Kult X

Dnes byl krásný sluneční den, takže je tu místo pro jednu příjemnou jarní aktualitku. Na řádku níže na vás čeká zvláštně pojatý obrázek Davida Duchovnyho a Gillian Andersonové. Mimochodem, jedná se o propagační fotku pro seriál Akta X. Kdo by to byl řekl…

Lyle vypustila do světa dva krátké shipperské videoklipy Trust a Truth. Ačkoliv zdaleka nedosahují takových kvalit, jako předešlá tvorba této autorky (podívejte se zde, zde a zde), možná se mezi vámi najdou shippeři, které videa chytnou za srdce.

Dnes je svátek sv. Valentýna, patrona všech zamilovaných, a tak by této aktualitě měli věnovat pozornost především shippers celého světa. Níže si můžete prohlédnout tři poněkud přeslazenější fotky s Davidem Duchovnym a Gillian Andersonovou. O tomto víkendu se mimochodem těšte na další zajímavé aktuality, půjde jednak o nášup obrázků s agentem Mulderem a především o výlet do šatníku agentky Scullyové!

Na americkém serveru imeem.com se objevila opravdová lahůdka pro všechny shippers – polibek Muldera a Scullyové (Davida a Gillian) z prvního celovečerního filmu, který jsme zatím nikdy neměli možnost spatřit.

Nestihla jsem předpremiéru. Kvůli praxi. Samozřejmě jsem si ji mohla naplánovat jinak, ale upřímně, s předpremiérou jsem příliš nepočítala. Příště budu moudřejší. A tak jsem se rozhodla, že si tu ztrátu vynahradím aspoň několikerým shlédnutím filmu, na který jsem čekala deset let a hlavně posledního tři čtvrtě roku, přičemž někdy od května jsem nedočkavostí lezla po zdi a zvažovala, že si nad postel začnu dělat čárky ne po dnech, ale po minutách. Uvěřila jsem celkem pětkrát.

Poprvé a podruhé – 24.7.2008

A je to tady. Den D, respektive den P. P jako premiéra. V olomouckém Cinestaru dnes začínají dávat Akta X, druhý film s podtitulem Chci uvěřit.  Původně jsem měla jít sama, což mi nedělá potíže, ale nakonec jsme se shodly s Katkou (haci), která měla jít s přítelem, že bude mnohem lepší, když půjdeme spolu. Jako pravé a nefalšované x-philerky si to přeci jen užijeme víc. A hlavně budeme moct hned probrat dojmy. Těším se jako dítě na bonbón. Nemyslím na nic jiného, na dětském oddělení zapomínám fonendoskop a při zkoušení u vizity musím ostatním připadat jak z jiného světa. Nakonec se radši zašiju na vyšetřovně a zapnu počítač. Poslední návštěva Kultu, než přijde TA chvíle. Z monitoru na mě mrká Michalova sáhodlouhá recenze. Odolávám pokušení se do ní začíst. Ne, neudělám to…Udělám. Stejně jsou prý spoilery zřetelně označené, tak co. Jeden řádek, druhý, třetí…Co to kruci…? Před očima se mi objevují informace, které nechci znát. Rychle opouštím stránku. Tolik k označeným spoilerům. Zbytek služby strávím raději čtením povídek.

Po cestě z nemocnice mi přichází sms se záhadným dotazem – Jak jseš odvážná? Je to Katka. Mám malé tušení, k čemu tahle otázka směřuje. Opatrně odmítám návrh, že se stylově převlékneme za agenty FBI, včetně nezbytných visaček. Jsem pro každou špatnost, ale vzhledem k tomu, že takhle nadšené budeme v prostorách Olomouc City nejspíš jen my dvě, obávám se, abychom místo do kinosálu nebyly transportovány na uzavřené oddělení olomoucké psychiatrické kliniky. Katku ujišťuju, že kdyby nás bylo víc, neměla bych s kostýmem problém. Naštěstí můj nedostatek exhibicionismu přijímá s nadhledem.

Ve čtyři vyjíždíme z Prostějova. Do Olomouce to máme autem asi půl hodiny a film začíná ve čtvrt na sedm, ale ani jedna z nás není ochotná riskovat, že se něco zvrtne a my skončíme na půli cesty v šest večer. Do Olomouce přijíždíme kolem půl páté a naše první kroky neomylně směřují k pokladnám Cinestaru. Rozhlížíme se. Pátráme po plakátu oznamujícím, že právě tady nás čeká završení cesty. Nic. Nic. Vůbec nic. Na stěnách visí obří plakáty k Báthory, Mumii, Letopisům Narnie a dalším letním trhákům, ale naše zbožňovaná Akta X nikde. Nepanikařím, vytáčí mě to. Beru to jako naprostou ignoraci a nedostatek úcty. Katka si dělá legraci, že to takhle nejde a že budeme muset jinam. Nakonec ale zpozoruje malou nástěnku a na ní známé tváře. Výborně. Prohlížíme si dvakrát tři stejné plakáty. Pořád mám vedení Cinestaru za bandu ignorantů. Ale jsem ochotná přivřít oko. Mám dnes dobrou náladu.

Do začátku filmu pořád zbývá něco přes hodinu. Poté, co způsobím trochu zmatků při objednávce (no co, tak nejsem úplně ve své kůži), se usadíme v kavárně naproti kina. Probíráme povídky a vztah Muldera a Scullyové a shodujeme se na tom, že Gillian je mnohem rajcovnější než David a žádná z nás, ač jsme obě heterosexuálního zaměření, by ji za Davida nevyměnila. Doufám, že nás nikdo neposlouchá. Záhadným způsobem se dostáváme k teorii jazyka, coby nejsilnějšího svalu v lidském těle. Debatu ukončuji po Katčině prohlášení, že ji to trošičku vzrušuje.