Kult X

předcházející epizoda 7×21 Je Souhaite | následující epizoda 8×01 Within 

režie Kim Manners | scénář Chris Carter | premiéra v USA 21.05.2000 | v ČR 21.02.2008 | český název Rekviem | hodnocení 100%

Létající talíře, mimozemšťané, únosy lidí – to byly důvody, proč Akta-X vznikla a nyní jim (jako už poněkolikáté) hrozí zrušení, protože tato sekce FBI překračuje rozpočet a zanechává neuspokojivé výsledky. Předtím, než se o zrušení definitivně rozhodne, vydávají se Mulder se Scullyovou do Oregonu, kde jejich spolupráce před sedmi lety začala. Údajně se tam srazila vojenská stíhačka a UFO. Do pátrání po mimozemské lodi se zapojuje rovněž Alex Krycek, kterého z trestaneckého lágru dostal Muž s cigaretou. Jakmile Mulder UFO objeví, v krátkém sledu za sebou následují dvě události, které navždy změní nejen Akta X, ale i životy obou agentů… 

Epizoda 7×22 Requiem je poslední epizodou sedmé série. Avšak možná ještě důležitější je informace, že během natáčení ji všichni, kdo na ní pracovali, považovali za poslední epizodu celého seriálu. Celá produkce epizody probíhala za velmi dramatických okolností, protože jak se sedmá série blížila ke svému konci, v zákulisí seriálu houstla atmosféra a nervozita. Nikdo, včetně Chrise Cartera, totiž netušil, zda Akta X budou mít i osmou sérii. V tomto případě nešlo ani tak o sledovanost (která v sedmé sezóně již nebyla tak vysoká jako v předcházejících dvou letech), ale především o Davida Duchovnyho. Představitel agenta Muldera měl totiž smlouvu podepsanou jen na sedmou sérii, zatímco Gillian Andersonová (agentka Scullyová) a Chris Carter se studiu upsali i na osmý rok. Tvůrce seriálu Carter však odmítl na seriálu bez Duchovnyho dále pokračovat. Nakonec sice všechno dopadlo relativně dobře (všechny zúčastněné strany se dohodly a Duchovny v osmé sérii vystupoval alespoň v omezené míře), nicméně v dubnu 2000, kdy epizoda Requiem vznikala, byla dohoda ještě daleko.

Chris Carter tak přišel s řešením, které je v jádru sice jednoduché, ovšem jeho realizace už tak snadná není – natočit Requiem tak, aby dobře fungovala jako poslední epizoda série, ale stejně tak i jako důstojné završení celého seriálu. Samotné natáčení probíhalo pod přísnými opatřeními a přístup veřejnosti na místa natáčení byl striktně omezen. Poslední klapka padla v pátek 5. května 2000 a završení této další kapitoly pak celý štáb i s herci oslavil následující den. Podle slov očitých svědků to však byla oslava hodně rozpačitá, protože přítomní vlastně nevěděli, co přesně slaví. Definitivní potvrzení přišlo až v úterý 17. května 2000, kdy bylo oficiálně oznámeno, že seriál bude pokračovat i svou osmou sezónou. Epizoda Requiem se na amerických obrazovkách objevila v neděli 21. května 2000 a v premiérovém vysílání ji sledovalo 15 260 000 domácností, což je v rámci sedmé řady nadprůměrný výsledek.

Dva největší seriáloví guru – Chris Carter s Frankem Spotnitzem – dlouho přemýšleli nad tím, jak by se seriál slušelo nejlépe ukončit. Nakonec se rozhodli, že bude nejlepší, když se agenti vrátí na místo, kde před sedmi lety jejich společné vyšetřování Akt X začalo. Mulder se Scullyovou tak jedou do Oregonu navštívit Billyho Milese, který byl v pilotní epizodě obětí mimozemských únosů. Jak s jeho pomocí agenti zjišťují, únosy neustaly a nerušeně pokračují dál. Oregon však nezajímá jen je, ale také dalšího velkého hráče mytologie – Kouřícího muže. V místním oregonském lese totiž havarovala mimozemská loď a Kuřák se rozhodne, že ji musí za každou cenu získat. Jeho vliv však nyní již není tak velký jako v předešlých letech, a proto je nucen kontaktovat Alexe Kryceka (skvěle hrající Nicholas Lea), aby za něho odvedl to, co ex-agent FBI umí nejlépe – špinavou práci. Na scénu se po roce a půl vrací také Marita Covarrubiasová (Laurie Holdenová), která se až zázračně rychle dostala ze svého tragického stavu v epizodě One Son. Samozřejmostí jsou i Osamělí střelci či zástupce ředitele Walter Skinner, kteří se nakonec v průběhu sedmé série objevovali de facto pravidelně.

