Kult X

autorka Lana a Laine | překlad nabaa | rating NC-17 | kategorie S, casefile, SA, MSR | povídka ke stažení

Kapitola 1

Christina Slaughterová byla praktická žena. Pevné boty, upravený účes, dokonce i praktické auto. Její přátele tak rozhodně popsat nešlo. Byla to jedna z oblastí jejího života, která ji neustále udivovala, přestože si ve svém nabitém programu nikdy nenašla čas, aby to pořádně rozebrala. Jak je možné, že někdo tak vybíravý a opatrný jako ona, skončil s takovými přáteli?

Ne že by Linda a Shelley byly nějak nezkrotné. Jen prostě nesdílely stejný životní styl, který ona považovala za ten správný ve světě dospělých.

Sledovala je teď, jak se kroutí v rytmu hudby na tanečním parketu nepochybně dekadentního klubu. Shellyiny dlouhé blond vlasy divoce poletovaly kolem jejích ramen, jak se tempo hudby zrychlovalo. Linda, s úsměvem ve velkých hnědých očích, se pokoušela uniknout zlatým pramenům, které se rozlétly do všech stran, když se Shelley otočila kolem dokola.

„Dávej pozor, Shel! Ty vlasy jsou nebezpečný,“ uniklo z Lindiných rtů zvýrazněných rtěnkou barvy lesních plodů. Christina začínala být expert v poznávání barev rtěnek. Noci jako tahle vyžadovaly tuto dovednost, pokud chtěla udržet krok s muži, po kterých její kamarádky vyjížděly, nemluvě o stíhání konverzace později u baru.

Bože, proč jen se do toho věčně pouštěla? Ty dvě by si ani nevšimly, že tam není, i když si pokaždé daly tu námahu ji v pátek někam vytáhnout. Byla by radši ve svém uspořádaném bytě. Dělala by něco, no, něco smysluplného, tím si byla jistá. Ne tohle. Obrážet v pátek v noci bary, být nabízena jako maso na trhu…předhazována jako syrový biftek smečce hladových psů.

Markéta (mimochodem, ta nejsympatičtější kadeřnice na světě:)) mi poslala scan z nového vydání televizního programu TV Mini, ve kterém se objevil pěkný rozhovor s Gillian Andersonovou. Časopis je v prodeji teprve od včerejška, takže ho za pouhých 12 Kč můžete mít doma i vy. Nabídka výhodného předplatného je zde. Níže si můžete prohlédnout nejen obálku, na níž se nachází jedna starší hereččina fotka, ale také scan samotného článku. Na první stránce je pár řádků mírně rozmazáno, tak pokud byste měli s přečtením problém, můžete využít tento scan od Anety, která mi svůj obrázek poslala jen krátce poté.

Druhý celovečerní film Akta X: Chci uvěřit, který měl americkou premiéru v pátek 25. července 2008, je dneškem v kinech už jeden celý měsíc. Za tu dobu vydělal po celém světě 60 milionů amerických dolarů, přičemž v některých zemích světa zatím ani nebyl uveden. Vzhledem k rozpočtu, který činil 30 milionů, je již nyní jasné, že se druhá celovečerní Akta X zaplatí! Zda-li to však bude stačit na další pokračování, to záleží na rozhodnutí producentů. Jak se také dalo čekat, větší úspěch zaznamenala nová Akta X ve světě, kde dosud vydělala 39 milionů dolarů, zatímco ve Spojených státech tvoří výdělek něco kolem slabých 20 milionů dolarů. První film Akta X: Bojujte s budoucností na tom byl před deseti lety podobně – z celkových 186 milionů vydělal ve světě více jak 100 milionů.

Nestihla jsem předpremiéru. Kvůli praxi. Samozřejmě jsem si ji mohla naplánovat jinak, ale upřímně, s předpremiérou jsem příliš nepočítala. Příště budu moudřejší. A tak jsem se rozhodla, že si tu ztrátu vynahradím aspoň několikerým shlédnutím filmu, na který jsem čekala deset let a hlavně posledního tři čtvrtě roku, přičemž někdy od května jsem nedočkavostí lezla po zdi a zvažovala, že si nad postel začnu dělat čárky ne po dnech, ale po minutách. Uvěřila jsem celkem pětkrát.

