Kult X

autorka Veronika

Zavři dveře, ať nás neslyší. Otočila se Teena a podívala se na dveře, které byly pootevřené. Dívala se jako by tušila, že za nimi někdo stojí. Bill udělal několik kroků ke dveřím. Podíval se na jednu a pak na druhou stranu a pomalu zavřel dveře, ale o tom že tam viděl Foxe pomlčel. „Jak to máš už nacvičený,“ řekla chladně. „Teeno, není to tak jednoduché a ty to sama dobře víš,“ řekl, když se otočil zpátky na svou ženu. „Já si myslím, že právě pro vás to jednoduché bylo. Vy jste už do toho tak zapletení, že už nemáte žádné city. Jako ti kdo vám dávají rozkazy,“ řekla a celá se roztřásla. „Pro mě to bylo nejtěžší rozhodnutí v mém životě,“ vykročil k ní, ale ona se odtáhla a k jeho překvapení se vydala k jeho lepšímu příteli. „A co ty, proč stále mlčíš. Když je tu Teena, tak je to něco jiného, že?“ „Bille o čem to mluvíš?“ zeptala se a podívala se na Spendera. „No tak co, řekneš to ty nebo já?“ Spender se podívá na Teenu, která čekala na odpověď. Ale nezmohl se na ni.

„Tak jak si přeješ. Teeno, je rozhodnuto. Bude to Samantha,“ řekl bez mrknutí oka. „Samantha…“ nedokázala to ani pro slzy doříct. „Tak všechno je řečeno. Myslím, že bys už měl jít za svoji ženou a synem, ne Teeno,“ řekl, aby Teenu probudil. „Teeno…“ konečně se mu vrátila řeč. „Bill má pravdu, čeká tě doma rodina,“ řekla a s pláčem odešla do pokoje svých dětí.

„Kéž byste věděli, co vás teď čeká,“ šeptá svým dětem do ouška, když si myslí, že spí. Ale bohužel Fox ještě nestačil usnout. Ani nedutal chtěl se dovědět, co nejvíc. Najednou slyší, jak přichází otec a volá šeptem na Teenu, která se sloučí ze svou dcerou.

„Vím, že to není lehké. Ale nejsi jediná, která přijde o blízkého člověka,“ řekne a chce jí políbit. „Ty si myslíš, že tímhle se to spraví,“ řekne, vezme polštář a deku, sejde ze schodů a lehne si na gauč. Ale stejně vím, že s tím nic nenadělám. Protože když je rozhodnuto, tak je rozhodnuto.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Ráno poté

Příštího rána se Fox probudil jako první. A tak viděl svou matku spát na gauči, tím se jen potvrdilo, že to co slyšel bylo vážnější než si myslel. A trochu zalitoval, že odešel, jak jeho otec zavřel dveře. „Musím nějak zjistit, co se včera večer stalo,“ řekl si v duchu. Hlavně potom co se stalo pak v jejich pokoji. „Proč se máma chovala, tak divně?“ ptal se sám sebe. „Byla tak smutná, tak bez života. Tak ji vůbec neznám…“ s přemítaní ho přerušil hluk na schodech. Otočil se a uviděl svoji mladší sestru, jak si to jako vždy nemotorně a hlavně hlučně šlape dolů. „Pššššt!!! Máma spí,“ řekl a ukázal na gauč. „Jak to že spí tady,“ zeptala se Samantha překvapeně. „Já nevím. Možná se pohádala s tátou.“ „Tak to je jasný. Foxi jak jen můžeš být můj bratr?“ podívala se na něho a usmála se. „Jak vidím dobře ses vyspala.“ „To není tím. Přece je víkend,“ řekla a odcupitala do kuchyně.

„Dobré ráno.“ „Dobré ráno tati,“ odpověděla Samantha. „Dobré ráno Foxi, co se děje?“ „Mě se neptej. Měl by ses zeptat spíš mámi,“ odpověděl Fox přidrzle. „Co by se s mnou mělo dít?“ Všichni se otočili za hlasem. „Dobré ráno miláčku,“ řekl Bill, jak by se včera nic nestalo. „Tak jo děti, co si dáte na snídani,“ zeptala se Teena a na manžela se ani nepodívala. Bill to tedy vzdal. Vzal si něco k snědku a odešel se podívat, jestli není něco v televizi. „Já bych si dala vafle,“ řekla Samantha veselá jako vždy. Fox si všiml, že jejich matce trochu zvlhly oči. Ale dokázala proud slz potlačit. Nemohla si dovolit, aby to někdo na ni poznal. Hlavně ne její děti. „Vafle? Samantho ty my snad čteš myšlenky,“ řekla a snažila se o úsměv. Už i Samantha si toho všimla. A hned to šlo poznat na náladě v kuchyni. „Víš, co mě teď Sam napadlo, že bysme mohli po snídani vzít kola a pořádně je provětrat.“ „No třeba,“ řekla smutně Samantha. „Tak co mami můžem,“ zeptal se Fox. „To víš, že můžete,“ řekla a byla na svého syna velmi pyšná, že vždy dokáže takové věci vycítit.

