Kult X

autorka Ruth Piwonka | překlad Baku05 | rating PG | kategorie X, crossover se seriálem CSI: Las Vegas | povídka ke stažení

Kapitola první – Las Vegas, Nevada, 6. prosince 1999; 1:30

Chevrolet Suburban pomalu stoupal po štěrkové příjezdové cestě, za volantem seděl Gil Grissom. Již z dálky ho vítala obvyklá záplava světel, za chvíli uviděl i svůj vyšetřovací tým. Nejprve se k němu ale vydal detektiv John Brass z oddělení vražd.

„Copak nám přináší dnešní noc?“ ptal se ho Grissom, zatímco obcházel auto, aby si vyndal kufřík se svými kriminalistickými nezbytnostmi.

„Údajnou sebevraždu,“ odpověděl Brass a vedl ho k přední části domu.

„Proč bychom si to měli myslet?“ vyzvídal dál Grissom a neodpustil si směrem k Brassovi úšklebek.

„Hodnocení nechávám na tobě.“

Grissom vešel dovnitř a rozsvítil baterku. „Sáro, mohla bys mi předběžně shrnout, co už víme?“ požádal mladší kolegyni s kaštanovými vlasy a hnědýma očima.

„Jasně,“ odpověděla a šla si pro zápisník.

„Díky. Koukám, že tu nejsou stopy po násilném vniknutí.“

Dva vyšetřovatelé spolu s Brassem pečlivě prohledávali vnitřek předsíně, zatímco Grissom pokračoval ve svých úvahách. „Co víme o oběti?“ zeptal se znovu Brasse.

„Běloška, něco přes dvacet. Sousedka slyšela výstřel, tak zavolala policajty. A já říkám údajná sebevražda, protože to na ni vypadá, ale samozřejmě se můžu mýlit,“ odpověděl Brass upřímně.

„To, co nějak vypadá, ještě nemusí tak být. Než si jsem naprosto jistý, beru v úvahu všechno. Tak a jsme tu.“

Trojice se zastavila u stolu, kde oběť spočívala v naprosté pokojnosti. Hlava byla kleslá na levém rameni.

Grissom posvítil na zbraň u její pravé nohy. „Vražda nebo sebevražda, zbraní je Beretta ráže 9 mm. Střela prošla pravým spánkem. Je to čistý průstřel skrz hlavu a…“ V pauze si navlékl latexové rukavice. „Nábojnice je… hmm…“

Sára následovala jeho pohled pod židli. „Možná se tam zakutálela,“ poznamenala.

„To je možné.“

V té chvíli se ozval Brassův mobil a vyrušil je v průzkumu.

„Omluvte mě,“ oznámil Brass a vzdálil se.

„Neslyšíte něco?“ podivil se Grissom a otáčel hlavou po okolí.

„Hudba. Někdo zapnul stereo,“ odsouhlasila Sára a vydala se pátrat po zdroji.

„Ne. Ne. Nech to být. Zkusme zjistit, co je to za stanici nebo cédéčko,“ poučoval ji.

„Nerad vás ruším, ale mám pro tebe nějaké novinky, Grissome,“ připojil se k nim zpátky Brass, mobil uklízel zpět do pouzdra na opasku.

„O jaký druh novinek se jedná?“ zeptal se Grissom.

„Jsem si jistý, že tě moc nepotěší. Ten hovor byl od FBI. Přijedou sem a budou přítomni vyšetřování případu.“

„Proč FBI?“ ptala se Sára zmateně.

„Nemyslí si, že je to sebevražda.“

„No jó, to je to předběžné určení příčiny smrti?“ šťouchla Sára do Grissoma.

„Má modré konečky prstů. I kdyby byla zastřelená, tak klidně navrhuji i udušení,“ ujal se slova Grissom. „Dobrá. Pojďme dát všechno do kupy, ať můžeme začít, dokud tu ještě nevelí FBI.“

„Forenzní patří nám. Posílají dva zvláštní agenty, aby nám pomohli určit profil vraha,“ zatřásl Brass hlavou a nasměroval si to ven z pokoje.

„Bude vadit, když se k vám připojím?“ Catherine Willowsová, středního věku ale atraktivní blondýnka, přišla doplnit tým. „Ou, tohle vypadá na sebevraždu.“

„Právě nám tu Grissom předložil jako svoji hypotézu vraždu. A proto se nám tu posily hodí,“ prohodila Sára, zatímco s Nickem Stokesem a Warrickem Brownem následovali Catherine.

