Pizza (povídka)
autorka Queequeg | příběh této povídky se odehrává za zavřenými dveřmi epizody Empedocles
Scullyová přes počáteční lehký odpor dostane chuť na pizzu, kterou ji Mulder přinesl. Bere si jeden kousek za druhým a její přítel na ni jen fascinovaně zírá. Všimne si jeho pohledu a trochu se začervená. On se však jen usměje na znamení, že se mu to naopak líbí: „Jsem moc rád, žes skončila s pojídáním těch miniaturních porcí salátu. Nikdy jsem to nepochopil. A o tom jogurtu s včelím medem ani nemluvím. Šílenost. Těší mě, že na tebe ten… malý zázrak (kývne hlavou směrem k bříšku) má dobrý vliv“ zeširoka se usměje a Scullyová taky. Dojídá poslední kousek, přičemž jí trocha rajčatové směsi steče na bradu. Mulder se chopí příležitosti, přisedne blíž, prstem ji setře a následně olízne. Bere to jako samozřejmou věc, Scullyová však v té chvíli zajiskří pohled a začne být trochu uvolněnější, otevřenější.
„Nikdy jsem se takhle necpala, Muldere. Nevím, jestli za to můžou… hormony nebo fakt, že jsem zase po dlouhé době v pohodě, ale jím všechno, co jsem si celé roky odpírala, skoro necvičím a je mi to najednou fuk. Protože jsem si uvědomila, že jsou důležitější věci (pohladí si vzduté bříško a konečně se na Muldera dlouze podívá). A jestli teď vypadám jak velryba… je mi to fuk.“ Její přítel, který celou dobu pozorně naslouchal a hleděl spíš mimo, aby se nerozptyloval, prudce, ale tiše zareaguje: „No tak, Dano, ty přece nevypadáš jako velryba! Co tě znám, vždy jsi byla krásná a teď jsi ještě víc. A myslím… že kdybys přibrala třeba 50 kilo, pořád budeš krásná. Není to jen postava, co tě dělá nádhernou. Jsou to tvé oči (pozorně se jí do nich dívá a ona se zatajeným dechem a vzrůstajícím dojetím jeho pohled opětuje). Tvé rty. Tvé vlasy…“ najednou pocítí potřebu tuto chvíli odlehčit, byť se za to vzápětí sám na sebe trochu naštve a zalituje, že neměl odvahu pokračovat dál a snaží se své unáhlení zmírnit. Odkašle si: „No, vím, že je za chvíli ráno a ty se těšíš, až skočíš s poslíčkem do sprchy; nebudu… tady teda vyjmenovávat všechny tvé přednosti, protože myslím, že na to nemám tolik času,“ rozpačitě se usměje, „ale… chtěl jsem hlavně říct… že… že… to, co tě dělá pro mě nejvýjimečnějším člověkem na světě… je to, jaká jsi uvnitř. Jak moc dobrý jsi přítel.“ Poslední větu ukončí tak, jako by chtěl dál pokračovat, ale pro své pocity náhle nenachází slova, jež by je nejlépe vyjádřila. Zavrtí hlavou, jako by se pozastavoval nad svou neschopností vyjádřit myšlenku, pak ho to ale rozesměje a vrhne pohled na Scullyovou. Ta na něj hledí s pootevřenou pusou a slzy jí začínají vstupovat do očí. taky chce něco říct, ale nejde to. „Já… já… tohle…“ Mulder se k ní přiblíží a pohladí ji po tváři. Oba se na sebe chvíli dívají a začnou se usmívat. Pak Mulder sklouzne pohledem níž, chvíli zaváhá, pak zlehka uchopí spodní část horního dílu jejího pyžama, vyhrne jí jej k pasu, ona si jej přidrží a umožní mu pohlazení. Pak sklouzne z gauče na zem, přiloží k bříšku hlavu, obejme ji v pase, spojí ruce za jejími zády a v této všeříkající poloze po několik minut vytrvají.
Tento článek byl zveřejněn 4.4.2008 v 19:25 v kategorii Povídky.
Povídka je to v podstatě pěkná,ale tak trochu stroze popisná,skoro mi příjde až jako recept,což je škoda.:o(
Fajné
To je překlad nebo originál? Jinak na konci, když jsem
četla jak ji obejme, tak jsem se musela zasmát, protože já mám celoročně
hrozně ledové ruce a představa, že někoho takhle obejmu… LOL .. přítel
by mohl vyprávět.
Jinak jsem se u toho samozřejmě celou dobu přiblble usmívala..
