Rozřešení ve zdviži (povídka)
autorka Kimogen | překlad luca | rating NC-17 | kategorie MSR | povídka ke stažení
Hotel Marriott, Chicago, Illinois, pátek, 21.30
Dana Scullyová nebyla žena předurčená k pití.
Vlastně jediným důvodem, proč teď seděla na barové židličce příliš vysoké na to, aby dosáhla nohama na zem, a popíjela třetí margaritu, byla plamenná výměna názorů s jejím partnerem.
Celý týden stál za starou bačkoru. Podivná vražda a příležitost osobně se sblížit s vrahem způsobily otřes v jejích pocitech a přivedly ji téměř ke zhroucení, když se vrátila do hotelu. Mulderovo obviňující mlčení po celou dobu jízdy automobilem její náladě pod psa taky nepřidalo a jí chyběl jen malinký krůček k tomu, aby vyprovokovala ostrou hádku. Vždy dávala přednost pořádně na něho zakřičet, než si hromadit své pocity pro sebe. Bylo tak snadné svalit vinu na muže tolik dychtivého po sebemrskačství. Z auta vystoupila se žaludkem na vodě.
Mulder se večer zamknul v pokoji, a to bylo dobře, protože byla schopná vrazit k němu se zbraní v ruce. Tahle hádka byla snad nejhorší, co spolu kdy vedli. Oba vypustili z úst takové věci, kterých budou ráno zatraceně litovat.
Scullyová se nespokojeně zavrtěla a poručila si čtvrtou margaritu, aby byl její list pro zítřejší lítost řádně zaplněný. Líbilo se jí, jak bylo v baru hlučno. Aspoň nemusela poslouchat vlastní černé svědomí. Trojice pozorných mužů masírovala její ego. Uvědomovala si, že se chová opravdu divně, ale bylo jí to jedno. Potřebovala ze sebe setřást tu vždy čestnou a neposkvrněnou zvláštní agentku FBI aspoň na pár hodin. Věřila, že na to má právo. Mžourala do světla za barovým pultem a zajímalo ji, co by si o ní pomyslel Mulder, kdyby ji takhle viděl. Nadechla se štiplavého kouře a bojovala s potřebou vykašlat si plíce z těla. Chovala se jako dítě, ale nedokázala se přinutit přestat.
Sůl na sklenici ji donutila k úšklebku, jak si uvědomila, že ji před napitím zapomněla otřít. Tiše zaklela a utřela si ústa do ubrousku, tentýž pohyb zopakovala na skle a dávala si pozor, aby jí žádný neodbytný kousek nespadl do koktejlu.
Nemohla si pomoct, ale přemýšlela nad tím, zda se Mulder někdy pohádal s Dianou Fowleyovou tak jako dříve s ní. Jestli ji taky někdy nazval děvkou. A jak si nad tím lámala hlavu, nebyla si jistá, jestli ta hořká chuť v jejích ústech pochází pouze z té soli.
Vzhlédla od pití a hlasitě se zasmála vtipu, který vůbec směšný nebyl. Pohrdala sama sebou, jak se na sebe dívala jakoby z pohledu druhé osoby – na hihňající se rusovlásku, koketující se třemi muži, kteří šmátrali neodbytnýma rukama tam, kde by neměli. Nenáviděla ten pohled, který se jí bude připomínat nejspíš jednou provždy.
Jak tak zírala do zrcadla před sebou, zjevila se za ní důvěrně známá postava a očividně se nemohla rozhodnout, zda má o sobě dát vědět.
<Typické. Tajemný bastard.>
Mulder se zastavil čtyři kroky za ní a supy v úřednických šatech, kteří ji obletovali. Hluboké dýchání umlčelo jeho nutkání vystřelit varovně do vzduchu. Stál tam příliš dlouho a byl chycen při činu. Jeho srdce ho opět zradilo, když už se zdálo, že může mít navrch.
„Jdi do prdele, Muldere.“
Ani se neotočila.
Zato se obrátili všichni na baru, aby se podívali, na koho že to mluví. Zírali na vytáhlého hubeňoura, který se za nimi zjevil bez pozvání, a přemýšleli, kdo to k čertu je. Scullyová viděla, jak se Mulderovy oči údivem rozšířily. Taková slova jeho rezervovaná partnerka ve slovníku obvykle neměla. Scullyová byla hrdá na to, že ho pořád dokáže vyvést z míry. Chtěla, aby mu z ní bylo zle, tak jako je zle jí z něj.
