Kult X

autorka Amy Schatz | překlad G.Logan | rating PG | kategorie VA, UST

Nesnáším temnotu.

Nesnáším noční můry.

Jsem už unavená z pocitů slabosti a smutku.

Musím s tím skoncovat.

Nejsem typ osoby, která mluví o svých pocitech. Ale je zde přece jenom někdo, kdo mi v tomto vždy pomůže. Mulder. Nějak mě dokáže vždy donutit, abych se otevřela, mluvila o tom.

V tomto případě jsem se otevřela sama sobě.

Je zajímavé, jak si dokážeme nalhávat určité věci. Po čase už nám to přijde jako normální věc. V nalhávání jsem expert. Nepřipouštím si to, ale je to pravda, jsem královna sebe-iluze. Tolikrát jsem si už sama lhala, že se ze mě stal v tomto směru odborník.

Pamatuji si co jsem řekla Mulderovi tenkrát v nemocnici. Řekla jsem, že nenechám rakovinu , aby mě porazila, nikdy se nevzdám. Řekla jsem, že se přes to přenesu a budu jako ostatní, vydám ze sebe to nejlepší. Vlastně jako pokaždé. To se ode mě očekávalo. Moji rodiče vždy očekávali to nejlepší po celou dobu mého života. Vím, že to samé očekává Mulder.

:: Klikněte pro zobrazení celého článku ::

Komentáře: 2

předcházející epizoda 9×17 William | následující epizoda 9×18 Sunshine Days 

režie Kim Manners | scénář David Amann | premiéra v USA 05.05.2002 | v ČR není | český název Vysvobození | hodnocení 100% další názory zde 

Ve školícím středisku soudní analýzy přednáší Scullyová mladým kadetům o ohledávání stop na tělech obětí vražd. Je unesena bystrostí kadeta Hayese a jeho postřehy pomůžou FBI v sestavování profilu možného pachatele. Za Hayesem přichází Doggett a žádá o radu ohledně devět let starého případu vraždy jeho syna. Kadet mu řekne, že oba případy spolu souvisejí. Nicméně Doggettova ex-manželka pravděpodobného pachatele, kterým je trestaný zločinec Regali, neidentifikuje. Rovněž zástupce Follmer ho jako viníka neuznává. Najevo však vyjde, že se Regali s Follmerem znají. Jejich spor a pokus o vydírání končí Regaliho smrtí.

9×16 Release je jedna z nejlepších epizod seriálu Akta X. Ačkoliv se po příběhové stránce jedná o strhující detektivku, Release režiséra Kima Mannerse vyniká především v technické oblasti. Hudba, kamera, režie celkově – vše je doslova bravurní jako v těch nejlepších mytologických epizodách tohoto seriálu.

Začněme ale příběhem, který se velmi podobá epizodě Closure ze sedmé série. V řádně spletité zápletce totiž dochází k jednomu z definitivních rozuzlení, kterých v Aktech X nenacházíme zas až tolik. Tentokrát se však netýká Mulderovy sestry Samanthy (kterou agent pohřbil ve zmíněné epizodě ze sedmé řady), ale Doggettova syna Luka. Již na začátku osmé série (poprvé v Invocation, pořádně až v Empedocles) jsme se v jemných náznacích postupně dozvídali, že Luke Doggett byl Doggettův syn, který na začátku devadesátých let záhadně zmizel, přičemž byl posléze Doggettem a Reyesovou nalezen mrtev. Únosce se však Doggettovi nikdy nepodařilo vypátrat, což mělo za následek jeho odchod od newyorské policie a z toho plynoucí vstup do FBI, kde byl agent přidělen ke Scullyové na Akta X. Zde se stalo něco, co by zatvrzelý skeptik Doggett nikdy nečekal – právě v souvislosti s jedním z případů Akt X se k únosci svého syna dostal tak blízko, jak se mu to dosud ještě nikdy nepodařilo. Zda-li vraha nakonec i dopadl, to už zjistíte v epizodě Release, která tuto nenápadnou součást doggettovské mytologie definitivně uzavírá.

Technickou stránku věci jsem již nakousl a musím potvrdit, že v tomto ohledu Release naprosto exceluje. Není to dáno jenom zvučným jménem režiséra (nikdo v Aktech X nerežíroval tolik epizod jako Kim Manners), ale i ostatními zúčastněnými, jejichž tváře jsme sice nikdy neviděli, ale jejichž práce je cítit na každém kroku. Perfektně vyladěná je například hudba Marka Snowa, která používá motivy, jež jsme v Aktech X zatím neslyšeli. Velmi jemné klavírní téma, které zní celou epizodou, je smutné a do příběhu podobného ražení velmi příhodné. Release totiž není jen akce, střílení a dopadení zločince, v první řadě je to smutný příběh, plný těžkých rozhodnutí a neodvratného loučení, který prostě happy end mít nemůže.

