám svou cenu. Nevím, jestli je to arogantní, ale rád jsem považován za umělce. Nechci být smrsknut na novinový titulek. A myslím, že kdekoliv je obsažený sex – teda to slovo sex – tak lidé okamžitě ztrácejí část svého vědomí. Je to jako zamávat před býkem rudým hadrem. Ať by z toho nakonec vyšel jakýkoliv konstruktivní nebo poučný rozhovor – ještě jsem nenarazil na dostatečně klidné vody, abych takovou konverzaci vedl. Doufám, že k tomu jednou naše kultura dospěje. Není se za co stydět, ztrácet hlavu nebo tak.
DETAILS: V dřívějších rozhovorech jste byl překvapivě otevřený o vašem manželství s Téou Leoniovou.
DAVID DUCHOVNY: O opravdu soukromých věcech nemluvím. Ale ano, vždycky jsem měl pocit, že to byl velice silný a důležitý krok v mém životě. Vždycky jsem si tím byl jistý a stále jsem. Vždy mi připadalo, že právě o tom můžu mluvit, protože si vážně myslím, že to tady bude napořád. Je to už třináct let – bude to třináct let v květnu. Cokoliv se v uplynulém roce stalo, je očividně zcela soukromé, ale zároveň to dva lidi spolu spojí tak, jak si ani nedovedete představit. Opravdu jsme v pohodě.
DETAILS: To je další Nietzschův výrok…
DAVID DUCHOVNY: Že jsme v pohodě?
DETAILS: Ne. „Co tě nezabije, to tě posílí.“
DAVID DUCHOVNY: Jo. Lidi to milujou. Říkají to v jednom kuse. Já říkávám: „Co tě nezabije, to tě nechává vnímavým k druhotné nákaze.“
napsala luca
Tento článek byl zveřejněn 15.1.2010 v 20:00 v kategorii David Duchovny, Interview, Seriál Californication.
Jen jedna technická: Z obsahu myslím, že ten rozhovor byl poskytnut už někdy koncem roku 2009 a teď vyšel. Ale to jen na okraj.
luca ja ta uplne ze zboznujem…diki ti moc :)…
nadhera :)
hmmm a ta foto…mnam mnam… ja toho chlapa uplne zeriem :)…
Duchovnyho slova „Amor Fati“ mi okamžitě připomněla epizodu The Sixth Extinction II: Amor Fati.
Musí to být těžký, když vás mají všichni spojeného jen s „tím Mulderem z Akt X“ a nemyslí na vás jako doopravdy na „vás“… (i když, upřímně… už se mi stalo, že jsem před někým mluvila o Aktech X – a buď se mě zeptali, jestli je to nějaké porno, nebo vůbec nevěděli. Zato o Stmívání a všech těch HSM atd. ví každej, i když hádám, že za chvíli nad tím ani UFO nezakrouží. No jo, zkažená mladší generace xD)
Ale jestli mám být upřímná – já sama snad nikdy neviděla Duchovnyho tvář jako jakéhosi Davida Duchovnyho. Jenom jako obličej zvláštního agenta Foxe Muldera…
Předevší musím poděkovat luca za přeložení rozhovoru. Opravdu mi to ulehčilo od bolení hlavy.
Já jsem dříve Davida taky spojovala jen z Akty X, ježe teď když hraje Henka, uviděla jsem že dokáže skvěle hrát i jiné role.
Myslím v návaznosti na jeho závislost.
Docela by mě zajímalo co jeho psichiatr říká na to jakou postavu hraje?
nettiex, trochu si mě urazila °myšleno z nadsázkou° když říkáš že ve svích 18 jsem starší generace.
