Kult X

autor Bugs | překlad nabaa | rating NC-17 | kategorie V, A, R, Mulder POV

Tu noc byl měsíc v úplňku, obrovský slonovinově bílý kotouč plul po temně modré noční obloze. Nevěnoval jsem mu víc než jeden pohled, když jsem se nutil vyjít schody ke svému bytu. Oči mě bolely od tepavé bolesti hlavy a snahy udržet má depresí ztěžklá víčka otevřená. Bál jsem se, že by jasné světlo umožnilo dlouho zadržovanému proudu slzí vyplout na povrch.

Chtěl jsem se dostat do svého tmavého bytu, rozepnout zip a udělat se. Musím uznat, že to není zrovna počínání vyspělého individua, ale možná mi to pomůže na pár hodin usnout, než se probudím, abych sledoval výsměšné stíny pohybující se po zdech až do východu slunce. Trpím horečkou sexuální frustrace už tak dlouho, že si ani nepamatuju, kdy to začalo. Bude to aspoň pět, nebo šest let. Přestal jsem to počítat. Je to prostě tady, stálé, jako bolest zubů, jen méně příjemné.

Prošel jsem dveřmi se svléknutým sakem a kravatou v kapse. Hodil jsem kabát na věšák u dveří a pokračoval v chůzi. Přetáhl jsem si košili přes hlavu a odhodil ji na gauč. Horečně jsem zápasil s páskem. Můj penis byl už napůl tvrdý patetickým netrpělivým očekáváním. Zbraň jsem odložil na stůl. Má ruka na ní chvíli otálela. Stále hřála teplem mého těla. Vycítil jsem v pokoji něčí přítomnost.

Něco bylo ve stínu za mnou. Otočil jsem se a zamžoural do tmy. Paprsky ostrého křídově bílého měsíčního světla prosvítající roletami nad stolem prořezávaly místnost. Stříbrné nehybné kužely chycené ve strnulém světle se seřadily, aby pozorovaly, jak má ruka pevněji sevřela zbraň.

Než jsem mohl promluvit, hluboký pulzující hlas řekl „Muldere, to jsem já.“ Byl to rozkaz vyřčený s úderem zavírající se pasti. Ruka mi sjela ze zbraně.

Cítil jsem ji. Její toaletní voda vyprchala v průběhu dopoledne a vůně mýdla se vytratila kolem páté. Jediné, co zůstalo, byla čistá základní Scullyová.

Vystoupila ze tmy a přiblížila se ke mně. Byla nahá. Uvědomil jsem si, že jsem se pomátl. Jestli jsou tohle směšné vize navštěvující mě v nočních hodinách, jsem už naprostý a úplný blázen.

Udělal jsem jedinou věc, která v dané chvíli dávala smysl. Začal jsem si stahovat zbylé oblečení. Jestli jsem přišel o rozum, chci tu situaci plně prozkoumat.

Kráčela ke mně, tmavé stíny barvy havraních křídel hladily její lesknoucí se bílou kůži. Mé upřené pohledy objevovaly obrys ňadra, oblinu boku, nepatrnou křivku jejího břicha. Pak její postavu znovu skryly pruhy stínů.

Jak se ke mně přibližovala , světlo se zachytávalo na vlhkostí se třpytící spleti jemných chloupků mezi jejíma silnýma nohama, ale já jsem nutil zaměřit svůj hladový pohled do jejích bledých očí. Byly čisté a průzračné jako sklo, okna, kterými jsem chtěl vejít a prohledat její temná zákoutí, jako nějaký divoký lovec.

Když se přede mnou zastavila, připadalo mi, že já jsem ten, kdo přešel napříč místností, dokončujíc tak dlouhou a svízelnou pouť k chladivé oáze. Z ničeho nic jsem umíral žízní. Musel jsem se napít. Sklonil jsem hlavu k jejím tmavým vlhkým ústům.

