Kult X

Knižní tipy jsou už pátým rokem pevnou součástí naší předvánoční aktualizace. Nejinak je tomu i letos; jen s tím rozdílem, že tentokrát knihy rozdělíme na beletrii a krásnou literaturu, kterou najdete na řádcích níže, a literaturu populárně-naučnou, která bude doplněna během týdne. Většina titulů, které vám dnes představuji, vyšla letos, k mání jsou ovšem i osvědčené kousky. Například Zlodějka knih, pozoruhodný příběh o tom, že i Smrt má srdce, kterou jsem před pěti lety doporučoval hned po jejím vydání ještě jako českému publiku zcela neznámý titul, se za tu dobu stala jednou z nejdůležitějších knih současnosti. Dnes stejnou roli předvídám Osvětimské knihovnici, smutnému a zároveň podmanivě krásnému příběhu z dob, které svou krutostí nenacházejí srovnání s ničím jiným v lidských dějinách. Věnujte proto čas následujícím anotacím, garantuji vám, že při výběru některé z knih nelze trefit vedle (nebudete-li si jisti, porovnejte svá očekávání s komentáři ostatních čtenářů na Databázi knih). Neostýchejte se rovněž v diskusi některou ze svých srdečních záležitostí zmínit, milerád ji do našeho seznamu zařadím.

Jelikož Akta X vyprávějí o vyšetřování hororových případů, nemohu v prvé řadě nedoporučit Edgara Allana Poea a Howarda Phillipse Lovecrafta, své dva nejoblíbenější autory, kteří jsou shodou okolností zakladateli literárního hororu a detektivky. Pokud tyto dva podivuhodné pány příliš neznáte, máte velké štěstí. Nedávno vydaný Démon zvrácenosti je jedna z nejkrásněji ztvárněných sbírek povídek na českém trhu, kterou vřele doporučuji nejen všem zájemcům o Poeovo dílo, ale i všem fanouškům klasického hororu. Za skvělou cenu pak seženete další tři povídkové sbírky, které si pro svůj titul vypůjčily Příběhy Arthura Gordona Pyma, Zánik domu Usherů a Jámu a kyvadlo. Rovněž dílo H. P. Lovecrafta se v poslední době dočkalo svých „sebraných spisů“: jedná se o sbírky Hrobka, Měsíční močál, Volání Cthulhu I, Volání Cthulhu II a Stín z času.

Zlodějka knih (Markus Zusak, Argo): Smrt je zdánlivě nezúčastněný divák, s dokonalým odstupem, s osobitou perspektivou; má všechny předpoklady pro to být svědkem a vypravěčem. Ale příběh Liesel Memingerové je tak mimořádný, že i Smrt si musí přiznat zájem o živé lidi, dojetí z jejich utrpení, hořkost a úlevu z konců. I Smrt má srdce. Kniha mladého australského spisovatele Markuse Zusaka se vydává na smutná místa, rozhodně ale není skličující. Čtenáři oceňují Zusakovo vypravěčské umění, originální volbu vypravěče, poetický jazyk, zejména se však vyzvedává téma knihy. Druhou světovou válku a holokaust se Zusakovi podařilo originálně a působivě zprostředkovat i těm, kteří tu dobu znají už jen z literatury, filmů či z vyprávění. Líčí ji jednak pohledem vševědoucí a všudypřítomné smrti, jednak slovy dítěte, navíc dítěte žijícího v Německu, v poražené zemi. Zaměřuje se ale spíš na všední život v zázemí, do kterého válka jen pomalu a plíživě proniká. Podle Zusakových vlastních slov ho k napsání knihy inspirovalo vyprávění jeho matky, která prožila válku v Mnichově a zažila bombardování města, a byla i svědkem scény, která získala důležité místo ve Zlodějce knih: městem prošel průvod Židů pochodujících do koncentračního tábora; jakýsi muž prý jednomu z nich podal kousek chleba a dostal za to pár ran důtkami od vojáka z eskorty. Kolem této scény, spojující laskavost a krutost, dvě krajní polohy lidské povahy, pak vyrostl obsáhlý příběh, který dokáže podmanit.

Osvětimská knihovnice (Antonio G. Iturbe, Akropolis): Osvětim-Březinka – zdálo by se, že dnes už k tomuto divadlu hrůzy můžeme dodat jen velmi málo. A přece. Je tu pravdivý, byť téměř neznámý příběh několika útlých a zaprášených knížek, které se na ono pochmurné místo dostaly bůhvíjak a jejichž stránky drží pohromadě jen zázrakem a silou vůle a odvahy čtrnáctileté Dity Adlerové, osvětimské knihovnice, strážkyně podivuhodného táborového tajemství. Příběhem literární Dity, jehož předlohou jsou vzpomínky skutečné, dnes osmdesátileté Dity Krausové, se vracíme k polozapomenuté historii rodinného tábora, který existoval v Březince od září 1943 do července 1944 a jehož tragický konec, ač dodnes zahalen řadou neobjasněných okolností, představuje největší hromadnou vraždu československých občanů za druhé světové války.

Čtyřicet dnů (Franz Werfel, Vyšehrad): Přímým podnětem pro napsání románové epopeje Čtyřicet dnů byla pro autora v roce 1929 návštěva v damašské továrně na koberce, kde pracovaly zmrzačené a hladem sešlé děti arménských uprchlíků. Byly to oběti úděsné genocidy, jíž se na Arménech dopustila turecká armáda takřka na konci první světové války. Dodnes čtenáře uchvacuje mravní síla příběhu, líčícího hrdinství hloučku špatně vyzbrojených arménských sedláků, kteří dokázali čelit za nepředstavitelných strastí mnohonásobné přesile nepřátel.

Les mytág (Robert Holdstock, Argo): Tajemství Ryhopského lesa se pro George Huxleyho stává posedlostí vedoucí až na pokraj šílenství. Podivné úkazy, které ho pronásledují, ho přivádějí k poznání, že poslední zbytek prvotního lesa je obýván postavami z prastarých mýtů, v jejichž existenci už dlouho nikdo nevěří. Je to nepřípustný svět, nepopsatelné království, místo divů a hrůzy, smrti i znovuzrození, obydlené fantastickými bytostmi zrozenými z kolektivního lidského nevědomí.

Modlitba za Owena Meanyho (John Irving, Argo): Kniha amerického spisovatele Johna Irvinga, autora světově proslulého bestselleru Svět podle Garpa, vypráví příběh prazvláštně nadaného chlapce Owena Meanyho, posmívaného mezi svými vrstevníky, ze kterého se však posléze stává mladík nebývalé autority, prorok, jenž prožívá absurdní novodobou paralelu s životem Ježíše Krista.

Stoner (John Williams, Kniha Zlín): William Stoner se narodí na konci devatenáctého století v Missouri do nesmírně chudé farmářské rodiny. Rodiče ho pošlou studovat zemědělství na místní univerzitu, ale mladý William se místo toho zamiluje do anglické literatury a oblíbí si univerzitní život, který je pravým opakem žebrácké dřiny, jakou poznal do té doby. Přesto ho ale během následujících let potká celá řada neúspěchů: svatba s dívkou ze „slušné“ rodiny způsobí odcizení mezi ním a rodiči, jeho kariéra je v troskách, žena a dcera se od něj chladně odvrátí, osvěžující zkušenost s novou láskou skončí hrozbou skandálu. Stoner se ještě víc uzavře do sebe, znovu objeví stoické mlčení předků a čelí nezbytné samotě. Průzračný a hluboce dojemný román Johna Williamse je dílem nenápadné dokonalosti. William Stoner z něj vyčnívá nejen jako typický Američan, ale i nepravděpodobný existenciální hrdina, a jako postava z obrazu Edwarda Hoppera z něj vystupuje jako temný reliéf na pozadí nemilosrdného svě­ta.