Z oné klasické mytologické sestavy tak chybí vlastně jen Syndikát, jehož absence je ale pochopitelná. Návrat všech ostatních postav dodává epizodě Requiem to, co do ní tvůrci chtěli v první řadě dostat – pocit nostalgie a nádech starých časů. Velmi oceňuji také skutečnost, že po relativně rozjásané šesté a sedmé řadě dokázali tvůrci jemně a nenásilně přejít na temnější notu a Requiem přetavit ve vcelku depresivní záležitost. To všechno jsou příjemné náznaky, které nás vracejí o několik let zpět, k nejslavnějším kořenům tohoto mimořádného seriálu.

předcházející epizoda 7×20 Fight Club | následující epizoda 7×22 Requiem 

režie Vince Gilligan | scénář Vince Gilligan | premiéra v USA 14.05.2000 | v ČR 20.02.2008 | český název Tři přání | hodnocení 80% další názory zde

Líný a duchem chudý pracovník velkoplošné úschovny objeví v jednom boxu odloženou džinku (džina v ženském podání), která mu splní tři přání. Jejich vyplnění se mu však stane osudným stejně jako všem lidem, které přáními obdarovala před ním. Mulder se Scullyovou pomalu rozplétají její pětsetletou minulost a zjišťují – zejména Mulder – že není vůbec snadné něco si přát, i když je to přání veskrze šlechetné a v zájmu celého lidstva.

Vince Gilligan, který napsal scénář k epizodě 7×21 Je Souhaite, je fajn chlapík. Seriálu Akta X byl věrný prakticky od samých začátků. Jeho první prací byla epizoda Soft Light z konce druhé série a od té doby spoluprodukoval všechny následující epizody, přičemž jeho podpis se objevil pod scénářem k rovné třicítce dalších dílů (od epizody Pusher, přes Small Potatoes, Memento Mori, Bad Blood až po Monday). Během těch osmi let plných pilné práce na seriálu se stal jedním z nejviditelnějších a nejpopulárnějších autorů. Ačkoliv počet jeho vlastních scénářů je úctyhodný, na režisérskou židli tento muž zasedl dohromady jen dvakrát, poprvé u právě recenzované Je Souhaite. Na finální podobě epizody se to samozřejmě nijak extra nepodepisuje, ale pro Vince Gilligana to byl velký krok vpřed (a zároveň do neznáma).

Je Souhaite se ve výsledku prakticky neodlišuje od ostatních epizod šesté a sedmé série. Jedná se o další z řady divokých výletů Muldera a Scullyové za hranice reality, který je stejně jako předešlé Trojúhelníky, Krajiny snů a Střelci z první osoby výpravný a hodně náročný na rozpočet (každých deset natáčecích vteřin scény, ve které se Mulder probíhá na liduprázdné washingtonské ulici, stálo neuvěřitelných 50 000 dolarů). Při sledování též mějte na paměti, že byste k této epizodě měli přistupovat jako k bláznivé komedii, která je okořeněna trochou toho nadpřirozena a sem tam i nějakým tím kouzlem.

Zajímavostí je, že Gilligan původně Je Souhaite stavěl jako vážnou epizodu, ale postupně od toho odstoupil. Jelikož je sedmá série bláznivými experimenty přeplněna až k prasknutí, pokračuje tak tento díl v zavedené tradici. Vince Gilligan pak jen dokazuje, že je tvůrcem všestranným, s velmi originálními nápady, který své scénáře neomezuje jediným žánrem. Krom několika zajímavých vizuálních efektů (neviditelný chlápek, co se probíhá po ulici plné věcí a lidí, sežere nějaký ten dolar) se dočkáte i krásné shippy scény s Mulderem a Scullyovovu v samém závěru. Na mě osobně také velmi zapůsobil poslední záběr této epizody, který má v sobě jisté dojemné kouzlo. Musíte být ovšem správně naladěni, ostatně jako na celou sedmou řadu.

