Kult X

autorka Myriss | překlad Phoenix24

Když jsem na tebe upřel svůj pohled, věděl jsem, že jsi to Ty, má zaslíbená… Ano….. Tak čistá a nezkažená….

Má milovaná…..

Můj anděli….

Tvá krása a čistota zastavila můj dech….

Nemohu uvěřit, že můj malý něžný anděl je agentem FBI. Že zbraň ve tvé nádherné ruce je tak přesná, ani se nezachvěje…..

Zjistil jsem, že jsi i lékařkou. Hojitelka lidského utrpení. Jak příznačné pro tebe, můj anděli.

Tvá andělská křídla se přede mnou neschovají….

Nikdy jsi nebyla sama. Pokaždé byl s tebou on. Zpočátku jsem se zajímal o to, kdo to je a co pro tebe znamená.

Brzy jsem to zjistil. Tvůj partner.

Viděl jsem, jak s tebou zachází. Jak s tebou diskutuje. Viděl jsem i tvou ve tváři vepsanou bolest, když jsi od něj odcházela.

Minul mě s jemným kývnutím na pozdrav.

Pozdravil jsem ho taky, ale myslel jsem si – bastarde!

Nikdy bych se k tobě nechoval jako on. Ne, můj anděli. Vážil bych si tě. Chránil. Hýčkal.

Ty jsi můj anděl. Můj osud.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Kdybych mohl, pozoroval bych tě celé hodiny. Ovšem musím se smířit s pár ukradenými momenty. Nestěžuji si, můj anděli. To opravdu ne. O to víc bude naše společné setkání sladší.

Jsem tady, ve tvém hotelovém pokoji. Jsem tak moc blízko, že bych ti mohl odstranit pramen spadlých vlasů z obličeje a přitom cítit tvůj sladký dech.

Celý se chvěju….

Budu zase v pořádku.

Nepřipouštím si ty hříšné myšlenky, které mě napadají.

Ty jsi můj anděl. A ne nějaká děvka z ulice.

Jsi tak krásná, krásná malá holčička…..sedící na posteli, opřená zády o polštáře. Tvé rudé vlasy sčesané dozadu. Brýle na špičce nosu.

Víš, že si koušeš spodní ret, když se soustředíš?

Na posteli ti leží několik vypadlých obrázků z desek případu, který právě studuješ. Položíš zprávu na postel a vezmeš jeden obrázek po druhém, bedlivě je prohlížíš.

Vidím ty šarlatové cestičky. Šarlatová, barva pekla.

Má lásko, můj anděli – nechápu, proč se tímhle vůbec zabýváš…..

Byly to jen ubožačky, které předstírali, že jsou anděli….

Nejsem blázen. Vím, že existují ženy, které vypadají andělsky, ale ve své podstatě jsou ďáblem.

Napoprvé jsem byl možná oklamán, ale ne na dlouho….

Běhny……předstí­rající něco, co nejsou…….

Děvky.

Kurvy.

Šlapky.

O všechny jsem se dobře postaral….

Ale ty se neboj. Postarám se i o tebe.

Jsi mým andělem.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Odložila jsi své brýle a zprávu k případu na noční stolek. Uvelebila jsi se na břicho.

Tvé vlasy rozhozené po polštáři jako hedvábí…..jsi tak nádherná……

Ano……nádherná…..

Naklonil jsem se nad tebe a nasál jsem tvou vůni. Ano, takhle voní nebe…..

Vidím tvou sálající čistotu….

Byl jsem požehnán….

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Náhle jsi se posadila. Desky a brýle dopadly na zem s hlasitým žuchnutím.

„Scullyová….?“ Něčí hlas.

Ztuhl jsem.

Co ten tady k čertu dělá?!

Z koupelny vykoukla mokrá hlava tmavých vlasů tvého partnera.

„Hej, Scullyová….jsi v pořádku?“

Neodpověděla jsi mu hned. Tvé oči bloudily po pokoji a na konec spočinuly přímo na mně.

Zachvěl jsem se.

Ano, ty jsi ta vyvolená. Vidíš mě. Ty ostatní neviděly. Cítíš to spojení mezi námi?