„Warricku, postarej se tu o to. Ať to vypadá dobře,“ poznamenal Grissom a rozhlížel se po okolí. „Vracím se do kanceláře, kdyby někdo něco potřeboval, najde mě tam nad papírováním.“

„Pro koho?“ podivoval se Warrick.

„Na tomhle případě budeme dělat s FBI a ti vždy očekávají cestu posetou důkazy, které jsou zaznamenané v papírové podobě, než aby se na ně sami podívali.“

„FBI? Co chtějí?“ odfrkl si Nick.

„To co my. Teď se vrať ke své práci, máme je tu za čtyři hodiny,“ odpověděl mu Grissom a opustil svůj tým.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Washington, D.C., 3:30

Telefon Danu Scullyovou probudil z hlubokého spánku, zaúpěla, převalila se k nočnímu stolku a zvedla ho. „Haló?“ pronesla ospale.

„Scullyová? Tady Mulder. Promiň, že tě budím, ale právě jsem zaznamenal v novinách příběh jako z Akt X, pročetl jsem ho.“

„Muldere, to to nemohlo počkat do rána?“ zívala Scullyová.

„Nemohlo, promiň. Skinner nás právě posílá do Las Vegas. Za dvě hodiny odlítáme. Můžeš se prospat po cestě,“ zahuhňal s hraným středoatlatským přízvukem.

„Ty jsi tak velkorysý.“

„Vyzvednu tě za hodinu a půl. A pamatuj si, že můžou nastat velký změny, pokud si budeš chtít třeba vsadit.“

„Takže by to mělo být lepší než dobré, Muldere.“

„Takový zlom bych od tebe nečekal. Lepší kriminalistickou laboratoř než v Quanticu mají jen v Las Vegas, Scullyová.“

„To se ještě uvidí,“ zamumlala a zavěsila. Vyhrabala se z postele, popadla kufr a hodila ho na postel, v tom se na chvíli zamyslela: „Las Vegas?“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Někde mezi Washingtonem, D.C. a Las Vegas, 6:25

„Vážně má Las Vegas nejlepší kriminalistickou laboratoř ze všech míst ve státech? Muldere? Muldere, vzbuď se!“ zatřásla zlehka Scullyová svým partnerem. Ten se jen s mručením sesunul hlouběji do sedadla. „Já měla za to, že jsem to byla já, komu byl předvídán spánek v letadle,“ připomínala mu a rýpla do něj prstem.

„Pročítal jsem ten případ, Scullyová. Proč mě nenecháš v klidu?“ huhňal a snažil se zadržet její ruku a znemožnit jí tak do něho i nadále šťouchat prstem. „Nech toho.“

„Protože chci vědět víc o tom, proč se ženeme do středu ničeho.“

„Dobře, dobře.“ Pustil ji a narovnal se. „První vražda, jak jsi určitě četla, se stala v Spokane ve Washingtonu.“

„Muldere? Policejní a koronerova zpráva mluví o sebevraždě.“

„Ale podívej se na forenzní důkazy. Fotky sice ukazují, že se ženy střelily samy, ale já si to nemyslím. A to je důvod, proč jedeme do Las Vegas – protože oni tam mají nejlepší forenzní vybavení, které se dá využít. A pak je tam ještě něco navíc, co tomu dává nádech Akt X.“

„A to je?“

„Ty vraždy---“

„Muldere, nemáme to zatím čím podložit,“ nenechala se Scullyová.

„Dej na mě, Scullyová. Všechny vraždy se soustředily na jihozápadní region. A dělá to šest těl během tří let.“

„Promiňte, pane… madam, dáte si něco k pití?“ ptala se stevardka obsluhující v první třídě a přišoupla blíž vozík s nápoji.

„Dvě kávy, prosím. Jednu černou s cukrem, druhou bez cukru, ale se smetanou,“ odpověděl Mulder.

„Je vidět, že spolu pracujeme již dlouho, Muldere,“ podivila se a opřela se do sedadla, zatímco obsluha připravovala nápoje.

„No jo, lidé se mě občas ptají, zda jsme manželé,“ zašeptal a začal si míchat kafe.

„Budu předstírat, že jsem tvůj poslední komentář neslyšela.“ Foukala do kafe a pomalu ho začala usrkávat.

