Kult X

Víte, co společného mají výše uvedená jména? Amerického herce Terryho O'Quinna, který všechny tyto postavy ztvárnil. Současnému televiznímu publiku bude dozajista nejbližší postava Johna Lockea z mysteriózního dramatu LOST. Tento seriál O'Quinna proslavil bezesporu nejvíce, když za něj před několika lety obdržel cenu Emmy. Mnohem dříve, než v kůži Johna Lockea zabloudil na tropický ostrov plný originálních překvapení, byl O'Quinn kmenovým hercem v projektech scénáristy a režiséra Chrise Cartera.

Všechno začalo na přelomu let 1994 a 1995, tedy deset let před první klapkou seriálu LOST, kdy herec ztvárnil postavu poručíka Briana Tillmana v epizodě Aubrey z poloviny druhé série Akt X, která měla premiéru 6. ledna 1995. Na přelomu léta a podzimu 1996 následovalo obsazení do tehdy napjatě očekávaného kriminálního seriálu Millennium, kde O'Quinn strávil všechny tři série a dohromady na čtyřicet epizod v kůži Petera Wattse, občasného spolupracovníka hlavního hrdiny. Oba zmíněné pány vidíte na prvních dvou obrázcích níže.

V tomto období, konkrétně v létě 1998, se O'Quinn objevil v roli agenta FBI Dariuse Michauda, který nechal odpálit budovu texaského úřadu v prvním celovečerním filmu Akta X. Seriál Millennium skončil v květnu 1999, ale hned v říjnu toho roku měl Carter pro svého oblíbeného herce další nabídku. Výsledkem byla role generála Santiaga ve sci-fi projektu Harsh Realm, který byl však po pouhých devíti epizodách zrušen. Svého oblíbence pak tvůrci Akt X přizvali do akce ještě potřetí. Stalo se tak v mytologické epizodě Trust No 1, která měla premiéru 6. ledna 2002, tedy symbolických sedm let poté, kdy Terry O'Quinn zavítal do Akt X poprvé. I tentokrát se vyskytl ve službách „temných sil“, konkrétně jako bezejmenný supervoják, který se z agentky Scullyové snažil vymámit informaci o tom, kde se skrývá Mulder (viz výše). Na shledanou ve třetím filmu…

Randy Stone si zaslouží připomenutí. Jeho tvář vám určitě nic neřekne, což se ostatně týká i jeho jména, vliv Randyho Stonea na seriály Akta X a Millennium byl přesto mimořádný. Jakožto vedoucí castingového oddělení televizní pobočky společnosti 20th Century Fox to byl totiž právě on, kdo nesl hlavní zodpovědnost za obsazení Davida Duchovnyho a Gillian Andersonové do hlavních rolí seriálu Akta X. Kdyby se tehdy rozhodl jinak, mohl dnes mít seriál úplně jinou tvář. Stál taktéž za obsazením Lance Henriksena do seriálu Millennium. Stone však působil na více frontách a to neméně úspěšně. V roce 1995 obdržel Oscara za krátké úsměvné drama Trevor, které vypráví příběh homosexuálního teenagera, který chce kvůli šikaně spáchat sebevraždu. Stone o tom věděl své, sám byl gay. Za svého života se velmi sblížil se slavnou hollywoodskou herečkou Jodie Fosterovou, jejich společnou fotku můžete vidět zde. Fosterová i Stone se stali nejlepšími přáteli, a tak herečka nadšeně souhlasila, když ji na začátku roku 1997 požádal, aby čtvrté sérii Akt X propůjčila svůj hlas. Výsledkem byla Never Again, jedna z nejpamátnějších a nejoriginálnějších epizod seriálu.

Na konci roku 1997 scénáristé Glen Morgan a James Wong pozvali Stonea do seriálu Millennium. Zde ztvárnil postavu lehce potrhlého chlapíka Michaela Beebeho ve druhé epizodě druhé série Beware of the Dog. Obrázky z epizody jsem pro vás připravil o pár řádků výše. Randymu Stoneovi bylo jen devětačtyřicet, když mu 12. února 2007 v jeho domě v kalifornském Beverly Hills selhalo srdce. To nejmenší, co pro svého kolegu mohli tvůrci udělat, bylo věnování, které se objevilo v závěrečných titulcích druhého celovečerního filmu.

Stejně jako Akta X mají několik vlastních knižních novel, tak i seriál Millennium byl vydán v knižní podobě. Kniha Milénium: Francouz (v originále Millennium: The Frenchman) byla vydána nakladatelstvím Harper Collins Publishers v New Yorku roku 1997. Její autorkou je americká spisovatelka Elizabeth Handová, která napsala rovněž knižní adaptaci prvního celovečerního filmu Akta X. České vydání Millennia vzniklo v roce 1998, za překladem všech 248 stran stojí Dana Vlčková. Na obrázcích níže vidíte, jak knížka vypadá, zároveň ji můžete porovnat s ostatními novelami, které světy seriálů Chrise Cartera zachytily. Kniha má své heslo v České bibliografické databázi, já osobně jsem ji nedávno zakoupil v e-shopu Wales, který ji v tuto chvíli ovšem už neuvádí skladem. Můžete se však dotázat, zda ještě existují nějaké zdroje, odkud by bylo možno knihu zakoupit. Držím vám palce.