<Posluž si. Hajzle.>
Stál tam bez hnutí, oči sklopené k zemi, dokud si neuvědomil, že ho její oči pozorují v zrcadle. Odfrkla si na jeho pitomostí. Taky se napil. Fox Mulder nepil často, a když už to udělal, vypadal politováníhodně. Ne že by tak nevypadal vlastně skoro pořád. Bože, jak ho dnes v noci nenáviděla. Nenáviděla ho za to, jak byl zatraceně vznešený, že neviděl to, co měl na dosah. Za jeho nedostatek sociálního cítění. Kdysi býval zlatým hochem FBI. Krátce. Proč tak geniální mozek nevnímal, co by mohl mít každý den? Jestli mu krajkové punčochy sotva držící pod kraťoučkou upjatou sukní nenapoví, tak co už?
Scullyová pozorovala, jak se k ní Mulder pomalu přibližuje. Zašklebila se, když se jeho ruka dotkla jejího ramene. Třásl se. „Dano…“ dokázal ze sebe vypravit, než ho rázně přerušila.
„Scullyová“ připomněla mu. „Odkdy mi říkáš Dano?“ Její hlas zněl ostře, ostřeji, než zamýšlela. Pohled štěňátka, který neměla ráda, se změnil na omluvný, který nenáviděla ještě víc. Odtáhl se od ní. Udivilo ji, jak malý a křehký se najednou zdá.
Mulder se zmítal mezi touhou utéct a zlostí, která ho tlačila do míst, kde se ještě neocitl. Každopádně mu po prohlídce pokojového minibaru nebylo právě nejlépe a vražedný pohled jeho partnerky způsoboval, že se jeho žaludek pral s vypitým alkoholem více, než by se mu líbilo. Těžce polkl, aby utišil pálení v krku a kouřové slzy v očích. Pak si všiml samolibého úšklebku mužů kolem Scullyové.
<Dělá ze mě pěkného vola.>
Jeho výraz se najednou změnil. Zlobil se. Odstřelil ty chlápky očima, což způsobilo jejich pobavený řehot. Scullyová zůstala ledově klidná.
„Co tady sakra děláš?“ zaječel na ni. Jeho vztek z něho udělal hrdinu. Neměl daleko k ráně. Scullyová sjela ze židle, položila na bar čtyřicet babek za pití a zamířila k východu. Mulder ji se supěním následoval.
Vedla ho do chodby k výtahu. Vklouzla dovnitř, naštěstí byl prázdný, a okamžitě přimáčkla příslušné tlačítko. Dveře se začaly pomalu zavírat a ona v nich sledovala svůj rostoucí odraz. Opřela se lehce o stěnu, uhladila si vlasy a hluboce si vydechla, aby se uklidnila. Nenáviděla Muldera, že jí tohle způsobuje. Jen kvůli němu ztrácí svůj klid.
Když se dveře výtahu už téměř zavřely, vrazil mezi ně Mulder svoji ruku a roztáhl je. Stál v nich široce rozkročený a Scullyová na něj hodila varovný pohled. Mulder k ní přiskočil, připravený pokračovat v druhém kole jejich sporu, a znovu stlačil knoflík. Stoupali vzhůru v naprostém tichu, jejich strnulé, snad ani nemrkající tváře se odrážely na protilehlé zrcadlové stěně.
Nakonec to Mulder nevydržel. „Nemůžu uvěřit, že jsi mi řekla takové věci. Po tom všem, čím jsme prošli.“
Jeho tón byl více než obviňující. Scullyová pochopila, že je zraněný stejně jako ona. Jenže ani to nezastavilo její bující vztek.
„No, jsem jenom děvka, tak co čekáš?“ vmetla mu do tváře a nenáviděla to slovo, jak zní a jak jí připomíná to sevření v žaludku, když ho na ni ječel sotva před hodinou.
Mulder se zašklebil. „Možná kdybys mě pořád neokřikovala…“
„Možná bych to nedělala, kdybys nebyl tak připravený mě nahradit!“ odvrátila od něj zrak. Mulder byl zmatený, jeho mlčení to jen potvrdilo. Zamračil se, když k němu opět vzhlédla. „Dianou“ zašeptala a zvedl se jí žaludek. Jak tu ženskou nesnášela, byla jí nesympatická už na první pohled, i když ji ještě nesžírala žárlivost a bolest. Jen vyslovení jejího jména ji nutilo přemýšlet o zradě, kterou cítila pokaždé, když se jí Mulder rozhodl slepě důvěřovat.