Smrtná zima (Kate A. Boorman, Host): Nikdo neopustí osadu, pokud chce přežít. V imaginárním světě připomínajícím středověk žije v osadě uprostřed tajemných lesů patnáctiletá Emmeline. Puritánská komunita dodržuje přísná pravidla, která mají ochránit její členy před nebezpečím pocházejícím z okolních hvozdů. Emmeline ví, že vydat se mimo osadu je přísně zakázané, avšak stromy v lese jí cosi šeptají a táhnou ji na zapovězenou cestu. Když zůstane tady, čeká ji manželství, o které nestojí, a život vedle kluka, jehož nemůže mít. Ale venku? Malmaci číhá a zima se blíží…

Obětina (S. J. Bolton, Domino): Pro Toru Hamiltonovou bylo už samotné přestěhování do shetlandských končin dosti skličující. Nemohla tušit, že prvotní rozmrzelost brzy vystřídá děs. Za jednoho deštivého nedělního odpoledne nalezne v rašeliništi dokonale konzervovanou mrtvolu mladé ženy, v jejíž hrudi zeje díra po brutálně vyrvaném srdci. Tři runové znaky na kůži zemřelé připomínají tajemná vyřezávaná znamení, která Tora vídá rozesetá po celých Shetlandách, dokonce i na krbové římse tchánova domu. V pátrání po původu run zabředá až ke středověkým legendám a usilovně se snaží nalézt jejich spojitost s mrtvou ženou. Čím více poznatků se jí daří shromáždit, tím silněji na ni manžel, šéf a dokonce i nevrlý detektiv naléhají, aby věci nechala, jak jsou. Opravdu jim jde jen o její duševní klid? Snad by tomu Tora uvěřila, kdyby ji ovšem najednou nezačaly děsit ty výhrůžky. Valí se na ni jako studené shetlandské mlhy a obalují ji hrůznou jistotou: někdo si přeje, aby pátrání okamžitě a jednou provždy nechala. Za každou cenu.

Všechna malá zvířátka (Walker Hamilton, Argo): Neprávem zapomenutý, mírně surreálný, hororově laděný příběh o jednatřicetiletém Bobbym, který se na svět dívá očima jedenáctiletého chlapce. Bobby přišel o rodiče a ze svého nevlastního otce Sádla má panickou hrůzu. Už poněkolikáté utíká z domova, a tentokrát se mu to podaří. Při automobilové nehodě umírá řidič, kterého Bobby stopnul, a když sám vyvázl jenom se škrábanci, potkal podivného mužíka jménem Summers, velkého přítele zvířátek a všech nebohých tvorů. Bobby se k panu Summeresovi přistěhuje a společně plánují Sádlovu vraždu. Ta se ale jim ale ošklivě vymkne z rukou…

Wolf Hall (Hilary Mantelová, Argo): „Ráno zamkni Cromwella do podzemní kobky,“ říká Thomas More, „a když za ním večer přijdeš, bude sedět na sametovém polštáři, krmit se slavičími jazýčky a žalářníci mu budou dlužit.“ Anglie v šestnáctém století stojí jen krůček od katastrofy. Zemře-li král bez mužského potomka, zemi zpustoší občanská válka. Jindřich VIII. proto hodlá zrušit své dvacetileté manželství s Kateřinou Aragonskou a oženit se s Annou Boleynovou. Papež i většina Evropy ovšem stojí proti němu. A právě v tomto okamžiku na scénu vstupuje Thomas Cromwell. Chlapec z kovárny, syn vesnického kruťase, šarmantní politický génius, rváč a kšeftař porušil na své cestě k moci snad všechna pravidla rigidní společnosti. Po ztrátě rodiny a milovaného kardinála, který mu byl pravým otcem, si houževnatě razí cestu ke dvoru, kde je „člověk člověku vlkem“. A parlamentu i papeži navzdory se chystá přetvořit Anglii k obrazu královu i svému.

Kvítek karmínový a bílý (Michel Faber, Argo): „Jistěže můj syn chodí za děvkami – kdyby nechodil, měl bych strach o jeho zdraví,“ prohlásil kdysi Charles Dickens. A není se čemu divit, ve viktoriánském Londýně připadala jedna prostitutka na dvanáct dospělých mužů. Jak se asi takovým ženám žilo, vylíčil Michel Faber v románu Kvítek karmínový a bílý, a to mnohem otevřeněji a upřímněji, než by to mohl udělat zmíněný Dickens. Osou románu je vztah osmnáctileté prostitutky Sugar a dědice voňavkářského impéria Williama Rackhama. Oba chtějí uniknout: ona svému hnusnému prostředí, on své lehce šílené manželce. Kvítek není sentimentální vyprávěnka o kurvě se srdcem ze zlata. Je to panoramatický portrét viktoriánského Londýna se všemi jeho společenskými vrstvami, bildungsroman s nečekaně katarzním vyzněním a hlavně silný příběh, u kterého budete hlavní hrdince fandit.

Jsou světla, která nevidíme (Anthony Doerr, Moba): Marie-Laure prožívá s milujícím otcem spokojené dětství v Paříži. Život ji však postaví před první těžkou zkoušku, když v raném věku oslepne. Tehdy ještě netuší, že má před sebou další, mnohem obtížnější zkoušky. Němci obsazují Paříž a Marie s otcem jsou nuceni uprchnout, musejí opustit své dosavadní jistoty a vydat se za nejasnou vidinou bezpečného útočiště. Je ale možné najít takové místo v rozbouřené Evropě? Zvláště když s sebou Mariin otec nese nebezpečné tajemství? V německé hornické kolonii vyrůstá sirotek Werner, toužící po jiném osudu, než jaký mu byl předurčen. Chce přijít na kloub všem záhadám, které jej obklopují, fascinuje jej věda, technika. Jeho přirozený talent a samozřejmost, s níž je schopen opravit každé rádio, nezůstanou nepovšimnuty. Zajistí mu místo na elitní vojenské akademii pro Hitlerjugend – stane se z něj specialista na odhalování odbojových aktivit. Werner, který si je stále více vědom nelidských důsledků své inteligence, se nakonec při pátrání po odbojářích dostává i do Saint-Malo. Blíží se chvíle osudového setkání…

Švadlena z Dachau (Mary Chamberlainová, Argo): Strhující román historičky Mary Chamberlainové ukazuje, že válečná zvěrstva se zdaleka neodehrávala jen na frontě a dokázala semlít i úplně obyčejný ženský život. Na prahu války, v roce 1939, netouží osmnáctiletá Ada po ničem jiném než vypadat, mluvit a oblékat se jako „Někdo“. Usilovně pracuje na splnění svého velkého snu – otevřít si v Londýně vlastní módní salon – a je ochotná pro to udělat cokoliv. Když se však seznámí s tajemným a okouzlujícím cizincem Stanislausem, netuší, kam až ji slepá láska k muži, o němž nic neví, zavede. Začátek války zastihne oba milence v Paříži, romantická idylka se však brzy rozplyne a následuje krutý sled událostí – útěk do Belgie, Stanislausovo zmizení, Adino nečekané těhotenství, pobyt v klášteře, nucená dřina v pečovatelském domově v Mnichově, jenž vyvrcholí, když se nicnetušící Ada ocitne v domě velitele koncentračního tábora Dachau a stává se dvorní švadlenou nacistických paniček.

Pět (Ursula Poznanski, Knižní klub): Na pastvině leží mrtvá žena. Zavražděná. Na chodidlech má vytetované souřadnice. Na označeném místě čeká příšerný nález: ruka zatavená do plastové fólie a hádanka, jejíž řešení vede ke schránce s další uříznutou částí těla. V mimořádně ohavné formě geocachingu, moderní hře hledání pokladů s pomocí navigace, posílá vrah dvojici kriminalistů k dalším částem mrtvol. Vyšetřovatelům ubíhá čas, tuší, že teprve na poslední zastávce dostanou do rukou zásadní dílek puzzle…

Trofej (Steffen Jacobsen, Kniha Zlín): Mladý manželský pár se po několika letech vydává na společnou dovolenou. Když se jim ale na paty navěsí skupinka brutálních násilníků, promění se výlet do zimních hor v noční můru. Násilné činy v drsné severské krajině však nezůstanou utajeny. Elisabeth Caspersenová, hlavní dědička celosvětově působícího dánského průmyslového impéria, nachází po nějaké době v trezoru svého otce disk dokumentující krutou organizovanou honičku a popravu lidí. Takový materiál by mohl fatálně ohrozit prosperitu celé rodiny. Případ proto Elisabeth předá do rukou soukromého detektiva Michaela Sandera, který krok po kroku odhaluje složité vztahy válečných veteránů z Balkánu a Afghánistánu, kteří ze záliby honí a mučí lidi. Při vyšetřování zločinu se jeho cesta zkříží s cestou kriminální komisařky Lene Jensenové, která odhaluje příčiny záhadné sebevraždy vojáka a zároveň se snaží odhalit a pomstít násilné zneužití své dcery. Ukazuje se, že spolu všechny události úzce souvisí. Michael Sander a Lene Jensenová, oba vlci samotáři, musí v pátrání po stopách zločinu pokračovat společně. Ale role honců a honěných se brzy otáčí. Kdo se stane další trofejí? A kdo jde vlastně po stopách komu?

