Kult X

režie Kevin Hooks | scénář Chris Carter | premiéra v USA 17.01.2018 | premiéra v ČR 25.08.2018 | české titulky ke stažení | hodnocení 100%

Aleluja! Epizoda Plus One je ryzí monster-of-the-week záležitost, ze všech devíti dosud uvedených epizod revivalu nejvěrněji připomínající stará dobrá Akta X, zároveň to celé ale zřejmě nejúspěšněji zasazující do kontextu současnosti, kdy Mulder a Scullyová už nejsou nejmladší, jejich zápal polevil a záhady všeho druhu pro ně již netvoří alfu a omegu jejich existence. Na tomto ne úplně ideálním podkladě však tvůrce seriálu a scénárista epizody Chris Carter dokázal vystavět funkční, tajemnými momenty nabitý a veskrze zábavný případ z Akt X.
 

VAŠE NÁZORY: Nenechte si ujít názory čtenářů našeho webu a zapojte se do diskuse

Duchovní otec Akt X si ve svém nejnovějším scénáři vzal na pomoc fenomén tzv. doppelgängerů, což je německé označení pro dvojníky. Říkáte si, co na tom může být děsivého? Podobně jsem se ptal já. Odpovědí mi byla každá scéna, ve které se postavám příběhu zjeví přízrak jejich vlastního já, čehož se krom postav vedlejších dočkají i Mulder a Scullyová. Halucinace vlastního já je popsána v řadě legend i středověkých snářů, kde se pokaždé stává předzvěstí jednoho a toho samého – vlastního konce. Režisérovi Kevinu Hooksovi se tyto momenty podařilo vykreslit velice zdařile, jakkoliv se při nich netřesete vyloženě hrůzou, pokaždé cítíte velmi intenzivní mrazení v zádech. Myslím, že nejsem sám, komu se v noci po zhlédnutí epizody zrovna dvakrát nechtělo do koupelny za všemi těmi zrcadly.

Dámy a pánové, Karin Konovalová! Zatímco v kůži paní Peacockové, věčně věků zalezlé pod postelí ve velekultovní epizodě Home, neměla mnoho šancí se prosadit, tentokrát si celou epizodu již úspěšně ukradla sama pro sebe. Okouzlující šestapadesátiletá herečka, která v příběhu ztvárnila démonická dvojčata Judy a Chuckyho, povýšila každou svoji scénu a ve finále i celou epizodu na nezapomenutelný zážitek. Duchovny i Andersonová jsou velcí profíci, kteří ve svých rolích umí chodit, přesto si nelze nevšimnout, že každá scéna Mulder/Chucky i Scullyová/Judy prostě a jednoduše dopadla ve prospěch představitelky dvojčat. O jejím hereckém mistrovství svědčí rovněž fakt, že až po zhlédnutí celé epizody a přečtení prvních ohlasů si většina diváků uvědomila, že obě natolik rozdílné, a přesto v mnohém si velmi podobné postavy, k tomu všemu obě trpící rozdvojenou osobností, ztvárnila jedna a ta samá herečka.

David a Gillian šli rovněž do sebe a s výjimkou drobnějších excesů ukazují Muldera a Scullyovou tak, jak je známe a milujeme. Už to nejsou ty drsňácké karikatury, které byly schopny v předešlé epizodě pobít polovinu armády. Je to znovu ten sympatický Mulder se svými kousavými, jinak ale vkusně podanými komentáři, a Scullyová, průběžně usměrňující svého parťáka ledovou sprchou racionálních argumentů.