David Amann (společně s Johnem Shibanem, který přišel s námětem epizody) odvedl se svým scénářem úžasnou práci, protože v každé scéně této epizody budete napjatě čekat, jak se situace vyvine dál. To je podle mého názoru velký úspěch vzhledem k tomu, že zápletka únosu Doggettova syna v seriálu nikdy nedostala velký prostor, a tak se s uneseným Lukem a jeho utrápeným otcem nemohli diváci nikdy dostatečně ztotožnit.

Pokud vás v této epizodě nějaká postava skutečně zaujme, pak to bude mladý kadet FBI Rudolph Hayes, který v příběhu Release odehraje velmi podstatnou roli. Zahrál si ho Jared Poe, mladý scénárista, který byl v období deváté série na stáži v týmu Akt X. Skrze Franka Spotnitze se dostal na konkurz Hayesovy postavy a k překvapení všech se mu podařilo porazit třicítku ostatních uchazečů. Na to, že role v Aktech X byla jeho vůbec první, odvedl mimořádnou práci.

Release je suverénně jednou z nejlepších epizod osmé a deváté série. Je to poněkud paradoxní, ale rozloučení s Doggettovým synem bylo nakonec podle mého názoru o něco silnější a emotivnější, než loučení s Mulderovou sestrou v Closure. Obě epizody se však mohou honosit jedním společným znakem – v jejich posledních pěti minutách jednoduše nedýcháte. Bravo!

Komentáře: 6

Pokud jste někdy přemýšleli nad tím, proč se ta či ona epizoda šesté série jmenuje tak či onak, na tomto místě snad naleznete odpověď. Jedná se o překlad ze stránek homecomcast.net, o který se postaral Luki.

The Beginning / Začátek: Začátek nové éry Akt X a znovuotevření projektu Akta X.

Drive / Projížďka: Popisuje hlavní dějovou kostru epizody. Oběti musí dostatečnou rychlostí (v autě) unikat určitým směrem, jinak je frekvence rezonující v jejich lebkách zabije.

Triangle / Trojúhelník: Epizoda se odehrává v Bermudském trojúhelníku.

Dreamland I a II: Dreamland je přezdívka Oblasti 51 v Nevadě, kde epizoda začíná a končí. Ve skutečnosti je to označení pro „Data Repository Establishment and Management Land“.

Terms od Endearment / Podmínky: Lidská démonka považovala hledání ideálního partnera a zabíjení vlastních dětí jako zábavu, zatímco její „oběť“ toužila po pravém opaku.

Rain King / Dešťový král: Hlavní hrdina epizody dokázal ovládat počasí, zároveň si tak říkal Joe, který si za to, že jej pronásledoval déšť, nechával platit.

How The Ghosts Stole Christmas / Jak duchové ukradli Vánoce: Název knížky zmíněné v epizodě a parafráze na povídku „Jak Grinch ukradl Vánoce“.

Tithonus: Tithonus je charakter v řecké mytologii. Jako smrtelník se Tithonus zamiloval do bohyně úsvitu Eos, která prosila Dia, aby udělal Tithona nesmrtelným. Zeus souhlasil, ale odmítl mu dát věčné mládí. Tithonus postupem stáří chřadnul a vrásčitěl. Eos ho nakonec proměnila v kobylku.

S.R. 819: Název může odkazovat na skutečné Rozhodnutí Senátu (S.R. 819) ohledně nebezpečné, toxické a smrtící chemikálie známé jako Trufluotometha­lanilin. Příkaz prodloužil dočasný zákaz užívání chemikálie.

Two Fathers / Dva otcové: Epizoda odkazuje na dva otce, Kouřícího muže (otce Jeffreyho Spendera) a Williama Muldera (otce Foxe Muldera).

One Son / Jeden syn: Název odkazuje na Foxe Muldera, který jako jediný „syn“ zůstane naživu, když na konci epizody Kuřák zastřelí Jeffreyho. Název také naráží na fakt, že by Mulderovým otcem mohl být právě Kuřák a tudíž má „dva otce“.

