Úplně všechno (povídka)
autorka Queequeg | příběh této povídky se odehrává po epizodě all things
Je teprve kolem desáté hodiny večerní a od chvíle, kdy Scullyová spokojeně usnula v Mulderově bytě po psychicky vyčerpávajícím víkendu, uplynulo jen pár desítek minut. Její kolega sedí naproti ní a upřeně pozoruje půvabný obličej ženy, jež mu byla v posledních letech neskonalou – a vlastně jedinou – oporou. Přemýšlí, kolikrát kvůli němu riskovala vlastní život, kolikrát ho podržela v těžkých chvílích, o co všechno kvůli Aktům X (a nepřímo tedy kvůli němu samotnému) přišla… a pocítí k této nesmírně silné ženě obdiv. Uvědomí si, že za celý život nepoznal člověka, na nějž by se mohl spolehnout právě tak, jak na ni. Na chvíli se mu myšlenky bezděčně zatoulají do dob, na které nechce vzpomínat. Na doby, kdy jen o vlásek unikla smrti, na dobu marného boje s nevyléčitelnou nemocí.
Co by teď bez ní dělal? Kde by byl? Zatočí se mu hlava. Začínají se mu do mysli vkrádat pocity, které se bojí sám sobě přiznat. Pohledem sklouzne o kousek vedle na akvárium, což dělá vždy, když se potřebuje uklidnit a utřídit si myšlenky. Najednou si vzpomene na slova, která mu Dana říkala před pár hodinami – „všechno má nějaký důvod“. Po tváři se mu rozlije úsměv. A znovu se na ni zadívá.
Náhle se však rozezní mobil, ukrytý v kapse jejího saka. Nechce, aby se probudila, nechce s ní mluvit, chce jen být sám se svými myšlenkami a beztrestně ji pozorovat. Scullyová se rychle probudí, uvědomí si, že usnula, a trochu s rozpaky zvedne telefon. Mulderovi po pár slovech dojde, kdo volá. A pocítí na toho chlapa vztek. Bylo by slušné se zvednout a neposlouchat, řekne si, ale nedokáže to. K jeho velké úlevě a těžko skrývané radosti však slyší, že ona již s tím člověkem nadobro skoncovala, nechce s ním být, nemají již nic společného. „Já už mám svůj život, Danieli. Nemám to, co jsem si před lety myslela, že budu mít, ale mám hodně (rychlý pohled na Muldera) a jsem spokojená. Prosím, vyřeš si své záležitosti s rodinou a mě z toho všeho vynech. Navždy.“
Zavěsí, zavrtí hlavou, do očí se nahrnou slzy a je vidět, že neví, co říct. Nervózně si upraví pramen ryšavých vlasů, narovná si pomačkanou sukni a sklopí zrak. Mulder se konečně vzchopí, neboť mu už drahnou chvíli dochází, jak se musí cítit, ale netušil, co má udělat. Jde si sednout vedle ní. Nepřestává ji hypnotizovat pohledem a je mu už jedno, co si o tom ona pomyslí. Jejich kolena a část stehen se dotknou. „Promiň, usnula jsem, měla bych jít domů“, řekne klidně, už bez rozpaků; zároveň je však z jejího hlasu cítit, že o odchod domů vůbec nestojí, potřebuje nebýt dnes v noci sama. Opět neposedný pramen vlasů spadlý jí do tváře mu zakryje pohled do jejích očí. Něžně jej uchopí a narovná za ucho. jemně ji chytne za bradu a otočí směrem k sobě tak, aby se jejich pohledy střetly. „Zůstaň.“ Tohle nečekala. Podívá se na něj trochu vyděšeně, trochu jako dívka, pro níž je to dnes poprvé. „Prosím“ zesílí svou žádost a v tu chvíli ví, že jej neodmítne. Pomalu, opatrně přiblíží své rty k jejím. Zprvu až dětské polibky se po chvíli stanou vášnivými; oběma se to v té chvíli zdá být nejpřirozenější a nejsamozřejmější věcí na světě. Svlékne jí sako, chytne kolem pasu, zdvihne a odnese do ložnice. Položí ji na postel a nyní již bez ostychu pomalu svléká zbylé svršky a rty se odvažují sklouznout níž a níž… Nakonec splynou. Jemně, něžně, s občas se střetávajícími pohledy a se stejnou myšlenkou, že tato noc je nekrásnější v jejich životě a nikdy na ni nezapomenou.
Tento článek byl zveřejněn 4.4.2008 v 15:09 v kategorii Povídky.
Děkuji Queequeg za povídku a upozorňuji na novou sekci Povídky, kde můžete najít všechny doposud vydané.
A, tady mel asi ze slohu nekdo jednicky. To bych ze sebe nevypotila ani kdybych chtela. Je to skutecne moc hezky napsane, takove nenasilne a klidne. Pritom hodne provokujici myslenky a predstavivost jak cela situace vypada. Jen tak pis dal.
Moc krásné…celá jsem se rozněžněla
Moc pěkné, narodila se nám nová X-Filová autorka! Čtivě napsané a možná i uvěřitelné, tak jen pokračuj dál!!! P.
Tak to je krásné
četla jsem všechny povídky jedním dechem. Budu se těšit
na další.
Krásné! Napsané jemně, hezky…určitě pokračuj a piš dál, těším se na další už teď:-) Jsi šikulka!
Opravdu krásná povídka :o). Výborně napsaná. Téměř by mohla pasovat i do seriálu :o)
Velmi pěkná krátká a procítěná povídka. Krásně se to četlo na dobrou noc :o)
nádhera, se mi líbí, jak je to krásně napsané už je tím, že si to člověk dokáže do detailu představit…
ještě jednou děkuji, a určitě nepřestávej a piš dál :)…
Děkuji, už alespoň víme, jak krásně a něžně vznikal Wilda
Díky
Tenhle styl mi jde celkem snadno, ale na nějakou akčňárnu
se asi nezmůžu, tak doufám, že xgirl brzy přidá tu avizovanou
dramatičtější, aby se to prostřídalo a nezačaly vás ty
slaďárny nudit
Jsem neléčený shipper – mě nudit určitě nezačnou, klidně pokračuj!
Kolikrat jsem uz premyslela, jak ta zaverecna scena asi pokracovala.. a tohle je moc hezke :)
to jsi si vymyslela,nebo je to pravdivé?
jasně, že vymyslela
Tak jak vidím ještě, že jsem se rozhodla přečít další povídku. A hned začátku se ti chci omluvit, za to co jsem napsala do té co vyšla 4.4. Tahle je velmi dobrá. Zkus se držet spíš téhle linie. Zdá se mi, že tahle je čtivější než ta po ní. A znovu se ti omlouvám. Příště si radši přečtu všechny než začnu buzerovat.