Poprvé a podruhé – 24.7.2008

A je to tady. Den D, respektive den P. P jako premiéra. V olomouckém Cinestaru dnes začínají dávat Akta X, druhý film s podtitulem Chci uvěřit.  Původně jsem měla jít sama, což mi nedělá potíže, ale nakonec jsme se shodly s Katkou (haci), která měla jít s přítelem, že bude mnohem lepší, když půjdeme spolu. Jako pravé a nefalšované x-philerky si to přeci jen užijeme víc. A hlavně budeme moct hned probrat dojmy. Těším se jako dítě na bonbón. Nemyslím na nic jiného, na dětském oddělení zapomínám fonendoskop a při zkoušení u vizity musím ostatním připadat jak z jiného světa. Nakonec se radši zašiju na vyšetřovně a zapnu počítač. Poslední návštěva Kultu, než přijde TA chvíle. Z monitoru na mě mrká Michalova sáhodlouhá recenze. Odolávám pokušení se do ní začíst. Ne, neudělám to…Udělám. Stejně jsou prý spoilery zřetelně označené, tak co. Jeden řádek, druhý, třetí…Co to kruci…? Před očima se mi objevují informace, které nechci znát. Rychle opouštím stránku. Tolik k označeným spoilerům. Zbytek služby strávím raději čtením povídek.

Po cestě z nemocnice mi přichází sms se záhadným dotazem – Jak jseš odvážná? Je to Katka. Mám malé tušení, k čemu tahle otázka směřuje. Opatrně odmítám návrh, že se stylově převlékneme za agenty FBI, včetně nezbytných visaček. Jsem pro každou špatnost, ale vzhledem k tomu, že takhle nadšené budeme v prostorách Olomouc City nejspíš jen my dvě, obávám se, abychom místo do kinosálu nebyly transportovány na uzavřené oddělení olomoucké psychiatrické kliniky. Katku ujišťuju, že kdyby nás bylo víc, neměla bych s kostýmem problém. Naštěstí můj nedostatek exhibicionismu přijímá s nadhledem.

Ve čtyři vyjíždíme z Prostějova. Do Olomouce to máme autem asi půl hodiny a film začíná ve čtvrt na sedm, ale ani jedna z nás není ochotná riskovat, že se něco zvrtne a my skončíme na půli cesty v šest večer. Do Olomouce přijíždíme kolem půl páté a naše první kroky neomylně směřují k pokladnám Cinestaru. Rozhlížíme se. Pátráme po plakátu oznamujícím, že právě tady nás čeká završení cesty. Nic. Nic. Vůbec nic. Na stěnách visí obří plakáty k Báthory, Mumii, Letopisům Narnie a dalším letním trhákům, ale naše zbožňovaná Akta X nikde. Nepanikařím, vytáčí mě to. Beru to jako naprostou ignoraci a nedostatek úcty. Katka si dělá legraci, že to takhle nejde a že budeme muset jinam. Nakonec ale zpozoruje malou nástěnku a na ní známé tváře. Výborně. Prohlížíme si dvakrát tři stejné plakáty. Pořád mám vedení Cinestaru za bandu ignorantů. Ale jsem ochotná přivřít oko. Mám dnes dobrou náladu.

Do začátku filmu pořád zbývá něco přes hodinu. Poté, co způsobím trochu zmatků při objednávce (no co, tak nejsem úplně ve své kůži), se usadíme v kavárně naproti kina. Probíráme povídky a vztah Muldera a Scullyové a shodujeme se na tom, že Gillian je mnohem rajcovnější než David a žádná z nás, ač jsme obě heterosexuálního zaměření, by ji za Davida nevyměnila. Doufám, že nás nikdo neposlouchá. Záhadným způsobem se dostáváme k teorii jazyka, coby nejsilnějšího svalu v lidském těle. Debatu ukončuji po Katčině prohlášení, že ji to trošičku vzrušuje.

Možná si ještě někteří z vás vzpomínají na přímý přenos předávání slavnostních Zlatých glóbu za rok 1996 (54th Golden Globe Awards), které probíhalo 19. ledna 1997 v Kalifornii. David Duchovny i Gillian Andersonová tehdy získali tato ocenění za své role v seriálu Akta X. Podobný úspěch se jim bohužel již nikdy nepodařilo zopakovat, ačkoliv nominováni byli v dalších letech ještě několikrát. Přímo z našeho webu si nyní můžete stáhnout kratší verzi (MPG, 35 MB), ve které najdete předání ceny jen pro Gillian. Delší verze (MOV, 300 MB) je ve vyšší kvalitě a obsahuje vše podstatné, tedy i oceněného Davida. Určitě se podívejte také na skvělé video z předávání cen Emmy (1997), kde se Gillian stala nejlepší herečkou roku.