ja zase vo svojich 26 asi starsia generacia som lebo „Stmívání a všech těch HSM“ mi nic nehovori :D:D… ale tiez vidim davida hlavne ako Muldera…asi to bude tym ze Akta X bola moja srdcovka uz v 12 tich a vtedy som bola na obdivovanie herca prilis mlada ale na obdivovanie postavi Muldera nie :)
Lanevro, mně je 17, takže taky ehm… xD I když dneska se už snad za „jinou věkovou kategorii“ berou i třeba čtyřleté věkové rozdíly, hlavně u těch x-náctiletých xD
Ale nemyslela jsem to takhle… ono, největší sláva prostě byla v devadesátých letech (což jsem jaksi nezažila, protože jsem se na Akta tehdy samozřejmě nedívala), škoda, že… no, třeba je to ale jen záležitost mého okolí :)
me je 20 let a kdyz se zeptam kterykoliv holky tak o dva roky mladsi nez ja,tak uz nevi ani co Akta X je,ani pojem Mulder a Scullyova jim nic nerika atd..zatimco lidi v mym veku i kdyz to treba nesledujou,tak proste vedej o co jde..skoro pokazdy slysim „jo Akta X,u toho jsme se jako mali vzdycky strasne bali“…ono je to dany tim ze ta moje generace si to pamatuje z doby kdy to bylo na Nove a byl to fenomen a par dilu kazdej z nas videl..zatimco lidi mladsi nez ja na to tehdy byli jeste moc mali a tak to prosvihli a dneska jak uz to neni znamy tak vubec nevedej…a protoze ja zas nesleduju moc tyhle dnesni uspesny serialy,tak je zajimavy ze si s Aktama X ve svych dvaceti letech pripadam jak starsi generace a to klidne i ta holka vedle me muze bejt jen o dva roky mladsi :)
no ono by sa to zlepsilo keby to opet pustili aj do telky…aj tak nechapem preco to uz nedavaju…a to kadejake ine stare veci reprizuju ako na pase… je to skoda
Nettiex, no vidíš, takže jsme vlastně stejné generace. Jen by mě tak zajímalo na co se tedy naše generace dívá?
Oskvarka, bylo by pěkné kdyby Akta X dávali zase v televizi, nalákalo by to nové fandy. Mě by ale spíše zajímali nové, kvalitní a zajímavé seriali, místo těch, promiňte mi to slovo, hovadin co hrajou.
Moro, co si stěžuješ. Tady koukneš vedle a vydíš hned dvě holky o 2 roky mladší co Akta X milují.
Já si pamatuji že jsem se na ně dívala jako hodně malá, snad v první třídě, nebo tak. Nevím jestli to byla premiera, nebo opakování. Ale zbožňovala jsem je a dělala scény když byli moc v noci a já měla jít spát.
Oh ještě! Jsem asi trochu praštěná lopatou, ale co je to, to HSM?
Lanevra: To jo,vy ste asi ty vyjimky
..a musim rict ze jsem fakt rad ze se takovy najdou…proste
Akta X si tu svoji kvalitu budou urdzovat jeste spoustu let,ale hold uz nejsou
v dnesni dobe tak „moderni“…na druhou stranu ja prave mam rad veci ktery
nejsou zrovna popularni,mozno proto kdyz slysim dneska o necem „nejlepsi
serial soucasnosti“ a kazdej na to kouka,tak me to uz tolik nezajima…takze
trosku jsem rad ze je to takovy vic vyjimecny sledovat Akta X :)
Na týhle fotce to DD fakt sluší! Krásnej chlap. Nemuselo by jít o život – ale to už jsem říkala,co?
Upřímně jsem taky nikdy neviděla Davida jinak než jako Foxe Muldera… nemůžu si pomoct, ale je to tak prostě :D
A k tématu Stmívání a všech těchhle blábolů…
Je mi 17 a kdykoliv zmíním Akta X, tak na mně všichni hledí jako na vola. Ale když začnu kritizovat Stmívání, hnedle všichni mají přehled a málem by mně zlynčovali. :D
Začínám mít pocit, že dnešní seriály a filmy jsou buď sladké a nebo úchylné a bez hlubšího smyslu. Kvalitní kousky jako Akta X (které dneska kopíruje každý druhý seriál.. minimálně v náznacích) se už hold nekonají… a málokdo už o nich ví.
Asi bysme měli začít s Osvětou dnešní generace, co se týče Akt X, a hlásat slovo Carterovo