AndreaParCoeur zveřejnila na zahraničních diskusních fórech scany z britského časopisu Xposé, na obálce jehož 106. čísla se objevila promo fotka z druhých celovečerních Akt X. Uvnitř časopisu pak najdete dvoustránkový článek, který se týká detailů ohledně filmu.

předcházející epizoda 7×18 Hollywood A.D. | následující epizoda 7×21 Je Souhaite 

režie Paul Shapiro | scénář Chris Carter | premiéra v USA 07.05.2000 | v ČR 18.02.2008 | český název Klub rváčů | hodnocení 20% další recenze zde

Mulder a Scullyová vyšetřují případ dvojnic, které si neustále kříží cestu, a tam, kde se setkají, dochází k násilným událostem bez zjevné příčiny. Klíčem k této záhadě by mohl být bývalý zločinec a polo-profesionální zápasník, po kterém obě ženy touží. Otěže případu tentokráte přebírá Scullyová, a než dovede případ ke zdárnému konci, dostane pár lidí nakládačku, včetně agentů samotných…

Vždycky, když píši recenzi na nějakou epizodu, tak nemám dopředu připravený žádný vzor, který by mě naváděl, o čem přesně budu psát a jak to celé v recenzi rozvrhnu, rozdělím a napíšu. Vždycky prostě nějak začnu a ono to plyne a pokračuje tak nějak samo až po závěrečný verdikt. Podobná taktika mě však při psaní recenze na epizodu 7×20 Fight Club zradila – vůbec totiž nevím, kde začít. Příběh epizody je podivný, celá režie je divná, hudba je divná (navíc ušitrhající) a nakonec jsou tak nějak divní i ti herci, kteří v tom hrají. Znáte je, jde o Davida Duchovnyho a Gillian Andersonovou, kteří tam hrají vždycky, ale tentokrát si zmatený divák připadá, jako by tam ani jeho oblíbená dvojice nebyla. Tato epizoda je totiž hodně netradiční. Bohužel ale netradiční v tom nejhorším smyslu slova, až je v mých očích tou vůbec nejhorší z Akt X.

Jak už se sám název snaží napovědět, Klub rváčů je velmi akční záležitost. Už úvodní scéna epizody se nese ve zvláštním duchu – vidíme v ní dva podomní misionáře jedoucí na kole, kteří zastavují na typické americké ulici kdesi v Kansas City a zvoní na zvonek jednoho z domů. U domu stojí auto, na jehož značce je napsáno jméno „Betty“. Otevře jim žena, která ale vůbec nemá chuť se s nimi bavit. Proto pánové pokračují na jinou ulici k jinému domku, u něhož stojí auto se značkou, která nese jméno „Lulu“. Domek vypadá velmi podobně jako dům předcházející, nicméně oba muži si toho nevšimnou, protože v Americe všechny podobné domy vypadají stejně. Zarazí je však, když jim otevře žena, která vypadá naprosto totožně jako žena, jež před nimi o pár metrů dál zabouchla dveře. Když jí to říkají, tak jim nechce věřit a raději okamžitě zavírá dveře. Zřejmě ví proč. V tom okamžiku se totiž oba do té doby slušně chovající pánové vzájemně napadnou a strhne se mezi nimi nelítostná bitka. Poté, co se stejná nevysvětlitelná věc stane i příchozím vyšetřujícím agentům FBI, jsou na místo povoláni Mulder se Scullyovou, aby záhadě přišli na kloub. To se nakonec samozřejmě stane, ostatně skoro jako vždycky, nicméně nejsem si jistý, jestli budete s rozuzlením spokojeni, protože nejenže je divné (jako všechno v tomto dílu), ale především se jedná o rozuzlení zápletky, která je od prvopočátku naprosto stupidní a jako takové nemůže být rozuzlení o moc lepší. A nakonec ani není.