Arcadia / Arkádie: Arcadia Falls byl název komunity, kde docházelo k podivným vraždám. Výraz „Arkádie“ se rovněž vztahuje k oblasti ve starém Řecku, která byla považována za ideál jednoduchosti a mírumilovného soužití. Každý, kdo v této epizodě porušil pravidla „mírumilovného soužití“, byl zabit.

Aqua Mala  / Zlá voda: Původní název vychází ze španělštiny. Bizarní organismus, který v této epizodě zabíjel ,byl tvořen obyčejnou mořskou vodou.

Monday / Pondělí: Celá epizoda se odehrává v pondělí, které se neustále opakuje, dokud se všechny věci neuvedou do pořádku.

Alpha / Alfa: Název odkazuje na alfa samce, vůdce smečky (psů/vlků).

Trevor: Jméno syna hlavního záporáka a hlavního důvodu, proč zabíjí.

Milagro: „Milagro“ ve španělštině znamená „zázrak“.

Three of a Kind / Tři svého druhu: Název odkazuje na Osamělé střelce. „Three of a Kind“ taktéž odkazuje na Las Vegas, kde se epizoda odehrává. Říká se tak totiž trojici v pokeru, situaci, kdy má hráč v ruce tři karty stejné hodnoty (tři králové, tři esa…) a dvě jiné karty.

The Unnatural / Nepřirozený: Název si pohrává s frází „jedná přirozeně“. Rovněž je to odkaz na knihu Bernarda Malamuda „Přirozený“ a baseballový film Roberta Redforda stejného jména.

Field Trip / Výlet do hor: Všechny oběti houbovité rostliny dopující své oběti halucinogenními látkami byly v dané oblasti na výletě. „Trip“ také odkazuje na psychický stav všech obětí před jejich smrtí.

Biogenesis / Biogeneze: Podle encyklopedie je „Biogeneze“ výraz pro doktrínu, kterou si žijící organismy vyvinou z jiných živých organismů a nikoliv z neživé hmoty, což odkazuje na vývin Mulderovy „choroby“. Latinsky to znamená „Vznik života“, tedy problém, kterým se epizoda částečně zabývá.

Komentáře: 4

předcházející epizoda 9×16 Release | následující epizoda 9×19 The Truth 

režie Vince Gilligan | scénář Vince Gilligan | premiéra v USA 12.05.2002 | v ČR není | český název Slunečné dny | hodnocení 100% další názory zde 

Smrt dvou mladíků nevysvětlitelným pádem z velké výšky přivede agenty k Oliveru Martinovi, muži s psychokinetickými schopnostmi, který dokáže ovlivňovat prostor okolo sebe. Osamělost, jíž trpí, zahání tím, že svůj dům mění v dům Bradyovic, idylické rodiny ze stejnojmenného sitcomu ze sedmdesátých let. Tento nevyvratitelný důkaz existence paranormálních jevů shlédnou nejen Doggett, Reyesová a Scullyová, ale i Skinner a společně ho chtějí předvést světu. Bohužel se nakonec zjistí, že používání těchto schopností Olivera postupně zabíjí a Scullyová tak o svůj toužený důkaz přijde. Pro Olivera končí příběh šťastněji – získává skutečnou rodinu ve formě otcovského doktora Reitse, který jeho schopnosti zkoumal, když byl Oliver ještě malý.

9×18 Sunshine Days má hned několik unikátních prvenství. Je to nejen předposlední epizoda Akt X, ale také poslední samostatně stojící díl tohoto seriálu. Krom toho se jedná o jubilejní dvou stou epizodu, kterou si podle svého vlastního scénáře zrežíroval Vince Gilligan, dost možná nejtalentovanější scénárista z tvůrčího týmu Akt X. Onu mimořádnou důvěru, kterou ve schopnosti tohoto autora měl Chris Carter, nedokazuje nic tak naléhavě jako právě skutečnost, že Gilliganovi byl plně svěřen nejen poslední samostatný díl série deváté, ale i té sedmé. Řeč je samozřejmě o podobně laděné epizodě Je Souhaite, která byla v době svého vzniku považována za poslední samostatný díl seriálu. Když pak byla Akta X ještě dvakrát znovu obnovena, poslední samostatnou epizodou se stala právě recenzovaná Sunshine Days. A Gilligan byl opět u toho.

