8×19 Alone (recenze)
předcházející epizoda 8×16 Vienen | následující epizoda 8×20 Essence
režie Frank Spotnitz | scénář Frank Spotnitz | premiéra v USA 06.05.2001 | v ČR 07.04.2008 | český název Sám | hodnocení 80%
Na radu své lékařky odchází Scullyová na mateřskou dovolenou. Doggett k sobě dostává novou agentku, Leylu Harrisonovou, které sice chybějí zkušenosti, zato má však dokonalé vědomosti o případech Muldera a Scullyové. Celá nedočkavá se po boku Doggetta vrhá do vyšetřování případu zmizelého správce pozemku a jeho syna. Poté, co zmizí i oni dva, vracejí se na scénu Mulder a Scullyová. Přijdou na stopu jakéhosi geneticky pozměněného plaze, jehož jed obsahuje zvláštní druh bakterie, která pozvolna rozkládá lidskou tkáň. Potíž je v tom, že mezi jeho oběťmi je i Doggett a Harrisonová a majitel sídla není ve vyšetřování příliš nápomocný…
Frank Spotnitz už od samého začátku psal epizodu 8×19 Alone jako dárek všem fanouškům, kteří byli seriálu věrni po celých předešlých osm let vysílání. Právě tito skalní příznivci Akt X totiž nejlépe porozumí všem těm narážkám a drobným odkazům, které se v epizodě Alone tak hojně vyskytují. Těch důvodů, proč epizodu napsat a natočit právě tímto způsobem, se na jaře 2001 objevilo hned několik. Tak předně nesmíme zapomínat, že ještě v průběhu natáčení posledních tří epizod nikdo ze štábu nevěděl, zda budou Akta X pokračovat i devátou sezónou. Pádnějším důvodem, proč epizoda Alone nakonec vypadá tak, jak vypadá, byla Leyla Harrisonová. Řeč teď není o mladé agentce FBI, která je k Doggettovi v této epizodě přidělena, ale o velké fanynce seriálu Akta X, která v devadesátých letech na internetu zveřejňovala své fanfiction povídky o Mulderovi a Scullyové. V únoru 2001 tato žena podlehla rakovině a když se o tom po pár týdnech Frank Spotnitz (který jí v minulosti několikrát kontaktovat po mailu) dozvěděl, rozhodl se, že jí svou epizodou vzdá hold.
Velká fanynka se tak dočkala velké pocty, je jen škoda, že to celé nemohla vidět – epizoda Alone byla vysílána v květnu 2001 jako poslední samostatně stojící díl osmé série. Společně s postavou Leyly Harrisonové se však vyskytla i dobrá příležitost, jak připomenout řadu dalších zajímavostí z historie Akt X. Seriálová Leyla, která v minulosti pracovala jako účetní a měla tak dobrý přehled o tom, co zrovna Mulder se Scullyovou vyšetřují, totiž Akta X oddaně miluje a je jimi fascinována. Doggettovi, který z toho není vůbec nadšen, tak Leyla stihne alespoň v krátkosti zmínit, co se dělo v klasických epizodách Akt X, jako byla Detour či Tooms.
Díky tomu, že Scullyová konečně odchází na mateřskou dovolenou, vzpomeneme i na epizody Tempus Fugit či Dreamland a stejně tak i na legendárního psa Queequega, který to v epizodě Quagmire těžce odnesl a nyní už se nachází v psím nebi… ;) Nejvíce si však cením odkazu na první celovečerní film, který se objeví v samém závěru této epizody. Leyla položí agentu Mulderovi velmi zajímavou otázku, na kterou bychom jistě všichni rádi znali odpověď. Ve finále jsou to právě tyto a jiné odkazy, které nás zajímají, a tak vývoj v případu, který má taktéž své kvality, zas až tolik nesledujeme. Není to asi příliš fér, ale myslím, že mnozí fanoušci by byli raději, kdyby tvůrci epizody více natáhly ty scény, ve kterých se Scullyová loučí s Doggettem, nebo v nichž se Mulder setkává se Skinnerem či se svou bývalou parťačkou.
