Dokonalá, ale zapomenutá. Před dvaceti lety poprvé vysílali Field Trip
Field Trip je nejparanoidnější epizoda Akt X. Výlet Muldera a Scullyové do hor Severní Karolíny, známých zvýšeným výskytem létajících světel, má atmosféru, která by se dala krájet. Po vzoru velekultovní Darkness Falls jde o další z řady případů, při jejichž vyšetřování se agenti dostávají mimo civilizaci, kde jim brzo začne docházet jídlo, voda, munice, vzduch nebo prostě jen zdravý rozum (případně všechno najednou). Field Trip jde ale ještě dál a mistrovským způsobem si pohrává nejen s tématy paranoie, ale i alternativních realit, bizarních halucinací a strašidelných snových představ.
U zrodu epizody stála trojice velkých mozků seriálu Akta X. Hrubé obrysy příběhu načrtl Frank Spotnitz, se scénářem pak vydatně pomohli John Shiban a Vince Gilligan. Jméno prvního zmíněného je důležité, jelikož Spotnitz je autorem epizod Detour a Via Negativa, jejichž výpravnost na jedné straně a tuhá atmosféra na straně druhé se ve Field Trip bravurně střetávají. Agenti totiž v nepřístupné horské oblasti narazí na neznámý typ houbovitého organismu, jehož spóry jsou schopny zásadně ovlivnit lidské vnímání. Mulder se Scullyovou, aniž o tom vědí, se dostávají pod vliv těchto spór a postupně ztrácejí přehled o tom, co je skutečnost a co jen falešná představa, kterou jim do hlavy projektuje jejich vlastní zdivočelá představivost. Po celou dobu jsou přitom jejich těla pohřbena pod zemí, kde jsou organismem pomalu rozkládána a stravována.
Epizoda triumfuje v technických kategoriích. Jakkoliv je však výpravně a vizuálně velmi silná, možná ještě mocnější je hudební složka. Mark Snow znovu dokazuje svoje mistrovství, když se mu daří vytvářet hudební motivy, které se divákovi neodbytně dostávají pod kůži. V některých scénách, kdy je Mulder pronásledován jeskyní nebo kdy si agenti uvědomují, že se jim vlastně ze spárů halucinogenní houby nepodařilo nikdy uniknout, ve vás hudba budí (skoro až fyzicky nepříjemný) pocit, že vám někdo zapichuje špendlíky pod nehty. Stejně jako všechny epizody, v nichž skutečnost střídá sen a naopak, je zcela esenciální zručná režie, která neprozradí příliš, ale zároveň dovedně (tedy nenápadně) rozliší jednotlivé reality. Režisérem epizody je zkušený Kim Manners, takže tvůrci jen těžko mohli šlápnout vedle.
Podobně jako stejně starý bratříček ze šesté série, epizoda How the Ghosts Stole Christmas, je i Field Trip obtížné popisovat slovy. Jedná se o jeden z nejsugestivnějších audiovizuálních výletů do pochroumaných myslí našich agentů, a jako takový jej musíte zažít na vlastní kůži. Tato epizoda je konečně tou folie à deux, na kterou jsme celý seriál čekali. Toto „šílenství ve dvou“ se ukáže zvláště mocně ve scénách, které zachycují sdílenou halucinaci Muldera a Scullyové. Field Trip proto není jen výletem do krásné přírody, je také výletem do podvědomí našich agentů, do jejich nejčernějších nočních můr, kde se teprve ukáže, jak si na tom se vzájemnou důvěrou skutečně stojí.
Tento článek byl zveřejněn 9.5.2019 v 0:00 v kategorii Připomínáme si.
…se na to snad musím znovu podívat. :)
Nezapomenutelná epizoda, když Mulder ukáže Scully u sebe doma nejen pohřešované manžele, ale i skutečného Reticulína. To prostě musíte milovat.
Musím si to znovu pustit, neviděla jsem to roky…