Kult X

Když už jsou ty Vánoce, nedá mi to, abych nevzpomenul na jednoho svého oblíbeného herce. Nejen herce, ale zároveň velmi dobrého a slušného člověka. Je jím Sir Charles Spencer Chaplin, kterého znáte spíše pod jeho pracovním jménem Charlie Chaplin. Historie jej zná jako možná největšího filmového umělce, co kdy žil. Letos v dubnu uplynulo od jeho narození rovných 123 let (narodil se v Anglii 16. dubna 1889). Byl jedním z těch autorů, kteří své filmy tvořili od prvního nápadu, scénáře, hudby, obsazení až po ztvárnění hlavní herecké role. Vzpomenu dva své oblíbené. Jednak je to Moderní doba, skvostná satira, podávající protest proti moderní civilizaci, která v Chaplinových očích likviduje lidský život a důstojnost. Druhým takovým filmem je Diktátor z roku 1940, který si na mušku bere Adolfa Hitlera, fašismus a nelidskost války. Mimochodem, tato komedie prý Hitlera rozzuřila do ruda, což Chaplin považoval za jeden ze svých životních úspěchů.

Chaplinův civilní vzhled v roce 1917, v době největší slávy a bohatství. Většina z vás si ho ale z této doby jistě lépe vybavuje spíše jako malého tuláka 

Právě z filmu o diktátorovi pochází jedna ze scén, které mi navždy utkvěly v paměti. Je to diktátorova řeč (obsahuje české titulky). Určitě si ji prohlédněte, je pěkná a aktuální ještě dnes. Chaplin byl srdcem pacifista, který odmítal jakékoliv násilí. Není sporu, že to byl dobrý člověk. Systém si však nakonec našel i jeho. V roce 1952, kdy už sláva němého filmu byla pryč, řádil po celém světě bezcitný boj ideologií, který mnohým zatemnil mysl. Chaplin, který byl znám pro své levicové názory, se tohoto roku nesměl vrátit z cesty do Londýna zpět do Spojených států amerických. Usadil se tedy ve Švýcarsku. Návrat do USA mu byl znovu umožněn až roku 1972, na což zareagovala i filmová Akademie, která Chaplinovi okamžitě udělila Oscara za celoživotní dílo. Když jej tehdy už třiaosmdesátiletý Chaplin přebíral, dostalo se mu nejdelších ovací v historii udílení Cen Akademie.

Sir Charles Spencer Chaplin zemřel právě před pětatřiceti lety, 25. prosince 1977

Je to k nevíře, ale letos je to už popáté, co pro vás připravuji dnes už snad tradiční vánoční aktualitu (všechny čtyři předcházející roky si můžete připomenout). Věřím, že vás letošní aktualita potěší, protože na rozdíl od let minulých jsem se rozhodl, že vás tentokrát nebudu zatěžovat nekonečnými příběhy lidí, kteří letos zemřeli. Je sice dobré vědět, že letos odešli lidé zvučných jmen jako byli literát Josef Škvorecký, diplomat mimořádných kvalit Miloš Pojar, průkopník transplantací Vladimír Koza, věhlasný chemik Antonín Holý či válečný veterán, generál a hrdina protinacistického odboje (a proto vězeň komunistického režimu) Tomáš Sedláček, ale plakat pro ně nemusíme. Zůstává jen hrdost a vděk za tyto bohatě naplněné životy mužů, z nichž mnozí zachránili nespočet dalších lidských životů.