Tohle je moje první povídka, kterou jsem četla o Aktech X. A abych řekla pravdu, originálu se prostě nevyrovná. A 100% souhlasím, že povídka je ne tak trochu, ale hodně stroze popisná. Je pravda, že možná kdyby to napsal někdo s lepší představivostí a ten, kdo si rád hraje se slovíčky apod. Nechci nikoho urazit a hlavně ne spisovatele. Já sama když mám čas, tak ráda píši. Ale to je vedlejší, jen tím chci říct, že chápu, že každý má svůj osobitý styl psaní, ale sám musím vycítit, jestli to bude někoho bavit.
Veronika: Jak to myslíš, že se nevyrovná originálu? Tomu nerozumim
A když ráda píšeš, nechceš teda něco napsat? 
Jinak představivost mám myslim vcelku dobrou, tady jsem se
jen snažila svou představu co nejvěrněji…popsat 
aby si to co nejsnáze představili ostatní. Ale
každopádně děkuju za připomínky, až mě to zas někdy chytne, zkusím se
polepšit.
Queequeg: Já tedy tebe a XGirl obdivuju. XGirl za to, že dokáže ty povídky tak pěkně přeložit a tebe za to, že to dokážeš tak špičkově napsat. Přeji plno námětů do budoucna…
Pěkná povídka…a abych pravdu řekla, taky jsem se celou dobu usmívala jako pako…:)
Queequeg: Myslela jsem seriálu. Ráda někdy něco napíši, jestli si najdu někdy čas. Ale pravda, že asi máme odlišný styl psaní. Já mám prostě ráda spíš akci a psychologii osob. Tak možná prosto se mi to až tak nelíbilo.
…no vsechny tyhle povidky, nevim
moc hezke poctenicko
Mno nevím, je to první X-povídka, kterou jsem přečet – díky její délce nedélce – a hned taková sladkobolná sračička pro patnáctky… Kdyby někdo raději doplňoval nebo tvořil mytologii nebo psal nové MOTW motivy, bylo by to sice nadlouhou, ale ne taková ztráta času…
nadlouho* :)
Queequeg:Mně se to náhodou moc líbilo!Krásné, sladké…a já jsem děsně na sladký
Takže to bylo přesně to, co mám ráda. Díky moc a hlavně
piš dál!!!
To máš recht s tou mytologií. Až budu mít čas, tak ráda o tom popřemýšlím. Protože mě by taky takové povídky víc bavily.
Tak já bych řekla, že ty povídky neberem nějak vážně a víme, že sloužej spíš jako nenáročná pohádka na dobrou noc. Ale jen jsem si říkala, že když tenhle web už pár měsíců každý den několikrát navštěvuju, mohla bych taky přispět svou skromnou troškou do mlýna – a ne jen čumět
Něco mytologického by bylo samozřejmě skvělé, ale „Až
budu mít čas, tak ráda o tom popřemýšlím“ mi zní jako „to se
nedočkáte“. Jestli se pletu, jsem jedině ráda.
Nechápu, jak může autorku někdo kritizovat. Já ji velmi oceňuji, její kreativitu a chuť se do něčeho takového dát. Myslím, že každý tady to vnímá jako takové večerníčky na dobrou noc, něco, co někomu udělá radost nebo ho to pobaví.
A jeden nápad k autorce: zkus pokračovat v psaní chybějících scén – taková noc v Sein und Zeit se docela nabízí, ne? P.
Konečně nějaká inspirace
Jinak aby bylo jasno – kritika mi nevadí, ale musí to
bejt nějaká konstruktivní kritika. To, že je tam moc popisů – ok. Ale
psát o sračičkách a tvářit se, že bych to napsal líp, když to ve
skutečnosti neudělám, to neberu. Jinak já jsem to napsala spíš pro sebe,
ani jsem nemyslela, že to někdo bude číst, takže jakákoliv pozit. reakce
mě mile překvapuje
pre Queequeg: len pis dalej. Ja mam 33 rokov a nemyslim, ze tieto krasne napisane a dobre prelozene poviedky su „sracicka pro patnacky“. Koho to nebavi a nezerie to – nech to necita!
Tesim sa na dalsie.
Tak pardon, že nemám tolik času. Ne že bych kritizovala jen jsem upřímná.
Autorke prajem všetko dobré, tak isto už roky píšem a poviedka je úplne v poriadku, koho nebavia takéto príbehy tak nech ich proste nečíta, alebo nech sám napíše niečo akčné, veď nech sa páči, fantázii sa medze nekladú.
Moc pěkné, ani nevíte, jak ráda si přečtu, kdy žněco napíše někdo jiný! Daří se ti, jen piš, povídky typu „vynechaná scéna“ jsou fajn, je čeho se chytit a člověk si říká, že by to tak mohlo být…
Milounké:)