Kult X

režie Daniel Sackheim | scénář Chris Carter | premiéra v USA 23.09.1994 | v ČR 13.01.1997 | český název Hostitel | hodnocení 100% další názory zde

Fox Mulder již s agentkou Scullyovou na Aktech X nepracuje. Zástupce ředitele FBI Skinner tak osamělého agenta pošle do New Jersey, aby zde vyšetřil smrt technika, který pracoval v místních kanalizacích. Na první pohled rutinní případ se změní v Akta X, když v blízkosti místa činu Mulder objeví nebezpečného genetického mutanta.

„Říká se, že každý den zmizí z povrchu zemského tři živočišné druhy. Ale kdo ví, kolik jich vzniká nových,“ pokládá řečnickou otázku Mulder v závěru epizody 2×02 The Host. Tvůrci nám na tuto otázku odpoví po svém. Nikdo se asi nebude moc divit skutečnosti, že při zrodu této epizody se pořádně zapotily především ruce maskérů, které vytvořily možná tu nejpamátnější příšeru, kterou jsme kdy v seriálu potkali. Odporné motolici s lidskou podobou jsme se již věnovali v článku Flukemana má každý rád, což je jméno, které se v souvislosti s tímto mutantem vžilo asi nejvíce.

Epizoda The Host je však populární z mnohem více důvodů, než jen díky proslulému monster of the week. Po epizodách The Jersey Devil, Space, Young at Heart, Miracle Man a Darkness Falls je to další nemytologický kousek scénáristy a duchovního otce Akt X Chrise Cartera. Carterova role je tentokrát opodstatněná víc než kdy jindy. The Host nám totiž představuje zbrusu novou postavu, která v pozdějších dvou letech sehraje stěžejní mytologickou roli. Řeč není o nikom menším, než o Panu X (v originále označován jednoduše jako X), Mulderově druhém informátorovi.

Pan X, který přichází na scénu jen velmi krátce po smrti prvního informátora Muže z Pentagonu, se v této epizodě sice neobjeví, uslyšíme však jeho hlas, když Muldera po telefonu ujistí, že „má v FBI přítele“. The Host nabízí celou řadu památných scén, troufám si však tvrdit, že Mulderův první telefonní hovor s Panem X je v této epizodě tím nejdůležitějším, alespoň pokud jde o děj následujících epizod. Navíc to celé má nádech pro Akta X velmi typické atmosféry, kdy znovu máme pocit, že Mulder je na cestě k něčemu velkému.

Když se tvůrci ve svých vzpomínkách vracejí do léta 1994, kdy vznikala právě recenzovaná epizoda, první věc, na kterou si vzpomenou, je vedro a zápach. Většina scén této epizody totiž vznikala v blízkosti (nebo přímo uvnitř) kanalizací, jejichž zápach navíc zvýrazňovalo až třicetistupňové vedro, které toho léta bylo.

Na závěr se nemohu nepozastavit u Mitche Pileggiho, pro kterého je tato epizoda (po dílech Tooms a Little Green Men) teprve třetím ztvárněním Waltera Skinnera. Pileggi si přísného zástupce ředitele FBI zahrál očividně s velkou chutí a představil svou postavu jako věčně znechuceného byrokrata, který má dost své vlastní práce a nemá čas, náladu ani potřebu zabývat se excesy nějakého Muldera. Minimálně do poloviny třetí série (než se stal převážně Mulderovým spojencem) tak Mitch Pileggi předváděl naprosto perfektní herecký výkon, který epizodou The Host teprve startoval.

Přesně před patnácti lety vznikla vynikající epizoda, která v obří mozaice s názvem Akta X tvoří další hrdou součást celé skládačky. Budete-li mít někdy chuť na svižný thriller s tou správnou béčkovou příchutí, pak je tato epizoda jedním ze žhavých kandidátů.

________________________________________________________________________

Tento článek byl zveřejněn 21.6.2009 v 0:00 v kategorii Recenze epizod.