Švédský diplomat Wallenberg byl unesen ve věku 34 let

Nejvíce mě na výše zmíněných příbězích fascinuje, že ač muži velmi různorodých profesí, všichni ve svém životě poznali zlo a rozhodli se proti němu bojovat, i kdyby to měla být poslední věc, kterou ve svých životech učiní. A je úplně jedno, jestli to byla totalitní cenzura, rakovina nebo nacistický okupant, důležité bylo, že v těchto iniciativách identifikovali zlo a zakročili proti němu. Jeden příběh si neodpustím rozvést. Letos by se sta let dožil švédský diplomat Raoul Wallenberg. Během druhé světové války působil v nacisty okupované Budapešti, kde díky diplomatické imunitě a omezené možnosti udělovat švédské „ochranné“ pasy zachránil neuvěřitelný počet maďarských židů. Přesné číslo je obtížné zjistit, zdroje hovoří o desítkách tisících mužů, žen a dětí, některé informace uvádějí až sto tisíc lidí uchráněných od transportů smrti. Wallenberg totiž krom pasů, které ke konci války vypisoval a tiskl už zcela sám, využíval dalších výhod diplomatické imunity, např. když se na sklonku války doslechl o vyklizení (tedy vyhlazení) budapešťského ghetta, osobně kontaktoval německého velitele a pohrozil mu stíháním za válečné zločiny po skončení války. Tehdy už kolabující německé velitelství nedokázalo reagovat a od masových vražd alespoň v tomto případě ustoupilo.

Muž, který tisícům ostatních zajistil svobodu, o svou vlastní přišel ještě před koncem války. Když v lednu 1945 do země dorazila Rudá armáda, byl Wallenberg okamžitě zatčen vojenskou policií a odvezen na sovětské velitelství. To bylo naposledy, co ho jeho spolupracovníci viděli. Nejpravděpodob­nějším důvodem bylo, že v mládí studoval na americké univerzitě. Následovaly už jen kusé, těžko ověřitelné informace z moskevské věznice a následně sibiřského gulagu. Na některém z těchto míst byl Wallenberg s největší pravděpodobností umučen a zavražděn. V padesátých letech sovětská prokuratura vydala Švédsku jeho úmrtní list. Co si nedovolili nacisté, vykonali komunisté.

Nezapomínejme, že dvě největší zla 20. století stála svorně bok po boku, aby ničila životy dobrých, slušných a svobodu milujících lidí. Těch příběhů jsou tisíce – letos uplynulo 111 let od narození Witolda Pileckého, polského vojáka a hrdiny protinacistického odboje, který se jako jediný člověk v historii nechal dobrovolně uvěznit v pekle, kterým v době druhé světové války byl vyhlazovací tábor nedaleko Osvětimi. Byl to právě on, díky komu tehdejší svobodný svět získal první informace o zvěrstvech probíhajících v nacistických táborech smrti. Byl to on, kdo v Osvětimi pomohl vybudovat první zpravodajskou síť i náznaky odboje. Byl to opět on, kdo z tábora unikl jen proto, aby se mohl účastnit krvavého Varšavského povstání. Pilecki po válce pokračoval v tom, co započal během německé okupace – shromažďoval důkazy o sovětských zločinech na polském obyvatelstvu (koneckonců, byli to právě Sověti, kdo si s nacisty ještě před válkou tajně rozdělil Polsko a potažmo celou zbylou svobodnou Evropu). To se pochopitelně nelíbilo polským kolaborantům z řad komunistické strany, kteří po převzetí moci Pileckého zatkli, mučili, ve vykonstruovaném procesu odsoudili na smrt a oběsili. Zrůdnost celého činu upevňuje skutečnost, že Pilecki, stejně jako jemu podobní bojovníci za svobodu, byl pohřben do neoznačeného hrobu.

Je mi líto, že jsem vás zrovna na Vánoce musel obdařit těmito nepěknými detaily z minulosti, ale nebylo mým cílem vás znechutit. Mým cílem bylo připomenout tyto dva vzácné a statečné muže, kteří by letos oslavili krásná jubilea. Vám, milým čtenářům, přeji, abyste ve svých životech dokázali identifikovat (mnohdy umně skryté) zlo a postavit se mu. Přeji nám všem, aby každý z nás v sobě našel svého Pileckého a Wallenberga.

