Kult X

předcházející epizoda 9×02 Nothing Important Hapenned Today II | následující epizoda 9×05 4-D

režie Frank Spotnitz | scénář Frank Spotnitz | premiéra v USA 18.11.2001 | v ČR není | český název Daemonicus | hodnocení 100% další názory zde

Ocitáme se v okresu Weston v Západní Virginii. Sledujeme velkou vilu, ve které sedí u stolu starší manželský pár, který zrovna hraje společenskou hru. Tu přeruší jejich pes, který chce jít ven. Poté, co ho žena pustí z domu, uslyší společně se svým mužem z venku podivné zvuky. Poklidnou atmosféru pak už dorazí světla, která se náhle vypnou v celém domě. Muž si jde pro pušku a ženě říká, aby se schovala. Když se již ozbrojen vrací do místnosti, vidí v tmavém rohu někoho stát. Ten někdo se začíná v naprostém klidu přibližovat k vyděšenému muži, a protože vůbec nereaguje na varování, je zasažen dvěma kulkami. Když se za malý okamžik starší pán dívá, koho právě připravil o život, je zděšen při pohledu na nehybné tělo své ženy. V tom už za sebou slyší děsuplné šeptání a ve chvíli, kdy se otočí, spatří své vrahy – dvě lidské postavy s nelidsky znetvořenými tvářemi. Další den ráno se na místo vydává Monica Reyesová, kterou sem zavolal agent Doggett. Reyesová je specialistkou v oboru rituálních zločinů, jednomu z nichž se podobá i vražda manželského páru. Pohled na oběti je velmi odpuzující – muž i žena totiž bizarně sedí u hry, kterou osudný večer hráli, jen s tím rozdílem, že do střelných ran někdo nebohé ženě vložil živé hady a jejího muže zastřelil stylem popravy. Krom slova „Daemonicus“, které je z herních písmenek složeno na stole, není na místě činu už nic zajímavého. I tak to ale bohatě stačí Reyesové, která, ač je specialistkou v oboru podobných zločinů, je otřesena a s komentářem, že ještě nikdy necítila na místě činu tak silnou „přítomnost zla“, poloprázdný dům opouští. Začíná vyšetřování…

Společně s 4-D a Hellbound tvoří tato epizoda nejen hororové trio, ale také to nejlepší, co je v deváté sérii (ještě s dílem Release) k vidění. Tvůrci nám bez jakýchkoliv servítek připomněli a názorně ukázali, jaká Akta X už od začátku osmé série jsou – syrová, brutální a zlá. A hlavně úplně nová. Ačkoliv teprve vzniká, jsem přesvědčen, že druhý celovečerní film Akta X na tom bude s atmosférou podobně jako například Daemonicus či Hellbound. V obou zmíněných epizodách totiž probíhá dramatické vyšetřování, které vygraduje do skvělého finále. Je to těžko popsatelné, ale například recenzovaný Daemonicus má mnohem rychlejší a svižnější tempo, než to, kterým se mohly epizody Akt X pyšnit například v šesté, sedmé, ale ještě i osmé sérii. Lidé se obávali, že se po odchodu Muldera z Akt X celý seriál zásadně změní. Změnil se, ale podle mého názoru to nebylo zapříčiněno Duchovnyho odchodem samotným, ale spíše tím, že seriál neustále rostl a potřeboval se i nadále vyvíjet.

Náznaky tu jistě byly už v sezóně předcházející, ale teprve v devítce jsou to ta pravá Akta X 21. století, moderní hororový seriál, který je automaticky mnohem přitažlivější pro mladší a nové diváky. A že už byl opravdu čas, nezapomínejme, že jsme v roce 2001 a nová doba si zkrátka žádá změny, což tvůrci naštěstí velmi dobře věděli. Akta X tedy ve své poslední sezóně získala notně modernější háv, který s sebou přináší daleko větší atraktivitu, než kdy jindy v minulosti – bohužel se to příliš nepromítlo do sledovanosti, která se po relativně úspěšné osmičce začala znovu propadat.

Přesto je pozoruhodné, jakým způsobem dokázali tvůrci s Akty X riskovat a ve snaze i nadále přinášet přitažlivou podívanou zasáhli do celého konceptu seriálu (přišly nové postavy, přičemž ty staré se buď stáhly do pozadí, změnily pozici nebo zmizely úplně). Vidět to je například na postavě agentky Scullyové, která ještě do konce osmé série byla nezpochybnitelnou hlavní postavou. V deváté řadě je jasně patrný její ústup do ústraní (mimochodem vrací se do výcvikové akademie FBI v Quanticu, kde pobývala i na začátku druhé série, takže milé déjà vu). Nemusíte se však obávat, že byste o Scullyovou přišli, i nadále tu bude, aby Doggettovi a Reyesové dělala odborné konzultace. Dva zmínění agenti jsou spolu již od konce osmé série na Aktech X a ačkoliv jim to nesluší jako Mulderovi a Scullyové, je to jistě sympatická dvojice.

Epizodu Daemonicus, která je v deváté sérii první nemytologická, si sám napsal i zrežíroval veterán tvůrčího týmu Frank Spotnitz, kterému se tato práce podle všeho velmi zalíbila. Narážím samozřejmě na epizodu Alone, poslední nemytologii osmé řady, na které Spotnitz odvedl stejně velký kus práce. Svoji atmosférou se tato epizoda podobá mnohým starším kouskům. Mně například připomenula jednu z nejoblíbenějších epizod Akt X, Die Hand Die Verletzt, ale také Aubrey, Fresh Bones či Unruhe.

Zajímavostí je, že Daemonicus byla natáčena v září 2001 a když jedenáctého došlo k teroristickým útokům v New Yorku, bylo natáčení tento den zastaveno. Technické stránce epizody nemohu vytknout zhola nic, protože všechno funguje dokonale. Spotnitzovi se podařilo natočit několik napínavých scén, jejichž působivost je znásobena vynikajícími maskami a ponurou hudbou s nezapomenutelným démonickým motivem, který vám bude v uších znít ještě dlouho poté, co skončí závěrečné titulky. Epizoda si tak zcela zaslouženě odnáší plné hodnocení.

________________________________________________________________________

Tento článek byl zveřejněn 7.5.2008 v 0:00 v kategorii Recenze epizod.