Teda, já vám vážně závidím tyhle vaše vzpomínky. Mě tohle úplně minulo. Jsem přece jen o něco starší než vy, takže v době, kdy byly u nás Akta X na vrcholu slávy, jsem už chodila na vejšku a prostě měla takové ty pubertální roky dávno za sebou a hlavně jiné starosti...
No nebýt bratra, který občas něco dotáhl z videopůjčovny, nevím, nevím. V paměti mi utkvěla jen epizoda Home. Když jsem se loni na jaře k Aktům dostala v plné síle, říkala jsem si: Pamatuju si, jak tam byli ti mutanti... příšerná ženská pod postelí, jak se to mohlo jmenovat. A pak mě to chytlo tak, že jsem si pořídila všechny série, opakovaně pečlivě zkoukla všechny díly i filmy a dokonce začala překládat. Jo, jo, na každého jednou dojde. Akorát ten deníček si fakt nepíšu, to už by si doma všichni ťukali na čelo.