Potřásla si hlavou.

„Ne, ne, …..jsem v pořádku“, říkáš. „Jen mě něco vylekalo. Jsem v pořádku, Muldere.“

Šťastně jsem se na tebe usmál. Ty skutečně cítíš to naše spojení. Ty mě chráníš! Můj anděli. Ty vše chápeš!

My dva jsme si souzeni. Naše láska zůstane čistá. Nebude pošpiněna nečistým tělesným spojením.

To je určeno pouze děvkám……ne andělům.

Zmizte, agente Muldere. Vraťte se do svého pokoje.

Zachvěla jsi se v očekávání.

Já vím, můj anděli, já vím. Ano, můj sladký anděli, těším se stejně tak. Musím teď jít, ale brzy už budeme spolu. Jen my dva.

Navždy.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Vím, že si přeješ, abychom byli stále spolu. Ano, můj anděli, přeji si totéž.

Dnes ráno jsem zřetelně cítil tvou lásku, když jsi mi podala šálek kávy. Miluju výraz tvého obličeje, když se prozáří úsměvem.

Je to naše tajemství. Jen ty a já. Nikdo se to nedozví. Jen by žárlili a snažili by se zničit vše nádherné, co mezi námi je.

Pak jsi se otočila na svého partnera. Zamračil se na mě. Nemá mě rád, ten tvůj parťák. A já jeho taky ne. Najednou ho popadl vztek, když uviděl malý špendlík s andělskou postavou, který jsem vyrobil speciálně pro tebe.

„Tyhle věcičky posílá vrah svým dalším obětem, Scullyová!“ vyhrkl rozzlobeně. „To přece víš!“

„Umím se o sebe postarat,“ odsekla jsi zostra.

Ale ne, můj anděli. Už nemusíš. Postarám se o tebe já.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Dnešní noc už nebudeme muset naší lásku skrývat. A dík patří tvému kolegovi.

Byl to on, kdo vás dva nechal přestěhovat do nových pokojů v různých hotelech. A byl to právě on, kdo naše oddělení požádal o vyčlenění několika mužů pro tvou ochranu. Samozřejmě jsem se dobrovolně nabídl.

Budeme spolu. Dnes v noci.

„Víte, Mulder na tom trval.“ řekla jsi mi.

Jsi tak dobrá a laskavá.

„…..On opravdu věří, že jsem další vrahova oběť….a ……“ odmlčela jsi se. „Někdy má obavy…“

Mohl bych se na tebe dívat celé hodiny, má lásko.

Vidím ti andělská křídla za zády.

Byl jsem požehnán. Jen doufám, že jsem tě hoden.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Později dorazil Mulder. Jeho oblek byl zmačkaný, rozcuchané ulepené vlasy. Vypadal jak vandrák z ulice.

„Kde je Scullyová?“ zeptal se, aniž mě pozdravil.

„Už spí.“ Odvětil jsem znechuceně.

„Bylo vše v pořádku?“

„Ano, agente Muldere, vše bylo v naprostém pořádku.“ Podrážděně jsem odsekl. „Jsem tady, abych jí chránil. Nedovolil bych, aby se jí něco stalo. Je to ta nejúžasnější žena, jakou jsem kdy poznal. Ona je anděl.“

Zamračil se. Mezi obočím mu naskočila hluboká vráska. Najednou zatřásl hlavou a vztekle si drbal nos.

„Víte….omlouvám se. Už mi to moc nemyslí…“ hlas se mu zlomil. „Poslyšte. Díky za pomoc, ale už běžte. Já to tady zvládnu.“

S těmi slovy mě propustil.

Zesinal jsem vzteky. Jak se opovažuje?! Jak se opovažuje vkročit mezi mě a mého anděla?!

Ať se mu to líbí nebo ne, já zůstávám.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Odešel do tvého pokoje a posadil se na postel vedle tebe.

,,Muldere…?“ vzbudil tě.

,,Ahoj….“ Odpověděl.

