Kult X

autor Maidenjedi | překlad G.Logan | rating PG-13 | kategorie V, S | spoiler The End, Pilot

Stále se ještě třesu z toho, co jsem viděla dnes ráno. Také jsem trochu nervózní, že jsi si mohl uvědomit, že jsem byla v garáži, když jsem ti volala. Střelci mi o ní všechno řekli. Nyní sedím ve svém bytě a přemýšlím, co se stalo špatně. Ale vlastně vůbec nemusím, nebo ano? To, že jsi s ní dnes večer, je kvůli mě, že ano?

Pamatuješ si na náš první společný případ? Oregon, už se to zdá jako věčnost. Tam jsem si to asi poprvé uvědomila. Když jsme stáli v dešti a hádali se a nakonec to skončilo smíchem nad tím, v jaké jsme situaci. Pamatuji si tvůj úsměv a jak moc jsem chtěla být tím důvodem, proč se směješ.

Strávili jsme spoustu času tím, že jsme s tím nic nedělali, a ty to víš. Stáli jsme moc dlouho v dešti. Příliš času jsme také strávili odmítáním a více jsme o tom pouze přemýšleli.

A nyní se opět do tvého života vrátila ona. A to mě bolí. Je zde hodně důvodů, proč mě to bolí. Ale ten největší je asi ten, že jsem se ti to neodvážila říci. Byla jsem moc opatrná, nechtěla jsem zničit naše přátelství, naši společnou práci.

Mohla bych se teď hádat sama se sebou, kvůli tomu co cítím, ale nemám sílu na to, abych to provedla.

Měla jsem ti to říct. Celým svým srdcem jsem si teď jistá, že jsem ti to měla říci. Přeji si, abych ti to řekla dřív. Škoda, že mě to napadlo až teď. Byli jsme si vždy tak blízcí a jsi můj nejlepší přítel. Mohla jsem ti říci všechno, tak proč jsem ti nemohla říci tohle?

Muldere, chci ti ......

Vidíš, ani na to nemohu myslet.

Je to moje vina, že je dnes s tebou místo mě.Je to moje vina, že dnes tě bude objímat ona místo mě. Protože jsem ti to neřekla a měla jsem ti to říct.

Měli jsme šanci, myslím. Ale prostě jsem se jí nikdy nechytla. Nechala jsem veškeré škádlení a pohledy jen tak. A když už to vypadalo dobře, tak jsem se radši stáhla do sebe.

A právě teď sedím ve svém bytě, sama, a ty sedíš ve svém, ale s ní.

Snesla jsem veškerou práci, kterou jsme společně dělali, a i když mi to někdy vadilo, vždy jsem tam byla s tebou a věřila ti. Ale teď musím říct, že mám strach. Já jí nevěřím.

Proč jí věříš ty?

Možná, že je to jenom pouhá žárlivost. Možná, že proto nemám ani důvod. Možná, ale opravdu jenom možná, tě chci jenom pro sebe.

A možná, že kdybych ti už před časem řekla, co k tobě cítím, tak teď tady nemusím o samotě přemýšlet.

Chci být v bezpečí v tvém náručí.

I kdybych ti to teď řekla, tak tím nic nezměním. Ona je tam a já ne a je to jenom moje vina.

Už myslím v kruzích. Pořád na to musím myslet. Můj mozek jede na plné obrátky, ale stále myslím jenom na jednu věc.

Dívám se do zrcadla a vidím tolik otázek.

Jsme stále partneři? Nyní, když je zpět, budeš stále chtít, abych hledala pravdu po tvém boku? Nebo je ona pro tebe lepší? Ona si zvolila práci s tebou, mě k tobě pouze přidělili.

Probudila jsem se ráno a všechny myšlenky, které mě trápily celou noc, jsou zpět. Nevypadám zrovna nejlépe, ale něco musím teď hned udělat, musím ti to říci. Ale pak se zastavím a uvědomím si, že ona je stále u tebe. Ženská intuice.

Chci ti to říct, ale nevím jak. Myslím, že teď už to je asi jedno. Některé věci zůstanou nevyřčeny. Ted je mi to už jasné. A je to kvůli někomu koho oba známe.

Chci žít život bez výčitek.

Ale teď musím žít s touto jedinou a to mi vadí.

________________________________________________________________________

Tento článek byl zveřejněn 23.10.2008 v 1:36 v kategorii Povídky.