Kult X

autor Egyptian Princess | překlad KayTee | rating G | kategorie Hurt/Comfort/An­gst

Pozorujíc svět

Snažím se porozumět

Proč nemůžu Ti pomoct

Můžu se jen

Dívat na Tvé tělo

Tak křehké a zničené

Jsi přece tak mladá

Proč si  tak studená

Proč si nemoc bere

Z Tvého těla tak vysokou daň

Když tolik toužíš po odpovědi

Když ještě pořád hledáš

Smysl svého života

Mulder pozoroval ženu před sebou, a i když věděl, že je jí krátce po třicítce, připadala mu o 15 let starší. Její vybledlá pleť a příliš světlé vlasy dohromady působily strašlivě. Snažil se zamáčknout slzy i přesto, že tady s ní byl sám a ona, jediný možný svědek, spala.

Pamatoval si, jak ji v této posteli uviděl poprvé. Srdce se mu zlomilo už v první vteřině. Byl mimo a jediné co si přál, bylo chytnout ji a vytáhnout z postele. Říct ji, že je hrozný simulant. Ale pohled na její kůži ho bezcitně uvrhnul zpátky do reality. Když jí chtěl k sobě přitisknout, aby se ujistil, že je skutečná, byl odmítnut. Věděl, že už dál nemůže jít životem touto cestou. Musí najít lék, musí ji zachránit. Nesmí ji ztratit!

Strnule hleděla nikam

Ztraceně ve svých myšlenkách

Snila o světě tam venku

O pomněnkovém poli

Slzy jí pomalu stékaly po tváři

Nikdy se necítila ta bezmocná

Tak ztraceně

Už brzy tady nebudou žádné slzy

Které by padaly

Jak záviděla hrajícím si dětem

Ona už nikdy nebude moct naplnit svůj život

Lásku, kterou kdysi  přijala

Už nemá  možnost někomu nabídnout

„Dobré ráno.“ Pozdravil něžně Mulder a odtrhnul tím její pohled od okna. I když byla konečně vzhůru a usmívala se, pořád vypadala zničeně a zestárle. Tmavé kruhy pod očima nechtěly zmizet a bolestně připomínaly nemoc, která ji kradla život. „Dobré.“ Zašeptala šťastně, což ho přimělo přikročit k ní a sevřít ji v pevném objetí. Scullyové se viditelně ulevilo.

Když se odtáhnul, povšimnul si osamělé slzy, která se kutálela po její tváři a jemně ji setřel. Krátce se na ní zadíval a ona rychle odvrátila pohled zase zpátky k oknu, jako by ten jeho snad měl vypálit do jejich očí díry.

Po chvilce se vzdal naděje, že se na něj opět podívá a přistoupil k oknu, aby také viděl, co jí tak zaujalo. Naproti přes ulici si v parku hrály děti. Vesele běhaly kolem celého hřiště a bezstarostně se smály. Hleděl na ní s omluvou vykreslenou ve  tváři. Myslel si, že mu nevěnuje pozornost, proto ho překvapilo, když promluvila.

„Není to tvoje vina Muldere. Neměl by ses tím užírat.“

Barva z jejích rtů je pryč

A kůže je tak bledá

Každý pohyb příliš bolí

Každé slovo

Proto nedokáže vyprávět svůj příběh

Plamínek života

Který se jednou rozhořel v jejích očích uhasíná

Nikdy nepohlížela na svět jako teď

Ze smrtelné lože

Chtěla by zodpovědět

Všechny Tvé dotazy

Ale strnulá slabostí nemůže

Je tak těžké vůbec promluvit

Aspoň jemným stiskem laská Tvé ruce

Příliš slabým stiskem..

Scullyová byla ten den se svojí rodinou. Nebyl to dobrý den. Nejdřív začala krvácet z nosu a pak omdlela matce v náručí.  Byla okamžitě převezena na pohotovost a zanedlouho poté následovaly špatné zprávy. Nádor se rychle šířil a její život měl trvat už jenom pár měsíců, možná rok.

Její srdce plakalo poznáním, že jí život proklouzává mezi prsty a nemůže proti tomu nic moc dělat. Potom co její rodina odešla, seděl u ní beze slova Mulder. Nakonec, někdy je tichem řečeno více než slovy.

Všimnul si, že její pleť je čím dál světlejší a jak držel její ruku, jemně ji stisknul. Stisk, který mu byl opětován, skoro necítil. Umírala, a přestože si tento fakt uvědomoval, i to nejmenší ze všech gest, ten malý pohyb, který udělala, mu dal naději.

„Já najdu lék, Scullyová! Dobrou noc…“ Řekl později v noci, když odcházel a políbil jí na čelo. Neodpověděla mu, protože rychle usnula a on byl rád, protože kdyby byla vzhůru, viděla by teď jeho slzy, které mu proudem stékaly po tváři.

Jeho srdce bylo zlomené na tisíc kousků. Žena, kterou miloval, jeho nejlepší přítelkyně, partnerka, jeho lepší polovička…jeho Scullyová umírala. Tu noc přišel domů a přemýšlel nad propojením mezi ní a jeho sestrou v krajině mrtvých. Jak zlé by bylo přidat se k tomuto průvodu smrti?