Za skvělou cenu dnes můžete sehnat rovněž tři velkolepé fantasy série – Zaklínač (první, druhý, třetí, čtvrtý, pátý, šestý a sedmý), Pán prstenů (první, druhý a třetí) a Hra o trůny (první, druhý, třetí, čtvrtý a pátý). Knihy doporučuji kupovat na osvědčených e-shopech levneucebnice.cz či knihcentrum.cz, které dodávají knihy ve velmi slušné kvalitě, přesto za velmi nízké ceny. Knižní tipy z předcházejících let naleznete zde, zde, zde a zde.

Komentáře: 3

Kravička Elsie, krocan Tom a nevrlé prasátko Shalom, které nedávno konvertovalo k judaismu. To jsou hrdinové románu Holy Cow z pera Davida Duchovnyho, kteří jednoho dne uprchnou z rodné farmy, kde jim hrozí průmyslová likvidace, a jejichž životním posláním se nestane nic menšího, než udělat svět lepším místem. Na oficiálních webových stránkách si už nyní můžete přečíst první kapitolu knihy, která potvrzuje, že dávný představitel agenta Muldera ani po letech nepřišel o svůj pověstný, inteligentní humor. Rovněž si nenechte ujít Duchovnyho představení knihy a jejích hlavních hrdinů. Kniha, která se celým názvem jmenuje Holy Cow: A Modern-Day Dairy Tale, byla vydána před týdnem, v úterý 3. února 2015. Hovořit o vydání v České republice či na Slovensku je zatím velmi předčasné. Na knihu mě upozornila čtenářka Ivet, které tímto velmi děkuji.

Komentáře: 10

…a nemilovat moudrost znamená stávat se hlupákem. Není lepšího citátu, než učitele národů Jana Amose Komenského, kterým bychom mohli otevřít naši každoroční knižní aktualitu. Zatímco loňský příspěvek nabídl výběr té nejlepší beletristické prózy na trhu (a předloňský tu nejlepší historickou literaturu), letos se zaměříme na literaturu faktu, jejíž nabídka je pro české a slovenské čtenáře rok co rok pestřejší. Pokud přemýšlíte, kde nakupovat, tak již tradičně doporučuji Levné učebnice, kde navzdory názvu obchodu naleznete vedle odborné a populárně naučné literatury i běžnou prózu, to vše za ceny, které nemají mezi českými prodejci konkurenci. Stejně jako každý rok, budu i letos rád, pokud v komentářích pod článkem přihodíte některé vlastní tipy. Inspirace není nikdy dost, což u literatury platí dvojnásob.

Civilizace: Západ a zbytek světa – Nejnovější kniha anglického historika Nialla Fergusona představuje velmi nápaditý pokus o konfrontaci civilizačního střetávání se Západu se „zbytkem světa“ od antiky až po naši současnost. Esejistickou formou, obdobně jako ve velmi úspěšné knize Vzestup peněz, se Ferguson pokouší odpovědět na otázku, proč se západní civilizace stala ve světě v moderní době zcela dominantní, ačkoli k tomu postrádala jakékoli předpoklady a ačkoli z hlediska technických inovací za „zbytkem světa“ v mnohém velmi pokulhávala. Spolu s tím se ale zároveň táže, jaký bude vývoj západní civilizace, zda si tuto dominanci, kterou postupem doby ve střetu s asijskými tygry a s fundamentálním islámem poněkud začíná ztrácet, udrží, a pokud ano, jakou cenu za to bude muset zaplatit.

Krvavé země: Evropa mezi Hitlerem a Stalinem – Mezi dvěma říšemi, Hitlerovou a Stalinovou, se nachází krvavá země, území dnešního Polska, Ukrajiny, Běloruska a pobaltských států, oběť největší demografické a humanitární katastrofy, jakou kdy člověk v lidských dějinách způsobil. Necelá dvě desetiletí stačila, aby zde v důsledku politiky dvou vůdců zahynulo čtrnáct milionů lidí. Širokoúhlý záběr této syntetické monografie je v dějinách daného území novinkou. Příčinu sledu katastrof vysvětluje ze zvláštního postavení těchto zemí v Evropě, z motivů dvou totalitních ideologií, ze záměrů a metod dvou diktátorů a jejich vzájemných souvislostí.

Bláhové snění o světě bez padouchů – Kniha pátrá po původu touhy západní civilizace přetvářet padouchy v dobrotivé lidi a společnost krutou a bezohlednou ve spravedlivou a soucitnou. Kořeny nachází v antickém Řecku a Izraeli; analyzuje jejich náboženské mýty, sleduje souběžný historický vývoj, srovnává jejich pravidla ideálního jednání a objevuje v nich víc podobností než odlišností. Zaznamenává vzájemné ovlivňování a příležitostné konflikty, které nakonec splývají v západní kultuře, která trvá dodnes. Kniha sleduje historicky průběžně trvalé napětí mezi utopickou vírou a praktickou racionalitou, které je na jedné straně hnací silou civilizační tvořivosti a na straně druhé zdrojem hromadné vražednosti ve jménu těžko uskutečnitelných „vyšších principů“.

Boj o Jeruzalém: Ra­dikální islám, Západ a budoucnost Svatého města – Na pozadí třítisícileté historie města a dějin tří monoteistických náboženství autor předkládá vazby muslimů, křesťanů a židů ke svatým místům v Jeruzalémě a jako diplomat a politolog dokazuje, že svobodný přístup k mešitě al-Aksá a Skalnímu dómu, Chrámu Božího hrobu a Zdi nářků může v současné době zajistit jen Stát Izrael, protože Západ přišel v této otázce o svoji věrohodnost. Kniha je nepostradatelným zdrojem informací pro všechny, kdo se zajímají o izraelsko-arabský konflikt a situaci na Blízkém východě.

Evropské duchovní dějiny – Jedinečný průřez vývojem evropského náboženského a filosofického myšlení od konce antiky do 19. století. Kniha rakouského historika, autora řady monografií a zejména velkých syntéz, je Heerovou nejrozsáhlejší prací o myšlenkových dějinách západní Evropy. Od starověkých počátků a klasické antiky přes patristiku, raný a vrcholný středověk, reformaci a renesanci až po hlavní myšlenky 19. století ukazuje souvislost a sepjatost západoevropského myšlení, jehož hlavní osou je křesťanství. Heer si všímá nejen myslitelů teoretických, ale také umění, literatury a hlavně těch širokých a často přehlížených proudů „ducha doby“, které se v Evropě vždy šířily bez ohledu na hranice a utvářely její podobu.

Svatý Václav: Panovník a světec v raném středověku – Jaký byl Svatý Václav jako člověk a vladař a jaká byla jeho doba? Přední český historik představuje Václava jako charismatickou osobnost a silného panovníka s cílevědomou západoevropskou orientací. Sleduje drama jeho životního zápasu v éře proměn Evropy pod duchovním a civilizačním vlivem křesťanství, v kontextu vytváření soustavy států střední Evropy. Nově interpretuje události a osobnosti českého raného středověku: křest Bořivoje a osud jeho manželky Ludmily, otázku viny Drahomíry a Boleslava, dobové poslání Přemyslovny Dobravy a Slavníkovce Vojtěcha, intelektuála evropského formátu. Historický osud knížete Václava skončil jeho mučednickou smrtí, ale záhy začíná jeho nekončící „druhý život“ světce a garanta státnosti a politické kultury vznikajícího českého národa.

