Kult X

autorka MootheQuackingCow | překlad yscully | rating PG | kategorie CHD, MSR, William | spoiler The Post-Modern Prometheus | povídka ke stažení

Kráčím po osamělé cestě k hřbitovu s kyticí v ruce. Jdu vás oba navštívit a povyprávět vám, co jsem dělal celý týden a tak, jako jsem to už dlouho neudělal. Helen si musí myslet, že jsem blázen, když s vámi takhle často promlouvám, ale ještě nikdy to nahlas neřekla.

Cesta k Jonathanovu hřbitovu je dlouhá. Poslední dobou jsem tady nebyl, ale cestu znám až moc dobře. Měl jsem tolik práce, je mi líto, že jsem za vámi na chvíli nepřišel. Helen a já teď máme spoustu starostí s přípravami na svatbu. Přál bych si, abyste tady oba mohli být a vidět to, ale vím, že kdekoliv teď jste, jste s námi, protože máma to tak říkala.

Když jsem stanul před vašimi hroby, naráz se ozvaly všechny mé vzpomínky a srazily mě na kolena. V den, kdy jste mě konečně znovu našli, mami, jste byli tak šťastní… A snad nikdy jsem neviděl tátu tak hrdého jako tenkrát. Potom se všechno začalo měnit… Ale já jsem byl na změny zvyklý, ještě pořád jsem. Ale smrt ne. Nemůžu si zvyknout na smrt.

Přinesl jsem vám květiny, doufám, že se vám budou líbit. Je to tak dávno, nevím, jestli to pro vás ještě něco znamená. Ale někde uvnitř cítím, že ano. Nevím jak, ale myslím, že z nich máte radost.

Když jsem si sedl vedle vás a přemýšlel, tak se mi pomalu vrátily ty nejhezčí vzpomínky. Jak jste mi vyprávěli příběhy, když jsem byl malý…

„Hej, Wille!“ zavolal Mulder. William k němu přiběhnul a usadil se mu na klín.

„Ano, tati?“

„Chceš slyšet příběh, Wille?“

„Vyprávěj!“ škemral dychtivě.

Když pomalu přišla Scullyová, uviděla Williama na Mulderově klíně, jak je přitulený k tátově hrudi, jako kdyby k sobě přirostli. Mulder mu něco vykládal a výrazně při tom gestikuloval, aby svému vyprávění dodal na efektu.

„A ten zavalitý chlapec měl vždycky rád komiksy…“ pokračoval. Scullyová se postavila za ně a začala Mulderovi pomalu masírovat ramena.

„Jednou nakreslil vlastní postavu, kterou pojmenoval Velký Mutato… hmm, Scullyová, to je příjemné…,“ pomalu pokračoval ve vyprávění.

Scullyová se usmála vědoucím úsměvem. „Jaký příběh mu vyprávíš, Muldere?“

Mulder se k ní prudce obrátil i s Williamem na klíně, takže Will zavýskl překvapením z té nečekané otočky a smál se od ucha k uchu.

„Scullyová, pamatuješ si na Velkého Mutata, že jo?“ zeptal se naoko. Ona přikývla.

„Jistěže, jak bych mohla zapomenout?“

„Tak když budeš chtít, můžeš mě kdykoliv přerušit a vyprávět se mnou.“ Scullyová se krásně smála.

Mulder pokračoval ve vyprávění příběhu o mutovaném muži, který miloval Cher, a jediné, po čem na světě toužil, bylo, aby jej někdo měl rád a aby jej lidé z městečka přijali mezi sebe. William byl unešený – nikdo neuměl vyprávět takové příběhy jako Mulder. William se mohl kdykoliv na něco zeptat a Mulder a Scullyová se předháněli, kdo odpoví dřív. Tentokrát odpověděli úplně současně a pak se tomu všichni tři smáli.

