Kult X

autorka BossaNovaBaby24 | překlad X | rating PG | kategorie Hurt/Comfort

„Muldere?“

„Jediný na světě,“ odpověděl Mulder s lehkým úsměvem. To že ho poznala, přijal jako pozvánku ke vstupu do nemocničního pokoje. Scullyová se zvedla na posteli, aby ho pozdravila. Opřela se o lokty a tiše pozorovala muže před sebou. Mulder vypadal poněkud rezignovaně, měl pokleslá ramena a zachmuřený výraz.

„Co se děje, Muldere?“zeptala se Scullyová s pohledem plným zájmu. Jako odpověď na její starostlivé dotazování se Mulder usmál a vytáhl kytici květin, kterou měl za zády. Scullyová se však nenechala zmást. Snažil se použít květiny k odvrácení pozornosti, ale jeho strnulý úsměv ji nepřesvědčoval ani v nejmenším.

„Nic, Scullyová,“ odpověděl a opatrně pokládal květiny na stolek vedle postele. Scullyová utrousila tiché „díky“, než se na něj znovu podívala. „Je mi fajn,“ pokračoval.

„Vypadáš, jako kdyby někdo umřel,“ avšak dříve než jí tato slova vyklouzla z úst, hned jich litovala. „Promiň.“

Zachytila dotčený pohled v Mulderově tváři, ještě než ho rychle nahradil mírnějším výrazem. „Není za co se omlouvat, Scullyová, vždyť víš. Ty jsi nemocná.“

„Já se tak necítím,“ ujistila ho Scullyová a gestem mu naznačila, aby se posadil. Mulder si hned ochotně přisouval židli tak, aby byla hned vedle postele. „Cítím se naprosto zdravá, Muldere.“

„Ale nejsi.“

autorka Anna Otto | překlad Baku05 | rating G | kategorie V, A | spoiler Memento Mori | povídka ke stažení

Když hvězdná noc roztáhne svá křídla, vidím pravdu, která vyjasní mé vnímání, vítám alternativu světla, kdy mohu objevit tvé vzkříšení.

Scullyová si zavázala tenisky a kriticky se zkontrolovala v zrcadle. Černé džíny, teplý tmavý svetřík. Vše připraveno na ‘noc venku‘, ve stylu Akt X, pomyslela si smutně. Mulder ji dnes řekl, aby byla připravena ve 23:30, kdy ji vyzvedne, „a nezapomeň se teple obléct, Scullyová“. Jako odpověď na její tázavý pohled nasadil široký úsměv a oznámil, že to bude „překvapení“. Scullyová se těšila, že po vyčerpávajícím týdnu dnes zapadne brzy do postele, místo toho ji vyhlídka na potulování se někde uprostřed noci víc než podráždila. I když si musela přiznat, že část z ní je zvědavá, s čím Mulder přichází tentokrát – s novým případem? Kruhy v obilí, které se musejí pozorovat ve tmě, protože svítí? Vloupání se do vojenské základny uprostřed noci? Nebo něco podobně bizardního?

V dalším hádání ji přerušil zvuk domovního zvonku, šla přivítat svého partnera.

„Připravena, Scullyová?“ řekl a souhlasně si ji prohlížel. „Tak jdem! Budeme tam právě včas.“

„Včas na co přesně, Muldere?“

„Všechno má svůj čas, partnerko, všechno má svůj čas,“ oznámil jí s tajemným pohled a značně spokojený sám se sebou ji strkal ven z bytu.

Protočila oči ke stropu, a zatímco následovala svého vysokého společníka k autu, mlčky se sama sebe ptala, proč tohle všechno vůbec dělá.

Mulder po ospalých ulicích Annapolis řídil rychle, ale opatrně. Brzy najeli na dálnici. Scullyová odhadovala, že míří ven z města, směrem na sever. Uklidněna plynulým pohybem auta, zavřela oči a začala podřimovat. V polospánku si ještě bláznivě pomyslela: Doufám, že tohle nebude další ‘hezký výlet do lesa‘. Probudily ji trhavé pohyby auta, jak Mulder najel na nezpevněnou cestu bez pouličních světel.

:: Klikněte pro zobrazení celého článku ::

autorka Donna | překlad luca | rating NC-17 | kategorie A, MSR, missing scene | spoiler Existence | povídka ke stažení

„Musí do nemocnice.“

Přikývl a vběhl dovnitř. Tohle nebylo místo pro porod. Strach, který ho svíral a který se zmírnil jen lehce, když uviděl Reyesovou, ho udeřil novou silou, jakmile spatřil její bledou tvář, zavřené oči a uzlíček křečovitě držený v náručí. A krev, její krev, tolik všude kolem.

Okamžitě stál u ní. „Scullyová?“

Otevřela unavené oči a on v nich vyčetl jen málo z toho, co si právě vytrpěla. „Muldere…“ Víčka se jí opět semkly. „Díkybohu.“

Děkovala Bohu? Za něj? Měl tady být. Nejspíš by prakticky nebyl moc platný, ale měl tu být.

„Mám venku helikoptéru. Vezmu tě do nemocnice.“

Přikývla a Mulder si všiml Reyesové po svém boku. „Dano, ponesu dítě.“ Scullyová instinktivně sevřela raneček v ohybu paží ještě víc.