„Na místě činu nebyly nalezeny žádné otisky prstů, ani na zbrani ne. Nepřijde ti to divný?“

„To jo, podle toho by se vážně dalo přiklánět k vraždě. Ale to z toho ještě nedělá případ pro Akta X, Muldere.“

„Důvod je ten, že podezřelý dovnitř vstupoval jako muž a o pár hodin později místo opouštěl jako chlapec.“

Scullyová okamžitě naklonila hlavu a nadzvedla obočí.

„Já vím, co si vždy hned myslíš, ale… ale podívej se, co o tom tvrdí místní kriminalisté,“ pokračoval Mulder.

„Ve skutečnosti jsou moje myšlenky v tuto chvíli mnohem víc překvapující než skeptické, Muldere. Viděli jsme už hodně zvláštních věcí – a myslím, že tenhle případ by mohl být částečně uvěřitelný.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Kapitola druhá – Policejní oddělení Las Vegas, forenzní laboratoř, 5:38

Grissomovu pozornost upoutala tři krátká, ale rázná zaklepání na dveře. Během hodiny to bylo již podruhé, co musel přerušit svůj tok myšlenek. Poprvé to byl místní šerif, který se dožadoval vzájemné spolupráce s FBI. Grissom netušil, kdo by to mohl být tentokrát, proto raději odložil pero z ruky na desku stolu. „Dále, je otevřeno,“ ozval se.

Vešli agenti FBI, jak si je zrovna nepředstavoval. Analyzoval jejich fyzické rysy, zatímco muž začal oba představovat. „Jsem zvláštní agent Fox Mulder a tohle je zvláštní agentka Dana Scullyová. Myslím, že jste nás očekávali.“ Oba agenti vytáhli odznaky a drželi je před sebou, aby si je Grissom mohl prohlédnout.

„Ano,“ odpověděl Grissom a vrátil se ke svým poznámkám.

„Vy musíte být Gil Grissom,“ domnívala se nahlas Scullyová a přenechávala Grissomovi možnost začít rozhovor. Když nijak nereagoval, zhostila se toho sama. „Přečetla jsem několik vašich prací. Jste entomolog, že ano?“

„Ano, je to tak. Mohli byste mi dát chvilku, abych to mohl dokončit, prosím?“ Mulder a Scullyová se na sebe podívali, nevěděli, zda se ho něčím nedotkli. Po několika tichých a trapných momentech Mulder ticho prolomil.

„Mohli bysme alespoň vidět místo činu?“

„Mí spolupracovníci to tam právě teď pro vás pročesávají. Dobře, nestačil jsem to ještě dopsat, ale tady máte mou předběžnou zprávu o místě činu.“ Grissom podával poznámky Mulderovi.

„Hmm… to je, abych tak řekla, trochu nekonvenční postup. Chtěli jsme se s vámi setkat na místě, ale nikdo nám neřekl, kde to je,“ začala Scullyová pomalu a diplomaticky.

„Domníval jsem se, že já shromáždím důkazy a vy podle nich vytvoříte profil. A i když toho není zatím moc, je to vše, co vám teď mohu poskytnout. Budete mi muset dát víc času.“ Grissomův tón zněl na hranici úzkosti.

„Pochopte, prosím, nechceme vás nijak obtěžovat nebo se snažit převzít případ. Jsme tu jen, abysme pomohli,“ snažil se Mulder urovnávat situaci. „Mohli bysme, prosím, jít na místo činu?“

„Omluvte mě,“ ukázal na něj Grissom prstem, když v kanceláři zazvonil telefon. „Ano? Jsou tady v laboratoři. Už jste tam skončili, Catherine? Výborně. Povíme si o tom u snídaně. Něco neobvyklého? Ano. Dobře, hlášení odevzdej co nejdřív.“

„Když jsem si přečetl vaše poznámky, nepřečtete si vy ty moje?“ Mulder vytáhl svoji proslulou Akta X složku a švihnul s ní Grissomovi na stůl. „Já již profil mám. Proto se chci podívat na místo činu a prohlédnout si čerstvé důkazy.“

Grissom ostýchavě přikývl, když vytáčel číslo na telefonu.

„Jo, tady Gil Grissom. Budu potřebovat asi dva tucty. Jako obvykle. Ne, kafe tam máme dost, díky. Kolik ti dlužím? No, doručte to–“

„Podívejte. Tohle… je to, proč tu jsme. Zdá se vám to povědomé?“ Mulder trhnutím rozevřel svoji složku a vytáhl z ní fotku oběti, která byla střelena stejně jako ta, kterou dnes Grissom našel. Byla také rusovláska, stejně jako poslední oběť. Grissom ani nedokončil větu a zíral na fotku.