Fox Mulder | Dana Scullyová | Kouřící muž | Walter Skinner | Alex Krycek | John Doggett | Monica Reyesová | Alvin Kersh | Diana Fowleyová | Osamělí střelci | Muž z Pentagonu | Pan X | Marita Covarrubiasová | Bill Mulder | Teena Mulderová | Samantha Mulderová | Jeffrey Spender | Cassandra Spenderová | Gibson Praise | Muž s pěstěnýma rukama | První Starší | Conrad Strughold | Knowle Rohrer | Jeremiah Smith | Albert Hosteen 

Albert Hosteen byl jedním z původních obyvatel Spojených států amerických, patřil do indiánského kmene Navajo z Nového Mexika. V roce 1995 významně pomohl Mulderovi a Scullyové, když rozluštil zakódované dokumenty, které agenti obdrželi na digitální pásce (Anasazi). Ve stejném roce navedl Muldera do vagonu pohřbeného v poušti, kde agent nalezl těla nedokonalých lidsko-mimozemských hybridů, které se pokoušel stvořit Syndikát. Poté, co komando Kouřícího muže tento vagon odpálilo, zachránil Hosteen agenta Muldera před jistou smrtí, když se jej s dalšími muži vydal hledat do pouště. Později Hosteen přicestoval do Washingtonu D.C., aby se zde modlil za Melissu Scullyovou, sestru agentky Scullyové, která tou dobou ležela v nemocnici s kritickými střelnými zraněními. O několik let později, na podzim 1999, Hosteen pomáhal Scullyové s překladem mimozemských textů, které agentka nalezla v Africe. Krátce nato upadl do kómatu kvůli nevysvětlitelné chorobě. V době, kdy měl ležet v kritickém stavu v nemocnici, se však objevil u Scullyové doma. Zde se se zoufalou agentkou modlil za agenta Muldera, který byl tou dobou na neznámém místě. Hosteen později v nemocnici zemřel, z bezvědomí se už neprobral a Scullyová si jeho návštěvu nikdy nedokázala vysvětlit (The Sixth Extinction II: Amor Fati).

Fox Mulder | Dana Scullyová | Kouřící muž | Walter Skinner | Alex Krycek | John Doggett | Monica Reyesová | Alvin Kersh | Diana Fowleyová | Osamělí střelci | Muž z Pentagonu | Pan X | Marita Covarrubiasová | Bill Mulder | Teena Mulderová | Samantha Mulderová | Jeffrey Spender | Cassandra Spenderová | Gibson Praise | Muž s pěstěnýma rukama | První Starší | Conrad Strughold | Knowle Rohrer | Jeremiah Smith | Albert Hosteen 

Knowle Rohrer sloužil v americké armádě společně s Shannon McMahonovou a Johnem Doggettem. Všichni byli součástí speciální jednotky, která operovala na území Libanonu. Rohrer a McMahonová ztratili s Doggettem kontakt, když byli v utajeném armádním programu vybráni, aby se z nich stali tzv. supervojáci. Tito supersoldiers jsou vlastně novými typy lidsko-mimozemských hybridů, což vysvětluje jejich nadlidské, doslova mimozemské schopnosti (mytologie osmé a deváté série). Rohrer jako supervoják stále pracoval pro americké ministerstvo obrany a v roce 2001 se znovu dostal do kontaktu s Johnem Doggettem. Když ho však později Doggett spatřil s Alexem Krycekem, uvědomil si, že Rohrer je nepřítel. O tom se přesvědčil definitivně, když se ho Rohrer na podzim 2001 pokusil zabít. Tehdy Doggettovi pomohla právě Shannon, oplývající stejnými schopnostmi jako Rohrer, čímž se mu mohla stát rovným soupeřem (konec osmé a začátek deváté série). Znovu se Rohrer objevil v akci na jaře 2002, když se Mulderovi pokusil zabránit v průniku do tajné vojenské základny Mount Weather ve Virginii. Mulderovi se podařilo Rohrera shodit do elektrického obvodu a i přesto, že supervojáka vlastně nemožno zabít, byl Mulder následně souzen u vojenského soudu za vraždu vysokého armádního činitele („nový“ Syndikát využil tuto událost k pokusu o Mulderovu definitivní likvidaci). Rohrer se krátce po Mulderově útěku objevil znovu, aby zkřížil cestu alespoň Doggettovi a Reyesové. Před jistou smrtí agenty zachránil magnezit, kterého je v poušti Nového Mexika dostatek a který Rohrera definitivně zlikvidoval (mytologie deváté série, The Truth).