Encyklopedie středověku – Dva přední francouzští medievalisté shromáždili přes osm desítek hesel, samostatných a ucelených esejů, věnovaných podstatným skutečnostem a tématům středověkého života. Nalezneme mezi nimi jak tradiční témata politických dějin (král, šlechta, válka, křížová výprava), dějin hospodářských (peníze, řemeslníci, půda), kulturních (katedrála, literatura, poutnictví, symbol), tak hesla věnovaná základním vrstevnicím mentální krajiny středověkého člověka, často už pouhým názvem naznačující napětí mezi protikladnými složkami pojednávaných témat: mužství a ženství, řád a stavy, střed a periferie, svoboda a otroctví, ústní a písemné. Stranou nezůstávají ani periferie středověkého Západu: Byzanc a Západ, islám či moře. Složení autorského kolektivu je podobně rozmanité – převažují v něm autoři francouzští, ale vedle nich nalézáme i odborníky z Itálie, Německa, Anglie, Spojených států, Polska i Ruska. Encyklopedii se tak podařilo vtisknout celoevropský rozměr, byť její zaměření zůstává v první řadě západoevropské a v samém centru pozornosti je pochopitelně Francie. Díky knize dojde čtenář k hlubšímu pochopení oné nejednoznačné, vzrušující a v mnohém klíčové epochy evropských dějin.

Muži a ženy ve středověku – Nedávno zesnuvší legenda světové medievistiky, francouzský historik Jacques Le Goff, připravil s týmem spolupracovníků působivou sbírku portrétů významných mužů a žen středověku. Králové a královny, světice a učenci, obchodníci a objevitelé, umělci a povstalci, kacíři a inkvizitoři předstupují před čtenáře představeni výstižnými a čtivými portréty, jejichž autory jsou více než čtyři desítky evropských historiků. Text a obraz mají v knize rovnocenné místo: obrazová příloha je skutečnou galerií, souborem jedinečných obrazových svědectví. Důstojné zastoupení mají i postavy českého středověku: svatý Václav, svatý Vojtěch, císař Karel IV. a Jan Hus. Po čtyřech chronologicky zaměřených kapitolách následuje závěrečná, věnovaná imaginárním postavám, které sehrávaly v představivosti a životě středověkých lidí tak významnou úlohu: legendární král Artuš, víla Meluzína, papežka Jana či mýtický Kněz Jan se nacházejí v sousedství ztělesněného Dobra a Zla – Panny Marie a Satana. Potěší všechny, které uhranula barvitost, rozmanitost a tajemnost tisíciletého období, jež nazýváme středověkem.

Mistr Eckhart a středověká mystika – Reedice úspěšné knihy věnované středověké mystice. Bohatá osobnost německého učence, mystika a kazatele mistra Eckharta (kolem 1260–1327) je v současné době opět předmětem zájmu nejen historiků, lingvistů, filozofů a teologů, ale i čtenářů, kteří v duchovní literatuře hledají pomoc pro hlubší založení svého života. Eckhart se proslavil zejména svými německými kázáními, ale byl také mistrem pařížské univerzity a po řadu let představeným české dominikánské provincie. Jako odvážný a originální myslitel inspiroval několik významných myšlenkových proudů a měl veliký vliv na pozdější německou náboženskou literaturu i filozofii. S nadšením a úctou se k němu hlásili lidé tak různých názorů, jako Mikuláš z Kusy, G. W. F. Hegel, F. W. Schelling, M. Buber, C. G. Jung, E. Fromm, L. Marcuse a M. Heidegger. Ve snaze vyslovit svoji náboženskou a mystickou zkušenost užívá Eckhart často nečekaných a živých paradoxů, které po staletí inspirovaly filozofy i zbožné věřící. Ke konci jeho života byla řada takových tvrzení církevní autoritou odsouzena, Eckhart se však se svou církví nerozešel a skrze své žáky a čtenáře působí až dodnes. Podivuhodná krása a zvláštní vnitřní svoboda jeho slova není jen svědectvím dávných dob, ale mluví živě i dnes ke každému, kdo se jí chce a dovede otevřít.

Jídlo a pití v pravěku a ve středověku – Od vzniku pračlověka uplynulo několik milionů let, od vzniku zemědělství asi deset tisíc let. Velmi dlouhé období sběračství a lovu na jedné straně a období záměrné výroby potravin na straně druhé mají svá specifika a rozdílné druhy a množství pramenů. Specializace na archeologii a historii sama o sobě není dostačující, autorka pracovala také s materiálem paleobotanických, osteologickým, ale i etnografickým, přičemž i v tomto směru byla v pracovním styku s předními světovými odborníky. Tato kniha je už její čtvrtou o dějinách výživy a dovršuje cyklus poznání výživy a vaření od počátku lidstva do období národního obrození. Je věnována období nejdelšímu a na odbornost a rozsah speciálních znalostí nejnáročnějšímu.

Podzim středověku – Klasické a čtenářsky velmi úspěšné dílo nizozemského historika Johana Huizingy (1872–1945) je široce pojatým portrétem života v Burgundsku, severní Francii a Nizozemí 14. a 15. století. Doba přelomu, v níž se o slovo začínají hlásit nové, renesanční formy, je bohatá na témata a obrazy, jejichž pestrosti autor s chutí využívá. Vedle forem a idejí uměleckých a náboženských zachycuje ideál rytířství, formy lásky, učení mystiků a každodenní život středověkého člověka. Ideální a reálné je tu často v napětí, oba póly jsou však u Huizingy vždy napájeny tímtéž duchem sklonku středověku: vášní, která je velmi živočišná a často velmi bizarní.

Hold slunci, dešti, půdě a pluhu – Jak vznikaly pranostiky a jaký byl jejich význam? Publikace obsahuje zhruba 10 000 pranostik, navíc s vysvětlujícími komentáři, a pro hlubší pochopení i nezbytnou kulisu jejich dobového hospodářského zázemí. Kniha je určena všem potomkům a dědicům těch, kteří před řadou generací pranostiky vytvořili, používali je a dokázali je jako naše tradiční kulturní slovesné bohatství uchovat.

Zákonem nechť je budována zem: Staroseverské zákony a zákoníky - Kniha je věnována historii staroseverského práva od mlhavých pohanských počátků v době vikinské po období 13.-14. století, kdy se Skandinávie přijetím královských zemských zákoníků zařadila do proudu středověké křesťanské právní kultury. Kniha poutavě popisuje a mnoha citáty ilustruje formy, jichž zákonodárství v různých dobách nabývalo, a zabývá se rovněž otázkou pojetí pravdy či spravedlnosti v chápání starých Seveřanů z časů ság a hrdinských či mytologických písní Starší Eddy. Poskytuje tak překvapivý a v českém prostředí ojedinělý vhled do každodenního života i myšlenkového světa staroseverské společnosti doby vikinské a skandinávského středověku.

V zákopech mysli: Život, víra a umění na prahu Velké války – Tématem publikace je netradiční uchopení určitých mentálních principů, které vyvolala první světová válka. Nehodnotí známá fakta a nesupluje výčet událostí, ale na třech tématech, kterými jsou zásobování, náboženství a výtvarné umění, obnažuje trhliny odvěkého ukotvení člověka v jeho navyklých rituálech. Většinu mužů mezi osmnáctým a padesátým rokem čekal odvod na bojiště. Na uvolněná místa nastoupily ženy. Osvobozeny z dosavadní nadvlády mužů byly nuceny bojovat o přežití své a svých rodin na domácí frontě nedostatku a hladu. Blízkost smrti zpochybnila víru v nevyhnutelné směřování k pokroku. Válečné mystérium fascinovalo mnohé umělce a to ještě dřív, než zazněly údery prvních houfnic. V jejich mysli byl konec starého světa zřetelně a varovně definován leckdy s překvapivým časovým náskokem. Autentická svědectví, dosud nepublikované dokumenty a vizuálně výtvarný koncept dosvědčují, že bez touhy po poznání očistného principu utrpení by na prahu Velké války nemohlo skončit 19. století.

