Kult X

předcházející epizoda 7×02 The Goldberg Variation | následující epizoda 7×08 The Amazing Maleeni 

režie Rob Bowman | scénář Chip Johannessen | premiéra v USA 09.01.2000 | v ČR 17.01.2008 | český název Láska boží | hodnocení 80% další názory zde

Útěk brutálního vraha ze zařízení s maximální ostrahou mají vyšetřit Mulder a Scullyová, protože se stal za prazvláštních okolností. Vychází najevo, že za ním stojí vězeňský kaplan, který si vybírá nejtěžší zločince, aby je posléze sám popravil. Věří, že tak dokonává dílo boží. Vymkne se mu to však z rukou a vězeň na svobodě jde po své jediné oběti, která mu v minulosti unikla, Daně Scullyové.

V celé historii samostatných epizod Akt X se objevilo překvapivě velké množství záporáků, které si fanoušci seriálu dobře zapamatovali a oblíbili. V první sérii to byl legendární Eugene Victor Tooms (Squeeze), v druhé Donnie Pfaster (Irresistible) a ve třetí Robert Patrick Modell (Pusher). Všichni tři pánové dosáhli takové popularity, že se dokonce každý z nich ještě jednou do životů Muldera a Scullyové vrátil. A zatímco někdy to bylo velmi povedené (Tooms), jindy to bylo zase příšerné (Kitsunegari). V případě úchylného fetišisty Pfastera, o jehož druhé epizodě je v této recenzi řeč, to bylo takové všelijaké, někdy dobré, jindy horší. Nejdříve chci předeslat, že 7×07 Orison rozhodně není špatná epizoda. Jejím největším handicapem je totiž její starší bratříček – Irresistible, která je také obecně považována za jednu z nejlepších epizod celého seriálu. Do epizody Orison jsou tak logicky vkládány velké naděje a očekávání, což v kontextu s vynikající Irresistible prostě nemůže dopadnout dobře.

Nicméně pokud k Orisonovi přistupujeme bez jakýchkoliv předsudků, je před námi svižná, tajuplná a řemeslně velmi schopně odvedená epizoda. Není se ani čemu divit, na režisérskou židli zasedl veterán Rob Bowman, který za sebou má špičkové kousky typu Our Town, The Field Where I Died či Jose Chung's ‚From Outer Space‘. Scénář epizody byl svěřen do rukou Chipa Johannessena, autora, který sice na Aktech X nikdy před tím nepracoval, ale který napsal nebo spolupracoval na třinácti epizodách seriálu Millennium. Do sestavy schopných tvůrců této epizody je ještě nutno započíst Nicka Chinlunda, který v roli zvráceného Donnieho odvádí znovu brilantní výkon. S hlavní zápornou postavou je ale spojena věc, ze které jsem příliš nadšený nebyl. Donnie Pfaster je démonický, o tom byla ostatně řeč již v epizodě Irresistible, kde se místo něho několikrát mihla postava ďábla. Podobná symbolika se objevuje i v recenzované epizodě a mě osobně mrzelo, že nám to tvůrci dávají tak okatě znát. Jinými slovy – Chinlund hraje Pfastera tak dobře, že z něho zlo přímo sálá, není tedy nutné, aby nám tvůrci ukazovali jeho rohy (což se bohužel v jedné ze scén stane).

Závěrem je nutné zmínit, že ve společnosti takových kousků jako je předcházející The Goldberg Variation a následný The Amazing Maleeni působí Pfasterovo zjevení jako pěst na oko. Jedním dechem však nutno dodat, že jako pěst velmi vítaná a osvěžující. Jen se trochu obávám, že i této epizodě uškodí český dabing, který je sice vynikající, ale originál je jednoduše originál a představitel Donalda Pfastera má opravdu mrazivý hlas. Když byla řeč o technické kvalitě epizody, tak nelze nezmínit posledních patnáct dechberoucích minut, jenž představují jednu z nejlepších a nejdramatičtějších sekvencí, které se v Aktech X kdy objevily.

________________________________________________________________________

Tento článek byl zveřejněn 17.1.2008 v 0:00 v kategorii Recenze epizod.