Kult X

režie Allen Coulter | námět Billy Brown, Dan Angel | scénář John Shiban, Frank Spotnitz | premiéra v USA 26.04.1998 | na TV Prima 09.07.2005 | český název Duše | hodnocení 80% další názory zde

Rodinný přítel, otec McCue, požádá Scullyovou o pomoc v případě tajemné smrti postižené dívky. Ta, ač po celý život byla upoutána na invalidní vozík, jedné noci záhadně vstane z postele a odkráčí z domu svých rodičů. Poté, co se objeví silný záblesk, nalezne otec svou dceru klečící na silnici ve strnulé poloze připomínající pozici při modlení. Její oči jsou vypáleny z očních jamek. Scullyová později zjišťuje, že celá tragédie je jen střípkem v mozaice, která sleduje odvěký boj mezi dobrem a zlem.

Najít v Aktech X epizody spojené s postavou agentky Scullyové není příliš složité. Stačí na příběh seriálu nahlédnout jen o něco pozorněji, než obvykle, a rázem zjistíme, že existují minimálně tři velmi významné momenty, jež jsou s agentkou úzce spojeny. Od únosu Scullyové na začátku druhé sezóny, přes její smrtelnou chorobu v polovině čtvrté řady až po narození jejího syna Williama na konci série osmé, pokaždé jsme procházeli nejen stěžejními okamžiky agentčina života, ale rovněž zcela zásadními událostmi seriálové mytologie. Je zde ale ještě jedno téma, které se nerušeně line celým seriálem a bytostně se týká právě této ženy. Je to víra. Od samého počátku, tedy ode dne, kdy byla Scullyová poprvé přidělena ke svému novému partnerovi, sice působila jako skeptik, ovšem tato pozice se vygenerovala jaksi samovolně. Kdykoliv se Scullyová postavila vedle Muldera, tedy vedle osoby fundamentálně věřící schopné uvěřit i tomu nejbláznivějšímu paranoikovi, nemohla reagovat jinak, než skepticky. Ve skutečnosti je Scullyová, třebaže profesí vědkyně, osobností silně věřící a od svého narození duchovně založenou, která nikdy neodloží malý křížek, symbol křesťanské víry, jež zdobí její krk. Paradox, kterého si v závěru mytologické epizody Ascension všiml sám Mulder, pochopitelně nemůžeme přehlédnout.

Poněkud záměrně jsem při výčtu událostí výše nezmínil jméno Emily. Je to dívenka, vytvořená ve vládních laboratořích z vajíček, jež byla Scullyové odebrána při jejím únosu. Krátce poté, co agentka svou „dceru“ objevila, Emily zemřela. To nejen posílilo Scullyové odhodlání v boji proti vládním lžím, především v ní vybudilo mateřské city, které věda a pracovní vytížení původně zahnaly kamsi do pozadí. Od okamžiku, kdy jí byla diagnostikována rakovina, a definitivně pak poté, co Emily zemřela, Scullyová chtěla změnu. Změnu, která nakonec zasáhla celý její život a změnila Akta X možná radikálněji, než Mulderova cesta za Samanthou. Nepřeháním, naopak zůstávám nohama pevně na zemi; to, co pro Muldera byla Samantha, to pro Scullyovou byla rakovina. Všudypřítomné memento, že smrt není cosi abstraktního, co je nám vzdáleno světelné roky. Byla to nakonec právě choroba, kvůli které agentka přehodnotila svůj život i po stránce vyznání. Jak zmiňuje otec McCue a jak jsme ostatně viděli v epizodách na přelomu čtvrté a páté sezóny, Scullyová se církvi začala vzdalovat od okamžiku, kdy se tváří v tvář postavila zdrcující zprávě. Z konce tohoto období pochází epizoda All Souls, ve které je agentka požádána, aby pomohla silně věřící rodině projít bolestivým obdobím, které započala ztráta dcery. McCue v tom vidí jedinou cestu, kterak se Scullyová může osvobodit od Emily. Agentku pochopitelně na každém kroku pronásledují pochyby a už nyní je jisté, že vztah s její vírou i s církví, je tímto trvale dotčen a nenávratně poškozen. Scullyová přesto zůstává člověkem velmi duchovním a sledujeme, že ani na okamžik ji nenapadne na znamení protestu odložit křížek z krku.