„Doručte to do kriminalistické laboratoře Las Vegas,“ vzpamatoval se po chvíli a hned zavěsil. „Kdo to je?“

„Victoria Bradyová z Boise v Idahu. Byla zabita ani před dvěma měsíci. Bylo jí 26. Kolik je té poslední oběti?“ zeptala se Scullyová Grissoma.

„Asi tak stejného věku. Takže tu máme mezistátního sériového vraha. Dám vám vědět, až bude pitva hotova,“ odpověděl Grissom pochmurně.

„A kde má kancelář? Ráda bych tělo viděla taky. Jsem doktorka.“

„Doktor Robbins provádí pitvy obvykle sám. Je dobrý. Nemusíte se bát, je to v dobrých rukou,“ ujišťoval ji Grissom.

Scullyová mu vrátila odhodlaný pohled a jemný úsměv. „Dvě hlavy jsou lepší než jedna, pane Grissom. Určitě spolu v pohodě vyjdeme.“

„Dejte se doprava a sejděte dolů, pitevna je na konci chodby vpravo,“ popsal Grissom trasu a současně rukou udal směr.

„Vy nemáte s FBI moc vřelou zkušenost, co?“ naznačil potichu Mulder.

„Z čeho jste získal takový dojem?“

„Připouštím, že rozhodně nejsem nadšen, když mi k případu přidělí někoho zvenčí a Scullyová taky. Ale pokud toho mám až nad hlavu, tak prostě o pomoc požádám.“

„Kdo řekl, že toho mám až nad hlavu? Jsem vědec, agente Muldere. Důkazy nám říkají pravdu, ne lidé. Jde jen o to, najít všechny dílky a správně je poskládat.“

„A co když důkazy směřují k tomu, že vzdorují zákonům vědy?“ Grissom Mulderovi věnoval chladný, upřený pohled, ale když viděl v jeho očích upřímnost, vrátil se zpátky k Aktům X. „Víte, pane Grissome – ne všechno na světě jde vysvětlit. Některé věci pochopit nemůžeme. A pokud jsou důkazy kompletní a logickou skládankou, pak ji musíme rozluštit.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Policejní oddělení Las Vegas, márnice, 6:08

Scullyová odtlačila výkyvné dveře a objevila za nimi koronera Dr. Robbinse, jak divoce pokyvuje hlavou a hraje na vzdušnou kytaru do rytmu „Sunshine of Your Love“, současně si stíhal připravovat diktafon.

„Promiňte, jste doktor Robbins?“ poznamenala, čímž ho málem vylekala k smrti.

„Kdo se ptá?“ zajímal se a otočil se k ní.

„Zvláštní agentka Dana Scullyová, FBI.“

Dr. Robbins přešel k přehrávači a zastavil cédéčko. „Omlouvám se, pokud jsem vás vyděsil.

„To je ta naše oběť?“ naklonila se doleva, pak přešla ke stolu.

„Věděl jsem, že na případu budeme spolupracovat s FBI, ale nikdy by mě nenapadlo, že si i přijdete osobně ušpinit ruce sem dolů,“ remcal a nad hlavou si rozsvítil operační lampu.

„Jsem kvalifikovaný patolog, pokud je to to, co vás tak znepokojuje. Jsem zvyklá vídat mrtvé.“

„To mě neznepokojuje. Jen nemám rád federály, kteří se mi vecpou do práce a pak rozcupují můj názor.“

„A já tu nejsem proto, abych to dělala. Co se to tu sakra děje? Nejdřív averze ze strany Grissoma a teď vy. To se tu tak chovají všichni?“ protočila Scullyová podrážděně oči v sloup. „Věřte mi, k tomu abyste mě s Muldrem z případu setřásli, vám nebude stačit několik protivních vedoucích a jeden koroner, doktore Robbinsi. Jsem tu, abych pomohla – ne proto, že to někdo nařídil. Takže na té pitvě můžeme spolupracovat. Dva patologové jsou lepší než jeden.“

„Máte pravdu. Budete pitvat vy nebo já?“ zeptal se, zatímco si brala ochranné brýle, rukavice a lékařský plášť.

„Je to vaše laboratoř,“ namítla a pokrčila rameny.

