Starší zprávy - Květen, 2008
9×02 Nothing Important Happened Today II (recenze)
předcházející epizoda 9×01 Nothing Important… | následující epizoda 9×03 Daemonicus
režie Tom Wharmby | scénář Chris Carter, Frank Spotnitz | premiéra v USA 18.11.2001 | v ČR není | český název Dnes se nic významného nestalo II | hodnocení 60% další názory zde
Agenti dál odhalují pozadí tajného projektu, jehož součástí je kontaminace dodávky vody do domácností chloramínem, což má posloužit při vývoji nové generace téměř nezničitelných geneticky upravených supervojáků. McMahonnová, která je jedním ze dvou prvních prototypů supervojáka, tvrdí, že se snaží projektu zabránit. Informace zjištěné Reyesovou a Osamělými střelci svědčí o opaku – zdá se, že McMahonnovou utopení muži se snažili projekt odhalit. Pátrání dovede agenty na loď, jejíž kapitán právě patřil mezi tyto „hrozby“ a kde objeví tajnou laboratoř, ve které probíhaly pokusy se zmutovanými vajíčky. Na lodi je ale aktivovaná nálož, takže se Scullyové nepodaří zjistit, jestli jsou ona a William také součástí projektu. Doggett, kterému hrozí vyhození od FBI, dá jasně najevo náměstkovi Kershovi, co si myslí o jeho účasti na celém spiknutí, ovšem Kersh ho přesvědčuje o tom, že se jak jemu, tak předtím Mulderovi, snažil pomáhat, a že jedná pod hrozbou smrtí, pokud nebude spolupracovat. Doggett se konečně dozví i to, proč Mulder zmizel, a že ho k tomu přiměla samotná Scullyová.
9×02 Nothing Important Happened Today II (NIHT) je pokračováním předcházejícího mytologického dílu. Scénáristé Chris Carter a Frank Spotnitz se očividně snažili, aby nová kapitola, kterou v mytologii přibližně od poloviny osmé série rozvíjeli, byla zajímavá a strhující. V porovnání s klasickou mimozemskou mytologií prvních šesti sérií už to ale bohužel zdaleka není ono. Scénář se sice tváří, že se v něm děje spousta věcí, ale když se nad dějem obou epizod v klidu zamyslíte, zjistíte, že se toho vlastně tolik ani neděje. Že je William svým způsobem „nadpřirozený“ a zvláštní, to už víme. Že se to všude (i v FBI) hemží supervojáky, to už víme taky. A nic dalšího nového nám v tomto ohledu první dvě mytologické epizody deváté řady už nepřinesou.
Krom skutečně efektního závěru mě nakonec nejvíce potěšila herecká sestava. Náznaky už sice byly v první epizodě, ale všichni přítomní se nám hezky vybarvili až v díle druhém (který je nakonec přeci jen o něco lepší než ten první). Řeč teď není ani tak o agentce Scullyové (která jako by pořád neví, jestli chce nebo nechce znát pravdu o svém synovi), ani o Doggettovi a Reyesové (z nichž se očividně stává nová nerozlučná dvojka na Aktech X, tolik podobná Mulderovi a Scullyové před osmi lety), ale o zástupcích ředitele FBI – Kershovi a Follmerovi. Oba jejich herečtí představitelé podle mého názoru hrají výborně a například Brad Follmer se do budoucna jeví jako velmi zajímavá a rozporuplná postava.
Znovu se tak začíná potvrzovat staré známé pravidlo, že v Aktech X není nikdo bezdůvodně a pouze zlý. V případě všech záporných mytologických postav (Syndikát, Kouřící muž, Kersh) zde vždy existovaly jisté priority, jimž bylo třeba vyhovět, mnohdy i za cenu nejvyšší. Pokud jde o herce v hlavních rolích, tak jen ze zajímavosti uvedu poznámku Roberta Patricka, který si v jednom prohlášení velmi pochvaloval natáčení epizody. V jedné ze scén se totiž v jeho obývacím pokoji sejdou hned tři půvabné ženy – Gillian Andersonová, Annabeth Gishová a Lucy Lawlessová.
Zajímavosti: Tento mytologický dvojdíl (konkrétně jeho první část) je formou vtipného odkazu propojen se závěrečnou epizodou seriálu The Lone Gunmen. Nezapomínejme, že děj poslední epizody seriálu o Osamělých střelcích probíhal v polovině roku 2001, tedy přibližně ve stejném období, kdy se odehrávaly události epizod Existence a Nothing Important Happened Today. || Tato epizoda je věnována Chadu Kellerovi, technikovi a blízkému kamarádovi Chrise Cartera a jeho manželky Dori. Chad byl zavražděn 11. září 2001 během teroristických útoků na Washington a New York. || Motto této epizody není klasické „The Truth is Out There“, ale „Nothing Important Happened Today“, což je i název prvních dvou epizod. Toto zajímavé slovní spojení v závěru druhého mytologického dílu objasní zástupce ředitele Kersh v rozhovoru s Doggettem. Jsou to slova, která si do svého deníčku zapsal Jiří III., britský král. Panovník takto učinil přesně 4. července 1776, tedy v den, kdy za oceánem proběhlo podepsání Deklarace nezávislosti, což vedlo ke vzniku Spojených států amerických a ztrátě britského vlivu na těchto územích. Kersh pak ještě dodá, že v ten den vypukla velká revoluce, aniž by si toho všiml samotný král. A právě toto by si měl Doggett pamatovat. Zástupce ředitele FBI pak ještě Doggettovi naznačí, kdo skutečně stojí za Mulderovým nečekaným odchodem do ústraní. Informace je to vskutku zajímavá…
Komentáře: 29
Gillian se nechává tetovat
Náš fotoseriál, který započala koupající se Gillian, pokračuje vybranými obrázky z velmi znepokojivé epizody Never Again. Obrázky, které vidíte níže, vytvořil jeden ze zahraničních fanoušků Akt X. Thank you Andrew Doe!