Pokud je pro vás titulek této aktuality splněným snem, pak se vám určitě bude líbit následující text s obrázkovým doprovodem. Řeč totiž nebude o ničem menším, než o epizodě Somehow, Satan Got Behind Me, která se 1. května 1998 stala posledním příspěvkem scénáristy Darina Morgana do světa obou seriálů, Akt X i Millennia. Základní premisa je jasná: epizoda sleduje setkání čtyř démonů, kteří si takhle jednou nad ránem povídají u kávy a preclíků o rutině, kterou pro ně už několik staletí představuje ničení životů jejich lidských obětí. Každý z démonů nabízí svůj vlastní příběh z poslední doby, na němž nikdy neopomene ukázat, „jak divní a sebedestruktivní ti lidé vlastně jsou“. Tak například se jeden démon ptá ostatních, který sadista asi tak mohl vymyslet budík. Protože, jak démon trefně dodává, žádnou jinou bytost kromě člověka by nemohlo napadnout sestrojení něčeho, co bude dennodenně narušovat jediný jeho přirozený stav štěstí.

Nezapomeňte si přečíst článek Jose Chung, egosofisté a Millennium

Morgan totiž ve své půvabné obžalobě lidstva s chutí pokračuje, když moderní tělocvičné „pomůcky“ popisuje jako lidské mučící nástroje, které nenajdou srovnání ani ve skřipci. A všechny tyto podivné věci na sebetrýznění člověk vynalezl pouze ve jménu marnivosti a samolibosti. Ani to prý lidstvu nestačí. Každý člověk stráví jednu třetinu života na místě, které nesnáší, konáním věcí, které dělat nechce. Když nejsou v práci, otročí lidé též ve volném čase, kdy se věnují domácím povinnostem, z nichž žádná neobohacuje jejich životy. Celou svou mistrnou filipiku uzavírá démon (jinak taky Morgan) prohlášením, že lidi nejvíce rozčilují jejich nesmyslné zákony, které přitom nadělilo lidstvo samo sobě. A to je jen jeden z příběhů. Hned v tom dalším si Morgan bere na mušku „nejodpornější zaměstnání“, kterým je (jak jinak) práce cenzora v americké televizi. Další popis by už byl zbytečný, protože by vám kazil skvělé zážitky, které při sledování této nepopsatelné věci bude mít dozajista každý z vás. Tak jděte do toho!

Když kdysi kdosi Darinu Morganovi řekl, že nechápe jeho epizody, mávl tento scénárista rukou s tím, že on má stejný problém. Ano, pochopili jste správně, Darin Morgan je génius a jeho epizody jsou právě takové. A teď prosím povstaňte, protože budeme číst názvy epizod, které Darin Morgan napsal pro seriál Akta X: Humbug, Clyde Bruckman's Final Repose, War of the Coprophages, Jose Chung's ‚From Outer Space‘. Svého pravděpodobně nejznámějšího hrdinu se Darin rozhodl přenést i do seriálu Millennium. Vznikla tak Jose Chung's ‚Doomsday Defense‘, jejíž ústřední postavou se opět stává cynický spisovatel, který bude Franku Blackovi pomáhat s vyšetřováním. Oběma neohroženým mužům se do cesty nepostaví nikdo menší, než egosofisté, náboženská skupina s velmi neotřelou filosofií. Zápletka, která je jedním slovem „dorinomorganov­ská“, se ale nedá popsat, aniž bych vám absolutně nezamotal hlavu, a tak nejlepší bude si epizodu pustit. Tak šupšup.

Nezapomeňte si přečíst článek Čtyři démoni nad šálkem kávy v režii Darina Morgana

Jose Chung's ‚Doomsday Defense‘ měla premiéru v pátek 21. listopadu 1997, tedy přibližně rok a půl po uvedení první Chungovy epizody v Aktech X (to bylo 12. dubna 1996). Na obrázcích níže, které jsem s láskou přichystal, se můžete připravit na to, jak vypadají jednotlivé scény. Pokud budete opravdu pozorní, naleznete některé vychytané odkazy, jako jsou plakáty s Davidem Duchovnym či narážka na producenta Franka Spotnitze. Podobně jako Jose Chung's ‚From Outer Space‘ i toto „pokračování“ nabízí působivou myšlenku a hezkou pointu na závěr, z nichž je opět tolik patrný rukopis Darina Morgana. Největší radost mi však opět udělal Charles Nelson Reilly, představitel nesmrtelného Chunga, kterému se na rozdíl od „jeho“ epizody v Aktech X konečně dostává zaslouženého prostoru. Tak ať je mu země lehká (tedy jim oběma – panu Reillymu i panu Chungovi).