„Tak jo. Především, na první pohled je vidět,“ Robbins shrnul přikrývku z hlavy a přeložil ji přes hrudník, „že věk bude kolem šestadvaceti, sedmadvaceti.“

„Střelná rána mohla být způsobena vlastní rukou. Ale žádný výstup. To by mohlo znamenat, že byla postřelena až po smrti.“

„Hmm… dobrá teorie. Gil si myslel, že byla udušena. Sice s ním teprve začínám souhlasit, ale na krku nejsou žádné stopy, které by jeho názor podpořily.“

„Máte pravdu. Není tu rýhování ani známky otlaků. Ani nevidím žádnou podlitinu.“

„Udělám řez a podíváme se do žaludku… pokud nic nenamítáte…“ Robbins ukázal na vozík s nástroji, který měla za zády. Přes stůl mu podala skalpel.

„Taky myslíte na jed? Protože já na to sázím,“ Scullyová se opírala o stůl a sledovala, jak Robbins otevírá tělo.

„Co sem vůbec FBI přivádí? Nevypadáte jako z místní vegaský větve.“

„Zaznamenali jsme dalších pět podobných případů jako je tento. Ale koroneři všechny označili za sebevraždy. Buď máme tak nedbalá policejní oddělení, nebo se vrah stal lajdákem,“ odtušila.

„Máte přesné lékařské vědomosti. Něco mi říká, že nejste jen trénovaný agent. Vystudovala jste medicínu?“

„Původně ano. Dokončila jsem medicínu a pak vyměnila stetoskop za odznak ve Washingtonu.“

„To vypadá jako mnohem atraktivnější život, než být lékařem.“

„Ani moc ne, vzhledem k tomu, jaké oblasti se s Mulderem věnujeme.“

„Kdo je Mulder?“

„Zvláštní agent Fox Mulder… můj partner u FBI.“

„Počkat. Už jsem to jméno slyšel.“ Scullyová znovu protočila oči v sloup a Robbins vytáhl žaludek. „Ano. Už vím. Mám předplacený časopis, do kterého čas od času přispívá.“

„Vážně? A kterýpak?

„NICAP. Velmi zajímavé náměty. Váš partner je skvělý. Nepochybně až moc chytrý, než je pro něj vhodné.“ Otevřel žaludek a obsah vyprázdnil do misky. „Vy mu nevěříte?“

„Řekněme, že se snažím držet mu hlavu nad vodou,“ povzdychla si.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Policejní oddělení Las Vegas, kuchyňka forenzního oddělení, 6:30

„Aaa… snídaně,“ usmál se Nick Stones, když se on a ostatní členové týmu sešli v kuchyňce. Vůně linoucí se z velké kávové konvice ho sem přilákala stejně jako vůně čerstvě pečených koblih a dalšího pečiva. Grissom začal do plastových pohárků rozlévat vysoce návykový stimulant.

„Dobré ráno, dámy a pánové,“ vítal Grissom svůj tým. „Máme tu naše hosty z FBI. Tohle je agent Mulder. Agentka Scullyová právě s doktorem Robbinsem zkoumá tělo.“

„Zdravím. Určitě vás zajímá, proč tu agentka Scullyová a já jsme. Tak já vám to objasním.“ Mulder vytáhl ze složky fotky a přišpendlil je na nástěnku. „Všechny tyto ženy byly zabity během tří let. Jedna na šest měsíců a město. Nejsou si sice v obličeji moc podobné, ale všechny mají rusé vlasy a jsou podobného věku.“

„Takže tu máme sériového vraha,“ přikývla Sára.

„Na stěně byla rozstříknutá krev. Úhel dopadu kapek mě vedl k myšlence, že oběť se sama nestřelila. Warricku, už jsi zpracoval ty fotky?“ Catherinina pozornost směřovala ke dveřím, kde stála osoba, ke které mluvila.

„Právě teď schnou,“ prohlásil Warrick a šáhl po koblize na stole.

„Zjišťoval jsem, co hrálo z toho sterea, když jsme byli na místě činu,“ hlásil Nick. Všichni k němu shlédli, on si zatím přidával do kafe mlíko. „Cédéčko bylo přímo poseto otisky, brzo se snad dovíme víc. Písnička je od skupiny Five For Fighting a jmenuje se „Jainey“.

„Skvělá práce, Nicku. Zkus zjistit ještě další důkazy z té písničky,“ nařizoval mu dál Grissom.

„Další důkazy? Vše co se dalo je na daktaloskopiské analýze,“ ozval se zmateně Nick.

„Ne, má pravdu. Určitě to bude mít nějaký důvod, proč tam ta hudba hrála. A my ho potřebujeme zjistit – může nám to pomoct dokončit profil,“ přerušil je Mulder. „Byly na místě činu nějaké důkazy o sexuální aktivitě?“

„Vlastně ano. Na pohovce kousek od místa činu jsme našli sperma. Myslím, že to bylo znásilnění,“ doplnila Sára.