„Scullyová, to je v pořádku. Nech Reyesovou, aby to děťátko vzala. Já odnesu tebe.“ Podívala se mu do očí a po malé chvilce kývla. Mulder sledoval, jak Reyesová opatrně bere dítě a něco… krvavého… do své náruče. Placenta. Tak přece jen ten jeho kurz první pomoci při náhlém porodu nebyl úplně zbytečný. Nadzdvihl Scullyovou tak něžně, jak jen to bylo možné, ale ona ani tak nedokázala potlačit bolestné zasténání. „Promiň, Scullyová.“

„To nic. Jsem šťastná, že jsi tady.“

Vstřebal ta slova v naprostém tichu a zamířil ke dveřím. Všiml si, jak Scullyová úzkostlivě pozoruje Reyesovou, a věděl, že kdyby udělala jen nepatrně podezřelý pohyb, Dana by po ní skočila navzdory svému momentálnímu stavu. „Všechno je v pořádku, Scullyová“ tišil ji. Vzhlédla k němu a z úst jí sklouzl úlevný povzdech.

autorka MeatFight & coast | překlad nabaa | rating G | kategorie V | povídka ke stažení

Tato povídka má dalších 12 pokračování, doporučujeme stáhnout si celý dokument

Mhouří oči proti slunci, zdvižená ruka, která je má zakrýt, vrhá na její postavu rozmazaný stín. Hrbí se v prachu, snaží se v ostrém slunečním světle pořádně oči otevřít. Nevidí ho a cvaknutí foťáku ji zastihne nepřipravenou. Rozčileně nakrčí obočí. Je naštvaná na špínu, na slunce, na fakt, že už se zase honí za přeludy.

„Nech toho, Muldere,“ štěkne. Snaží se pracovat, jako obvykle.

„Čeho mám nechat, Scullyová? Mám hotovo.“ Zašklebí se na ni a přehodí si foťák na popruhu přes rameno. Scullyová nemá ponětí, kde ho vzal, ale doufá, že nepatří policii. I bez zneužívání velkorysosti místních to měli se svým malým výletem už dost nakloněné.

„Nevidím tady žádné známky mutace, Muldere. Vypadá to jako obyčejný starý mrtvý ještěr. Můžeme už jít?“

„Jasně. Ale až ještěr s rybím ocasem a slepičíma nohama ovládne stát Arizona, nechci slyšet žádné stížnosti, že sem musíme znovu. Můžeme to chytit v počátku. Nebo aspoň za ocas.“

Scullyová převrátí oči a přijme nabízenou ruku, aby se zvedla na nohy.

Když se vrátili do D.C., nechal vyvolat film a obrázek ještěra zastrčil do složky pod písmeno S jako slepiconozí ještěři. Vzal další z hromádky a obratným gestem – každý má přece strýčka kouzelníka – ji zasunul do šuplíku pod papíry se všemi těmi „když jsi byl pryč“ vzkazy. Vždycky byli spolu, přemýšlel, tady i mimo kancelář, takže vlastně nikdy dřív neměla příležitost nechat mu vzkaz.

Našla tu fotku jedno odpoledne dva týdny poté, co zmizel, když prohledávala jeho šuplík. Jeho šuplík, jeho šuplík, opakovala si, jakoby ho ten nárok na vlastnictví měl přivést zpátky. Její oči byly plné slz a zoufale se snažila najít přívěsek na klíče, aby měla něco hmatatelného, čeho by se mohla zachytit.

autorka Donna | překlad luca | rating NC-17 | kateg. MSR, A, alternate | povídka ke stažení

1. část

Do vstupních dveří na pohotovosti vešel statný, holohlavý muž, na první pohled rozený vůdce, a před sebou tlačil invalidní vozíček, který očividně našel kdesi u vchodu. Seděl na něm mladší, hubenější muž s tmavými kaštanovými vlasy. Hleděl nepřítomně před sebe.

Jak projížděli kolem ní, muž na křesle se náhle pohnul a chytil ji pevně za ruku. „Muldere,“ zasyčel jeho doprovod, „pusťte ji.“

„Ne, to je v pořádku. Vezměte ho sem“ ukázala drobná krátkovlasá rusovláska v civilním oblečení do prázdného boxu napravo.

„Omlouvám se, slečno…“

„Scullyová. Jsem doktorka Dana Scullyová. Pomůžete mi s ním na vyšetřovací stůl?“

Starší muž překvapeně zamrkal. Je to doktorka? „Walter Skinner“ představil se, zatímco postavil pacienta na nohy a usadil ho na stůl. Nebylo to nijak jednoduché vzhledem k tomu, že se mladý muž stále křečovitě držel doktorky Scullyové.

„Můžete mi říct, co se mu stalo?“ začala se zevrubnou prohlídkou. „Utrpěl nějaké zranění?“

„Fyzicky ne. Je to zvláštní agent FBI Fox Mulder. Já jsem zástupce ředitele Walter Skinner.“ Dana vzhlédla. Zástupce ředitele? Skinner vytáhl odznak. Pokývala hlavou. „Byli jsme v mé kanceláři na poradě. Všiml jsem si, že je podivně zamlklý, ale potom, co všichni odešli, on… Pak jsem si uvědomil, že vůbec nevnímá.“

Přikývla a změřila tlak. „Jeho vitální funkce jsou dobré“ pokračovala v prohlídce.