Jak už bylo řečeno tolikrát, druhá půlka osmé série nezaujme ani tak vyšetřovanými případy (jako předcházející epizody v osmé sérii), ale vzájemnými interakcemi mezi jednotlivými postavami. Jistě budete souhlasit, až v této epizodě uvidíte scénu setkání Muldera a Scullyové v pitevně. Úplně jako za starých časů, jak ostatně poznamená sám bývalý agent FBI Mulder. Je jen velká škoda, že v této epizodě je to taky úplně naposled, co něco podobného v Aktech X vidíme.
Ačkoliv je Alone samostatně stojící díl, na scéně uvidíme i postavu Waltera Skinnera, jak už se ostatně v osmé řadě stalo zvykem. Jeho společná scéna s Mulderem je sice kraťoučká, ale výborná a dá vzpomenout na všechny ty nezapomenutelné okamžiky ze starších sérií, ve kterých si to Mulder se Skinnerem vyříkávali. Pokud jde o jejich momentálního společného nadřízeného, tak o zástupci ředitele Kershovi uslyšíme alespoň v jedné z Mulderových vtipných poznámek. Nejkrásnější ze všeho jsou však poslední tři minuty epizody, které jsou jednou z nejdojemnějších sekvencí v celém seriálu Akta X. Opět doporučuji poslechnout si i originální verzi, ve které vynikne pozoruhodné hudební pozadí.
Tento článek byl zveřejněn 7.4.2008 v 0:00 v kategorii Recenze epizod.
Moc hezký článek, opravdu se na tu epizodu moc těším :) Ráda si pořádně zavzpomínám :)
Slzy do očí…Mulder odchádza, ale Doggett a Reyesová ožívajú a to je hlavné…deviata séria je výborná, veľká škoda že ju neuvidíme…je to kvalita.
100%. Naprosto souhlasím s recenzí, Alone mne dojímá z tolika důvodů jako žádná jiný epizoda Akt X. Nejsmutnější a nejdojemnější je určitě ona pocta Leyle Harrisonové, když jsem si na internetu vyhledal její fotku až mne zamrazilo jak přesně se shodovala její podoba s tím jak jsem si jí z jejich povídek a informací o ní představil. Seriály často vzdávají poctu mrtvým příbuzným scénáristů/režisérů nebo zesnulých členů štábu ale to co provedli v Aktech X je ta nekrásnější pocta, jakou si Leyla mohla přát. O posledních třech minutách je zbytečné psát, to se musí vidět na vlastní oči.
Mě by hlavně zajímalo, kde teď asi tak je „představitel“ Queequega… Žije ještě, myslíte?
Já jsem tady Jinak to ale vidim dost bledě…Ta epizoda se odehrávala někdy ke konci 3. série, tudíž je to tak 12 let. Takže i kdyby ten pes byl tehdy „čerstvej“, bylo by mu teď asi 85. Nevím, nevím…
Queequeg: No ahoj! Ale jinak souhlasím, věk je to vysoký. Na druhou stranu mému dědovi bude letos 84 a stále vypadá velmi čile…
Ahoj! No jo, ale Tvůj děd dozajista nezažil stres z natáčení v oblasti sužované jezerní příšerou! (nebo jo?)
Jinak se přiznám, že po přečtení té recenze jsem – navzdory masochistickému předsevzetí, že budu dvd odkoukávat pěkně popořádku, a navzdory nutnosti připravit se do školy na zítřejší důležitý test – no jo, podlehla a pustila si Alone. Jsem z toho docela smutná; sice vím, že seriál ještě pokračuje, ale zároveň je jasné, že jedna velká éra je nenávratně pryč. Chjo.
Queequeg: Děda zažil naživo 2. světovou, ale oproti tomu, co jsi popsala, to byla istě procházka růžovou zahradou…
Chudák Doggett na konci epizody… Jak odchází. Sám.
spickova kamera.
a konecne nejaka pekna baba, na scullyovu som sa uz skutocne nemohol ani pozerat
ale
to co malo byt s tou hadkou o vesmirnej lodi na konci. to uz skutocne nemaju tvorcovia mieru? maximalna poduroven.
skvělá narážka na konci, todle se fakt povedlo
dks – tys film asi neviděl, co?