Problém s novými Akty X, jak byly prezentovány v této epizodě, mám jen v momentech, které blíže vykreslují vztah mezi Mulderem a Scullyovou. V těchto chvílích revival až příliš násilně připomíná onu bombošku, tedy snahu zachutnat každému, kterou jsem v minulosti již párkrát kritizoval. Carter se v mnoha momentech zbytečně nuceně snaží plnit přání těm shipperům, kteří pročetli miliardy erotických povídek, a tak nám v každé druhé scéně cpe Muldera a Scullyovou do postele. Jasně, Mulder a Scullyová už dávno zahodili nějakou platonickou lásku za hlavu a aktivně se věnují lásce plně anatomické, ale nemuseli bychom toho být svědky v každé druhé epizodě. Jakkoliv budu nyní za zavrženíhodného kacíře, úplný závěr na motelovém pokoji na mě působil strašně podivně, jako by vypadl právě z nějaké fanfiction, jichž jsem nikdy nebyl velký fanda.

Ne úplně konzistentně pak Carter působí v další postelové scéně, ve které Mulder Scullyové navrhuje, že by mohla mít další dítě. Vzhledem k blížícím se apokalyptickým událostem v mytologii a Scullyové prohlášení, že svět spěje ke konci, se kterým se agentka Mulderovi svěřila jen pět minut před tím, se jedná o skutečně brilantní nápad. (Buďme ale fér a uznejme, že když ležíte v posteli vedle polonahé Scullyové, zdá se výroba nových dětí jako vcelku velmi dobrý nápad.)

Naopak velmi tvůrce chválím za úplnou absenci williamovské problematiky, a to už v druhé epizodě za sebou. Oceňuji, že Carter namísto již tradiční fňukandy za nezvěstného Willíka vsadil agentce Scullyové do hlavy téma zcela nové. Po jednom z těch méně příjemných setkání s ďábelskou Judy začne Scullyová přemítat o svém věku, o tom, jaký vliv má zestárnutí na výkon její profese a vůbec celý osobní život. V době, kdy oba agenti již dávno překročili zlomovou padesátku, se jedná o téma, které má vcelku své opodstatnění i logiku. Ostatně vidíme to již v několikáté epizodě za sebou, že Mulder se Scullyovou dávno nedisponují oním zápalem, který je charakterizoval v době, kdy na Aktech X začínali.

Plus One je v pořadí sice již devátá epizoda revivalu, ale jinak je úplně první, kterou nenapsal a nerežíroval jediný člověk. Rozhodnutí, že scénář Chrise Cartera z režisérské židle zrealizuje jiná osoba, v tomto případě Kevin Hooks, hodnotím jako velmi moudré a prospěšné. Jakkoliv to na první pohled může působit osvobozujícím dojmem, režie vlastního scénáře může být někdy více svazující, než cokoliv jiného.

Bráno obecně jsou samostatně stojící epizody této série zatím skvělé. Jak předcházející, konspiračně a superakčně pojatá This, tak aktuální Plus One působí mimořádně uvolňujícím dojmem a připomínají tak ty lepší díly ze šesté a sedmé série. Samostatné epizody předcházející série, Founder's Muta­tion a Home Again, jako monster-of-the-week sice obstály, až příliš však byly zatíženy mytologickými tématy, agresivně vměstnanými do jinak klasického konceptu samostatných epizod. Nejtěžší dávku v tomto smyslu dostala Home Again, která nabídla skvělé monstrum, ale také procházku slzavým údolím agentky Scullyové, loučící se vedle syna rovněž s umírající matkou.

To všechno Plus One hází za hlavu, osvobozuje se od zbytečného balastu a řeší, tedy s výjimkou postelových scén, to, co od Akt X očekáváme především – bizarní, paranoiou protkaný případ. Skvělá práce, jen tak dál!

Komentáře: 79

režie Glen Morgan | scénář Glen Morgan | premiéra v USA 10.01.2018 | premiéra v ČR 20.08.2018 | české titulky ke stažení | hodnocení 60%

Drahý Glene, jelikož jsi neuposlechl rad, které jsem ve své předešlé vynikající recenzi adresoval Chrisi Carterovi a pokračuješ ve vykreslování Muldera a Scullyové jako novodobého pana a paní Smithových, rozhodl jsem se, že oplatím stejnou mincí. Svoji recenzi napíšu tak rychle, jak jen to půjde, pouze s použitím odrážek, hromady vykřičníků a největší zbraně, co lidstvo vymyslelo od atomové bomby – CAPS LOCKU!!!