Praha v černém – Jedinečná práce mladého amerického historika, jež zkoumá život v Praze ovládané nacisty v době německé okupace. Autor se v této knize věnuje jak politickým, tak především hospodářským a sociálním dějinám. Prostřednictvím mnoha originálních analýz vykresluje každodenní život v okupované Praze, chování obyčejných Pražanů i politických elit ve vztahu k Němcům. Stranou však nenechává ani pražský kulturní a intelektuální život, jejž autor nazírá jako jednu z forem české národní rezistence vůči okupačnímu režimu.

Československo nad propastí: Selhání amerických diplomatů a tajných služeb v Praze 1945–1948 – Kniha je čtivým a podrobně dokumentovaným vylíčením aktivit – ale také pasivity – americké ambasády i vojenské mise v Praze v letech 1945–1948. Ústředním bodem textu je pokus o odpověď na klíčovou otázku: proč Američané v poválečném Československu, které považovali za testovací případ svých vztahů k Stalinovu SSSR, tak neuspěli. Bylo to především jejich selhání, či selhání poválečné československé společnosti, poznamenané traumatem Mnichova a paralyzované zažitým strachem z šesti let nacistické okupace? Proč československá veřejnost s převážně pozitivním vztahem k USA a často až nekritickým obdivem k „americkému způsobu života“ tak snadno a rychle podlehla stalinizaci? A nakolik k tomu přispěly omyly a chyby americké politiky a jejích reprezentantů v poválečné Praze?

Železná opona: Východní Evropa v letech 1944–1956 – Poté, co byli v roce 1945 Němci poraženi, lidé ze střední a východní Evropy očekávali, že se jejich životy vrátí zpět k tomu, jak je žili před rokem 1939. Namísto toho jsou vystaveni tyranii, která je mnoha směrech stejně nehumánní jako ta, které právě unikli. Tato kniha vysvětluje, jakým způsobem byl komunismus zaváděn v původně demokratických společnostech během jednoho desetiletí po skončení druhé světové války. Autorka popisuje klidným, ale zdrcujícím způsobem, jak politické strany, církev, média, různé organizace mladých lidí, tedy instituce občanských společností na každé úrovni, byly velmi rychle oslabeny.

Komentáře: 1

Knižní tipy mají na našem webu již pětiletou tradici, a proto nesmějí chybět ani letos. Tentokrát kvalita nahrazuje kvantitu, a tak zatímco minule jsem pro vás měl pětadvacet tipů, letos jich je rovná desítka (pravda, doplněná o několik bonusových, „nepovinných“ kousků). Až na jednu výjimku knihy o historii, kultuře a vědě tentokrát zcela chybějí, o nic zásadního i přesto nepřijdete (vše podstatné, zvláště vynikající edice Aliter, Každodenní život a Memoria medii aevi, naleznete v loňské aktualitě). Ale dost už prázdného plkání a hurá do čtení, za první desítku (knihy jsou seřazeny abecedně) vám ručím vlastním životem.

Božská komedie: Kompletní vydání v novém překladu. Velkoryse rozvržená epopej, jedno ze základních děl světové literatury, už osm století upoutává pozornost čtenářů na celém světě. Dante Alighieri (1265–1321), básník a učenec, který mimo jiné stojí u základů spisovného italského jazyka, shrnul ve svém nejvýznamnějším, neobyčejně důmyslně komponovaném díle veškeré vědění své doby. Báseň je postavena na základním principu čísla tři: skládá se ze tří částí – pekla, očistce a ráje, a je napsána v sugestivních terciích. Na pouti záhrobní říší, která je symbolickým obrazem lidského života, od prvotního hříchu až po spasení a probuzení k věčnému životu, a očistcem autora provází římský básník Vergilius.

Démon zvrácenosti: Nové ilustrované vydání slavných povídek amerického romantického prozaika, básníka, esejisty a novináře Edgara Allana Poea (1809–1849). Dílo zakladatele moderní detektivní prózy a hororu, které inspirovalo již řadu výtvarníků, tentokrát vychází s ilustracemi významného českého malíře a sochaře Jaroslava Róny.

Filiálka pekla na zemi: Filiálkou pekla na zemi nazval rakouský spisovatel a berlínský žurnalista Joseph Roth (1894–1939) německou Třetí říši. Původem Žid, vyznáním katolík a v psaní přesný kritik nacismu odešel z Německa v roce 1933 do exilu v Paříži. Výbor z tehdejších Rothových dopisů Stefanu Zweigovi, některých nezveřejněných rukopisů a zejména článků, jež vycházely v pařížských, ale i pražských novinách v letech 1933 až 1939, spojuje pronikavý styl. Autor jím odkrývá nacistické praktiky na poli kulturním a duchovním, vysmívá se nacistické mytologii a jazyku, jasně pojmenovává jejich smysl a předpovídá budoucí vývoj. Jako protiváhu antisemitské, antikřesťanské a protikulturní politiky klade Roth jména a díla svých předchůdců a současníků, spisovatelů pravého evropského ducha. Díky tomu kniha podává celistvou a hutnou zprávu o bohaté slovesné kultuře své doby a jejích tvůrcích ve chvíli, kdy začínají být systematicky ničeni.

Jak zacházet s nemrtvými: Stockholm, srpen 2002. Po dlouhé úmorné vlně veder trápí všechny obyvatele nesnesitelná bolest hlavy. Jako by město pokrývalo podivné elektrické pole. Nedají se zhasnout světla ani vypnout elektrické přístroje. Obyvatelé propadají panice. Druhý román švédského prozaika Johna Ajvide Lindqvista (1968) si pohrává s klasickým hororovým motivem zombie. V jeho podání ale oživlé mrtvoly nejsou žádná strašidelná masožravá monstra, ale ztrápené bytosti, které chtějí, jako každý z nás, jen jediné: vrátit se domů. Jak zacházet z nemrtvými je mrazivý horor se vším všudy a zároveň dojemný příběh o lásce, která se dokáže vzepřít samotné smrti.

Modlitba za Owena Meanyho: Vydání v pořadí sedmého románu amerického spisovatele Johna Irvinga, autora světově proslulého bestselleru Svět podle Garpa, vypráví příběh prazvláštně nadaného chlapce Owena Meanyho, posmívaného mezi svými vrstevníky, ze kterého se však posléze stává mladík nebývalé autority, prorok, jenž prožívá absurdní novodobou paralelu s životem Ježíše Krista.

Sága o Völsunzích: Ságy o dávnověku jsou svéráznými skvosty bohaté vypravěčské tradice Islandu. Otevírají fantazijní světy, v nichž se bájní severští hrdinové utkávají s nadpřirozenými protivníky, oddávají se bujarým pitkám a dobývají nedobytné panny. Čtyři stěžejní ságy, o Völsunzích, Ragnarovi Huňaté nohavici, o Bósim, o Hrólfovi Tyčce, oscilují mezi heroickou tragikou a zemitým komičnem, rytířskými mravy, vikinskou krutostí a odvážnou erotikou, pohádkovostí a realistickou psychologií.

Strašidelný chrám v horách: Na ostrovech japonského císařství žili nejen samurajové, potulní mnichové a další lidé, ale spolu s nimi i buddhistická a šintoistická božstva, duchové předků a neobvykle velké množství nadpřirozených bytostí. Dozvídáme se to z lidových vyprávění, v nichž vystupují démonická zvířata měnící podobu, oživlé sochy světců, lidožravá jamauba s tlamou na temeni hlavy, vodník, kterému nejvíc chutná krev a okurky, zázračně narození hrdinové či dračí palác na mořském dně. Kniha obsahuje mnoho takovýchto pověstí o démonech, přízracích, mniších, silácích a zvláštních místech.

To: Bylo jich sedm a byli velmi mladí, když se jejich první klopýtnutí změnilo v horor. Nyní už jsou dospělými muži a ženou. Rozprchli se do velkého světa, aby v něm dosáhli úspěchu a štěstí. Ale nikdo z nich se nemůže ubránit síle, která je táhne zpátky do městečka Derry, aby stanuli tváří v tvář noční můře bez konce a zlu beze jména. Mistrovské dílo Stephena Kinga, ve své kategorii hodnocené jako jeden z nejlepších hororů, jaký kdy byl napsán.