Slzy padají z jejích očí

A ty je stíráš pryč

Už to nebude trvat dlouho

Víš, že nemůže zůstat

Každé její nadechnutí

Tě svírá strachem

Že je to to poslední

Chceš, aby tohle všechno

Už bylo za vámi

Chemoterapie slibovala naději

A teď skočila

A zanechala ji v boji samotnou

S vědomím, že smrt už není daleko

A bolest narůstá s každým nádechem

S každým zakašláním

Unavené oči

A tak průsvitná pleť

Bojovala

Jen aby zase prohrála

Strach jí nedovolí zavřít oči

Už by se nemusela probudit

Trvalo to hodně dlouho, ale nakonec si vyškemrali to, co chtěli. Mulder oklamal jednu starší sestřičku, aby mohli být spolu častěji a Scullyová souhlasila, že se bude vydávat za jeho sestru, pokud se jí na to ošetřovatelka zep­tá.

Udělali si spolu v nemocniční zahradě piknik a pojídali dobroty, které Mulder v košíku přinesl. Řekla mu, co všechno by chtěla a i přes nemocniční pravidla jí obstaral vše, co si přála. Chtěl mít jistotu, že pokud se ho chystá opustit, budou dny, které ji ještě zbývají, co nejhezčí.

Strávili celý den povídáním o přátelích a o rodině. Uvažovali o tom, co budou dělat v budoucnosti, zapomínajíc na fakt, že ona už možná žádnou budoucnost nemá. Zůstali by tady i déle, ale protože Scullyová dostala záchvat kašle a objevila se i krev, oba usoudili, že je čas vrátit se do jejího pokoje, kde na ní mohli dohlídnout doktoři.

Zůstal s ní, dokud neusnula a pak odešel. Ale nedalo mu to a kolem půlnoci už byl zpátky. Plakal. Jeho srdce plakalo při pohledu na spící ženu. Plakal pro všechno co bylo, pro všechno co bude. Plakal, jakoby každá další slza mohla zacelit všechny ty trhliny v srdci. Tak zoufale si přál, aby žila. Aby s ním byla navěky.

Její stav se zhoršuje

Prosí, aby bolest ustala

Děláš vše, abys ji ulevil

Ona bezmocně leží na lůžku

Ty bezmocně utíráš své slzy

S hlavou v dlaních

Prosí, aby bolest ustala

Nádor ji svírá

Sráží ji dolu

Nesnesitelně pomalu

Zbývá jen modlit se

Že ona bude silnější

Že se udrží vzhůru

Potřeba žít

Je daleko silnější než smrt

Ale s každým vydechnutím

Je to čím dál těžší

Jak čas postupoval, stav Scullyové se zhoršoval. Nádor se zvětšoval a čím víc se snažila bojovat, tím rychleji se bolest zvětšovala. Často proplakala celé noci, když se pokoušela usnout a bolest byla tak velká, že žádné utišující léky nezabíraly a unavené oči si nemohly odpočinout.

Mohla se jenom modlit, aby se Mulderovi povedlo splnit co slíbil. Modlila se, aby našel lék, protože stejně tak silně, jak si to odmítala přiznat a jak se na to snažila nemyslet, tak svého partnera hluboce a vroucně milovala a zdálo se ji nefér, že nedostanou příležitost být spolu.

Předtím, než Scullyovou přece jenom přemohl spánek, opakovala si dokola tichou modlitbu, aby Mulder našel způsob, jak ji vyléčit, protože kdyby umřela a její nehynoucí láska byla pohřbena s ní, nikdo by se o ní nikdy nedozvěděl. Smutné na tom bylo, že se ještě necítila být připravená přiznat své city a její duše trpěla. Bála se, že on by to mohl chápat jenom jako zoufalý pokus či přání umírající ženy a to nechtěla.

Hodiny již odpočítávají konec

Už se nedá nic předstírat

Smrt  klepe na její dveře

Ale to nevadí

Už víc nebude trpět bolestí

Scullyová se podívala na hodiny a pak pozorovala, jak se čas zastavuje. Vteřinová ručička se hýbala hrozně pomalu. Měla pocit, že i její tep se zpomaluje. Nikdy si nepředstavovala, že by umíraní bylo takové, ale bůh jí to teď ukazuje. Přísahala by, že to tak je.

Zatímco se její zhypnotizovaný pohled přesouval z ručiček na okno blízko dveří, zdálo se, že všichni v jednom okamihu zamrzli. Připadalo jí to bláznivé. Rychlý a náhlý pohyb na kraji jejího zorného úhlu, ji polekal. Otočila hlavu a ocitla se zoči-voči netvorovi tak hrozivému, až si byla jistá, že jenom sní.

Byl jenom snůška kostí. Lebka zářila a zbytek těla byl zahalen v černém dlouhém plášti. Zatímco v levé ruce svíral kosu, v pravé byl seznam. Netvor se na ní zadíval černými dírami místo očí a jak se jejich pohledy setkaly, Scullyová pocítila smrt tak studenou a hlubokou, až jí proběhl mráz po zádech.

Zkoušela křičet, ale uvědomila si, že je to zbytečné. Zkoušela utéct, ale její nohy se ani nehnuly. Bezmocně si uvědomovala, jak do ní nahlíží a sleduje jí bez pohybu, beze slova. Smrt se jí posmívá. A pak se stal zázrak. Mrknula a najednou byl pryč. Všichni venku na chodbě byli opět ve spěchu a ona seděla na své posteli a srdce jí tlouklo jako o závod.

Sestřička nahlídla dovnitř a přikázala jí, aby si lehla. Scullyová poslechla a  letmo pohlédla na hodiny visící na zdi vedle televize. Ručičky znovu začaly tikat a ona si uvědomila, že její modlitby byly vyslyšeny. Mulder pro ni našel lék.

________________________________________________________________________

Tento článek byl zveřejněn 22.8.2008 v 13:09 v kategorii Povídky.