VAŠE NÁZORY: Nenechte si ujít názory čtenářů našeho webu a zapojte se do diskuse

• Začínáme divoce. Mulder a Scullyová právě dokoukali záznam koncertu Ramones, aby je z příjemného klimbání vyrušilo polovojenské komando, které jim na dveře zaťuká skoro bazukou. Následuje přestřelka, která je řemeslně natočena skvěle, ale každého pravověrného fanouška donutí k následujícímu prohlášení: Mulder a Scullyová NEJSOU akční hrdinové – určitě tedy ne takoví, kteří skáčou, střílej a vybuchujou! Pamatujete si, jak nebožtík Kritschgau v epizodě Gethsemane shodil Scullyovou ze schodů? Agentka se málem zabila a následující tři díly se zotavovala. V aktuální epizodě Scullyová skáče ze schodiště na schodiště, střílí ze skluzu, zabíjí jednoho šmejda za druhým a občas ještě vypustí nějakou drsnou hlášku. To všechno může znít super a vůbec nepochybuju, že se při natáčení tvůrci dobře bavili – problém je, že to prostě není Scullyová, holka z pitevny, pro kterou kdysi největší dobrodružství bylo sedět dvacet hodin na sledovačce, během níž se nic nestalo. (To samé se týká Muldera, knihomola, kterého vždy každý zřídil, Skinnerem počínaje, Panem X konče. A teď, na stará kolena, agent mlátí členy zásahové jednotky s rukama spoutanýma za zády.)

• Vrcholem je scéna, při které agenti navštíví vysokoškolskou profesorku v Marylandu, bývalou Langlyho partnerku, aby jim trochu osvětlila technické pozadí celého případu. Během jejich rozhovoru je učitelka zastřelena nájemným zabijákem. Mulder a Scullyová vraha sice zlikvidují, pak ale bez mrknutí oka (a s utrousením jedné cynické hlášky) odcházejí ze scény a nechávají zavražděnou ženu na místě, aniž by kontaktovali úřady. Aby toho nebylo málo, následuje scéna v jakémsi zapadlém country baru, kde agenti popíjejí pivo. To se tak strašně nepodobá Mulderovi a už vůbec ne Scullyové, až si říkáte, že sledujete nějaké pochybné virtuální dvojníky agentů bez jakéhokoliv hlubšího vykreslení jejich skutečné osobnosti.

• Jediný, u kterého zůstává vše při starém, je Walter Skinner. Chladný a racionální, pečlivě zvažující své možnosti. Když Skinnerovi v nové epizodě Mulder vyčítá, že mu je osud Akt X ukradený, Skinner správně opáčí s námitkou, kde že vlastně Mulder celé roky byl, když měla Akta X na kahánku. Byl to právě Skinner, kdo se postaral o to, aby složky nezapadly prachem. Definitivně si mě Skinner získal svým dodatkem, že složky Akt X nepatří Mulderovi, ale patří všem. Víte, kdo takhle mluvil před dvaceti lety? Mulder.

• Kuřák, Syndikát, americká vláda, americká armáda, mimozemští kolonisté, mimozemští rebelové, mimozemští replikanti, úchylové z UFO sekty z deváté série atd. atp. Jistě uznáte, že našim agentů už šla po krku pěkně různorodá směska. Proč tedy lovit ve vodách zaručených a nevytvořit ještě nějakou další záporáckou skupinu? Třeba americko-ruskou soukromou bezpečnostní agenturu drsných drsňáků s ještě drsnějším ruským přízvukem. Nechejme se překvapit, jestli o nich v následujících epizodách ještě někdy uslyšíme. Tipl bych si, že ne.

