9×07 John Doe (recenze)
předcházející epizoda 9×08 Trust No 1 | následující epizoda 9×04 Hellbound
režie Michelle MacLaren | scénář Vince Gilligan | premiéra v USA 13.01.2002 | v ČR není | český název John Doe | hodnocení 40% další názory zde
Doggett se bez jediné vzpomínky na to, kdo je, nebo co tam dělá, probere v Mexiku. Z vězení, do kterého se dostane, ho vytáhne převaděč Domingo, pro kterého Doggett chtě nechtě začne pracovat, přičemž se mu čas od času zjeví v hlavě vzpomínka na jeho syna. Scullyová, Skinner a Reyesová přes všechny překážky zjistí, že za Doggettovým zmizením stojí mexická drogová mafie, tzv. „Kartel“, po jejíž stopě Doggett pátral a která se zbavuje nepohodlných osob právě tím, že jim pomocí zvláštně nadaného muže vymaže paměť a pohodí je kdesi v Mexiku. Stále nepohodlného Doggetta se Kartel, ve spojení s místní zkorumpovanou policií, pokusí zabít, čemuž ovšem zabrání dorazivší FBI. Doggettovi se nakonec skrze vzpomínky na synovu smrt vrátí paměť, z čehož vyplyne ponaučení o tom, že má smysl si pamatovat ošklivé věci, protože jinak bychom si nepamatovali ani ty dobré.
Přiznám se, že hodnocení epizody 9×07 John Doe je velmi ošemetné. Jedná se o zručně natočenou podívanou, která má pro fanoušky agenta Doggetta bezesporu zajímavou zápletku. Právě Robertu Patrickovi, jehož John Doggett se po pouhých dvou letech stal pro mnohé fandy Akt X nejoblíbenější postavou celého seriálu, se v této epizodě dostává největšího prostoru. Ačkoliv i já patřím mezi Doggettovy fans, tak tato epizoda, která se snaží poodhalit některé stránky agentova života, se mi nelíbila.
Člověk jen obtížně nachází konkrétní výtky, protože ty jsou v případě této epizody spíše pocitové. Osobně mě příběh o jakémsi šéfovi podsvětí, jehož moc spočívá v tom, že dokáže z lidí „vysávat“ vzpomínky, ani zdaleka nezaujal tak, jak by si tvůrci nejspíš přáli. Mrzí to o to víc, jelikož za scénářem k této epizodě stojí zkušený Vince Gilligan, který se v žánru thrilleru proslavil především jakožto autor epizod Unruhe či Paper Hearts. John Doe byla několikrát přepisována a Vince Gilligan spolu s dalšími lidmi její scénář několikrát upravovali a dolaďovali. Výsledkem je – podle mého názoru – takový zvláštní mišmaš, který se bude líbit skutečně jen někomu. Kdybych si měl tipnout, řekl bych, že mezi diváky této epizody se vytvoří dvě skupiny – skupina těch, kterým se epizoda líbila velmi, a pak těch, kterým se nelíbila vůbec. To, že já patřím do druhé skupiny, neznamená, že tam budete patřit i vy.
Pokud jde o tvůrce, je pro nás však mnohem zajímavější osobnost, která během natáčení zahřívala režisérskou židli. Byla jí kanadská režisérka Michelle Maxwell MacLarenová, která se tak stala teprve druhou režisérkou v historii Akt X (první je Gillian Andersonová, která natočila all things ze sedmé série). Režisérce MacLarenové tajemno a mystično očividně sedí, protože v roce 2006 natočila mysteriózní thriller Population 436 a pokud (podobně jako já) nepohrdnete klasickým a možná i trochu laciným hororovým béčkem, doporučuji film zhlédnout, určitě nebudete zklamáni.
Zajímavost: Název epizody odkazuje na stav, ve kterém se nachází agent Doggett. Ve Spojených státech je označení John Doe zcela běžné u mužů (ženy jsou označovány jako Jane Doe), u nichž z různých důvodů není možné provést identifikaci (tedy zjištění skutečné totožnosti). Více o tom, jaká jména můžete obdržet, naleznou-li vás mrtvé a bez možnosti identifikace, si můžete přečíst na Wikipedii.
Tento článek byl zveřejněn 19.6.2008 v 0:00 v kategorii Recenze epizod.
Dneska se mi nějak dobře píše… ;)
Tady se nekdo rozjel! Jen tak dal…
Když to beru jako samostatný počin, je to skoro jako dobrý western ☺, ale jinak stejně jako většina dílů devítky (a všechny bez Muldera), PRO MĚ – mimo mísu. (Stačí se podívat na hlasování o X-Files na http://www.jumptheshark.com)
Kytarový motiv mi připomínal El Mundo Gira.
Ja si nemôžem pomôcť. Môj najobľúbenejší diel s Doggettom je síce Via Negativa, ale tento ma nadchol tak isto. Jasné, že tomu chýba istá gradácia, ale páči sa mi prostredie Mexica, aj si viem predstaviť tú hroznú zúfalosť, že si nevie na nič spomenúť a tá neskutočne silná scéna, keď mu Reyesová musí povedať, že jeho syn je mŕtvy…vlastne ani nemusí. Aj celková myšlienka je super, no proste tentokrát neviem, neviem koľko by som tu dala percent, ale asi tak 70.
Jak už jsem psala na fóru, mám ráda filmy Roberta Rodrigueze a John Doe je jim stylově až nebezpečně blízký. Nicméně v kontextu Akt X mě tahle epizoda naprosto nezaujala a v rámci deváté série je mou nejméně oblíbenou,takže se 40% souhlasím(za Annabeth a její příjemnou španělštinu).:o)
Při prvním sledování jsem zcela nepochopila o co tam šlo a extra mě to nenadchlo. Dala jsem tomu šanci i podruhé a ačkoliv je to natočené pěkně tak příběh je takovej nějakej mimo a tak také souhlasím se 40%…
Díky skvělé hudbě a pro seriál nevšednímu prostředí Mexika bych tomu dal 60 %, jinak nevím, co má co tahle epizoda společného s Akty X. Snad jedině tamtoho chlápka, co umí vymazat paměť, ale ten se tam objevil minimálně… Jinak mě zaujala ta režisérka, že natočila ten film Populace 436. Už dřív jsem si říkal, že by z toho filmu byla skvělá epizoda Aktů X, kdyby to někdo dokázal smrsknout do 42 minut.
Perfektni samostatna epizoda, Mexiko, kartely, Dogget, Monca a zaver Skinner s kavalerii jako ve druhem filmu.
Velmi se mi líbil, odlišné prostředí, kamera, mělo to i vtip a silné poselství na konci vyřčené z úst Doggetta. Za mě tam ten prvek nadpřirozena snad ani nemusel být.