Věci mimo nás: Když do sečtělého knihovníka vstoupí duch dávno zapomenutého básníka, při vymítání nepomůže ani celonoční sledování wrestlingu. Jakmile se staré punčocháče promění v Zlatou síť, do níž je možno chytit Ducha vetřelce, je o pohromu a oběti postaráno. V okamžiku, kdy dálnici v Severní Karolíně zatarasí pět set metrů široký sen, musí dát hlavy dohromady všichni policisté v okolí. Fred Chappell si hraje s žánry – a se čtenářem – jako kočka s myší. Sbírka deseti povídek s fantazijními a lehce hororovými náměty.

Zlodějka knih: Četli jste někdy knihu, jejíž vypravěčkou je Smrt? Smrt je zdánlivě nezúčastněný divák, s dokonalým odstupem, s osobitou perspektivou. Má všechny předpoklady pro to být svědkem a vypravěčem. Ale příběh Liesel Memingerové je tak mimořádný, že i Smrt si musí přiznat zájem o živé lidi, dojetí z jejich utrpení, hořkost a úlevu z konců. I Smrt má srdce.

Pokud máte chuť na kvalitní fantasy epos, nového vydání se dočkala jedna klasika (Silmarillion, Hobit, Společenstvo prstenu, Dvě věže, Návrat krále) i jedna novější záležitost (Hra o trůny, Střet králů, Bouře mečů, Hostina pro vrány, Tanec s draky). Pro fanoušky žánru v obou případech povinnost. Pokud preferujete vědečtější práce, nahlédněte do takřka šesti set stránkové publikace Civilizace a dějiny. Kniha si klade za cíl novým, unikátním způsobem představit souhrnně, v jediném svazku, dějiny člověka na planetě Zemi. Za tímto účelem představuje ve dvou desítkách esejí myšlenky a názory nejlepších českých vědců a akademiků na dané téma. Pokud přemýšlíte, kde nakupovat, doporučuji Levné učebnice, kde navzdory názvu obchodu naleznete krom odborné a populárně naučné literatury i běžnou prózu. Máte-li nějaký tip, ať už na knihu nebo na e-shop, ozvěte se do komentářů pod článkem.

Komentáře: 3

Jako loni i předloni, tak i letos jsem si pro vás připravil pečlivě vybrané knižní tipy, které by neměly chybět v knihovničce nejen každého fanouška seriálu Akta X, ale též každého fanouška kvalitní literatury beletrické, detektivní, sci-fi, fantasy, historické, filosofické či literatury faktu. Předesílám, že ve výběru jsou zcela opomenuty horory Stephena Kinga či prozaické skvosty jako Chatrč, Zlodějka knih či Vnější tma, které jsme si doporučovali v aktualitách z let předešlých. Stačí poklikat předcházející dva linky a najdete, co hledáte.

Než se dostaneme k výčtu jednotlivých titulů, myslím, že pro žánrovou přehlednost bude nejvhodnější představit vám několik skvělých edicí z nakladatelství Argo a Academia, které mnohdy už několikátým rokem přivádějí na svět opravdu dobré kousky. Edice Aliter nabízí populárně-naučnou formou témata moderní vědy, o nichž se teprve začíná hovořit, Každodenní život pak představuje zásadní práce světové historiografie, které do detailu vykreslují pestrobarevný obraz každodenního života v období středověku a novověku, edice Memoria medii aevi se zaměřuje na vydávání nejstarších děl evropské literatury v latině či v jazyce národním z pera největších evropských kronikářů, díky kterým lze nejlépe pochopit společné politické, historické i kulturní kořeny společností obývajících evropské regiony, edice Mýty, pohádky a legendy, slovy nakladatele, nabízí procházku lidovou slovesností napříč celým světem, a tak zajímají-li vás pohádky nejen české, ale i balkánské, čínské, flanderské, japonské, indické, polské, skandinávské, skotské, řecké, severoamerické, tibetské, západoafrické či židovské, máte vyhráno (a taky do konce života co číst).

Na možný průběh 21. století se blíže dívají autoři stejnojmenné edice, kterými jsou význační současní politologové, sociologové a specialisté na boj proti terorismu, edice Galileo sleduje témata z pohledů vědecko-filosofických jako jsou biologie, klimatologie, matematika, fyzika, ekologie či medicína, autoři z řad Historie a Novověk jsou předními historiky a vědci věnujícími se nejpalčivějším otázkám z kulturních, sociálních, intelektuálních a náboženských dějin lidstva, a konečně edice Europa, Judaica a Orient kompletují nejvýznamnější filosofická díla z dějin západní, židovské a arabské civilizace.

Sokrates: Proslulý americký historik Paul Johnson přichází po loňském Ježíši s knihou o Sokratovi, jednom z největších myslitelů všech dob, který však nic nenapsal. Po celý svůj život až do posledního dechu Sokrates plně ztělesňoval svou filozofii ve svých myšlenkách a činech. Příběh jeho života nám pomůže lépe pochopit hloubku jeho konání a myšlení. Paul Johnson svým nezaměnitelným způsobem, v němž se snoubí celoživotní odbornost s mistrovským vypravěčstvím, vtahuje čtenáře do poutavého líčení osudů tohoto charismatického muže ze střední třídy, žijícího v Athénách v 5. století před Kristem, a ukazuje, jak jeho myšlenky stále mají vliv na naše jednání i na naše pojetí těla a duše. Předkládá přesvědčivý obraz města a lidí, což obé bylo pro Sokrata neutuchajícím zdrojem zájmu a radosti, jakož i pronikavou analýzu konkrétních rysů jeho osobnosti. Výsledkem je příběh bohatého a pozoruhodného života člověka, který neudělal nic menšího, než že nám dal základní nástroje lidského myšlení.

Dějiny britských králů: Autor sám sebe ve svém díle uvádí pod latinizovaným jménem Gaufridus Monemutensis, zároveň se však charakterizuje jako „pudibundus Brito“, a dává tak jasně najevo své sympatie k části obyvatel britského impéria, kteří žili ve 12. století pospolu ve velké říši legendárního krále Artuše. Autor tohoto slavného díla, magister na univerzitě v Oxfordu a biskup ve Flintshirea ve Westminsteru sleduje panování všech britských králů od Bruta, přeživšího pád Tróje, až po velšské krále vládnoucí v 11. století. Plná jedna třetina jeho Historie je však věnována králi Artušovi a kouzelníku Merlinovi, postavám, které v následujících staletích ožijí v celé řadě historických i románových děl a stanou se hrdiny nesčetných filmových a divadelních adaptací.

Putování Walesem: Tyto středověké latinské texty jsou prvními ucelenými pracemi, které se zabývají výhradně keltským Walesem. Gerald z Walesu zaznamenává zejména dávné velšské zvyky, jež srovnává se situací v Anglii i na kontinentě. Autorův svěží styl zaručuje čtivost, podpořenou poetickou středověkou bulvárností i osobitým zájmem autora o bizarních témata. Dílo je navíc pozoruhodnou zprávou mapující propagandistickou pouť za účelem podnícení zájmu o křížovou výpravu, v níž je zaznamenáno jak úsilí propagátorů, tak různorodé reakce oslovovaného obyvatelstva. Vydání doplňuje odborný doslov o Walesu i o autorovi knihy, středověkém intelektuálovi, neúspěšném kariéristovi a vynikajícím pozorovateli. Kniha díky své vrstevnatosti zaujme zájemce o středověk, milovníky keltských tradic nebo i čtenáře se zájmem o rané dějiny církve a křížové výpravy.

Činy biskupů hamburského kostela: Adam Brémský je pokládán za jednoho z nejvýznamnějších německých středověkých kronikářů. Byl to vzdělaný středověký učenec a literát, který dokázal pracovat se staršími prameny i čerpat z vlastních poznatků a vytvořil dílo cenné pro svoji mimořádnou literární hodnotu a neopominutelné pro studium nejranějších dějin literatury střední a severní Evropy. Zvláštní význam mají zprávy o dějinách a geografii i severního Německa, Dánska a dalších skandinávských zemí, či o misiích k severským i slovanským národům a podmaňování jejich území ve jménu šíření křesťanství.