• Premisa epizody je přitom skvělá. Virtuální prostor jako pracovní tábor plný digitálních otroků, žijících ve zdánlivě dokonalém světě. Je to takový Matrix naruby, dávající připomenout vynikající epizodě Kill Switch z poloviny páté série. Kdykoliv se na scéně „objeví“ Langly a je diskutována problematika „uploadnutých“ myslí, bude s velkým zaujetím naslouchat každý, kdo v mládí rád pročítal kyberpunkovou literaturu a s libostí se ztrácel ve vzrušujících světech tohoto obskurního žánru. Bohužel pak zase začne všechno vybuchovat, kulky lítat a všichni někam skákat a padat a nějaká ta atmosféra je tatam.

• Bohužel pak vcelku nepatřičně působí i ty momenty, které připomínají významné události či osobnosti, s nimiž se Mulder a Scullyová setkali v předešlých dvaceti letech. Jistou nostalgii vybudí návštěva agentů na Arlingtonském národním hřbitově, kde jsou pohřbeni nejen Osamělí střelci, ale i Muž z Pentagonu. Mulderovu historicky prvnímu doloženému informátorovi je zde věnována krátká vzpomínka, která je moc pěkná, ale ve všem tom překotném dění a diskusích o muffinech bohužel velmi rychle zanikne.

Chrisi, Glene, mám vás moc rád, ale na starý kolena trochu blbnete. Znám to – když dva týdny musím živořit a začátkem měsíce přijde výplata, jeden má tendenci se pořádně rozšoupnout. Když po patnácti letech relativního produktivního útlumu dostanete balík, abyste resuscitovali velký televizní hit, má člověk nutkání natočit nový Armageddon. Chyba lávky. Váš seriál byl vždy nejsilnější v oblasti těch nejintimnějších témat – epizody jako Memento Mori, Musings of a Cigarette Smoking Man či How the Ghosts Stole Christmas patřily mezi to nejlepší v Aktech X, a přitom jim k tomu stačily „jen“ věrohodné herecké výkony a mistrovsky napsané dialogy. Myslím, že něco podobného bohatě postačí i v roce 2018.

A to mám Ramones rád.

Komentáře: 43

režie Chris Carter | scénář Chris Carter | premiéra v USA 03.01.2018 | premiéra v ČR 18.08.2018 | české titulky ke stažení | hodnocení 60% (další názory zde)

Duchovní otec seriálu Akta X Chris Carter si hned na startu jedenácté série přichystal pro diváky několik malých šoků a jeden ohlušující moment v samém závěru, který jako ledovou dýku naservíroval všem x-philes rovnou do srdce.

Únos Mulderovy sestry, smrt Muže z Pentagonu, vražda Mulderova otce, únos a rakovina agentky Scullyové, narození Williama, syna Scullyové a… však to znáte, v Aktech X se nedá věřit všemu, co vidíme a slyšíme, a proto je obtížné (a to i s odstupem několika let) pojmenovat skutečně zásadní momenty pro celý příběh Akt X. A tak stačí málo a jedna nenápadná polomytologická epizoda z půlky sedmé série se zčistajasna po sedmnácti letech stane nejdůležitější epizodou seriálu.

Začínáme zjištěním, za které by se nestyděli tvůrci jisté legendární soap opery. Dozvídáme se, že apokalyptické události z My Struggle II, poslední epizody desáté série, se ve skutečnosti nestaly, ale byly jen vizí, kterou v rámci masivního záchvatu prodělala agentka Scullyová. Vše byla jen vidina strašlivé budoucnosti, ve které lidstvo hubí sparťanský virus, Kuřák vyhraje, Mulder umře na mostě a Scullyová si prožije déjà vu s únosem a mladým parťákem po boku. Agentka se ovšem posléze nebudí ve sprše s Bobbym Ewingem (nebo agentem Millerem, nedejcartere), nýbrž na nemocničním lůžku, u kterého už na sebe štěkají Mulder se Skinnerem. Jak již víme, oba tajně milují Scullyovou (stejně jako Kuřák, Doggett, Carter, všichni diváci Akt X a vlastně celý svět) a oba mají dlouholeté (již čtvrt století trvající) nutkání vzájemně se podezírat a nenávidět. Zjišťujeme, že po všech těch letech na něm akorát mnohem víc zapracovali.