Víra versus důkazy, to tedy zdaleka není jen Mulderova doména. Scullyová hned několikrát v průběhu vyšetřování nevysvětlených případů musela volit ve složitých volbách. Nejlépe byl tento její boj patrný v epizodě Revelations, což je jeden z prvních příběhů, který téma víry otevřeně řeší. V obou epizodách se objevuje totožný problém, který je možná jejich jediným záporem. Je to Mulderova skoro až chorobná neschopnost projevit tápající Scullyové přízeň či alespoň jakoukoliv formu podpory. Vzhledem k tomu, že víme, čemu všemu Mulder běžně bývá otevřený, tato skutečnost skoro až bije do očí a člověk má jen pocit, že je tento rozpor mezi kolegy vložen do obou epizod násilně, uměle. V právě recenzované epizodě to zas tolik patrné není, horší je to se zmíněným příběhem ze série třetí. Je to ale nakonec jediný problém, se kterým jsem v příběhu All Souls setkal. O epizodu se postarali téměř neznámí tvůrci; námět připravili Billy Brown a Dan Angel, scénář podle nich sepsali John Shiban a Frank Spotnitz. Na režisérskou židli usedl Allen Coulter, který se k natáčení seriálu už nevrátil. Po technické stránce je vše téměř dokonalé, od záběrů majestátních náboženských symbolů až po bezchybně vybranou, intimní, skoro až neslyšnou hudbu. Epizoda je velmi silná též herecky, Gillian Andersonová na obrazovku doslova nepustí nikoho dalšího a její scény, ať už ty ve zpovědnici nebo při vyrovnávání se s Emily, jsou prostě skvělé. Herečka byla naprosto zaslouženě nominována na televizní ocenění Emmy.

Chris Carter řekl, že Akta X vždy byla příběhem o víře. Nikoliv o náboženství či konkrétní církvi, ale víře jako takové, víře, kterou v sobě nutně musí mít každý z nás, protože je to právě každodenní víra ve vlastní činy, myšlenky a ideály, víra v pravdu, která nás formuje a dělá z nás toho, kým jsme. Každý věří, nebo by alespoň měl, sám v sebe, případně ve své blízké. Je to právě tato víra, kterou shodně oplývají Mulder i Scullyová. Je to přesně tato víra, která je na jejich životní cestě dovedla tak daleko. Cesta, která započala vyvěšením Mulderova plakátu s titulkem I Want to Believe a pokračovala přes motelový pokoj v Roswellu v Novém Mexiku, by však neměla nikdy skončit. Protože ve chvíli, kdy přestaneme věřit v pravdu a sami v sebe, zemřeme. Ví to Scullyová, ví to i Mulder. A díky víře, kterou nám Chris Carter skrze své dva hrdiny předal, to víme i my.

Zajímavosti: Scullyové se v této epizodě zjeví seraf, nebeská bytost, jejíž činy jsou zaznamenány v židovské i křesťanské literatuře. Jedná se o nebeské bytosti, anděle čirého světla. Jak popisuje otec McCue, serafíni jsou andělé se čtyřmi tvářemi, člověka, lva, orla a býka. Příběh začal ve chvíli, kdy anděl sletěl z nebe a počal čtyři děti se smrtelnou ženou. Tyto bytosti, vzešlé z hříchu, mají andělské duše, ale jsou nechtěné, postižené a trpí. Proto Bůh sesílá serafína na zem, aby jejich duše přivedl k němu. Tím zabrání, aby se jich zmocnil Ďábel. Scullyová si rázem uvědomí, že právě s tímto se při vyšetřování setkala. || Název epizody je odvozen od tradičního křesťanského svátku All Souls' Day, který u nás dobře známe pod označením Dušičky. Více jsem se tomuto důležitému svátku věnoval ve Vzpomínce na ty, co opustili náš svět. || Epizoda byla vysílána 26. dubna 1998 a její sledovanost byla nadprůměrná, ve Spojených státech ji sledovalo přes třináct milionů domácností. || Kněz, který v průběhu celé epizody zpovídá Scullyovou, není herec, ale dlouholetý producent seriálu Joseph Patrick Finn. Zahrál si už malou roli v díle The List.

________________________________________________________________________

Tento článek byl zveřejněn 26.4.2013 v 0:00 v kategorii Recenze epizod.