Vzdálila svou hlavu od mých hledajících rtů. Místo toho mě chytila za zátylek a přitáhla si má ramena blíž k sobě. Zahlédl jsem, jak se její rty oddělily a záblesk lesklých zubů předtím, než jsem ucítil kousnutí do napjaté šlachy pod vlastní sevřenou čelistí. Zakousla se do mého chvějícího se hrdla takovou silou, až se mi najednou před očima objevily hvězdičky.

Ta pulzující bolest se stávala erotickou. Pulz odrážející údery mého srdce pod jejím jazykem se stěhoval do mého přirození. Krev mi vířila v sevřených žilách. Cítil jsem, jak mi pod kůží praskají kapiláry. Byl jsem paralyzován, neschopný se pohnout s obavou, že když to udělám, prokousne mi krk.

Nechala můj krk být a řekla poslední slovo za celou noc : „Můj.“

Než jsem se vzpamatoval, zmizela v temnotě. Nebyl to útěk. Byla to výzva k lovu. Rozmýšlel jsem se jen chvíli, než jsem se ponořil do stínů, abych pronásledoval svou kořist.

Zachytil jsem ji těsně předtím, než jsme narazili do pevné zdi. Byli jsme na okraji klece a nemohli jsme dál. Naše těžké přerývané oddechování se odráželo od stěn prázdných pokojů. Popadl jsem ji a její tělo zpočátku pálilo chladně jako rtuť. Potom se v oparu měsíčního svitu rozzářila labutí bělostí a mé prsty se ponořily do jejího měkkého tepla.

Nenechala mě ji otočit. Místo toho klouzala po mém těle, plavala v potu, který okamžitě pokryl mou zarudlou kůži. Svýma silnýma rukama sáhla dozadu a uchopila mě za boky. Její nehty se do mě zarývaly a trhaly kůži a já jsem měl pocit, jakoby to byla bodnutí škorpióna. Zasténal jsem zakázaným potěšením.

Chytil jsem ji za hlavu a stočil jí krk tak, abych mohl konečně vyplenit její ústa. Mé prsty se zachytily v pasti pramenů jejích vlasů, ve tmě černých jako zaschlá krev. Naše ústa byla stále příliš daleko na cokoliv, kromě nejlehčího doteku. Zakňučel jsem frustrací.

Popadla mě za krk a začala klouzat vzhůru po mém vlhkém těle. Pochopil jsem, vsunul jsem ruce mezi její horká stehna, zachytil jsem okraje napjatých vazů a zvedl ji, lehkou jako motýl, ke svým ústům.

Zatímco naše jazyky bojovaly o nadvládu, snažil jsem se udržet její kluzké nohy. Obtočila mi je kolem boků, pevně sevřela má stehna, přitiskla se ke mně blíž a přitlačila mi penis tvrdě k břichu.

Znovu jsem zasténal a ona sykla jako had. Ten zvuk byl jako úder blesku do mého penisu. Pevně jsem ji objal a přitáhl si ji k hrudníku ve snaze získat aspoň náznak převahy. Odpověděla na mou výzvu tím, že můj nedočkavý penis zachytila mezi svými kluzkými půlkami a začala jej rytmicky tisknout.

Nemohl jsem takhle pokračovat. Slábnul jsem frustrací. Opřel jsem nás o zeď. Pustila mé tělo a položila si dlaně na stěnu. Prsty roztáhla doširoka, jako bledé ptačí drápy.

Její stehna stále držela mé boky a horní částí těla se ode mě odkláněla, její hlavu a ramena pohlcoval mohutný stín klouzající po zdi. Cítil jsem, jak její skryté kluzké teplo pulzuje. Beze slova se mi nabízela.

Když jsem jí nadzvedl boky, abych našel správný úhel, prohnula se v zádech a popelavou bělost překryly šedavé proužky měsíčního světla. Našel jsem její otvor a vklouznul dovnitř, instinktivně hledajíc teplo a úkryt.