Jinak epizoda se mi moc líbila. Přečetla jsem si teď příběh té Leyly a jsem dojatá. Vůbec jsem o tom předtím nevěděla. Určitě si ty její povídky přečtu.
Moc pěkná epizoda, nevím, co ostatní proti ní vidí. A ty odkazy na ostatní díly, tak to bylo jako bonus, který pozná jen oddaný fanoušek. Nadšení Leyly bylo obdivuhodné, jak vždycky dodala Mulder a Scully tehdy… a Doggett toho měl plné zuby.
A závěrečná scéna, ať už hádka naoko byla obzvlášť povedená (staré dobré časy) a nakonec mi bylo i toho chudáka Doggetta líto…
Jo jo jo, tak tohle já můžu. V tom dílu snad není jediná věc, co by se dala opravdově vytknout. Líbí se mi,jak se postavy mění, když se dostávají do vůdčí pozice. Nejdřív Scullyová a teď Doggett. Toho vážně obdivuju,že agentku Harrisonovou nezastřelil hned ze začátku,tolik nadšení je moc i pro dva. Ale asi ji chápu.:oD No a závěrečná scéna? Není co dodat.To je prostě Mulder a Scullyová jako za starých časů. Scullyová prostě neuvěří,ani když ji pravda kousne do zadku.V její situaci je to až s podivem.:oP
Tyhle monster příběhy jsem měla vždycky nejradši:-). Tenhle byl navíc skvěle zpracovanej. Ale musím říct, že kdyby nebylo postav Muldera Scully, tak bych si te seriál zaručeně tolik neoblíbila. Tím nechci říct, že postava Doggetta je špatná. Naopak , lepší být asi ani nemůže. Ale prostě já nevím¨… Jsou to naprosto luxusní Akta , ale nějak tomu chybí ten třetí rozměr. Doggett mi někdy svou blbostí dost leze na nervy, zatímco Mulderovi člověk tu blbost lehce odpustil díky jeho chlapeckému šarmu a někdy téměř dětské naivitě.
Ta poslední scéna, jak se hádali v pokoji byla naprosto úžasná. Přišlo mi, že tvfůrci chtěli dát divákům dárek ze „starých Akt X“ a že herci si to naprosto užili. Bylo to zahrané s nadhledem a vtipem a narozdíl od těch ostatních scén , kde si MaS hrají na mamku a taťku mě to nadchlo.
Tenhle dílek byl moc hezká oddechovka.
I když tam byla ta příšera, podle mě, náhodou parádní. Návraty a konec – to byly úžasné scény. Ale čekala jsem od toho víc. Nevadí, podívám se v origu, třeba to bude mít emotivnější účinek :D
A když jsem na konci zjistila,že můj drahý DVD rekordér místo „menu updated“ ukazuje „disc error“, tak jsem měla chuť padnout na kolena a zakřičet si „This is not happening! Nooooooo!“
Tohle byl takový příjemný díl. Moc se mi líbila scéna jak se agent Dogget ptá Scullyové: A ta mateřská , ta není navždy."? Až jsem se zasmála, ten jeho výraz.A pak jak si myslel, že je to opět ona, a ona to nebyla jen nová agentka. Vůbec celkově tam byly moc hezké scény…
Kaytee@ „dks“ si nevšímej ten je tu jen jako osina v místech kde nám končí záda ;).
Jinak ta závěrečná hádka byla samozřejmně brána s nadhledem a navíc Scully má tu nevýhodu že za celý seriál žádnou vesmírnou loď doopravdy neviděla :).
Jinak ta závěrečná hádka byla samozřejmně brána s nadhledem a navíc Scully má tu nevýhodu že za celý seriál žádnou vesmírnou loď doopravdy neviděla :).
Samozřejměn mi tam vypadlo „skoro“ protože ji viděla v This is not Happening ;)
Cože 100%? Zase epizoda, ze které jsem na rozpacích. Pár dobrých momentů (Mulder se vydává za Karshe), ta poslední scénka už snad byla zbytečná a člověk-plaz?--- Proč vlezl Doggettovi přímo na mušku? /60%/
Nejkrásnější ze všeho jsou však poslední tři minuty epizody, které jsou jednou z nejnezapomenutelnějších a nejdojemnějších sekvencí v celém seriálu Akta X. Opět doporučuji poslechnout si i originální anglickou verzi, ve které vynikne skvělá smutná hudba.--- konec citace ---
To má být ta scénka v nemocnici? To snad ne, co je na tom dojemného?