„Omlouvám se, že vám zkazím radost, ale bylo to dobrovolné,“ ozvala se Scullyová ode dveří a sundávala si latexové rukavice. „Prokázalo to vyšetření pochvy.“

„Představuji vám agentku Scullyovou,“ doplnil Mulder k její přítomnosti. CSI tým tiše kývnul na pozdrav. Rychle si prohlédla všechny v místnosti, zastavila se u Nicka, který na ni upřeně hleděl. Mulder si toho všiml, ale dál poslouchal příval informací, se kterými přišla.

„Dále jsme pod nehty našli stopy cizí DNA, ale žádnou krev. Právě se provádí test na toxikologii, zjistíme, jestli byla otrávena.“

„Zbraň jsme našli napravo od těla a krabička s 9 mm náboji byla na stole, už jsem ji odnesla na balistiku, výsledky budou dopoledne,“ oznamovala Sára.

„Tak pak mi je dodej, přidám to do své předběžné zprávy. Již teď máme nepřímé důkazy, že to byla vražda a ne sebevražda. Má někdo nápad, o co by se dalo opřít?“ Grissom vstal ze svého čestného místa a začal obcházet stůl.

„Jako třeba?“ zeptala se ho Catherine. Warrick dosnídal a nenápadně se vytratil, než se na něj Grissom taky stačil zaměřit.

„Zbraň byla nalezena necelá dva milimetry od pravého malíčku. Nicku, mohl bych si na chvilku půjčit tvoji zbraň?“ Grissom natáhl ruku nad stůl a Nick mu zbraň podal. „Vím, že to není úplně stejný typ, ale mohlo by nám to vyplnit mezeru, kterou mám ve své teorii. Pokud se sám střelím do pravého spánku, tělo by se mělo okamžitě začít naklánět doprava, že ano?“ Grissom si přiložil zbraň ke spánku a fyzicky ztvárnil svoji poslední otázku.

„To souhlasí,“ kývla Scullyová.

„Je nepravděpodobné, že by zbraň spadla na pravou stranu k pravé noze. Měla by spadnout k palci u levé nohy. Jinými slovy, na pravou stranu u levé nohy. Sledujte mou ruku, když upustím Nickovu zbraň.“ Grissom nechal zbraň volně dopadnout na zem. Několikrát se při pádu přetočila a dopadla přesně na místo, které Grissom uvedl. „Plus mínus několik milimetrů,“ řekl a usmál, když viděl, jak tým rozpoznal jeho teorii. „Tak, to byl jednoduchý experiment. Sáro, mohla bys ho s Catherine převést do reálu? Ovšem až poté, co dostaneme podklady z balistiky.Warrick dokončí ty fotky. Nicku, ty už úkol máš.“

„Mohli bychom si promluvit s nějakými svědky?“ ozval se Mulder.

„S tím vám pomůže detektiv Brass. Dám vám vědět, jakmile se věci někam hnou,“ odpověděl Grissom. „A nabídněte si snídani.“

Když tým opustil místnost, Mulder a Scullyová si po dlouhých hodinách konečně sedli.

„Mé ohromné psychické schopnosti mi říkají, že tady museli mít s místní FBI pěkný problém,“ řekl Mulder a popadl koblihu s polevou.

„Možná je jen vědec, který má rád svoji logiku. Víš, že ty s tím pokaždé nesouhlasíš, Muldere,“ navrhovala Scullyová.

„To na tebe muselo zapůsobit,“ culil se. „Musí být hezký potkat někoho se stejným názorem.“

„Není můj typ, pokud jsi to chtěl naznačit.“ Otevřela složku, kterou si přinesla, a vytáhla z ní fotky těla.

„Nechtěl. Zdá se, že do tvých očí se zahleděl někdo jiný. Můžu se podívat?“ Natáhl se po snímcích, ale ona se s nimi odtáhla z jeho dosahu.

„S těmi upatlanými prsty ani omylem.“

Mulder se podíval na ruku a začal si otírat prsty do ubrousku. Podala mu snímky a vstala. „Co jsi myslel tím – ´někdo se zahleděl do tvých očí´?“

„Ale nic. Něco se mi asi jen zdálo.“

„Jdu se podívat po detektivu Brassovi.“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Las Vegas – forenzní oddělení DNA, 7:10

„Gregu? Gregu? Haló!“ Nick Stones hulákal na mladého chemika, dokud se neotočil.

