Kult X

Vřele vám doporučuji populární český týdeník Reflex, který se již od roku 1990 zabývá společenskými, kulturními a politickými tématy. Nejsou to tedy jen půvabné titulní stránky (posuďte sami zde, zde či zde), ale především různorodý obsah naplněný až po okraj zajímavým čtením. Nás, fanoušky Akt X, by však nejvíce mělo zajímat vydání Reflexu z roku 1997, ve kterém se objevil článek o Gillian Andersonové. Tímto bych chtěl požádat ty z vás, kteří máte toto vydání u sebe, zda by se nemohli s námi ostatními podělit o článek uvnitř – třeba formou scanů. Ozývejte se mi do pošty, nebo do komentářů pod tento článek. Díky.

Přesně za tři týdny, 21. června 2009, nastoupí na scénu pravé léto. Já léto miluji, v mém světě je toto roční období spojeno s projížďkami na kole a s procházkami v kukuřičných polích. Mám navíc štěstí na své okolí, takže stačí ujet pár kilometrů a člověk se může už jen ztrácet v hlubokých lesích. Nejraději se však vypravuji na nekonečné polní cesty, které leží jen několik set metrů od mého obydlí. Už několik týdnů v těchto místech pozoruji podivné události, které by každého fanouška Akt X mohly (a měly) zajímat.

Během několika pouhých týdnů uprostřed polí vyrostl bílý komplex, který vypadá nanejvýš podezřele. Je téměř neoznačený a jeho umístění je na první pohled nesmyslné. Když se však porozhlédneme kolem, zjistíme, že jen několik set metrů od budovy se nachází letiště a budete-li zvláště pozorným agentem FBI, neuniknou vám ani černá neoznačená auta, která se čas od času prohánějí po polních cestách. Když se tedy člověk pohybuje v okolí komplexu, nemůže si nevzpomenout na dvě tajemné bílé kopule z prvního celovečerního filmu. Při této příležitosti vždy jen polituji skutečnost, že středoevropská příroda není pro podobné konspirační teorie příliš vhodným prostředím. Takové Nové Mexiko nebo nevadská poušť, to by byla panečku jiná káva. Na druhou stranu, vedro umí dělat divy, a tak když jsem někdy už několik hodin na přímém slunci, začne se můj stav projevovat různě. Někdy si začnu připadat jako skutečný agent FBI Mulder a při hledání pravdy zuřivě probíhám všechna pole. Někdy si dokonce myslím, že mám vedle sebe agentku Scullyovou, což je pochopitelně moc hezká a lákavá představa… :)

Jistě, může to být pouhá továrna na výrobu knoflíků nebo sklad klik, ale nikdo nemůže popřít, že se v posledních měsících v mém okolí rapidně zvýšil výskyt včel…

Včera odpoledne, v sobotu 30. května 2009, zemřel divadelní a filmový herec Václav Mareš. Bylo mu 68 let. V seriálu Akta X svůj hlas propůjčil postavě Melvina Frohika, kterého daboval celých devět let. Je převeliká škoda, že velmi charakteristický hlas tohoto herce již nezazní, pokud se na naše televizní obrazovky někdy dostane seriál o Osamělých střelcích, jichž byl Frohike neoddělitelnou součástí.

Omlouvám se za příspěvek mimo téma, ale nemohu jinak. Waldemar Matuška byl jedním z největších českých zpěváků 20. století. Do životů mnohých z nás přinesl celou řadu překrásných písní interpretovaných svým nezaměnitelným hlasem. Do mého srdce se zapsal navždy… Neexistuje píseň, kterou bych miloval víc, než jeho Eldorádo.

Milé čtenářky, milí čtenáři, do nového roku 2009, který se už pomalu hlásí o slovo, vám všem přeji jen samé zdraví a štěstí. Nabaa už leccos napsala za mě, nicméně jsem vám chtěl poděkovat ještě osobně. Děkuji vám především za vaši neutuchající podporu, která je nyní (po uvedení Akt X na DVD, v televizi a v kinech) jediným důvodem, proč tento web stále běží a prosperuje. Kult X s námi v příštím roce bude už pět let, což je výročí, ve které jsem v době vzniku webu nedoufal ani omylem. Nemusíte se však obávat, že by se něco chýlilo ke konci. Ještě je tu mnoho recenzí, povídek a ohlédnutí za našim seriálem, které musí být napsány. Pětiletého výročí se dočkáme 1. dubna 2009, takže do té doby očekávejte velmi bohatou a zajímavou aktualizaci. Při této vyčerpávající děkovačce nemohu zapomenout na autory (překladatele) povídek, jejichž skvělá práce se stala pevnou součástí našeho webu. I díky povídkám, které čtou stovky lidí, je Kult X tak úspěšný.

Takže ještě jednou – do nového roku 2009 nám všem přeji zdraví, štěstí a třeba i trochu toho zdravého rozumu. Mimochodem, věděli jste, že včera zemřela nejstarší Češka Marta Pokorná? Tato paní se narodila v roce 1900 a když do čela nově vzniklého československého státu zasedl prezident Tomáš Garrigue Masaryk, bylo jí osmnáct let. Nezbývá mi než popřát i našim mladým lidem, aby na tohoto prezidenta a jeho významné činy nezapomínali. A to nikdy, ani za deset, ani za patnáct let; ani v příštím roce, kdy oslavíme dvacetileté výročí znovunabyté a tolik křehké svobody. Opatrujte se.