Nakonec se Mulder se dostal k závěru příběhu. „A od té doby mohl žít Velký Mutato šťastně s lidmi ve svém městě.“

„A viděl někdy Cher?“

Mulder se usmál: „Ano, viděl… po pravdě, my jsme ho za ní přivezli.“

„Vážně?“ zeptal se William a oči se mu údivem rozšířily.

Scullyová se nádherně usmála. „Ano, bylo to opravdu… veselé“ dodala pobaveně.

Mulder k ní vzhlédnul. „A víš, co jsem tehdy udělal, Wille?“ zeptal se svého syna, ale oči měl stále upřené na svou ženu. Scullyová zmateně zvedla hlavu.

„Co, tati?“

„Vstal jsem…“ postavil Williama na zem a vstal, „šel jsem k ní,“ přistoupil ke Scullyové, „podal jsem jí ruku a požádal ji o tanec.“ Pozvedl ruku a díval se na Scullyovou tím stejným pohledem jako tenkrát. Scullyová se na něj podívala, potom na jeho ruku a nakonec sklopila oči, ve kterých zářily jiskřičky smíchu.

Potřásla hlavou, nevěřila tomu, co ho to napadlo. „Muldere…“ začala.

„Tanči se mnou, Scullyová“, řekl jemně.

Odvrátila pohled a trochu zčervenala. „Muldere… Vždyť tu ani není žádná hudba, co to děl…“

A Mulder udělal něco, co nikdy před tím neudělal.

Začal zpívat. Nejdřív opatrně, ale pak přidal na hlasitosti, Scullyová rozuměla každému slovu.

“I put on my blue suede shoes and borded the plane…” začal. Scullyová nevěřila svým očím a překvapeně se zasmála. Vstala a přijala jeho ruku. Okamžitě ji popadl do svých silných paží a pohupoval se s ní v rytmu písně.

“Touchdown in the city of the Delta Blues in the middle of the pourin’ rain.”

Měl pěkný hlas, nijak velkolepý, ale příjemný. Uklidňující.

William se chtěl stáhnout z pokoje, protože vycítil, že by je neměl rušit, ale místo toho zůstal stát ve dveřích, tiše je pozoroval a usmíval se.

“W.C. Handy-won’t you look down over me? Yeah, I got a first class ticket and I’m as blue as a boy can be…” Scullyová udělala asi dvě otočky.

“Then I’m walkin’ in Memphis, walkin’ with my feet ten feet off of Beale, walkin’ in Memphis. But do I really feel the way I feeeeeeeel…”

„Muldere…“ vydechla Scullyová, než se se smíchem svalila do jeho náruče.

„Saw the ghost of Elvis…“ zpíval a usmíval se. To byl vždycky jeho oblíbený verš a ona to věděla. Taky se smála: a to byl ten spokojený úsměv, který vždycky způsobil, že Mulder úplně roztál. Něžně ji po eskymácku políbil špičkou nosu, opřel si čelo o její a zpíval dál.

William se na ně díval: nemohl se odtrhnout. Nikdy takhle mámu a tátu neviděl a byl naprosto uchvácený.

“Now Gabriel plays piano – every Friday at the Hollywood – and they brought me down to see him – and they asked me if I would – do a little number – and I sang with all my might, and he said – tell me are you a Christian child? – and I said Man I am tonight…”

“And I’m walkin’ in Memphis, walkin’ with my feet ten feet off of Beale… walkin’ in Memphis…” zpívám tiše se svými rodiči a když vzhlédnu, tečou mi slzy proudem po tvářích.

Mamince se po deseti letech vrátila rakovina několik dní po tom, co jste takhle tančili. Zemřela o čtyři roky později. Tati, tys byl tak zničený, pamatuju si to dobře…

A ty, tati?

Nikdo si není jistý, ale víš, co si myslím?

Myslím, že jsi umřel na zlomené srdce.

________________________________________________________________________

Tento článek byl zveřejněn 12.5.2009 v 20:00 v kategorii Povídky.