,,Našel jsi něco…..?“

Ramena mu smutně poklesla. Je to špinavej chudák. Nechápu proč jsi s ním tak dlouho zůstala….Vím, že bych měl být velkorysý a soucitný. Jako ty. Ty jsi tak čistá a vznešená a možná…..možná, že některé tvé kvality byly potlačeny touhle nízkou lůzou lidství.

,,Ne.“ Odpověděl s povzdechem. ,, Vím, že mi něco uniká. Něco důležitého. Nemůžu takhle dál, Scullyová. Chci, abys šla domů.“

Náhle jsi se posadila, tvé průzračné modré oči plály oprávněným hněvem. Ano lásko, jsem také naštvaný. Snaží se nás rozdělit.

,,Jsem tvoje partnerka!“ vyhrkla jsi rozzlobeně.

Položil ti ruce na ramena, snaží se tě uklidnit.

,,Já vím…..já vím…..jen mě prosím vyslechni.“ Jemně tě chytil za bradu a podíval se ti do očí. ,, Vyslechni mě. Dano prosím. Tohle nemá nic společného s tvými schopnostmi agentky. Jsi skvělá agentka, Scullyová. Ale Dano, hrozně se…..“ jeho hlas se zlomil v naléhavý šepot. ,,Hrozně se o tebe bojím…..nechci, abys tu byla, prosím, ten vrah…sama jsi viděla, co těm ženám dělal…..znásil­nění…..brutali­ta těch vražd. Jsem si jistý, že jsi jeho další obětí….“

,,Pokud jí skutečně jsem, pak ho musím přilákat.“řekla jsi tiše.

,,Ne!“ vykřikl a nesouhlasně kroutil hlavou. ,,To nepřichází v úvahu, Scullyová!“

,,Muldere, ale…!“

,,Řekl jsem NE!“

Chvilku jste na sebe hleděli. Beze slova. Pak tvé prsty pohladily jeho skloněnou hlavu.

Tohle se mi přestává líbit.

Copak to děláš, má drahá?

,,Pokud nechceš jít domů, tak mi alespoň slib, že nebudeš ani na chvilku bez dozoru. Myslím to vážně, Scullyová. Dokud budeš stále s někým, nezaútočí na tebe.“ Odmlčel se. ,,Prosím, Dano, slib mi to. Nežádám tě jako tvůj partner a kolega, žádám tě jako tvůj…..“

Jeho slova zanikla ve tvém polibku.

Roztřásla se mi kolena. Musím se uklidnit.

Promiň, má líbezná, někdy zapomínám, jak moc laskavá a vstřícná jsi k těm, kteří trpí.

,,A co pravidlo zákazu navazování intimních vztahů na pracovišti?“ Zašeptal Mulder potichu.

Musel jsem nastražit všechny smysly, abych jeho slova zachytil.

,,Některá pravidla a zákazy jsou tu proto, aby se porušovaly.“ Odvětila jsi chraplavě.

Tohle se mi nelíbí, má milovaná. Tohle se mi vůbec nelíbí…..

CO TO MÁ ZNAMENAT?!

Jeho ruce bloudí po tvém těle…..laskají tvá tajná zákoutí……

Jak jsi mohla?! Jak jsi mohla dovolit takové lůze, aby tě zneuctila a pošpinila?!

A přímo přede mnou…..před mýma očima…..

Ty jsi můj anděl! Má vyvolená!

Už jím nejsi, ty děvko…..

Štětko…..

Kurvo…..

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Otevřela jsi dveře a pozvala mě dál.

,,Jste tu brzy. Agent Mulder říkal, že mě má někdo vyzvednout. On sám teď nemůže a nechce, abych se někam vydávala bez doprovodu. Nemyslím, že bych ho tak moc potřebovala, ale on na tom prostě trvá.“ Omluvně jsi se na mě usmála.

Byl jsem tím nevinným úsměvem okouzlen. Kdysi. Dnes už ne.

Mám jistou povinnost. Povinnost očistit svět od takových jako jsi ty.

Bude mi potěšením.