Otočila hlavu na stranu, ven ze tmy, a znovu mě probodla upřeným pálivým pohledem. Musel jsem se odvrátit, jinak bych zklamal. Zíral jsem na strop a pozoroval tmavé plameny stínů pohybující se v našem rytmu.

Prorážel jsem spěchající řeku, voda se mi točila a vlnila kolem pasu. Jen stěží jsem držel rovnováho a cítil jsem zoufalý strach, že se utopím. Našel jsem sílu vzepřít se proudu a skvrnky měsíčních paprsků se třpytily na tmavé hladině jejího těla.

Její kyčle pevně sevřely mé třesoucí se nohy a její lýtka se mi zapřela pod koleny. Prsty jsem sevřel její bílé ňadro. Stále jsem ji držel nad zemí. Odstrčila se od zdi, proti rytmu mých průniků. Jeden chybný pohyb a zřítili bychom se z útesu, na jehož okraji jsme balancovali. Ale už jsem se nebál.

Byl jsem nadšený. Našel jsem odvahu předklonit se a olíznout její záda dlouhým pravidelným pohybem, utěšit ji a uklidnit své vlastní divoce tlukoucí srdce. Můj jazyk zvedal jemné chloupky pokrývající její tělo a uhlazoval je zpátky. Jemně jsem ji kousnul, nemohl bych ji zranit.

Rukama jsem sjel dolů, přes ostré hrany jejího drobného hrudníku, a zpátky vzhůru, abych nadzvednul její pevná ňadra. Jednu dlaň jsem nechal na chvějícím se ňadru a druhou jsem vsunul do pavučiny kudrnatých chloupků v místě spojení našich těl. Podpíral jsem ji proti sobě, pomáhal jsem jí držet rovnováhu, aby se mohla znovu natáhnout směrem ode mě. Svaly se jí napínaly a vlnily s grácií uhánějící gazely.

Sjel jsem rukou níž. Ukazovákem jsem našel klitoris vykukující z vlhkých kudrn. Můj penis se ho dotýkal zezadu, snažíc se zachytit prchající kořist. Něžně jsem hladil pevný hladký povrch jejího klitorisu a cítil jsem, jako bych hladil po zádech delfína. Vždycky jsem se chtěl dotknout delfína.

S hlubokým vzdechem zoufale natáhla ruku dozadu a já jsem si ji k sobě znovu přitáhl. Všimnul jsem si záblesku jejích ostrých nehtů. Vzápětí mě jednou rukou chytila za krk a vytvořila mi v kůži další dlouhé škrábance. Krev stékající mi po klíční kosti ochlazovala vyprahlou pokožku.

Rychle jsem ztrácel sílu. Znovu jsem ji přitlačil ke zdi, abych nás podepřel. Naše povrchové hrubé vzdechy se odrážely od poskvrněného povrchu. Najednou jsme oba ztuhli. Něco se stalo. Její hlava se otočila, jasnýma poplašenýma očima prohledávala temnotu, její dech byl teď tak rychlý, že jsem jí nestačil.

Cítil jsem primitivní touhu a slepě jsem ji následoval. Zaklonil jsem hlavu a zakřičel z hloubky vlastní duše.

Skrz mlhu najednou zakalených očí jsem uviděl její záda lesknoucí se odrazem měsíce. Křišťálový kotouč přede mnou se třpytil a lámal v bílé horko a pak se rozpadl ve dva půlměsíce. Ostré úlomky probodly mé tělo a způsobily známou příjemnou bolest.

Byla proříznuta tepna. Krev ze mě tryskala a vysoušela mě. Z té ztráty se mi zatočila hlava. Byl jsem zničený. Cestoval jsem k temné straně měsíce.

Už jsem nás nemohl udržet. Sesunuli jsme se na podlahu a já jsem své tělo stočil kolem jejího, chráníc ji před plíživým chladem. Navzdory mému úsilí její tělo rychle chladlo. Tisknul jsem ji k sobě pevněji a pevněji, ale měsíc se schoval za mraky a místnost se ponořila do ledové černoty. Její hladké stříbrné tělo se rozplývalo s měsíčním světlem.