Fox Mulder | Dana Scullyová | Kouřící muž | Walter Skinner | Alex Krycek | John Doggett | Monica Reyesová | Alvin Kersh | Diana Fowleyová | Osamělí střelci | Muž z Pentagonu | Pan X | Marita Covarrubiasová | Bill Mulder | Teena Mulderová | Samantha Mulderová | Jeffrey Spender | Cassandra Spenderová | Gibson Praise | Muž s pěstěnýma rukama | První Starší | Conrad Strughold | Knowle Rohrer | Jeremiah Smith | Albert Hosteen 

Jeffrey Frank Spender je synem Kouřícího muže a Cassandry Spenderové. Jeho rodiče se rozvedli, když mu bylo jedenáct let, konkrétně v roce 1973, kdy probíhaly únosy, které se významně dotkly života celé jeho rodiny. Když byla jeho matka unesena, byl vychováván svým otcem společně s tehdy nezvěstnou Samanthou Mulderovou na kalifornské letecké základně April (Closure). Po návratu matky se dostal do její péče a otec z jeho života na dlouhou dobu vymizel. V devadesátých letech, kdy se (tehdy již agent FBI) Spender začal pohybovat v blízkosti Akt X, kontaktoval ho Kouřící muž opakovanou korespondencí (The Red and the Black). Agenti Mulder a Scullyová potkali Spendera poprvé v roce 1997, kdy se v souvislosti s únosy setkali s jeho matkou Cassandrou. Spender byl rázně proti tomu, aby Mulder v jeho matce přiživoval její vzpomínky, které Spender považoval za pouhý výplod matčiny narušené fantazie. Uvěřil jí až poté, kdy ho o rok později Kouřící muž začal zasvěcovat do tajů své práce v rámci Syndikátu (Two Fathers, One Son).

Spender získal své místo na Aktech X v roce 1998 s výraznou pomocí od svého otce, který z něho chtěl udělat druhého Muldera. Spender se nakonec osamostatnil a rozhodl se jít svou vlastní cestou, která se dosti lišila od cesty, jež pro něho připravil otec. To Kouřící muž nesl velmi nelibě a o rok později se přímo v kanceláři Akt X pokusil svého syna zabít (One Son). Spender byl poté zajat jednotkou lékařů, pracujících pro Kuřáka, a na příkaz svého vlastního otce vystaven několika nebezpečným testům, které měly za následek zohavení jeho zevnějšku. Spenderovi se však podařilo uprchnout a několik let poté, právě v době, kdy byl Mulder nezvěstný, se setkal se Scullyovou, jejímuž dítěti vpíchl do těla magnezit, čímž ovlivnil jeho schopnosti (mytologie deváté série, William). V roce 2002 se dostavil k soudu, který rozhodoval o Mulderově vině. Zde Spender poprvé oficiálně potvrdil, že s Mulderem jsou nevlastní bratři, když zmínil aféru, kterou měl Kouřící muž s Mulderovou matkou Teenou a jejímž výsledkem byl právě Fox Mulder, tedy syn Kouřícího muže. Popsal též veškerou práci Kuřáka na konspiraci s detaily osudu Mulderovy sestry Samanthy (The Truth).