A pak ta zázračná léčba slepoty atd. – taky úsměvné
slucy: Je to můj názor. Ty máš svůj názor. Názory lidí mají tu (nepříjemnou) vlastnost, že se velmi často liší… Takže asi tak :)
Ale pokud jde o ten závěr, tak ten je podle mého svým způsobem opravdu dojemný – Mulder a Scullyová nedávají ten jejich přívěšek jen Leyle, ale předávají tuto „štafetu“, tento dárek, všem fanouškům – počínaje skutečnou Leylou Harrisnovou a konče námi, například.
Nic, dobrýýý, asi to na mě prostě jen nemělo účinek:-), pokud celý díl dělali jen kvůli Leyle, tak prosím.--- Naopak scéna v úvodu, objetí s Doggettem, mě dostala.
slucy: Naprosto ti rozumím, i mě často nechává spousta věcí (filmů, hudby…) naprosto chladným, zatímco mnozí lidé vedle mě nadšením umírají… Pak ale nevím, jak nadšená budeš z Essence a Existence, když si podle mého obě tyto epizody drží velmi podobnou atmosféru jako Alone. Uvidíme…
Já se obávám, že už mě málo co uspokojí:-). A to jak se tam stále někdo s někým objímá, hlavně M. a S., měli by s tím trochu víc šetřit, pak to ztrácí náboj, ale to je zase jenom můj pocit.
A nevím, jestli se mi to zdálo, že tu novou agentku oslovují Harrisová a ne HARRISONOVÁ. Musím si to pustit znovu
„A to jak se tam stále někdo s někým objímá, hlavně M. a S., měli by s tím trochu víc šetřit…“
Tak zde máš můj naprostý souhlas. Toto už jsem tvrdil někdy před dvěma lety, když jsem to viděl poprvé. Mulder se Scullyovou se k sobě prostě mají, to chápu, ale taktéž je to pro mě v tom seriálu dost rušivej aspekt. Nevím, jestli jsi viděla poslední epizodu (The Truth), ale právě jejich častý vzájemný (fyzický) kontakt byl pro mě největším minusem.
Mám radost, když má někdo podobný postřeh jako já , objímání je fajn, ale když to budou dělat v každém díle 3×, tak to bude za chvíli jen takový prázdný zvyk, já jim to věřím i tak, že se mají rádi
Technická: Tak jsem to skoukla a Mahdal říká opravdu HARRISoNOVá,–--jsem ráda, že zas nezmršili dabing, jako např. ve Small Potatoes, kde komolili Luka Skywalkera…
Myslím, že vesmírnou lod uz snad (proboha) Scully viděla na tom africkém pobřeží, na konci VI. A vůbec pro mě AKTA konci tou VI. serii. Tam jsem jim vsechno verila a prozivala to kazdou bunkou tela. Mozna to zpusobil i ten velky casovy odstup mezi mým sledováním VI. a VII. Proste uplne jine etapy, které nedokazu skloubit. SKODA
PS---a urcite me taky ovlivnilo to, ze samotneho Duchovnyho už prilis nebavilo ztrvarnovat donekonecna Muldera (neni divu)
Jeminkote a jak mně ta blondýnečka lezla na nervy… :))
Harrisonová byla naprosto super. To její „Mulder a Scullyová, by to udělali tak a pak za onak a ještě líp než to jde“. Myslím že ji Doggett, musel mít chvílemi plný zoubky. Haha. Ale byla roztomilá. Tahle epizoda, patří mezi mé oblíbené. Jen chudák Doggett, jak tam tak stál za dveřmi opuštěný, beze zájmu ostatních. A když odcházel,bylo mi za něj smutno. Jinač super dílek.
Dobrej dil. Nic proti Harrysnove, ale k Doggetovi patri Monca!