Zoufale jsem ji tisknul ještě blíž. Necítil jsem už víc než ostré hrany jejích kostí a studenou suchou pokožku, která je pokrývala. V zoufalství jsem ji silně kousnul zezadu do krku. Doufal jsem, že bolest ji přivede zpět ke mně.

Její suché maso se mi v puse změnilo ve štiplavý popel, její oheň byl pryč. Pohlcen ztrátou jsem se dál krčil, až jsem měl své kostnatá kolena pod bradou. Spal jsem zdrogovaným spánkem deprimovaného, přehlížejíc tvrdou zem.

Ráno jsem se probudil ztuhlý a třesoucí se zimou. Chvíli mi trvalo, než jsem se zorientoval v situaci, a poté mě překonala nenávist k sobě samému. Byl jsem nahý a ulepený zbytky nočních činností. Mé šaty byly náhodně rozházené po pokoji. Zeď byla umazaná od zpocených dlaní v místech, kde jsem se otíral o povrch jako pes, co byl příliš dlouho na řetězu.

Rychle jsem vešel do sprchy. Trhnul jsem sebou, když mě mýdlo zaštípalo v místech, kde jsem se poškrábal, počin, který lze vysvětlit jen jako počátek sadomasochistických tendencí. Oblékl jsem se, aniž bych se podíval do zrcadla. Bál jsem se, že by mě ovládla hrůza a nikdy bych se nedostal do práce.

Děsil jsem se setkání se Scullyovou. Ucítí mou vinu, pach obscénnosti, který se mi nepodařilo smýt? Věděl jsem, že se nebudu moct chovat, jakoby se v noci nic nestalo.

S jistotou jsem ponořil svou hlavu do studu ve chvíli, kdy jsem vkročil do kanceláře a ona odvrátila pohled. Dopoledne se táhlo, ani jeden z nás se příliš nezajímal o spolupráci na případu. Strávil jsem spoustu času zíráním na svůj plakát a zamýšlením se nad temnou ironií slov, která na něm byla.

Škrábance na mém krku začaly pálit. Musel jsem odejít na záchod, abych si je namazal. Před zrcadlem jsem si sundal kravatu, snažíc se vyhnout pohledu do vlastních prázdných očí. Ale když jsem si rozepnul límeček, něco upoutalo mou pozornost.

Jasně červený bolestivý otisk zubů na mém krku. Neexistoval způsob, jakým bych si tohle mohl udělat sám. Chvíli jsem zvažoval možnosti a pak jsem rychle zamířil zpátky do kanceláře.

Jako kočka jsem se protáhl za Scullyovou sedící u stolu. S hlavou skloněnou pročítala složku a bílá kůže jejího krku svítila zpod odstávajícího límečku blůzy. Loudavým pohledem jsem sjel po výběžcích jejích obratlů.

Nemohl jsem si dovolit otálet. Vycítila mou přítomnost a rychle se narovnala v obranném gestu. Blůza se vrátila zpět na místo.

Nebyla dost rychlá. Všimnul jsem si toho, co jsem hledal. Bledě červeného otisku mých zubů dole na jejím krku.

Přesunul jsem se ke knihovně. „Scullyová, nevidělas někde kalendář?“ zeptal jsem se jakoby nic.

Byla podezíravá. „Ne. Proč?“

Vytáhl jsem kalendář z jeho místa na polici. „Chci vědět, kdy bude další úplněk.“

Za mými zády hlasitě zaskřípala její židle, zvuk otevírající se pasti, když se v ní rychle překvapeně pohnula.

Pokračoval jsem v otáčení stránek. Vycenil jsem zuby a zašeptal. „Má.“

________________________________________________________________________

Tento článek byl zveřejněn 18.10.2008 v 22:54 v kategorii Povídky.