Kronika Čechů: Nejstarší český letopisec, pražský kanovník Kosmas, se narodil kolem poloviny 11. století a zemřel 21. října 1125. Ve svém latinsky psaném díle Kronika Čechů shromáždil dostupné údaje z ústní a literární tradice, historických pramenů i vlastní zkušenosti a vytvořil poutavý, i když ne vždy pravdě odpovídající obraz prvopočátků a rané historie etnika, jež vybudovalo český stát.

Lidová kultura v raně novověké Evropě: V jedné ze svých nejslavnějších prací se anglický historik Peter Burke pokouší představit lidovou kulturu raně novověké Evropy jako celek. Z hlediska zeměpisného zahrnuje celou Evropu, od Irska po Ural, od Norska po Sicílii, z hlediska časového tři století, od prvních tištěných letáků a kramářských tisků po Francouzskou revoluci. Detailním způsobem se v ní věnuje jak světu profesionálních zpěváků, bláznů, žonglérů, šarlatánů, potulných herců a vypravěčů, tak postavám jejich děl, jež se stávaly lidovými hrdiny, vysmívanými hlupáky i viníky, na než byla svalována všechna příkoří a těžkosti lidského života. Autor přitom důsledně ukazuje, že podoby lidové kultury v raném novověku byly výrazně formovány sociálními podmínkami, v nichž vznikaly, a kolektivními představami, jež mentálním způsobem ovlivňovaly jak podobu neelitní kultury mezi léty 1500–1800, tak její střetávání se s kulturou vzdělanců z vyšších sociálních vrstev, kteří se pokoušeli lidovou kulturu reformovat a potlačovat její nevázanost a pověrečnost.

Kriminalita a každodennost v raném novověku: Historická kriminalita má ambici ukázat, jakým způsobem překračovali lidé v minulosti psané i nepsané normy. Zvláštní přitažlivost poskytuje raný novověk, 17. a 18. století, neboť je spojen s řadou základních změn společnosti. Jak je obvyklé i dnes, kriminalita nikdy neprobíhala ve vzduchoprázdnu, ale projevovala se v těsné vazbě ke každodennosti. Tu doslova prostupovala. Těžiště knihy je zakotveno v jižních Čechách, regionu s neobyčejně bohatými prameny. Kniha se pokouší o komplexní analýzu fenoménu kriminality, s důrazem na sexuální delikty a na delikty dotýkající se lidské cti. Hlavními aktéry je zde městské a venkovské obyvatelstvo, i když ke slovu se dostanou i menšiny, jako byli cikáni nebo židé. Mikroregionální pohled optikou historické kriminality prozrazuje mnoho nečekaných momentů obyčejného života v době, jež bývá vnímána poněkud jinak, než je rýsují velké dějiny oné doby.

Slitování a šibenice: Základní práce polského medievalisty, disidenta a dnešního ministra zahraničí věnovaná dějinám chudoby, nouze a žebráků v evropských dějinách v období mezi 13.-20. stoletím. Hlavními postavami Geremkových dějin jsou prostitutky, mrzáci, žebráci, tuláci, zloději i vrazi, kteří se během staletí dostávali stále více na okraj společnosti, která je deklasovala, marginalizovala a stále více kriminalizovala. Geremkův svět je světem ponížených, zatracených, ve skutečnosti však i vlastním způsobem žijících a myslících lidí.

Svátky bláznů a karnevaly: Kniha francouzského medievalisty Jacquese Heerse je věnována středověké karnevalové kultuře a středověkému vztahu k zábavám a slavnostem. Rozsáhlou pozornost autor věnuje církevním slavnostem a jejich významu pro každodenní prožívání křesťanské víry. Vedle svátků a slavností, které stály na pomezí mezi laickou a církevní kulturou, ale ve středověku existovaly i ryze světské slavnosti, svátky bláznů, karnevaly, jimž věnuje Heers největší pozornost. Na základě především francouzských pramenů se mu podařilo zachytit jejich pestrou podobu, v níž někdy dominovaly děti, jindy naopak tělesně postižení či blázni. Samostatnou pozornost pak věnuje kategorii blázna, i dvorského blázna, ve středověké společnosti, jež této postavě často přisuzovala divotvorné a magické vlastnosti.

Magie ve středověku: Ve své nejvýznačnější práci autor sleduje vývoj magie od jejích předkřesťanských kořenů, přes její křesťansko-pohanskou podobu v období vrcholného a pozdního středověku až po její okultistické vyústění v 15. a 16. století. V centru jeho zájmu nestojí pouze magické praktiky křesťanské Evropy, ale stejně tak i učenecké představy o magii arabských středověkých intelektuálů a jejich vlivu na renesanční okultismus. Tuto knihu je rovněž možné číst jako středověký dialog mezi pověrečností, počátky přírodních věd a pokusů propojit lidovou zbožnost s ortodoxními náboženskými představami, s vědomím, že laici nemohou většinu teologických subtilit pochopit a že je pro ně třeba věrouku zjednodušit a částečně i zpohanštět.

Dějiny ďábla: Francouzský historik moderních dějin Robert Muchembled se ve své vědecké práci zabývá společenskými dějinami, antropologií moci, kriminality a materiálního života v období let 1400–1789, zejména v pařížské oblasti. Na úspěšné studie dějin čarodějnictví Muchembled navázal analýzou obrazu ďábla a podobami Zla v západní civilizaci 2. tisíciletí. Kniha Dějiny ďábla je originální rovněž ve zkoumání vztahů mezi kulturou, pojímáním těla, společenskými vazbami a zobrazováním Zla. Prizmatem obrazu ďábla autor pozoruje a probírá všechny kulturní a intelektuální projevy západní společnosti (literaturu, film, komiksy, výtvarné umění apod.).

Krátká historie mýtu: Krátká historie mýtu se zamýšlí nad mýty a sleduje jejich vývoj od dávnověku do dnešní doby. Co jsou to mýty? Jak vznikaly? A proč vůbec? Mají pro nás ještě nějaký význam? Ztratili jsme k nim vztah? Dějiny mýtu jsou vlastně historií lidstva – záznamem jeho nadějí a usilování, jeho pátrání po řádu věcí. Mýty nám pomáhají porozumět vesmíru a našemu místu v něm. Mýty a jejich trvalé proměny nám pomáhají pochopit ty, kdo si tyto příběhy vyprávěli a vytvářeli je. Mýtus nelze číst potichu, pokud mu chceme porozumět. Takový mýtus nemá smysl. Mýtus je třeba žít a prožít. A znovu a znovu ho vyprávět.

Edda: Revidovaný překlad slavného středověkého rukopisu, obsahujícího nejstarší a nejvelkolepější germánské mytické a hrdinské písně. Mytická část vypráví příběhy severských božstev od vzniku světa až po jeho soumrak, např. o moudrém Ódinovi, o zamilovaném Frejovi, o rozlíceném Thórovi, o šlechetném Baldrovi a o proradném Lokim. Hrdinská část pojednává o životech a skutcích lidí, jako byli Sigurd nebo Brynhilda, héroů známých i z německé mytologie a proslavených Wagnerovými operami.

Kočičí zaklínání: Příběhy o dávných bozích, elfech, skřítcích i lidech se dodnes vyprávějí především na irském venkově, kde tato tradice vyprávění lidových příběhů zůstává stále živá. Lidé věří, že existují magická místa, kudy lze vstoupit do země kouzelných bytostí a kudy občas tyto bytosti přicházejí do našeho světa. O setkáních s bytostmi Sidhe se vypráví nepřeberné množství příběhů a v této knize vám nabízíme alespoň malý zlomek z obrovské pokladnice pohádek a mýtů smaragdového ostrova.

Dílo – William Shakespeare: V českém prostředí unikátní vydavatelský počin předkládá čtenáři v jednom svazku kompletní dílo Williama Shakespeara, tj. všechny hry tragické, komediální, historické i tzv. romance spolu se Sonety, dalšími básnickými skladbami (např. Venuše a Adonis či Znásilnění Lukrécie) a díly spornými a apokryfními, a to vše v překladu jediného člověka, předního českého anglisty a shakespearologa Martina Hilského. Kompletní dílo je doplněno úvodní studií, každá hra či báseň je uvozena stručnou charakteristikou a technickým popisem a celek uzavírá přehledný rejstříky shakespearovských postav.