Teď zavrtěl pomalu hlavou, neschopný pochopit, proč jeho partnerka nedokáže Dianu respektovat. Tolik ho zlobilo, že Scullyová nenaslouchá svému srdci, že si ho nedovolí milovat, že popírá svou žárlivost. Její profesionální maska v ní tu opravdovou ženu tolik utlačovala, až to v něm vřelo. Chtěl ji uhodit, zatřást s ní, aby konečně prozřela. Odmítala vidět, co je mezi nimi, byla vystrašená si to přiznat třeba jen sobě.
Scullyová stála proti němu, tiše ho pozorovala a čekala na výbuch. Ve skrytu duše byla jeho hněvem zaskočená, ale zároveň ji blažilo, že v něm vyvolává takové reakce. Jeho nepředvídatelnost jí způsobovala bušení srdce, jak ho pozorovala zavírat a otvírat pěsti a zatínat čelist. Z předchozí zkušenosti věděla, že se dlouho neovládne. Chtěla se s ním prát, způsobit scénu na hotelové chodbě. Chtěla mu ublížit tak jako on jí. Chtěla, aby ji nechal převelet z Akt X, pryč od něj. Aspoň se nebude muset denně potýkat s tou bolestí.
Mulder viděl, jak jí po krku přejel nachový záblesk a usadil se ve výstřihu halenky. To ho podnítilo k rozhodnutí. Donutí ji se poddat, ať se jí to bude líbit nebo ne. Scullyová se mu dívala přímo do očí. Zajímalo ji, co má za lubem. Čím ji překvapí. Otočil se k ní zády, zrak upřený do země.
„Co na tom záleží“ zamumlal s vědomím, že ji vyprovokuje.
„Muldere!“ dostihl ho její zuřivě pištivý hlas. Poslední podnět. Prudce se otočil s lesklýma očima a ona jen zalapala po dechu, jak ji zády přitlačil ke studenému kovu. Její tělo nalehlo na stěnu a on se k ní přitiskl svou hrudí. Scullyová zvedla ruce v sebeobraně a snažila se ho odstrčit, ale neměla šanci. Byl příliš silný. „Pusť mě, ty hajzle!“ křičela na něho hlasem, který vůbec nepoznávala. Mulder se ušklíbl a přitiskl jí ruku přes pusu, zatímco druhou zastavil výtah mezi patry. Bezmocně se pod jeho vahou zakroutila, ale nebylo jí to nic platné.
„Řekni mi, že to nechceš“ pronesl sarkasticky a bolestně sykl, jak mu zaryla dlouhé nehty do kůže. Sevřel jí zápěstí do kleští. Tlačil se na ní tak, že se nemohla pořádně nadechnout. Přestala se bránit a krátce lapala po dechu.
„Polib si“ odvrátila od něj obličej a zavřela oči, jak se poddala.
„Ne, radši tě ojedu“ vzal jí Mulder tvář do dlaní a donutil ji se na něj znovu otočit. Pohlédla na něj s takovou zlobou, že si nebyl na moment jistý, že to není pokus o znásilnění. Možná ji špatně odhadl. Ale pak ucítil, jak jejím tělem projel zvláštní třes, a pochopil, že ona to chce stejně zoufale jako on. Mezi nimi nebylo nikdy nic jednoduché. Šest válečných let teď končí finální bitvou. Přikryl její ústa svými, jednou rukou držel její hlavu na místě a druhou svíral její ruce natažené nad hlavou.
Scullyová vzdychla nad horkostí jeho rtů, silně se tlačících do jejích. Byla zcela bezmocná, chycená pod jeho svalnatým tělem. Ale Mulder měl pravdu, potřebovala to stejně jako on. Začínala pod ním vláčnět, jak přijala nevyhnutelné.
Mulder si všiml, že se jeho partnerka přestala bránit. Uvolnil trošku své sevření a nechal ji volně dýchat, ovšem stále jí nedal sebemenší možnost úniku. Strčil jí jazyk do úst a ona mu polibek opětovala. Svou ruku vsunul mezi jejich těla, rozepnul jí halenku a dotknul se její rozpálené kůže na břiše a pak na hrudi skrze tenkou látku krajkové podprsenky.