„Ou, to jsi ty,“ Greg Sanders si sundal sluchátka. „To nejlepší z Megadeath. Promiň. Jak jsi tu dlouho?“

„Dlouho ne.“ Povzdechl si Nick a překřížil před sebe ruce. Dostal jsi už ty výsledky DNA z pod nehtů oběti?“

„Jo…“ Sandersovy oči sklouzly k výpisu u tiskárny. Ale ty sis je nevyžádal. Proč se ptáš?“

„Gregu…“ zaúpěl Stokes. „Mám namířeno ke Grissomovi, jasný? Požádal mě, ať mu to přinesu.“

„Promiňte, nevíte, kde bych mohla najít detektiva Brasse?“ Scullyová nakoukla do otevřených dveří.

„Oddělení vražd. První budova vlevo,“ ujal se slova Stones. Kývla hlavou a usmála se. Když odcházela, nedokázal z ní spustit oči.

„Koukám, že je na mně, abych tě vrátil zpět do reality,“ zašklebil se Greg. „Ale zdá se, že to nebude tvá liga.“

„Co?“ mumlal, stále trochu zasněně.

„Kdo je to?“

„Co? Jo… agentka FBI z Washingtonu.“

„Tak to jsi bez šance, chlape. Bez šance,“ strčil mu Greg papír do ruky.

„Doufám, že mluvíš o výsledcích DNA,“ mrkl na něj Nick.

„Byla to pěkná chvíle, vážně, ale to je vážně mimo naše možnosti.“

„Sotva jsi ji zahlídnul. Jak to sakra můžeš vědět?“ Nick odcházel z laboratoře.

„Noo… první dojem. Je sexy, ale… No jo, promiň,“ zvedl Greg ruce na důkaz kapitulace hned poté, co se na něj Nick zašklebil. „Testy DNA nenašly shodu s nikým z databáze. Je mi líto, že ti to musím říct, nebo vlastně spíš Grissomovi.“

„A co to sperma na místě činu? Taky jsi ho projel?“

„Jo, ale ještě se to zpracovává.“ Greg se na chvilku otočil a pak přikývl. „Výsledky se shoduji, ačkoliv…“

„Nevíme, komu patří,“ povzdychl si Stokes. „Dobře. Díky, Gregu.“

„Hej, co děláš v pátek večer?“

„Asi pracuju, proč?“

„Dostal jsem lístky na Metalliku. Nešel bys?“

„Odkládá se. Promiň.“

„No tak, nemůžeš nejít na koncert Mettalliky.“

„Už to tak bude, Gregu.“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Kapitola třetí – Byt Laury Abbottové, Westerly Ave 9041, Las Vegas, 10:05

„Našel jsi nějaký dobrý hotel, Muldere?“ ptala se, zatímco několikrát zaklepala na dveře a poté zkusila i zvonek.

„Nepřála sis někdy, aby nám z FBI zařídili pěkné střešní apartmá v Bellagiu?“ potřásl Mulder hlavou. „Doufám, že je doma, je to náš jediný svědek.“

„Neodpověděls mi na otázku,“ pokračovala ve svém tématu Scullyová.

„Kdo je to?“ ozvala se nedůvěřivě za dveřmi blondýnka středního věku.

„Laura Abbottová?“ zeptal se Mulder.

„To jsem já. A vy jste kdo?“ zeptala se nervózně.

„Jsme agenti Mulder a Scullyová z FBI.“ Oba vytáhli své odznaky, aby si je Abbottová mohla prohlédnout, což ji trochu uklidnilo. „Měli bychom na vás pár otázek ohledně včerejší noci.“

„Už včera se mnou policie sepsala prohlášení.“

„A my jim s případem pomáháme. Jsme tu kvůli sériovému vrahovi, který to samé udělal ve dvou dalších státech,“ spustila Scullyová. „Mohli bychom dál?“

„Jistě. Mohu vám nabídnout něco k pití?“ Pustila je dovnitř, zavřela dveře a uvedla je do obýváku.

„Kafe by přišlo vhod, díky,“ přijal nabídku Mulder.

„Tak našel jsi nějaký slušný hotel nebo ne, Muldere?“ ptala se znovu Scullyová, když je Abbottová nechala o samotě.