Začali jsme zvesela, epizoda je nicméně míněna velmi vážně (jedná se o mytologii), proto přepněme do vážného módu. My Struggle III má několik slabých míst a několik silných momentů. Začněme těmi slabými, které jsou vůči těm silnějším bohužel v přesile.

Představení nového Syndikátu mělo být naprostým vrcholem. Stačí si vzpomenout, co pro kvalitu mytologie a posléze i celého seriálu znamenalo, když začátkem třetí série vstoupil na scénu první Syndikát. Syndikát 2.0 však ničím nepřekvapí. Opět se má jednat o tajno-tajně utajněnou organizaci mocných, jejichž cílem není nic menšího, než zlovolná touha po ovládnutí života každého muže, ženy a dítěte na této planetě. Je tedy velkým zklamáním, když Mulder sídlo nového Syndikátu nejenže vypátrá na první dobrou, ale rovněž se bez jakéhokoliv odporu dostane až do pracovny, kde všechny spiklence osobně pozná a vyzpovídá.

Jak zjišťujeme hned v prvních vteřinách, Kuřák 2.0 je opět těžký kuřák, je to zároveň vykrmený žok sádla bez špetky charismatu, takže jen doufáte, že Mulder ho zastřelí ne proto, že je to zloduch, ale proto, že bez ustání nudně žvaní. Zatímco Muž s cigaretou vždy vzbuzoval respekt a z minimalistického stylu Muže s pěstěnýma rukama šel často strach, v případě Kuřáka 2.0 mohou budit hrůzu tak akorát výsledky jeho cholesterolu.

Jako scénárista Carter bohužel selhává i v případě voiceroveru agenta Muldera, který se line celou epizodou. Mulderův proslov považuji za vcelku banální, až by vůbec nebolelo, kdyby zcela absentoval. Nepěkně se Carter chová rovněž ke svým ženským hrdinkám – ex-agentka Reyesová je absolutně neuchopitelná a agentka Scullyová se ani v jedenácté sérii nezbavila zmatkování a nevyrovnanosti, která ji charakterizovala po většinu předešlé série, což s její mladší „devadesátkovou“ verzí, racionálně jednající a chladně operující i v těch nekrizovějších momentech, nemá bohužel vůbec nic společného.

Druhým velkým problémem je překotnost veškerého dění. Scullyová na zemi, Mulder a Skinner v sobě, Mulder peláší po dálnici, auto sejme Spendera, Scullyová utíká z nemocnice, bourá v autě a končí znovu v nemocnici. A tak stále dokola. Jedenáctou řadu trápí podobný neduh jako tu předešlou, a sice tempo natolik šílené, až je to celé kontraproduktivní, divák nestíhá vnímat, co všechno se vlastně děje, postavy se chovají trochu divně a upřímně to zachraňuje pouze Carterova zručná režie (zvláště při scénách automobilových honiček, které jsou možná nejlepší, jaké jsme v Aktech X kdy viděli).

Pokud milujete akčněji laděné mytologické epizody typu This is Not Happening či Essence z období osmé série, budete si dobře rozumět i s epizodou právě recenzovanou. Pokud však k nové epizodě přistupujeme jako k pokračování mytologie symbolizované epizodami Anasazi, Gethsemane či Redux, pak budete hodně smutní. Mytologie původního seriálu, která byla brilantním politickým thrillerem, triumfujícím především pomalu budovaným napětím a ponurými diskusemi členů Syndikátu v zakouřeném apartmánu na 46. newyorské ulici, je už definitivně pryč.