Ano. Bude mi potěšením…

Tak a už jsi tady…..stejně jako ty předtím. Všechny svázané s nemožností úniku. Stále jsi v bezvědomí, ale já jsem trpělivý muž. Počkám dokud se neprobereš. Jinak bys ani nemohla dostat lekci, kterou ti hodlám uštědřit.

Nakonec se probereš. Tvé dlouhé řasy se lehce zachvějí a pak odhalí tvé modré oči, které se rozšíří překvapením a hrůzou z vědomí, kde se právě nacházíš.

,,To jste vy!“ vyjekneš překvapeně.

,,Ano, já.“ Klidně odpovím a nahnu se přímo k tvému obličeji. ,,Už mě nenapálíš.“

Snažíš se tvářit vyděšeně, ale já tohle všechno znám. Skutečné zlo má pro strach uděláno.

,,Měl jsem za to, že jsi ta vyvolená.“

,,Stejně jako ty předtím?“ ptáš se přímo.

Znechuceně zaskučím.

,,To byly kurvy!“ Vydechnu a pohladím tě po tváři.

Cítím, jak se chvěješ.

Rozzlobeně se rozmáchnu a má ruka dopadá v plné síle na tvůj líbezný obličej. Z nosu se ti řine krev.

,,Myslel jsem, že jsi ta pravá!“ dodávám rozčíleně. ,, Myslel jsem, že jsi můj zaslíbený anděl, ale to nejsi. Jsi jako ty ostatní. Kurva.“

,,Podívejte, detektive.“ Snažíš se o klid, i s tvou vlastní krví špinící ti tvůj obličej. ,, Vůbec nevím, jak jste…..“

,,Já vás viděl!“ zařval jsem.

Zarazila jsi se.

,,Viděl?“

,,Ano!“ pokračoval jsem ve výpadu. ,, Viděl jsem tebe a Muldera, jak souložíte!“

,,Vy jste nás viděl?“ vypadáš vyděšeně.

,,Jak?“

,,Mám vzácný dar – umím být neviditelný.“ Snažím se být trpělivý.

Ale pak mé zklamání opět nade mnou převládne.

,,Měla jsi být tou pravou! Tím andělem! Ale ty jsi jen obyčejná děvka!“

Připravuji si pěst k dalšímu úderu.

,,Vypadněte od ní!“ Křik tvého partnera za mými zády.

Otočím se k němu, ruka mi pomalu klesne zpět podél těla. Jeho zbraň na mě bez ustání míří.

Povzdechnu si.

,,Agente Muldere, oklamala vás. Oklamala nás všechny.“ Vysvětluji mu trpělivě.

,,Jediný, kdo někoho klamal, jste vy!“ Mává zuřivě zbraní.

Opravdu je tak slepý, že to nevidí?

Ona je ďábel. Zlo.

Pokouší slušné muže jako jsme my ke smilstvu a staví je proti sobě.

,,Agente Muldere….“ Snažím se mu to opět vysvětlit.

,,Jděte kurva od ní!“ Zařve.

On mě neposlouchá. On se ani nesnaží.

Musím se jí zbavit. Zbavit, dřív než bude pozdě. Zbavit se jí…..

Projela mnou ostrá bolest. Překvapeně jsem se podíval dolů. Na prsou se mi rozlévala má vlastní krev. Zhroutil jsem se na podlahu a nechápavě jsem na Muldera zíral.

On mě střelil! Pane bože…..On mě střelil….

A kvůli komu……?!

Víčka mi ztěžkla.

Když jsem opět otevřel oči, klečel nade mnou holohlavý muž. Díval se na mě. Pak otočil hlavu a řekl:

,,Agente Muldere, odvezte vaší ženu domů. O všechno se už tady postaráme.“

Ženu?

Jak by mohla být jeho manželka? To musí být mýlka….Jak by se mohli vůbec vzít? Vždyť je to kurva…..jenom ubohá kurva…..

Proto tedy umírám bez svého anděla po boku? Protože jsem se spletl?

Slzy mi vytanuly na tváři.

Má milovaná. Má lásko. Zklamal jsem.

________________________________________________________________________

Tento článek byl zveřejněn 28.4.2008 v 14:43 v kategorii Povídky.