Scullyová zasténala, jak jí přejel prsty přes bradavky a pak ji popadl za zadek. Halenka jí sjela z ramen a se šustěním dopadla na podlahu. Ani si neuvědomila, kdy se ho také začala dotýkat. Zapletla mu prsty do vlasů vzadu na krku a snažila se udržet rovnováhu, jak jí jeho ruce vyhrnuly sukni vzhůru. Na chvíli se odtáhl a podíval se dolů, co vlastně odkryl. Scullyová se setkala s jeho vzrušeným pohledem, když se k ní sklonil a ona ho vášnivě líbala. Mulder se opět natáhl dolů a stáhl jí saténové kalhotky z nohou.
Zatímco jeho ruce putovaly pod vyhrnutou sukní, ona mu rozepnula pásek u kalhot. Dopadl na podlahu s hlasitým kovovým zaduněním. Lehce se na něj usmála, ale pak hlasitě zasténala a kolena se pod ní zatřásla, jak se jí dotýkal. Přidržoval ji volnou rukou, druhou měl příliš zaměstnanou mezi jejíma nohama.
„Mul… Mul… Muldere!“ vyrážela ze sebe. Jeho jméno zanikalo ve sténání nepřetržitě vycházejícího z jejích úst. Připadalo jí, že už ji nohy více neudrží. Hlavu zvrátila dozadu. Bylo to tak rychlé, trvalo to jen pár minut a ona se udělala do jeho dlaně.
„Jo?“ škádlil ji, i když věděl, že nedá dohromady kloudnou odpověď.
„Udělej… to… udělej… Prosím… Ošoustej mě!“ vypravila ze sebe nakonec a pevně se chytila jeho ramen. Nesouhlasně zamručela, jak se jeho prsty zastavily, ale on si jen rychle rozepínal kalhoty. Sex ve stoje mu nikdy nepřipadal zvlášť atraktivní, ale v téhle situaci byl ochotný pro ni udělat cokoliv. Trochu pokrčil kolena, nadzvedl ji na zadek a vstoupil do ní. Ona instinktivně obtočila nohy kolem jeho pasu, aby se mohl rukama opřít o stěnu výtahu. Netrpělivě hodila boky dopředu, jak se znovu dostala až k okraji propasti jenom z jeho průniku. Byla kolem něj tak těsná, že se Mulderovi zdálo, že tahle jejich necudná aférka skončí tak rychle, jako začala, jestli nebudou opatrní.
Použil zeď jako podpěru a zvedal ji nahoru směrem od svého těla, aby pak sjela tvrdě zpátky jen vlastní vahou. Oba křičeli blahem. Čtyři, pět, šest přírazů a Scullyová opět sténala jeho jméno. Dva další a Mulder se do ní udělal, téměř neschopný stát a způsobující v jejím těle další elektrickou vlnu, jak zamručela do jeho úst. Uhladil jí zpocené vlasy z čela a nechal ji sjet po jeho těle dolů. Když si byl jistý, že pevně stojí na nohou, poodstoupil a upravil si kalhoty. Na skleněné stěně za nimi zůstala dlouhá vlhká šmouha. Jakmile měl zip a pásek na svém místě, rozjel výtah směrem nahoru. Scullyová při tom nenadálém pohybu otevřela oči. Mulder se na ni široce usmíval a houpal na pravém ukazováčku její kalhotky.
„Stejně ti neodpustím“ řekla mu neomaleně. Odhrnula si vlasy z obličeje.
„Děvko“ opáčil jí stejně mile. Moc dobře věděl, že se něj dlouho zlobit nebude. Ne po orgasmu, jaký právě prožila.
„Odprejskni, Muldere.“
„Ne, raději se zaklesnu“ sklonil se k ní, aby ji políbil.
Tento článek byl zveřejněn 4.6.2009 v 16:00 v kategorii Povídky.
Páááni, uff, moc pěkné na dobrou noc… :)
paaaani tak to je inak vzrusujuce, ze vytah, no super, uz mi chybala takato povidka uplne si ich viem predstavit
Tak to je divočina!!!A zase mám ten přiblblý úsměv idiota.. Skvěle napsané, nemám slov:)
zaciatok bol pekny ale ten koniec mi vobec nesedi,no hold M a S takto spolu,nic pre mna
Trošku víc úchylný, ale co se dá dělat..