Ve dnech, které po odvysílání My Struggle III následovaly, byly tvůrcům vyčítány nelogičnosti. Jakkoliv jsem na lidech okolo Chrise Cartera v posledních letech nenechal nit suchou, zde musím nabídnout pro změnu jednoznačné zastání. Akta X vstoupila do jedenácté série a jen těžko najdeme televizní seriál, který ve své jedenácté sezóně netrpí překombinovanými, až za hranu hnanými scénáři, zvláště když se nacházíme v oblasti science-fiction. Tvůrci vždy hrdě hlásali, že Akta X jsou trochu science a trochu fiction a myslím si, že My Struggle III z těchto kategorií nijak zásadně nevybočuje. Největší nespokojenost vyvolává vcelku pochopitelně právě závěrečný zvrat, za který však musím Cartera vzdor vší výše zmíněné kritice pochválit. William je dítě vymodlené nejen agentkou Scullyovou, ale především miliony fanoušky Akt X po celém světě, kteří vždy věděli, že Mulder a Scullyová patří k sobě a nemohlo být lepšího stvrzení, než jejich společného potomka. Carter si nebral servítky a celý tento sen bez zdánlivě sebemenšího zaváhání zadupal do země, když odhalil, že William je pouze experimentem Kouřícího muže.

Vracíme se tak do období sedmé série před sedmnácti lety, kdy Kuřák přesvědčil Scullyovou, aby s ním bez vědomí Muldera cestovala několika státy USA. Na konci této cesty měl být, jak Kuřák prohlásil, „lék na všechny choroby světa“. Žádný div, že Kuřákovy skutečné úmysly byly poněkud odlišného ražení. Ačkoliv se mi trochu příčí Carterovo prohlášení, že „Scullyová nebyla znásilněna, ale oplodněna vědeckými postupy“ (bez souhlasu a vědomí dotyčné se jen obtížně můžeme schovávat za „počestnost“ vědy), scénář celé situace je jako takový zcela reálný. Muž s cigaretou je od prvopočátku vykreslován jako chladně kalkulující postava bez skrupulí, citu a čehokoliv dalšího, co jinak běžně definuje normální lidské bytosti. Víme také, že vědci v jeho službách disponují nejmodernější technologií s využitím mimozemského genomu. Scénář, že agentku Scullyovou zdrogoval, aby ji posléze mohl předat některému ze svých „lékařů“, se s přihlédnutím ke všem temno-temným událostem, k nimž v celé historii Akt X došlo, jeví jako dokonale uskutečnitelný. Koneckonců mluvíme o člověku, který takřka bez mrknutí oka předal mimozemským kolonistům členy své vlastní rodiny a donutil ostatní spolupracovníky v Syndikátu, aby učinili totéž.

Zároveň bychom však měli vzít v potaz, že Akta X vstoupila do roku 2018. Úvodní sekvence této epizody, která je hotovou konspirační symfonií (a jako taková je jednou z nejlepších, co se v Aktech X kdy objevila), ostatně napověděla mnohé. Dnešní doba je všemi – a spiklenci zvlášť – definována jako post-faktická. Toto slovo charakterizuje stav, kdy lidé mají tendenci ignorovat zjevné skutečnosti a přijímat lživé informace na líbivém podnosu manipulace a vybouřených emocí. Myslím, že první chod této vzrušující hostiny máme právě za sebou.

Komentáře: 97

Premiérové epizody 11. série přicházejí na české obrazovky. Nové díly bude vysílat Prima Cool, první epizodu uvidíte již následující sobotu 18. srpna 2018 ve 23:45 hod. Druhá epizoda běží v pondělí 20. srpna od 0:55 hod., třetí epizoda pak zase v sobotu 25. srpna ve 23:55 hod. O vysílání dalších dílů vás budeme průběžně informovat na našem webu a na našem facebooku.

Komentáře: 0

„I don't know if any God is listening, but I am standing right here.“ Kuřák, Kuřák 2.0 i všechny mimozemské civilizace v galaxii by se měli na pozoru, protože když se Mulder naštve, zpravidla to stojí za to. Na každý pád nás ve finále čeká závěrečný souboj William versus Kuřák. Kdo by to byl čekal v roce 2002, když Akta X končila poprvé. Teď končí znovu, a vy se s námi rozhodně nezapomeňte podělit o vaše názory v diskusi. Recenze na devátou i desátou epizodu se na našem webu samozřejmě objeví, dejte mi na to ale ještě nějaký čas. Děkuji za pochopení.

Komentáře: 162