Psyché a smrt: Kniha je orientačně rozdělena do dvou částí. V první části je zpracováván etnologický a mytologický materiál, založený na zprávách a tradicích z celého světa. Tato část je co se týče smrti zaměřena zejména na psychologické reakce skupin, kmenů a národů, promítající se v obřadech, mytologických příbězích a lidových zvycích, jež v západní kultuře ještě stále přežívají. Autor názorně dokládá, že Smrt se původně odhalila ve zvířecí podobě: jako Vlk, Kůň, Pes, Had a Pták. V současnosti na sebe Smrt bere obdobné podoby, jež se dostávají do lidského vědomí především prostřednictvím snů.

Walden aneb Život v lesích: „Odešel jsem do lesů, protože jsem chtěl žít uvědoměle, postavit se čelem k základním skutečnostem života…“ Thoreauova dnes již legendární zpráva o dvouletém pobytu ve vlastnoručně postaveném srubu v lesích poblíž massachusettského Concordu, jež se již dávno zapsala do dějin americké literatury a myšlení jako jedinečný záznam úvah o ekonomické soběstačnosti, dobrovolné skromnosti a sepětí člověka a přírody jako základu životního stylu, neztrácí ani sto padesát let po svém vzniku svou aktuálnost: právem je dnes řazena mezi první moderní texty zamýšlející se nad vztahem civilizace ke světu přírody.

Čtyřprocentní vesmír: Vědci se v poslední době snaží vysvětlit jeden mimořádně matoucí rys našeho vesmíru: jen čtyři procenta kosmu jsou tvořena hmotou, ze které se skládáme i my, naše knihy, každá planeta a hvězda. O zbytku nevíme vůbec nic. Rochard Panek ve své knize líčí, jak vlastně vědci k tomuto závěru došli. Poutavě, názorně a do detailů vypráví o snaze nalézt „temnou“ hmotu i ještě podivnější substanci zvanou temná energie.

Čtyři zákony, které řídí vesmír: Autor ve své knize vysvětluje podstatu termodynamických zákonů, které řídí vše, co se děje ve vesmíru. S minimálním využitím matematického aparátu provází čtenáře po představách o vlastnostech energie a jejích přeměnách v jiné formy, o entropii, volné energii i nedosažitelnosti absolutní (termodynamické) nuly. S pomocí těchto zákonů dochází k neodvratitelnému závěru, že vesmír musí jednoho dne zemřít.

Maus: K 25. výročí prvního vydání slavného comicsu Arta Spiegelmana Maus vychází první souborné vydání obou dvou dílů knihy v jednom vázaném svazku. Maus je děsivým – a současně hodnotně umělecky ztvárněným – zobrazením holocaustu, které oslovilo miliony čtenářů po celém světě. Místo lidí vystupují v příběhu myši a jiná zvířata – odtud název knihy. Maus je jedním z vrcholných děl moderní světové literatury, která se snaží přispět k tomu, aby lidé nezapomněli na to, co znamenal nacismus.

Jako bychom dnes zemřít měli: Advent roku 1949, zasněžená mrazivá Vysočina, nedělní dopoledne 11. prosince. V malém kostele v Číhošti se při kázání sedmačtyřiceti­letého faráře Josefa Toufara třikrát zakýval dřevěný oltářní křížek a zůstal zkroucen a vychýlen mimo těžiště. Pohyb křížku vidělo dvacet svědků. Následně se do rozbíhajícího církevního objasňování vlomila komunistická Státní bezpečnost. Farář Toufar byl zatčen, unesen a mučením jej příslušníci StB nutili lživě doznat, že vše podvodně sestrojil. Toufar, který byl při výsleších sadisticky bit, se rekonstrukce už nedožil a jeho mučednická smrt zhatila připravovaný inscenovaný monstrproces, nezastavila však otevřený útok komunistického aparátu proti katolické církvi. Kniha se skládá ze dvou rovnocenných částí, textové a obrazové. Vzniklý celek je také důkladně vyvedenou kronikou života jedné části Vysočiny v první polovině minulého století, krajiny, jež v sobě nese stigmata hrdinů a mučedníků. Spolu s autorem, pamětníky i fotografiemi putujeme po místech dnes zbořených, zatopených, či zjizvených necitelnými zásahy do krajinného profilu z dob komunismu.

Dům hedvábí: Sherlock Holmes, nejslavnější soukromý detektiv, se vrací v novém příběhu z pera renomovaného autora thrillerů, detektivek i předloh k detektivním seriálům. Píše se rok 1890 a u dveří bytu číslo 221B v ulici Baker Street zvoní vyděšený obchodník s obrazy – v mrazivých londýnských ulicích ho sleduje záhadný cizinec s čerstvou jizvou v obličeji. Zdánlivě triviální případ, který Sherlocka Holmese zavede z Londýna až do přistěhovaleckých čtvrtí amerického Bostonu, se však záhy mění v drtivou noční můru. Dvojice vyšetřovatelů postupně odhaluje tajemné spiknutí, jehož odhalení hrozí otřást samotnými základy Britského impéria. Anthony Horowitz jako první po mnoha letech získal oficiální svolení od dědiců práv na dílo A. C. Doyla, aby v Domu hedvábí nezapomenutelnou postavu legendárního detektiva opět oživil. Román tak doplňuje slavný kánon případů Sherlocka Holmese a je neocenitelným přírůstkem do knihovničky všech milovníků detektivní literatury.

Skvostná země: Skvostná země je miniaturní svět, takový, jaký si vysnila desetiletá Judith McPhersonová. Holčička si z kelímků od jogurtu, provázků a věcí nalezených na ulici vytváří svůj vlastní soukromý svět, kam nemůže zlo a smůla. Toho si užije dost venku, v tom skutečném světě – maminka jí zemřela, otec je oddaným stoupencem náboženské sekty a malou Judith kvůli tomu šikanují ve škole. Dětské prožívání nelítostnosti světa je zcela autentické, neboť autorka sama před lety prošla stejným martyriem na velšském venkově.

Jak zacházet s nemrtvými: Stockholm v polovině srpna 2002. Po dlouhé úmorné vlně veder trápí všechny obyvatele nesnesitelná bolest hlavy. Jako by město pokrývalo podivné elektrické pole. Nedají se zhasnout světla ani vypnout elektrické přístroje. Obyvatelé propadají panice. Něco visí ve vzduchu. Najednou vše rázem pomine. Zdánlivě se nic nestalo, nebo že by přece jen? Gustav Mahler, novinář v důchodu, ztratil po smrti milovaného vnuka chuť do života, nic ho netěší a nezajímá. Najednou mu zavolá starý známý z Danderydské nemocnice. Stalo se prý něco strašného – mrtví v nemocniční márnici náhle ožívají. Román švédského prozaika Johna Ajvide Lindqvista, který si tentokrát pohrává s klasickým hororovým motivem zombie. V jeho podání ale oživlé mrtvoly nejsou žádná strašidelná masožravá monstra, ale ztrápené bytosti, které chtějí, jako každý z nás, jen jediné: vrátit se domů. Jak zacházet s nemrtvými je mrazivým hororem se vším všudy a zároveň dojemným příběhem o lásce, která se dokáže vzepřít samotné smrti.

Jistě si mnoho z vás povšimlo, že výše uvedené knižní tipy jsou literaturou takřka výhradně zahraniční. Abych ukojil vlastenecká srdce, následuje ještě několik vynikajících knih, které mapují situaci českých zemí a jejich kulturu v pohnutých dobách minulých. Zatímco naše školství skomírá, lidé hloupnou a zapomínají, na pultech knihkupectví se objevují výtečné a tolik potřebné tituly jako Literární život ve stínu Mnichova, Dlouhé stíny Mnichova, Fašismus v českých zemích, Ještě jsme ve válce, Pod ochranou hákového kříže, Zákonné bezpráví, Znárodněné Československo, a ze zahraničních Dějiny 20. století, Jaká je cena člověka, Studenti, láska, Čeka a smrt a Za obzor totalitarismu.

Komentáře: 10