A přitom vše napovídalo tomu, že Fight Club bude hit, především tedy jméno scénáristy, kterým je – chvilka napětí – Chris Carter. Ten se ve svém komentáři k epizodě vyjádřil, že vždy chtěl natočit podobný příběh. Zklamání z výsledku je však o to větší, jelikož Carter v minulosti napsal takové skvělé epizody jako je The Host a Irresistible z druhé série a Milagro z šesté. Další důvod pro nepříjemné zklamání nám nechystal Mark Snow a hudba, kterou pro epizodu napsal a nahrál. Je mi líto, že to tak musím říct, ale tento jinak bezchybný autor ve Fight Club přinejmenším klopýtl a všechny hudební složky, které jsem zde slyšel, byly pro mé uši doslova nesnesitelné. Tato nesnesitelnost neplatí jen pro zpracování, ale také pro herecké obsazení. Davida a Gillian nechme teď stranou (mimochodem, je na nich hodně vidět, jak jsou už na konci sezóny unavení), v hlavní roli jsou nám představeny dvojčata, o kterých už byla řeč a které ztvárnila rodačka z americké Illinois Kathy Griffinová. Nepopírám, že to může být ve skutečnosti fajn ženská, v každé scéně této epizody je však tak nesnesitelná, až bych si přál, aby se jí stalo to, co se ve scéně s kanálem stane Mulderovi. To samé se týká jejího televizního partnera Berta Zupanice, kterého si zahrál Randall Cobb, bývalý boxer a hodně nadupaný chlapík. Ať už má ale jakoukoliv sílu, měl jsem během sledování obrovskou chuť mu jednu pořádně natáhnout. Bez ohledu na následky. No, zkrátka si myslím, že casting u Fight Club hodně zaspal… Nemusí se ale nijak stydět, v Klubu rváčů jako by zaspali všichni a divákovi tak nakonec nezbývá nic jiného, než udělat to samé.

Zajímavosti: Jednu věc Chrisi Carterovi musíme přičíst k dobru. V době vzniku této epizody totiž pracoval na pilotní epizodě ke svému novému seriálu – The Lone Gunmen. Spoustu starostí novopečenému otci dalšího seriálu dělal také Duchovny, který nechtěl již v osmé sérii Akt X vystupovat. || V této epizodě si zahrála Arlene Warrenová, půvabná manželka Mitche Pileggiho (Waltera Skinnera). Tato herečka však není v Aktech X žádným nováčkem, od páté série seriálu totiž průběžně ztvárňovala Skinnerovu sekretářku Arlene.

Můj názor je však jeden z tisíců, takže budu jedině rád, když mi v komentářích sdělíte reakce vaše. Když už jsem to nakousl v úvodu a označil Fight Club za nejhorší epizodu Akt X, tak mě zajímá, která epizoda je nejhorší podle vás?

Neexistuje snad jediný Čech (Slovák), který by uměl pouze česky (slovensky). Každý, koho znám, ovládá krom svého rodného jazyka i nějaký další evropský – ať už jde o polštinu, němčinu, italštinu nebo ruštinu. Na následujících řádcích bych některé povedené weby rád zmínil, přičemž je také pozitivní, že všechny internetové stránky zde uvedené se seriálem Akta X zabývají dlouhodobě a nevynořily se zčistajasna v poslední době, aby jen co nejvíce vydělaly na druhém celovečerním filmu Akta X, který po dlouhém období sucha přijde letos do kin. Tomu se totiž říká skutečné fandovství a odhodlanost. A začněme sousedy – na adrese xfiles.stopklat­ka.pl jsou totiž skvělé polské stránky, které fungují již několik let. Krom kvanta informací najdete na tomto webu i bohatou download sekci s možností stáhnout si trailery ke všem epizodám.

Skvělé jsou také německé stránky txf.net, ke kterým patří i web x-filesmusic.de, z něhož si můžete stáhnout celou řadu hudebních motivů ze seriálu. Na adrese txf.net pak naleznete obsahy epizod, seriálovou časovou linku a seznam všech herců, režisérů a scénáristů. Zmiňuji to zde především proto, že podobné seznamy a údaje z tohoto webu (a z imdb.com) při psaní recenzí často využívám, a tak by nebylo správné zapomínat na své zdroje, s jejichž vypracováním si někdo dal nepochybně velkou práci. Kvalitní a dlouho fungující německé stránky jsou i na adrese xfiles-mania.de a při procházení německého internetu nezapomeňte ani na spookyverse.de. Zmínku si jistě zaslouží i italské xfilesitalian­fansite.net a ruské thex-files.ru, ačkoliv tyto poslední dva weby já osobně ignoruji.