Díly jako Small Potatoes a Bad Blood, případně technicky skvostná Folie a Deux, to je prostě zlatý fond seriálu Akta X (ostatně, vzpomeňme na Gillian Andersonovou, která na letošním WonderConu nemluvila téměř o ničem jiném, než o Gilliganových kultovních upírech). Jsou to právě tyto odlehčenější kousky, pro které byl Gilligan po většinu své kariéry u Akt X tolik oblíben. Proto v podobném duchu pokračoval i při psaní svého posledního scénáře pro Akta X a napsal po všech stránkách speciální, fanouškům věnovanou epizodu. Více informací o dosti šáhlé zápletce vám už poskytne anotace výše, my si řekneme tolik, že Gilligan ve své epizodě vzdává hold seriálu The Brady Bunch, staršímu americkému sitcomu, který si svoji premiéru odbyl již v roce 1969 a dodnes je ve Spojených státech velmi populární. V příběhu Sunshine Days vystupuje postava Olivera Martina, který je velkým fanouškem zmíněného sitcomu. Oliver má jednu úžasnou schopnost, díky níž dokáže svými myšlenkami ovlivňovat realitu, a tak je krom jiného schopen denně prožívat příhody společně se svou oblíbenou (imaginární, ale přesto tak skutečnou) seriálovou rodinkou.

Když jsem o této epizodě psal jako o humorné, tak jsem nebyl úplně přesný. Sunshine Days je spíše příkladem krásného hořko-sladkého příběhu, který dokáže na divákově tváři vykouzlit úsměv stejně tak, jako v očích slzu. Epizody tohoto typu (jiným příkladem může být třeba Carterův nezapomenutelný The Post-Modern Prometheus) neměly v osmé a deváté sérii zrovna na růžích ustláno, což zas tak neudivuje, vzhledem k temnějšímu ladění těchto sezón. O to více je překvapivé, jak dobře nakonec Sunshine Days dopadla – i přesto, že zcela postrádá Mulderovy vtipné poznámky a Duchovnyho velký komediální talent, který nám tento herec tak velkolepě předvedl např. ve Small Potatoes.

Gilligan se nicméně taktéž hojně opírá o herecké výkony. Řeč je o Johnu Aylwardovi a především Michaelu Emersonovi, který se převtělil do zmíněného Olivera. Díky Emersonovi, který o několik let později famózním způsobem ztvárnil postavu Bena Linuse v seriálovém hitu Lost, budete Olivera skutečně zbožňovat a nakonec i litovat. Slzy ovšem jsou, v té nejlepší tradici seriálu, pečlivě vyvažovány smíchem, a tak se fanoušci Akt X dočkají i scén, ve kterých na vlastní oči (a na vlastní kůži) uvidí (a pocítí) paranormální jevy i dva odvěcí skeptikové – Doggett a Skinner. A že ve vzduchu levitující zástupce ředitele FBI Skinner je opravdu něco, co příznivci Akt X chtěli alespoň jednou v životě vidět… ;)

Myslím, že mluvím za všechny oddané fanoušky Akt X, když řeknu, že stejně jako pro Olivera nikdy nezemřeli Bradyovi, tak pro nás nikdy nezemřou Akta X. A když už nic jiného, tak toto je ten nejhezčí dárek, který nám autoři této epizody mohli dát. Díky!

Komentáře: 5

název Dobře připravený shipper na stromě | autor Alli | překlad xloverin | spoiler Detour | stručně Shippeři, pokud byste mohli zasáhnout do epizody Detour, co byste udělali?

„Raz som čítal, že najlepší spôsob ako si zvýšiť telesnú teplotu je vliezť nahý do spacieho vaku s niekým, kto už tam nahý je.“ Povedal Mulder a venoval Scullyovej krátky pohľad. Občas  hrali túto hru, ale väčšinou nie tak očividne. No teraz, v lese, sami, to bolo nemožné nepočuť a Scullyová nemala inú možnosť ako odpovedať.

Prekvapujúco mu odpovedala v rovnakom tóne, nakloniac hlavu nabok, zatiaľ čo bojovala s nábojnicou, aby si mohli rozložiť oheň. „Možno, keď budú pršať spacie vaky, tak budeš mať šťastie.“ Jej hlas znel rovnako nenútene ako hlas jej partnera. Často sa nezúčastňovala tejto Mulderovej hry, ale tu to bolo v poriadku. Boli úplne sami a nebola žiadna možnosť  ďalšej výzvy.

Zhora sa ozval šuchot. Mulder a Scullyová stuhli.

Zo stromu zrazu spadol spací vak.

Vzduchom sa rozniesol smiech s nádychom šialenstva. Vlastne to nebol len nádych. Bol šialený. A zároveň šťastný.

Mulder sa pozrel na Scullyovú. „Takže… Čo si to vravela?“

:: Klikněte pro zobrazení celého článku ::

Komentáře: 19