„Teeno telefon,“ ozval se tátu hlas s obývacího pokoje. „Už jdu.“ Když přišla do obývaku, tak viděla, že její manžel je hodně rozčílení. Hned jak se v telefonu ozval ten hlas, tak pochopila. „Ahoj Teeno musím s tebou mluvit. Ty víš asi kvůli čemu,“ řekl hlas v telefonu. „Vím, ale bojím se co uslyším,“ řekla a podívala se na svého manžela, kterému byl tenhle rozhovor čím dál víc nepříjemný. „Dej mi šanci ti to vysvětlit,“ naléhal hlas v telefonu. „Tak dobře. Sejdeme se jako vždycky. Musím končit,“ řekla a rychle položila sluchátko. Když chtěla odejít, tak jí odchytl Bill. „Au, to bolí,“ řekla a překvapeně se podívala na Billa. Je pravda, že dlouho věděl, že mezi Teenou a Spenderem je něco, čeho se bojí. Ale ještě nikdy se nechoval tak surově. „Prosím pusť mě,“ řekla Teena s bolestí v hlase. Ale Bill stále držel a dokonce silněji a silněji. „A proč bych měl, aby ses mohla za ním rozběhnout,“ řekl. „Jen s ním budu mluvit. A ty dobře víš o čem. Myslím si, že mi má co vysvětlovat.“ Po téhle větě stisk povolil. A po chvíli ticha jí úplně pustil.

„Co se stalo,“ ozval se hlas jejich syna. „Ale nic Foxi,“ řekl Bill a podíval se na svou ženu, která si protírala ruku, za kterou jí držel. „Ale…“ nechtěl se nechat odbýt Fox. „Nechtěli jste jít ven?“ řekla Teena a tím tenhle rozhovor ukončila. „A co snídaně?“ „I když to nemám ráda, tak vám dnes dovolím, aby jste šli do kavárny.“ řekla a šla si pro peněženku.

Jak Fox a Samantha odešli. Tak rozhovor Teeny a Billa bohužel neskončil. Až teď teprve mohl dostat své grády. „Sejdeme se jako vždycky. Co tohle mělo znamenat. Vy se snad scházíte?“ rozkřikl se Bill na celé kolo. Teena byla velmi ráda, že Fox měl tak dobrý nápad vzít Samanthu ven. Protože tenhle rozhovor by uslyšel i hluchý. A právě rozhovor, který se odehrával, by neměl slyšet hlavně Fox. Ani si neuvědomila přitom telefonátu, že řekla, co právě řekla. „Na něco jsem se tě ptal,“ vyrušil jí s úvah manželův křik. „Bille není to tak, jak to vypadá,“ řekla velmi rozpačitě. Ale bylo jí jasné, že s tohohle se už nevylže. Najednou se ozvala záchrana telefon. Bill, který byl k němu blíž ho zvedl. Po skončení telefonátu, jí oznámil, že má velké štěstí, protože mu volal Syndikát. "Musíme dojednat podrobnosti. Tak se možná ani vašeho dnešního rozhovoru nedočkáš, "dodal ještě ve dveřích.

„Foxi co to mělo dneska znamenat?“ zeptala se Samantha, když dojeli a sedli si do kavárny. „Sami já nevím, ale nevypadá to moc dobře,“ odpověděl jí. Ale bál se jí podívat do očí, protože Samantha vždy dokázala s jeho očí a nejen s jeho přečíst tu pravdu, kterou jí zatajoval. Nebylo to často, ale už párkrát musel. Ale vždy na to stejně přišla. V tomhle byla jeho sestra výjimečná. A za to si jí velmi vážil. „Foxi já si myslím, že nám rodiče něco tají. A už velmi dlouhou dobu. Víš ani si nepamatuji, že bych cítila někdy v životě, že by nám říkali pravdu,“ řekla a podívala se na bratra svými velkýma hnědýma očima, které byli zalité slzami. „Já vím, že nemáš ráda, když ti někdo lže. Ale asi mají k tomu nějaký důvod,“ snažil se jí uklidnit. „Vlastním dětem by se nemělo lhát. Já svým určitě lhát nebudu.“ „Ale jsou určité důvody, kdy člověk musí lhát. Ty víš, že já taky nemám lže rád. Ale taky jsem ti párkrát zalhal. I když jsem věděl, že to časem poznáš a já ti budu muset říct pravdu. Ale stejně jsem ti lhal.“ „Aspoň vidíš, že lež má krátké nohy a daleko nedojde.“

„Tak co si dáte?“ přerušila je číšnice. A Fox byl rád, protože tenhle rozhovor by neměl smysl. Tedy až dokud nezjistí něco víc. Od téhle chvíle věděl jen jedno, že to musí zjistit za každou cenu. Teď už nejen kvůli své zvědavosti, ale i kvůli své sestřičce, která by se jen zbytečně trápila. A Fox velmi dobře věděl, jak je jeho sestra citlivá.

________________________________________________________________________

Tento článek byl zveřejněn 10.4.2008 v 11:57 v kategorii Povídky.