Komentáře: 7
Akta X 2: Jak blízko budou mít Mulder a Scullyová k FBI?
Jak blízko k sobě budou Mulder a Scullyová mít, to už je asi mnohým z vás jasné. Otázkou však i nadále zůstává, jak blízko oba bývalí agenti budou mít k FBI. A budou vůbec i nadále bývalými agenty nebo se k Federálnímu úřadu pro vyšetřování znovu vrátí? Na serverech canada.com a latimes.com se dnes totiž objevily články, ve kterých zaznělo několik zajímavých informací. Mimo jiné v nich bylo potvrzeno, že Fox Mulder i Dana Scullyová se v jedné ze scén objeví na chodbách velitelství FBI ve Washingtonu, D.C.
V této souvislosti bych vám doporučil kratičký článek Bude Mulder v druhém filmu agentem FBI?, který byl na Kult X uveden již v prosinci 2007, kdy natáčení nového filmu začalo. Abych doplnil i zbylé internetové články, uvedu ještě ten ze serveru sltrib.com a také příjemného průvodce letními filmovými hity na yahoo.com, v němž nová Akta X samozřejmě nechybí. Serverem Yahoo jsem se nechal trochu inspirovat a do postranní lišty vpravo umístil odpočítávání do české premiéry druhého Akta X filmu (konkrétně do půlnoci z 23. července na 24. července 2008, kdy premiéra proběhne nejen v Česku, ale i na Slovensku).
Komentáře: 18
Osobní fotky Chrise Cartera, tvůrce Akt X
Celý život Chrise Cartera je opředen tajemstvími (například několik let jsem odmítal uvěřit tomu, že ten člověk skutečně existuje) a sehnat nějaké osobní fotky tohoto výjimečného scénáristy je téměř nemožný úkol. Nakonec se mi to díky Philiater a jejímu povedenému webu mitchpileggi.net podařilo. Několik fotek si můžete prohlédnout níže, zbytek naleznete v příslušné aktualitě na zmíněných stránkách. Určitě se podívejte alespoň na první fotku úplně vlevo, která je skutečnou raritou. Je na ní zachycen Chris v kanceláři, kde vznikaly mnohé epizody Akt X. Mimochodem, Chris Carter se narodil 13. října 1956 (odtud název jeho společnosti), momentálně je mu 51 let, vysoký je 179 centimetrů a od roku 1989 žije se svou manželkou Dori. Naposledy jsme ho mohli vidět např. na letošním PaleyFestu.
Komentáře: 1
Konec snu (povídka)
autor Stephen Greenwood | překlad nabaa | rating G | kategorie MSR, MA, SA, missing scene
Její byt neudivuje pořádkem jako obvykle. Pohovka i další dostupné plochy jsou zaplněny nahodile rozházenými kvanty ručníků, přikrývek, prostěradel, oblečení a bůhví čeho ještě. Normálně by to všechno bylo pečlivě poskládáno a uloženo v šuplících. Jenže tohle nebyl normální den.
Bylo to přesně 48 hodin poté, co supervojáci našli Scullyovou ukrytou v chatě, kterou vybral Doggett. 48 hodin od mé marné snahy dostat se tam včas. 48 hodin co jsem si myslel, že už ji nikdy neuvidím. Ta samá doba, po kterou byl náš syn na světě.
Nevím, jak jinak to vysvětlit. Co se v FBI rozkřiklo, že je Scullyová těhotná, začaly se tam šířit všechny možné klepy. Říkalo se, že jsem utekl, když jsem se dozvěděl o jejím těhotenství, protože jsem nemohl unést zodpovědnost. Kdyby jen znali pravdu. Byl jsem unesen na palubu vesmírné lodi, aby na mě mohli provádět testy. Unesen od Scullyové, když mě potřebovala nejvíc.
Hluboko v srdci jsem věděl, že je to můj syn. Cítil jsem to. Neptejte se mě proč. Prostě jsem to věděl. A vím. Musím přiznat, že když jsem se protlačil odjíždějícími supervojáky a vběhl do místnosti, bál jsem se nejhoršího. Snažil jsem se připravit na hrozivý pohled, který se mi naskytne – krev na stěnách a na podlaze jako někde na jatkách, zápach mědi, zmrzačené tělo bez hlavy… tělo ženy, která mi byla opravdu blízká.
:: Klikněte pro zobrazení celého článku ::Komentáře: 16