„Proč ti na tom tak záleží?“

„Jen bych chtěla vědět, jak dlouho se tu zdržíme.“

„A?“

„A nerada bych tu dobu trávila v nějaké díře, jak často bývá zvykem.“

„Jsme tu, abysme chytli vraha. I po těch sedmi letech si myslíš, že bysme mohli dostat něco kloudného? Scullyová, stále mám kancelář ve sklepě. To si myslíš, že nestačí?“ Děkuju, slečno Abbottová.“ Mulder si vzal hrnek z podnosu, který přinesla.

„Takže… co jste včera v noci viděla?“ vzpamatovala se Scullyová z drobné šarvátky a z kapsy u kabátu vytáhla poznámkový bloček.

„Včera v noci jsem byla nakupovat, vracela jsem se asi něco po půlnoci… a viděla jsem sousedku – Jen Cappemaggiovou, jak vchází do domu s nějakým mužem.“

„Odhadnete, jak mohl být vysoký?“ zeptal se Mulder a znovu usrkl z hrnku.

„Docela dost… tak kolem 190. V odhadu výšky nejsem zrovna odborník. Z místa, kde jsem stála, jsem na něj ani moc dobře neviděla a vyndavala jsem z auta tašky. Parkuju na stejném místě jako včera.

„Běloch?“ zeptala se Scullyová.

„Ano. Odhaduju, že nemohl být o moc starší než Jen. Se staršími nechodila, vždy jen tak ve stejném věku. Její přítel to chtěl skončit, když se to dozvěděl.“

„A ten přítel je kdo?“

„Jmenuje se Bart Mason – stavební dělník, ale kde to nevím. Chodili spolu asi pět měsíců, slušelo jim to spolu. Toho bych poznala, ten to včera večer nebyl,“ rozhodně zatřásla hlavou.

„Byly jste s Jen kamarádky?“ zajímal se Mulder.

„Bydlím tady tři roky. Ona byla ten typ, co vás po nastěhování přijde přivítat – ano, byly jsme dobré kamarádky. A neřekla bych, že by se dokázala rozejít s přítelem a hned si přivést někoho jiného. S Bartem se opravdu milovali.“

„Žili spolu?“ zeptala se Scullyová.

„Ne, bydlel v komplexu obytných domů asi deset minut odsud.“

„Kde si myslíte, že Jen toho muže mohla potkat?“ zeptal se tentokrát Mulder.

„Nejspíš v Klubu O. Bylo to její obvyklé místo, kde se zastavovala – je to asi tak jediné místo, kam se dá odtud dojít pěšky. Po tom co zašli dovnitř, jsem šla domů a dělala si své věci – a když jsem pak uslyšela výstřel, zavolala jsem policii. Nic dalšího jsem už neviděla ani neslyšela.“

„Děkujeme, že jste si na nás udělala čas, slečno Abbottová. Tady je má vizitka, pokud byste cokoliv potřebovala nebo si ještě na něco vzpomněla, co by nám mohlo pomoci,“ potřásl ji Mulder rukou a dopil kafe. „Děkuju i za kávu. Nashledanou.“

Když byli opět venku, Mulder Scullyové otevřel dveře u auta a teprve pak auto obešel. „Odvezu tě na stanici. Chystám se promluvit s Bartem Mansonem a navštívit klub, o kterém mluvila. Dej mi vědět, pokud by se objevilo něco novýho.“

„Mohl bys mi dát aspoň předběžný profil toho vraha, Muldere? Znám Skinnera, tohle nám jen tak nedaruje, když jsi ho vytáhl ve tři ráno z postele. Potřebuju něco víc, než jen ´jde o chlápka, co má rád zrzky´,“ což ocitovala ze svých poznámek. Mulder nastartoval auto.

„Vynechalas tu část o podobném věku. Budu hádat a řeknu, že vrah je běloch, něco přes dvacet, nejspíš nižší střední vrstva. Okouzlí je svým šarmem a svede je, pak si u nich užije a nakonec je chladnokrevně zabije. Využívá je. Možná byl jako dítě zneužíván.“

„No, ale jak. Jak je může zabít, když jsme na krku nenašli vůbec žádné otisky?“

„To nevím, Scullyová. Proto tě vezu tam, kde jsou lidé, kteří nám to mohou objasnit.“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Tato povídka je velmi obsáhlá, zbylý text si můžete přečíst po kliknutí na odkaz níže. Nezapomeňte se poté vrátit a povídku okomentovat.

:: STÁHNOUT KOMPLETNÍ POVÍDKU VE FORMÁTU .DOC ::

________________________________________________________________________

Tento článek byl zveřejněn 1.4.2010 v 20:00 v kategorii Povídky.